Rozhovor s Vladimírem Čechem ml.

Jak vidíš v dnešní době obor nazývaný „wildlife“?

V mých očích by wildlife fotografie měla v zásadě plnit to, co má v názvu a tím je zachycení divoké, volně žijící a nehabituované zvě­ře.

Rys ostrovid, Šumava

Na výstavě jsem viděl Tvoji úžasnou fotografii vzácné kočky divoké v Doupovských horách. Bylo tam poznamenáno, že byla pořízena metodou fotopasti. Určitě to asi nebyla ta „klasická krabička“. Co se myslí fotopastí ve Tvém pojetí?

Je to metoda, kterou ve volné přírodě zachycuji vzácná a mnohdy i jiným způsobem nefotitelná divoká zvířat jako je u nás např. rys či právě kočka divoká. Doslova si stavím své malé foto-studio uprostřed lesa. Součástí takové sestavy je většinou starší zrcadlovka, externí světla (blesky) a pohybový senzor… všechny tyto součásti musí být umístěny v ochranných boxech, které si sám vyrábím, aby byla technika chráněna vůči vnějším vlivům a mohla fungovat delší týdny či dokonce měsíce. Vše od foťáku, přes blesky až po pohybový senzor funguje a je nastavováno v manuálním režimu při instalaci. Taková instalace mi v terénu obvykle zabere i několik hodin. 

Levhart sněžný, Mongolsko

K čemu jsou pak ty „klasické“ fotopasti kolem 1000 až 1500Kč? Jsou snímky z nich k něčemu použitelné?

Klasické fotopasti používám k monitoringu pohybu zvěře a studiu místa, kam bych chtěl v budoucnu umístit právě i tu svoji „velkou fotografickou sestavu“ a to jak v ČR, tak i na svých zahraničních projektech. Získám tak lepší povědomí o pohybu, intervalu návštěv a hlavně chování zvířete ještě předtím, než se rozhodnu pro instalaci „velké sestavy“. 

Liška obecná, Český les

Nebojíš se, že ti někdo v Čechách ukradne Tvoji fotopast? Jak často chodíš kontrolovat?

Kdo se bojí, nesmí do lesa a to doslova… to riziko je tady vždycky. Mohu ho snížit maximálně tím, že většinou instaluji na skutečně odlehlých a složitě dostupných místech anebo na zvláštní povolení v „uzavřených“ oblastech. Přesto jsem už o jednu takovou „velkou sestavu“ přišel a bohužel to bylo právě u nás na Šumavě… v Mongolsku, Arménii, Indii, Kostarice nebo na Sumatře nikoliv. ☹

Levhart perský, Arménie

Co se dozví fotografové přírody na Tvém workshopu na letošním Setkání fotografů?

Rád bych účastníkům sdělil i ukázal svoji cestu k této nelehké a zejména u nás neprávem podceňované metodě fotografování divoké přírody, která jako jedna z mála dává skutečně nahlédnout do skrytého života divokých zvířat. Od našeho rysa, přes sněžného levharta… až po tygra sumaterského. A nezůstaneme pouze u řečí… bude i praktická ukázka! 

Serau sumaterský, Sumatra

Děkujeme za rozhovor a těším se na přednášku a workshop na Setkání fotografů 16, listopadu v KC Zahrada v Praze na Chodově.

Duchové, rodinka rysů, dlouhá závěrka