Fotografování Mléčné dráhy

Mléčná dráha je jeden z nejkrásnějších objektů na obloze, který můžete vidět prostým okem. Lze i poměrně jednoduše fotografovat. Najít vhodné podmínky pro fotografování Mléčné dráhy však není vůbec jednoduché. Fotografování budou bránit zejména světelný smog, počasí a stádium Měsíce. Důležitá je také roční doba.

Nejlepším měsícem pro fotografování Mléčné dráhy z Čech je měsíc srpen, neboť nad jižním obzorem je možné uvidět i nejatraktivnější část Mléčné dráhy. Jeden z nejkrásnějších objektů na obloze, který můžete vidět prostým okem, lze i poměrně jednoduše fotografovat. Najít vhodné podmínky pro fotografování Mléčné dráhy však není vůbec jednoduché. Fotografování budou bránit zejména světelný smog, počasí a stádium Měsíce.

Ideální podmínky pak často trvají jen krátkou dobu. V různých ročních obdobích vidíme jiné části Mléčné dráhy. Podstatně lepší podmínky pro fotografování jsou jižněji od naší 50-té rovnoběžky.

Je možné, že většina lidí, která žije na naší planetě nikdy ve svém životě neuvidí Mléčnou dráhu. Žijí ve městech, které vytvářejí nejenom smog prachový, ale i světelný. Fotoaparát dokáže udělat obraz Mléčné dráhy ještě zajímavější než pohled prostým okem: umí totiž na rozdíl od našeho oka akumulovat světlo a dokáže tak lépe zaznamenat strukturu hvězdného oblaku. Pokud hledáte Mléčnou dráhu na obloze, počítejte s tím, že i citlivost vašeho oka si musí zvyknout na tmu. Nebuďte překvapeni, že to může oku trvat i 15 až 20minut, aby bylo dokonale přizpůsobeno. Nemůžete prostě vystoupit z osvětlené místnosti a pokud nic neuvidíte, zase zklamaně zalézt.

Co je Mléčná dráha

Mléčná dráha je jméno galaxie, které jsme součástí. Jméno ji dali staří Řekové. Je odvozeno ze slabě zářícího oblouku nad našimi hlavami. Galaxie má tvar spirály s postranními rameny. Na jednom takovém se nacházíme. Zářící oblouk je ve skutečnosti část hlavní spirály s vysokou koncentrací hvězd a mezihvězdného prachu, který zcela zakrývá galaktický střed nazývaný Sagittarius A. V něm pravděpodobně leží obří černá díra pohlcující hmotu, která je nyní asi 4,5 milionkrát větší než je hmotnost Slunce. Od středu galaxie jsme vzdáleni 28 tisíc světelných let. Odhaduje se, že v galaxii Mléčné dráhy leží 200 až 400 miliard hvězd a nejméně tolik planet. Světlo z jednoho konce na druhý přeletí za 100 až 120 tisíc let.

Podmínky důležité pro fotografování Mléčné dráhy

1. Světelný smog

Velmi špatnou zprávou je, že Česká republika je jednou z nejhorších zemí na světě co se týká znečištění světelným smogem. I v nejméně zatížených oblastech jako je Šumava je v porovnání třeba s rozsáhlými oblastmi Francie obloha velmi světlá. Situace se u nás za posledních dvacet let hodně zhoršila. Plýtvání energií či neodbornost v řešení veřejného osvětlení je u nás nadprůměrná a je to vidět i z vesmíru. Výrazně nás v tomto ohledu překonává snad jen Belgie, která si vybavila všechny své dálnice umělým osvětlením. Pamatuji si, že jako kluk jsem Mléčnou dráhu u nás v létě běžně pozoroval. Dnes je to výjimka. Mapu zatížení světelným smogem najdete na

http://darksitefinder.com/maps.html

Pokud chcete mít ideální podmínky pro fotografování Mléčné dráhy, musíte vyrazit co nejdále od městských aglomerací a v současnosti i dále od České republiky.

2. Roční období

Část Mléčné dráhy je vidět po celý rok. Různé části však mají i různou jasnost a zajímavost z hlediska pozorování. Na severní polokouli je bohužel zimní období listopad – prosinec – leden nejhorším obdobím pro pozorování Mléčné dráhy, neboť Slunce se nachází ve směru k centru naší galaxie (souhvězdí Sagittarius), kde se nacházejí hustá oblaka mezihvězdného prachu, která jsou fotograficky nejzajímavější. Nejlepším obdobím jsou proto letní měsíce, kdy se Slunce nachází na opačné straně oblohy. Nejhustší část oblouku se lépe pozoruje, když je co nejvýše nad jižním obzorem. Proto na severní polokouli obecně platí, že v dubnu a květnu je ideální doba před východem Slunce, od června do srpna kolem půlnoci a od poloviny srpna do září těsně po západu Slunce.

Na jižní polokouli jsou naopak ideálním obdobím pro fotografování oblouku Mléčné dráhy zimní měsíce.

