Zhodnocení tématu "Ani ryba, ani rak"

„Milí fotografové, po jednoduchém tématu měsíce „Cestou domů“ jsem Vám na prosinec zadal náročné téma. Jak jsem očekával, dalo Vám řádně zabrat...“, začíná své povídání profesionální fotograf Kamil Varga. Jak si poradit s tématem „Ani ryba, ani rak“, i Vaše fotografie najdete v článku.

„Milí fotografové,
po prvním a jednoduchém listopadovém tématu měsíce „Cestou domů“ jsem vám na prosinec zadal skutečně náročné téma: „Ani ryba ani rak“. Jak jsem očekával, dalo vám řádně zabrat… Už jenom množství zaslaných fotografií kleslo oproti předchozímu měsíci o polovinu. A u některých zaslaných fotografií mám dojem, že zasílající vlastně neznají význam této slovní vazby. Je používaná téměř ve všech okolních jazycích, i když obvykle s odlišnou zvířenou. Kupříkladu angličané používají výraz: „Be neither flesh nor fowl“, němci zase: „Nicht Fisch, nicht Fleisch“. V češtině celý verš zní: Ani ryba ani rak, ani zvíře ani pták. Významově se tak označují objekty, předměty, které se vymykají standardní kategorizaci, jsou v jakémsi mezistavu mezi dvěma známými. Jedním slovem: hybrid.

Téma vybízelo k využití fantazie. Třeba si vzpomínám na práci jednoho studenta katedry fotografie FAMU, který k tomuto tématu nafotografoval sérii mužských klínů s tím, že mužské pohlavní orgány byly založeny za stehna, takže je nebylo vidět. Fotografie tak působily jako ženský klín, ovšem s mužským tvarem pánve a výrazným ochlupením i na břichu a stehnech. Celkem zajímavý příspěvek k amorfnosti naší civilizace.

Ale teď k vámi zaslaným fotografiím:

Ani slon, ani strom

Fotografie, která mě na první pohled zaujala, protože pracuje s fantazií a představivostí diváka. Autor ji nazval Strom-slon. Já tam vidím spíše hlavu nosorožce, ale rozhodně v té kůře stromu nějaké zvíře s tlustou kůží je. Autor má pro umělce důležitou schopnost vidět v obyčejných věcech neobyčejné. Schopnost, kterou máme skoro všichni jako děti, ale s dospíváním a výchovou k praktičnosti a racionalitě ji postupně ztrácíme.

Ani krokodýl

Jako následující zařazuji další fotografii, která pracuje s fantazií diváka. Proti předcházející jsme se z podzimu přesunuli do zimy. Vždyť je taky prosinec. Z ledového rampouchu se dá docela lehce poznat tlamička malého krokodýla s poměrně groteskně velkýma očima. Za poněkud zábavné se dá považovat to, že u nás se může vyskytovat pouze krokodýl ledový, protože ti skuteční žijí naopak ve výrazně teplejším klimatu. Podobně jako u předešlé fotografie pracuje autor se schopností vidět skryté a s představivostí. Oběma autorům bych doporučil rozvíjet tuto představivost a třeba zkusit využít schopnost k vědomým konstruováním – inscenováním fotografických obrazů založených na fantazii. Ve kterých třeba tvar konkrétního objektu bude připomínat jiný. Podobně, jako to občas vídáme v ilustracích nebo scénografii pohádek.

Osviež sa

Prudký skok z fantazie do reality. Teda spíše do humorní reality – i když poněkud naturalistické. Musím se přiznat, že moje oblíbená forma humoru to není. Autor svou fotografii popisuje slovy: Ani smädný ani sýty. Ani tak ani onak. Potreboval osvieženia troška. Bezhlavý študent, ani ryba ani rak. :)

Mezistav mezi hladem a žízní fotografie neevokuje. Hlava v odpadkovém koši spíše připomíná opačný proces – vyprazdňování. To spíše tvar těla, bez lidské hlavy, ale s lidskou rukou působí poněkud amorfně. Takže obsahově by to k zadanému tématu asi šlo. Ale i když fotím jenom humor, musím si dávat pozor na kompoziční a technická pravidla. Obzvláště, když autor píše, že fotografie je inscenovaná, takže měl dostatek času na správnou kompozici. A třeba vyrovnat náklon fotografie doleva se dá i dodatečně v počítači. A já bych asi zvolil kompozici na výšku s plakáty, které mají obsahový význam, ale už bez značky hasícího přístroje, který působí rušivě (méně je někdy více). A asi bych do ní začlenil i zbytek těla – nohy, protože ten tvar těla působí docela zajímavě.

Bez názvu

Nebyl jsem si docela jistý, zdali je tato fotografie k zadanému tématu. Protože figurína je už docela dlouho běžným a zažitým předmětem, kterého existence už asi nikoho nepřekvapí. Ale při troše tolerance…

Fotografie je sympaticky stylizovaná do černobílé a ve skle je docela zajímavý odraz okolních budov. Bohužel to je vše. Fotografie nemá obsahový přesah. A potřebovala by to.

Fakt je, že fotografií s figurínami bylo už nafoceno docela slušné množství a to výtvarně mnohem zajímavějších a často i s obsahovým přesahem. Obzvláště v období pop-artu se figurína stala až symbolem doby.

Já bych se radši už fotografování figurín vyhnul. A když, tak bych se pokusil někde ve skladě figurín vyskládat z jednotlivých dílů jiný, absurdní tvar těla. To by bylo minimálně zcela určitě k zadanému tématu.

Bez názvu

Tentokrát svým způsobem rámcování. Na úvod svého hodnocení jsem umístil dvě vaše fotografie, které mě docela zaujaly. A tohle je třetí. A pro mě osobně možná nejzajímavější. Mají k sobě docela daleko, protože ty první dvě byly v realitě nalezené, tahle je vědomě vytvořená – inscenovaná.

Z fotografie je okamžitě jasné, že ji fotila žena. Musím se přiznat, že mám ženské pojetí fotografie docela rád. Ženy více pracují s pocity a jemnými odlišnostmi v gestech a výrazech. Třeba u téhle fotografie je důležitá pravá ruka, která se opírá o rám dveří, jakoby podpírala figuru při náhlé proměně. I výraz oka vzhlížející do dálky má pro fotografii důležitý význam.

Na téhle fotografii vlastně není zobrazen výsledek nějaké proměny. Na této fotografii ta pocitová mutace právě probíhá.

A příště? Nechte se překvapit…
Kamil Varga

Hodnocení minulého tématu: Okem profesionála, říjen 2007: „Cestou domů“

Téma na leden 2008: „S tebou mne baví svět“
Hodnotí profesionální fotograf Milan Šusta. Fotografie na lednové téma zasílejte do 31. ledna 2008, 23:59 na adresu: fotoinstitut@fo­toaparat.cz

Téma na prosinec 2007: „Káva nebo čaj?“
Hodnotí profesionální fotograf Standa Pokorný. Fotografie na prosincové téma zasílejte do 31. prosince 2007, 23:59 na adresu: fotoinstitut@fo­toaparat.cz

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Helena Macenauerová
    Helena Macenauerová
    21.12.2007 10:30

    To Jindra: jmena autoru jsou pod zvetseninami fotografii.

  • Jindra Kodýdek 1
    Jindra Kodýdek 1
    21.12.2007 15:56

    Aha!
    Výborně, Heleno, děkuju! Já dosud ani netušil, že se fotografie dají zvětšit... :-) Díky!

  • www.DuPe.sk
    www.DuPe.sk
    22.12.2007 10:38

    ..škoda,že v TOPe su úplne "iné" fotografie :o)

  • Dana Kovaľová
    Dana Kovaľová
    22.12.2007 12:24

    http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=473607&gal=photo

    ...v TOPu jsou takové fotografie, jaké si uživatelé zaslouží...

    ...za rozbor fotografií díky, i když ne vždy s hodnocením souhlasím, rozhodně je poučné konfrontovat názor.

  • Jenda Penkala
    Jenda Penkala
    23.12.2007 21:23

    Ty stránky a některé fotky na nich "profesionálního fotografa" dost znevažují zajímavá slova, která zde píše...

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (11)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram