FotoRozhovory

​Kamil Varga a jeho cesta k fotografii

Kamil Varga fotografoval od svých 10 let, ovšem pro studium oboru fotografie se rozhodl až po střední škole. Rád maloval a zaobíral se grafikou, kde mohl své sny a fantazie zobrazovat na reálných obrazech. Při studiu na FAMU v Praze ho začalo trápit to, že fotografie vychází vždy z reality a jeho tvorba je tím velice omezená. Díky luminografii ovšem začal objevovat další rozměr fotografie a konečně mohl na svých snímcích zobrazovat svůj vnitřní svět. Více už v rozhovoru.

​Steve McCurry FOTOGRAF

V Ambitu kláštera Panny Marie Sněžné právě probíhá výstava amerického fotografa Steve McCurryho. Reportážní a válečný světoznámý fotograf Steve McCurry má za sebou opravdu bohatou fotografickou minulost. Za svou kariéru byl již 2x prohlášen za mrtvého. Smrti byl několikrát opravdu blízko. Štěstěna však chtěla, aby nadále tvořil silná a inspirující díla. Do roku 2004 fotografoval na klasický film a jeho snímky se vyznačují velkou sytostí barev díky barevnému inverznímu filmu Kodachrome. Ač je i válečným fotografem, na jeho snímcích neuvidíte krev ani mrtvoly. Výstava je silná a inspirující. Nastartuje vás novým směrem, vřele doporučuji. Vybrala jsem 10 fotografií, které mne na výstavě zaujaly a kurátor výstavy fotograf Garik Avanesian mi k nim řekl zajímavé informace.

Lenka Hatašová - Fotografka portrétů nejen známých osobností

Lenka Hatašová je známá především tím, že portrétuje známé osobnosti našeho šoubyznysu. V deníku Metropolitan, kde začínala, vyfasovala, jako nejmladší členka fotografického týmu, fotografování společenských akcí. Díky tomu poznala mnoho známých osobností, se kterými se spřátelila a započala svou kariéru portrétní fotografky slavných. Více už v rozhovoru. 

Nová kniha Martina Stranky

"10 let. 10 let úspěchů a překážek, vzletů a výzev. Uplynulo 10 let od okamžiku, kdy jsem propadl fotografii, která mě zcela pohltila. Neumím si představit, že bych se kdysi rozhodl jinak. Dříve to byla vlastní terapie, která se přeměnila v nutkání a závislost. A díky neustálé touze a dychtivosti vznikly desítky výstav po celém světě a získal jsem desítky mezinárodních ocenění. 10 let a třetina mého života. 10 let poznávání, objevování, ztrácení a opětovného nacházení sebe samého. Máloco dokáže člověka tak formovat a utvářet jako vášeň, které podřizuje tolik věcí. Cítím pokoru a vděk za těch krásných, dlouhých a přesto skoro nepostřehnutých 10 let...

Stanislava Brůhová začínala na fotoaparat.cz

Jak sama říká, zkušenosti a ostruhy získala na portálu fotoaparat.cz. Byla prý na portálu přímo závislá. Ostatně 385 fotografií v galerii, 3 832 komentářů, 2 články a 180 927 bodů hovoří za vše. V její osobní galerii můžete vidět exteriérové portréty, ateliérové fotografie, velmi neobvyklé fotomontáže, akty, krajinky i různá zátiší. Co dělá Stanislava dnes? Našla tu jedinou a správnou cestu v určitém žánru fotografie? A jak vlastně vnímala léta strávená tady, mezi lidmi, kteří mají stejnou vášeň jako ona? 

Fotografie týdne za 4. kvartál 2016 z naší FotoGalerie

Jako každé tři měsíce se opět vracíme k Fotografiím týdne, tentokrát za čtvrtý kvartál roku 2016. Všem, jejichž fotografie se staly Fotem týdne na naší Galerii, gratulujeme! Zeptali jsme se autorů, zda nám ke svým fotografiím chtějí říci pár slov.

Galerii fotek najdete v článku.

Osm let se jen dívala... Daniela Matulová

„Žiji s Janem, a tak se fotografiemi zabývám doslova každý den. Sledujeme média, sledujeme světové fotografy, kupujeme si fotografické knihy. Hodně se o fotografii bavíme. Nikdy jsem ovšem nepřemýšlela jako fotograf, spíš jako návštěvník galerií“, říká sedmadvacetiletá Daniela Matulová. Po boku známého fotoreportéra Jana Šibíka stojí už devět let. A před rokem začala také ona sama fotografovat. Stala se živoucím důkazem toho, že pro fotografování je mnohem víc než technika důležité vidění.

S Antonínem Kratochvílem o reportážní fotografii

Antonín Kratochvíl se reportážní fotografii věnuje celý svůj život. Fotoaparát by se měl stát součástí dobrého reportážního fotografa. A dobrý reportážní fotograf by se měl stát součástí děje, který zachycuje. Reportážní fotografové fotí lidi, portréty, emoce, mnohdy však zapomínají na celkovou fotografii místa, kde reportáž vzniká. Stačí trochu poodstoupit a zachytit celý utečenecký tábor, tím by reportáž měla začít. Takovému snímku se někdy říká „otvírák“. Jaký by měl být dobrý reportážní fotograf? Co je důležité pro vznik opravdu dobrých snímků? A co pravda a lež na fotografiích? O tom všem s Antonínem Kratochvílem.

S Antonínem Kratochvílem o portrétní fotografii

Od studentských let jej životem doprovází reportážní fotografie. Ale od reportážní fotografie je jenom krůček k fotografii portrétní. Portréty fotografuje reportážním sklem 28mm a jak jinak než reportážním stylem. Portrétovaný je zakomponován do prostředí, které odpovídá jeho životu, povaze, práci nebo zálibám. Ty nejlepší portréty prý vznikají na konci fotografování- portrétovaný se unaví, uvolní a ukáže svou pravou tvář. To je ten rozhodující moment. Je tomu tak prý téměř vždycky. A jak tedy na focení portrétů podle Antonína Kratochvíla?

Vítězné fotografie soutěže "Emoce v lidské tváři" (12.8.-12.10.)

Soutěž "Emoce v lidské tváři" probíhala na Galerii FotoAparát.cz od srpna do října 2016. Partnerem soutěže byla společnost Fomei. Podívejte se na galerii vítězných fotografií a přečtěte si rozhovor s vítězi v dnešním článku.

Vítězům zasíláme ceny od partnera soutěže, společnosti Fomei.