Okem profesionála: vyhodnocení tématu "Co se děje v trávě", červenec 2016

Červencovým tématem seriálu Okem profesionála bylo "Co se děje v trávě". Vaše fotografie hodnotil profesionální fotograf Pavel Krásenský. Kterou vaši fotografii vybral Pavel jako vítěznou? Dozvíte se v článku.

Připomínáme, že srpnovým tématem je "Kapky". Hodnotí opět profesionální fotograf Pavel Krásenský.

Než přistoupíme k hodnocení červencového tématu, chtěli bychom připomenout, že srpnovým tématem seriálu „Okem profesionála“ je „Kapky“. Vložit můžete až dvě fotografie zde na webu do galerie OKEM PROFESIONÁLA – SRPEN 2016 „KAPKY“ až do 31. SRPNA 2016, 23:59. Hodnotí profesionální fotograf Pavel Krásenský. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.

Více než 20 let se věnuje bezobratlým, za kterými jezdí po celém světě.
Fotografuje především hmyz a zachycuje vzácné okamžiky z jeho života.
Nejčastěji se před jeho objektivem objevují brouci, pavoukovci a blanokřídlí.
Řadu let lektoruje fotografické kurzy Fotoinstitut.cz na Šumavě i makro workshopy v okolí Chomutova, kde žije.

Měsíc uplynul jako voda a můžeme se vrhnout na zhodnocení červencového tématu Okem profesionála, kterým bylo tentokrát téma „Co se děje v trávě“. I přesto, že se může někomu zdát toto téma poměrně snadné, myslím, že opak je pravdou. Makrofotografie je poměrně složitý obor a k jeho dokonalému zvládnutí je potřeba nejen kvalitního fotoaparátu a nejrůznějších pomůcek, ale i znalost fotografovaných objektů a v neposlední řadě i estetické cítění.

Celkem bylo do soutěže přihlášeno 96 fotografií. Když jsem se poprvé podíval na zaslané fotografie, byl jsem překvapen, jak různorodé jsou. Bohužel i tentokrát řada fotografií nesplňovala zadání a tak se počet fotografií hned o něco snížil. Téma bylo jasně dané a tak jsem dlouho přemýšlel o tom, zda některé povedené fotografie vůbec hodnotit, protože to vypadá, že nebyly fotografovány venku, ale doma. A pokud si nejsem jist tím, že vznikly venku, do pořadí na stupních vítězů nemohly promluvit. To samozřejmě není věc, která by mi normálně vadila, ale neodpovídá to zadanému tématu, kdy se mělo jednat o fotografie, které budou z volné přírody a které budou zachycovat zajímavou situaci, nebo živočicha v jeho přirozeném prostředí.

Přistoupím tedy k samotnému hodnocení vybraných fotografií. Těch, které by bylo možné okomentovat, byla celá řada, ale bohužel se nemůže dostat na všechny. Jako specialista na makrofotografii budu hodnotit fotografie z několika hledisek. Na prvním místě je pro mne atraktivita snímku, tedy zda se jedná o nějaký běžný objekt, nebo naopak o vzácnou situaci, vzácného živočicha, netradiční zpracování apod. Právě zde se často liším od ostatních, protože většina makrofotografií, které se lidem líbí, jsou ty úžasně barevné, aranžované, s množstvím kapiček, umělým pozadím apod.

Foto 1. Jedná se o poměrně o běžný motiv, který má své kouzlo. Tato fotografie je technicky poměrně dobře zpracovaná, i když mi v ní chybí trochu více světla, které by dodalo fotografii na atraktivitě. Použil bych odrazku zespodu, nebo bych scénu dosvítil tzv. kompenzačním bleskem. Blesk by byl použit jen jako doplňkové osvětlení s minimální intenzitou. Subjektivně bych také ořízl fotografii více vlevo. Nejsem si také jist, jak dalece byl objekt manipulován, protože takto osamocené stéblo není příliš obvyklé a nevypadá to přirozeně.

Foto 2. Velmi běžná situace, kdy roupec ulovil mouchu. Pro mne povedená dokumentární fotografie, která je poměrně dobře zvládnuta i světelně. Intenzita blesku byla dobře zvolena a příliš neovlivnila výslednou fotografii. Dobře vyšel také bílý květ za mochou. Osobně bych ještě odstranil stéblo v pozadí v levém dolním rohu, které ruší.

Foto 3. Opět povedená dokumentární fotografie. Zde bych ocenil volbu čtvercového formátu, i když osobně bych ořízl fotografii trošičku více zleva. Velmi dobře byla také využita rovina ostrosti, kdy jsou oba motýli ostří. Dobře je také zvládnutá expozice, což u jasně bílých objektů není snadné. Jedná se opět o situaci, která se poměrně snadno fotografuje a je poměrně běžná, i když před pár lety byl bělásek ovocný mnohem vzácnější.

Foto 4. Velmi zajímavá situace, i když pokud se člověk pozorně dívá, není obtížné ji v trávě objevit. Běžníci jsou dobří lovci a tak dokáží ulovit i drobné a hbité střevlíčky. Podobně jako zde střevlíčka rodu Harpalus, který vylezl na nějaké stéblo trávy. Fotografie je dobře zvládnutá po technické stránce a líbí se mi i kompozičně. Pozadí je vyvážené a zajímavě působí i lesky od kapiček v pozadí. Trošku ruší ustřižené stéblo v popředí a také stéblo v levém dolním rohu. Zde bych si na to dával více pozor, protože právě tyto drobnosti mohou fotografii ublížit.

Foto 5. Zlatěnky jsou úžasnou skupinou blanokřídlých živočichů, kterou však není snadné fotografovat. Zde je zlatěnka v poloze, která je velmi nepřirozená a vše působí násilně. Navíc lze asi jen těžko hovořit o přirozené fotografii, které vznikla někde v trávě, i když některé zlatěnky v trávě a na nejrůznějších rostlinách tráví dost času. Dobře také nepůsobí jednotvárné uměle vytvořené pozadí, které ukazuje spíše na studiovou fotografii. Líbí se mi však světlo, které je v případě těchto tvorů velmi obtížně zvládnutelné. Zde měl autor k dispozici velmi atraktivní objekt se kterým bohužel nenaložil příliš dobře.

Foto 6. Velmi zajímavá fotografie s poměrně vzácným živočichem ve chvíli, kdy něco žere. Není to úplně běžná situace a navíc vím, že objevit kudlanku nebývá úplně snadné. Líbí se mi světlo, ale i přesto bych použil nějakou odrazku, která by dodala fotografii další rozměr. Právě odrazky patří mezi nejdůležitější pomůcky, které se však řada fotografů nenaučila používat. Ani u této fotografie si nejsem zcela jist, do jaké míry byla celá situace zmanipulována, zda objekt nebyl přenesen na výhodnější místo, nebo zda mu kořist nebyla nabídnuta.

Foto 7. Podobných fotografií můžeme na internetu vidět velké množství. Bohužel většina z nich je fotografovaná doma, kapičky jsou uměle vytvořené a samozřejmě je vhodně zvolené i pozadí. Nevím, do jaké míry je to v případě této fotografie, ale bude zde použito pravděpodobně umělé pozadí. Vadí mi také trochu nepřirozeně ztmavené rohy fotografie. Na druhou stranu je fotografie výborně zvládnuta po technické stránce. Osvětlení je velmi přirozené a to díky difuzéru, který byl před bleskem použit. Hloubka ostrosti je tak akorát a vše působí vyváženě.

Foto 8–11. Do výběru fotografií, které mne něčím zaujaly patří i tyto čtyři fotografie. Většinou šlo o zajímavé světelné podmínky, popřípadě netradiční pohled.

Foto 12. Z mého pohledu asi druhá nejzajímavější fotografie co se námětu a situace týká. Fotografovat roztoče není vůbec snadné a o to více oceňuji tuto fotografii, protože se nejedná pouze o fotografii roztoče, ale o okamžik, kdy dva roztoči hodují na mrtvém tělíčku chvostoskoka. Protože tyto živočichy fotografuji také velmi často, oceňuji jak dobře je celá scéna nasvícena a že jsou ostrá ústní ústrojí obou roztočů. Osobně bych celou scénu fotografoval z druhé strany, aby bylo lépe vidět na požíraného chvostoskoka a aby nezakrýval část roztoče.

Foto 13. Pro mne jeden z favoritů na celkové vítězství. Tato fotografie zcela naplňuje zadání a nabízí pohled do porostu rostlin na odpočívající šidélko. Velmi dobře autor využil černobílé fotografie, protože v barevném podání by fotografie jistě tolik nevynikla. Zde vynikne velmi příjemná tonalita a kontrast celé scény. Líbí se mi kompozice a světlejší skvrny v horní části fotografie, které dodávají fotografii hloubku. Fotografie působí zajímavě také tím, že ji autor pořídil od země a poskytuje tak netradiční pohled do pobřežní vegetace nějakého rybníka.

Foto 14. Již při první selekci fotografií jsem měl jasného favorita. I přesto, ale možná právě proto, že autor nastínil vznik fotografie, která vznikla i díky postprodukci, působí fotografie velmi netradičně. Je dobré si uvědomit, že autor musel 3× vyfotografovat letící kutilku, což samo o sobě není vůbec snadné. V jednom případě dokonce nese jedna kutilka kořist, která poslouží larvě jako potrava. Právě na těchto fotografiích posuzuji děj a situaci, protože se nejedná o aranžovanou fotografii s ideálním pozadím a dokonalým světlem. Osobně bych možná použil jeden dálkově ovládaný blesk z levé strany, který bych nastavil na minimální výkon a použil jej jako kompenzační. Otázkou však je, zda by to v dané situaci a prostředí bylo možné.

_____________­________________________­______________

Vítězem červencového kola seriálu Okem profesionála se tak stává – a cenu od Centrum FotoŠkoda tak dostává: Hubert Poláček za fotografii „na love“

Gratulujeme!

Připomínáme, že srpnové téma seriálu „Okem profesionála“ je „Kapky“. Vložit můžete až dvě fotografie zde na webu do galerie OKEM PROFESIONÁLA – SRPEN 2016 „KAPKY“ až do 31. srpna 2016, 23:59. Hodnotí profesionální fotograf Pavel Krásenský. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda

Jak jste zpracovali minulá kola seriálu Okem profesionála najdete na další straně:

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Taky..
    Taky..
    19.08.2016 13:45

    Mně tady zajímá spíš ten princip. Čím se odlišuje fotografie od jiných výtvarných technik? Tím, že není vymyšlená, ale spočívá v zachycení reálné scény. Tím, že divák věří, že se dívá na reálnou scénu, tím na něj působí. Ve chvíli, kdy jí divák přestane věřit, ztratí fotografie svoji váhu a výlučnost, stane se z ní jen jedna z mnoha výtvarných technik.
    Od nástupu digitální fotografie se čím dál víc rozmáhá její manipulace (manipulace tu byla i dříve, ale v mnohem menší míře a jen u profesionální fotografie, amatéři to neuměli) a následkem toho i postupně ztrácí svoji věrohodnost. Spousta laiků vám dneska řekne: "Je to úchvatná fotka, ale určitě je nějak vylepšená ve photoshopu." Svoboda v manipulaci s obrazem na počítači je sice krásná věc, ale podrážíme tím postupně fotografii nohy. Mělo by být v našem zájmu trvat na její "čistotě".

  • ornitolog TomT
    ornitolog TomT
    19.08.2016 14:13

    Éra, kdy fotografie byla krásná právě proto, že byla pravdivá, byla doba „starých bardů“ z agentury Magnum, tedy cca 1930–1980. Předtím byla kvůli náročnosti fotografického procesu většina fotografií aranžovaných (včetně válečných reportáží) a potom už začalo být příliš snadné manipulovat s obsahem dodatečně.
    Je to kruté, ale ta doba se nevrátí. Osobně se s tím také smiřuji těžce. Ale u těch nejsilnějších fotografií, které jsem v poslední době viděl, je to buď předem jasné, nebo je to úplně fuk, jak vznikly.

  • Lukáš Burget
    Lukáš Burget
    19.08.2016 14:40

    Shrnu naposledy svoje úvahy:

    1. Fotografie se na první pohled tváří jako dokumentární. Není tu žádná hra s grafikou, žádné nereálné barvy, žádná omalovánka, naprosto nic, co by fotografii směřovalo do různých estetických a uměleckých žánrů. To výše někým zmíněné "rozfázování" pohybu není provedeno nějakým ROZPOZNATELNÝM, názorným, vysvětlujícím způsobem, což u dokumentární tvorby slouží jednak k předání informace o podstatě děje a jednak jako samotná informace: "Pozor, toto je popis reality, ne realita sama!". Nikdo mě prostě nepřesvědčí, že na první dojem fotka NEMÁ působit jako zachycení jednoho okamžiku.
    Ano, entomolog si dovodí jednu kutilku vícekrát zachycenou, já prostý laik vidím tři vosy.
    2. Od dokumentární fotografie je neodlučitelná pravdivost její výpovědi - zachycení reality.
    3. Prolnutí tří fotografií do jedné jde ostře proti té pravdivé výpovědi.
    4. Prolnutí tří fotografií do jedné tady vytvořilo podstatně efektnější výsledek, než by byla samotná fotka oné kutilky.
    5. Autor uvádí postup vzniku fotky, pravidla soutěže nepouršil, hodnotitel také ne, přesto se mi to nelíbí, píšu proč a děkuji všem za diskuzi - pokud není proti mysli redakci fotoaparatu.cz, že jsem ji víceméně náhodou pod článkem rozpoutal...

  • ornitolog TomT
    ornitolog TomT
    07.09.2016 21:39
    Reaguje na Taky.. 19.08.2016 13:45:

    "Mně tady zajímá spíš ten princip. Čím se odlišuje fotografie od jiných..." - zobrazit celý komentář

    trochu ex post jsem narazil na jeden výrok (rozhovor s Ivanem Pinkavou): „… Fotografie by měla být tak silná a přímá ve svém sdělení, že otázky po způsobu jejího zhotovování by se neměly v prvním plánu vůbec nabízet.“

  • Taky..
    Taky..
    08.09.2016 09:24
    Reaguje na ornitolog TomT 07.09.2016 21:39:

    "trochu ex post jsem narazil na jeden výrok (rozhovor s Ivanem Pinkavou): „…..." - zobrazit celý komentář

    Ten rozhovor byl skvělý, nejzajímavější v celém časopise. Vždycky se vyplatí poslouchat ty, kteří se díky zkušenostem umějí podívat na téma z většího časového odstupu.

    Tenhle článek je také zajímavý (i když už od tématu trochu odbočuje):
    http://petapixel.com/2016/05/31/opinion-disturbing-trend-photography/

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (33)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram