Téma "Strach" - hodnocení Okem profesionála březen 2017

V březnovém tématu "Strach" jste se s námi podělili o 50 fotografií. Fotografie hodnotil profesionální fotograf Kamil Varga - v článku přinášíme galerii vybraných snímků s jeho komentáři. Vítězný získává cenu od Centrum FotoŠkoda. Podívejte se, jak bylo toto téma zpracováno.

Než přistoupíme k hodnocení březnového tématu, chtěli bychom připomenout, že dubnovým tématem seriálu „Okem profesionála“ je „Portrét v exteriéru se zábleskovými světly". Vložit můžete fotografie zde na webu do galerie až do 30. dubna 2017, 23:59. Hodnotí profesionální fotograf Antonín Lavrenčík. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.

Milí přátelé, fotografové,

Emoce jsou ve veškeré fotografii mimořádně důležité. Odpovídají třeba i za to, zda se nám nějaká fotografie líbí, nebo nelíbí. V našem případě jsme zvolili jinou emoci – Strach. Je to jedna ze základních emocí a vzbuzuje v nás mimořádně intenzivní reakci. Rozhodně se nedá říct, že by byla pro člověka kdovíjak příjemná, ale má i svá pozitiva. Chrání nás před potencionálním nebezpečím. Někteří lidé ji dokonce cíleně vyhledávají. Známá je třeba obliba hororových filmů. Něco podobného by se dalo najít i v médiu fotografie.

Co se týče přístupu, dal by se rozdělit na fotografie, které se snaží dokumentaristickou nebo inscenovanou formou zachytit emoci strachu ve výrazu. Většinou přes mimiku zobrazeného. Druhý přístup zprostředkovaně zase zachytit nebo vytvořit scénu, která by v divákovi budila strach a hrůzu.

Zajímavé bylo tentokrát neobvykle vysoké zastoupení černobílých snímků. Je fakt, že černobílá škála s dominancí té tmavé části je svou strohostí k tématu velmi vhodná forma.

Začnu dvěma, které obě patří jednoznačně do oblasti reportážní fotografie.


U obou by se ta emoce dala konkretizovat jako úlek z nečekaného. Proto na strach u levé dost atypický křečovitý úsměv. U reportážní fotografie je klíčová rychlá reakce, přesné zaostření a dostatečně krátký expoziční čas pro ostrý snímek. U obou případů kratší než 1/500s. To se u obou snímků povedlo. Neméně důležitý je taky správný okamžik. Ten se bohužel u fotografie vlevo (Foto 1) nepovedl. I když výraz slečny je povedený a výraz asijských turistů vlevo také, snímek je především o interakci pouličního umělce a slečny jako hlavního prvku fotografie. Překrytí tváře umělce, a tedy nepřítomnost jeho výrazu, je vážný nedostatek. Fotografové u těchto typů fotografie strategicky volí sériové snímání, protože zachycení toho pravého okamžiku bývá téměř nemožné. Nevím, zdali ho použil fotograf u hokejové tematiky (Foto 2), ale tam se ten pravý moment povedl. Odvracející se fotografové, zděšený výraz hokejisty vpravo, akční souboj hráčů vlevo a dokonce i puk v záběru dělá z této fotografie velice povedený snímek z hokejového zápasu.

Dílem okamžiku je nepochybně i tento černobílý portrét dítěte (Foto 3). Nejsem moc přítel umělých vinětací a těžko říct, jak by fotografie působila bez ní. Je ale fakt, že se umělá vinětace u portrétní fotografie používá pro zdůraznění tváře v záběru. To nejzajímavější na tomhle snímku je nefalšovaná a nehraná emoce ve výrazu. Mimika děvčátka ve všech jejích detailech je přímo učebnicovou studií pro emoci strachu a zděšení.

(Foto 4) Velice dramaticky působí i tento portrét, tentokrát již fotografem zinscenovaný. Jako tradičně zase černobílý snímek. Na působivosti mu přidávají tvář modelující proužky přes obličej, mírný podhled a výrazný výraz s dokonalým leskem v oku. Fotografie jak vystřižená z hororového filmu. Výborná ilustrační fotografie.

Panenka (ideálně poněkud rozbitá), případně osamělé dítě s panenkou, jsou oblíbená témata hororových filmů. Pravděpodobně ženské téma, protože já si nepamatuju, že by mě tato témata někdy nějak děsila. Vlevo (Foto 5) zátiší s poněkud poškozeným medvídkem uprostřed, rámovaným dvěma panenkami po stranách. Uplatněno pravidlo lichého počtu, které činí z medvídka hlavní prvek fotografie a taky je na něho tedy správně zaostřeno. Retro hnědé tónování evokuje minulost. Musím ocenit taky dobré technické zpracování a hlavně k tématu se hodící dramatické svícení. Vpravo (Foto 6) exteriérová černobílá fotografie do zlatého řezu umístěné plačící holčičky s hračkou v rukách na pozadí polorozpadlého domu. Oceňuju přesné umístění holčičky před zavřené a nerušivé dveře – pozadí. 

Kdybych už měl zmínit, z čeho jsem měl v dětství strach, tak by to ilustrovala tato fotografie (Foto 7). I když v opačné tonální stavbě. Tedy, že někdo neznámý bude v tmavých prostorech. Ale i tato fotografie je pro emoci strachu docela ilustrativní. Strach z někoho neznámého, přicházejícího. Kompozičně poměrně jednoduchá fotografie, téměř dokumentárního charakteru.

 (Foto 8) Hodně zajímavá a výrazně inscenovaná je tato fotografie pracující se čtveřicí rukou. Ruce přes tvář by mohly evokovat, že se strachy už nemůže dívat a ruce svírající ramena, že se strachem nemůže už ani hýbat. Osobně bych ale volil stylizovanější a k výrazně nastylizované figuře vhodnější pozadí. Třeba nějaký temný a tajemný les.

(Foto 9) Had je pro většinu lidí nepochybným zdrojem strachu. Vzhledem k nebezpečnosti některých z nich je to docela pochopitelné. Zvláště když se umí dokonale maskovat, jako to vidíme i na této fotografii. U fotografie můžu ocenit přesné zaostření na oko plaza, hlavní prvek fotografie. Na můj vkus až moc tmavé zpracování.

A jako pro vítěznou jsem se rozhodl pro tento dramatický portrét (Foto 10). Strach, naše téma, je z výrazu tváře, zejména z očí, úplně zjevné. Fotografie je zajímavá především dramatickým svícením, ale i atypickým podhledem. Neostrost v levé polovině není pro mě, co se tyká konkretizace, dešifrovatelná. To ale není na škodu. Spolu se svícením jí přidává na tajemnosti až magičnosti. Poměrně kontrastní zpracování i zrnitost této černobílé fotografii taky pomohly.

(všechny fotografie a jejich autory naleznete zde)

Vítězem březnového kola je tedy Monika San s fotogra­fií „Strach“. Gratulujeme!

Připomínáme, že dubnovým tématem seriálu „Okem profesionála“ je „Portrét v exteriéru se zábleskovými světly". Vložit můžete fotografie zde na webu do galerie až do 30. dubna 2017, 23:59. Hodnotí profesionální fotograf Antonín Lavrenčík. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.

Jak jste zpracovali minulá témata seriálu „Okem profesionála“ naleznete na druhé straně: 

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Moni Sandrová
    Moni Sandrová
    19.04.2017 22:10

    Příjemné večerní překvapení, moc děkuji za hodnocení mých dvou fotek (10, 4)...takhle to dopadá, když vytáhnu doma foťák, prostě je to doma občas horor :-)

  • Helena Macenauerová
    Helena Macenauerová
    21.04.2017 08:48

    Vyber fotografii je povedeny...Moniko, gratuluji :)

  • Soda Bicarbona
    Soda Bicarbona
    22.04.2017 08:12

    Gratuluji vítězce. Vítězná fotografie se mi líbí a téma vystihuje.

  • Moni Sandrová
    Moni Sandrová
    22.04.2017 11:06

    Moc všem děkuji!

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (4)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram