Zpracování tématu: "Autoportrét"

Výrazně vhodněji zaostřená fotografie téže autorky je jemnou a čistou ukázkou lyriky ve fotografii. Jemnost, křehkost a snad ještě láska k přírodě je to, co se nám autorka snaží v tomto autoportrétu o sobe říct. O moc víc toho už z fotografie nevyčteme. Ale to na zajímavou fotografii určitě stačí. Fotografie není jenom o informacích.

A na závěr ženského emotivního bloku ještě tento vskutku minimalistický příspěvek. Autoportrét zredukovaný na vlasy, profil a neutrální pozadí. Tady je těch informací ke čtení ještě méně. Strohost, zdrženlivost a tajemnost.

Docela zajímavý je i tento na osu komponovaný autoportrét. A to i svým jemným barevným zpracováním. Obsahem se autor jasně hlásí ke splynutí s přírodou.

„Autoportrét kafíčkáře“ by se dal stručně nazvat tento příspěvek, i když autor zvolil název obsáhlejší. Některé procesy provádíme stereotypně i několikrát denně. Právě dobrý fotograf je schopen si i v těchto úkonech všimnout poetiky události. Kompozičně bezchybné s dominancí oka, podpořené lehkou rotací pozadí v editoru. Černá a červená jsou barvy, které spolu tradičně a spolehlivě ladí.

Vybrat vítěznou fotografii bylo tentokrát mimořádně náročné, protože favoritů jsem měl u této nadílky skutečně hodně. Ale vítěz může být jen jeden a jako milovník kávy jsem se nakonec rozhodl pro tuto fotografii.

Výraz a provokace

Extrémně do grafického působení stylizovaný autoportrét působící jako z černého divadla. Kromě kontury nejvíce hraji oči. Spíše grafika, než fotografie.

Zinscenovaná a zahraná až přehraná situace z asi každodenního života autora. Pravděpodobně mladého manažera. Svým stylem, pojetím a nasvícením je vhodná do reklamního letáku snad nějaké pojišťovny. Nad hlavou je ale moc zbytečného prostoru a naopak nohu bych zakomponoval celou.

Líbivě pojatý autoportrét s fotoaparátem líbezné slečny. Kompozičně bez chyb. Už historický model fotoaparátu i barevnost jak ze začátků chemických procesů navozují retro atmosféru.