V Čechách a střední Evropě je ideálním měsícem pro fotografování srpen a to brzy večer hned po setmění. Nad obzor vystupuje Mléčná dráha na SSV (severo-severovýchodě) a šikmo probíhá k jihu přes známé dvojité „W“ souhvězdí Kasiopeje. Právě nad jižním obzorem pak dosahuje největší jasnosti. Druhým nejlepším měsícem u nás je pak září.

3. Poloha na zeměkouli

Pokud chcete vidět nejatraktivnější část Mléčné dráhy v plné nádheře, musíte vyrazit od naší padesáté rovnoběžky na jih, třeba do Středomoří. Na jihu kolem 30-té rovnoběžky, budete mít nejzajímavější část Mléčné dráhy viditelnou již od června. Jezero Tso Moriri v popředí snímku, kde jsme ji letos fotografovali na fotografické expedici, leží na 33-tím stupni severní šířky (Praha je na 50-té), v severní Indii na hranici Číny.

4. Poloha a fáze Měsíce

Poloha a fáze Měsíce může zcela zhatit její fotografování Mléčné dráhy. Rozdíly v časech východu a západu Měsíce se mění na rozdíl od Slunce den ode dne mnohem rychleji. Musíte se proto připravit.

Dobrý zdroj informací o časech východu a západu Měsíce spolu s jeho fází a možností zvolit si přibližně i místo, kde se na zeměkouli nacházíte, najdete na stránce

http://www.timeanddate.com/astronomy

Přesné souřadnice zde nepotřebujete. Najdete si informaci pro nejbližší město směrem na východ a na západ. Příklad: na fotoexpedici v Ladaku v severní Indii jsme zprůměrovali Islamabád na západě a tibetskou Lhasu, která leží východně. Při fotografování na Šumavě pak samozřejmě se zorientujete podle Prahy nebo třeba Mnichova.

Pokud najdete dobu, kdy je již dostatečně temná obloha a Měsíc ještě dostatečně hluboko pod obzorem, je možné vyfotografovat velmi dobře Mléčnou dráhu i v období kolem úplňku. Pomoci může třeba horský hřebe, který ještě více odstíní Měsíc ležící pod obzorem. Okno, kdy lze dobře fotografovat, však hlavně v období úplňku bude trvat jen krátce, třeba jen půl hodiny.

5. Počasí

Nejvhodnějšími oblastmi pro fotografování jsou pouštní oblasti, kde je velmi málo oblačnosti. Přesto i zde není vždy jistota. Problémem může být písek v ovzduší. Hory jsou vždy loterií.

Obr. 1 Mléčná dráha nad Bryce Canyonem, Utah, USA
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24mm/f1,4 L, ISO 3200, f 2,8, čas 20s
Fotografovali jsme 19.března letošního roku kolem 21h 40min místního času. Bryce canyon v horské části Utahu má díky velké vzdálenosti od měst velmi nízké znečištění světelným smogem. Zároveň díky horské poloze je zde i velmi čistý vzduch. Měsíc byl tento den téměř ve fázi úplňku (92%). Přestože východ Měsíce v tento den byl ve 23h 2min a v době fotografování byl ještě hluboko pod obzorem, obloha začínala rychle světlat. Situace se zhoršovala každou minutu. Díky nepřesnému zaostření jsem pokazil řadu předchozích snímků. Kaňon při pohledu z Inspiration Point nemá ideální orientaci, neboť oblouk Mléčné dráhy utíká mimo kompozici. Březen zároveň není vidět ćást Mléčné dráhy směrem ke středu galaxie. Přesto se dá říci, že jsme měli štěstí a Mléčnou dráhu jsme vyfotografovali. 18. Března měsíc vycházel ve 21h 59min, 17.března ve 20h 57min a 16.března v 19h 57min a vždy svítil celou noc. 19. Března jsme již odjíždli směr Death Valley. Tam již bylo v noci pod mrakem.
Při studiu údajů kalendáře Měsíce zjistíte, že hlavně pokud je ve fázi úplňku, rozdíl jedné noci v kalendáři je obrovský. 

Obr. 2 Mléčná dráha, jezero Tso Moriri, východní Ladakh, stát Jammu&Kašmír, In­die
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24mm/f1,4 L, ISO 3200, f 1,4, čas 8s
Fotografie vznikla složením osmi snímků tak, aby bylo možné zobrazit celý oblouk. Tento snímek vznikl ke konci fotografování oblohy 17.června 2014 v 21h 40min místního času ve stádiu půl-měsíce 55% jasu. Měsíc ten den vycházel ve 23h 23min. Místo východu Měsíce bylo navíc kryto vysokým horským hřebenem. Zvolili jsme místo, kde orientace Mléčné dráhy vůči jezeru byla ideální. Jediným rušivým elementem jsou proto světla stanice indické policejní stanice, která zde svítí celou noc. Místo se nachází nedaleko hranice s čínským Tibetem v výšce 4600 m nad mořem. Večer byla oblačnost, ale pak se mraky rozpustili. O chvíli později ve 22h 30 min již Mléčná dráha nebyla viditelná díky příliš světlé obloze. Jen dva dni před tím 15. června u jezera Pangong jsme přes ideálně jasnou oblohu díky stádiu Měsíce o poloze východu Měsíce v reliéfu obzoru neuspěli…
     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace