Fotografování Slunce: fotosféra
Můžeme fotografovat tři vrstvy naší hvězdy Slunce: fotosféru, chromosféru a korónu. Každá vrstva vyžaduje jinou techniku a jiné podmínky. Slunce je velmi dynamické a každý den uvidíte něco jiného. Hlavním problémem fotografování Slunce je bezpečnost vašich očí. Nikdy nekoukejte do Slunce přímo přes fotoaparát nebo dalekohled!!!
Slunce bere většina lidí na naší planetě jako samozřejmost. Proto začnu malým opáčkem z astronomie a pro někoho to možná budou novinky. Slunce má průměr zhruba 1,500 000km proti Zemi s průměrem.12,700km. Slunce je od Země vzdáleno přibližně 150,000 000km. Letos před vánoci Parkerova sonda NASA oznámila, že se dostala při obletu na okraj koróny Slunce, do vzdálenosti 10,000 000km od povrchu. Za povrch se dá považovat slupka nazývaná fotosféra. Žádný povrch to samozřejmě není. Představme si něco jako povrch z “bublající plazmy”. Plazma je formou hmoty, kde elektrony nejsou pevně vázané na jádra atomů. Ze střední školy si pak určitě pamatujeme elektro-magnetickou indukci. Pohybem proudu vzniká magnetické pole. A právě ty elektrony jsou v plazmě volné a v pohybu. Proto při fotografování další vrstvy jménem chromosféra se občas podaří vyfotit zářící smyčky, které sledují siločáry obřího magnetu.
Strukturu Slunce krásně vysvětluje obrázek ze článku NASA.
Vrstvy Slunce
Bezpečnost při fotografování Slunce
Za jasného počasí do Slunce asi nikdo koukat nebude, Vedle viditelného světla je zde spousty UV záření, které je velmi nebezpečné pro živou tkáň. Objektivy soustřeďují světlo z větší plochy do malé, kam se dá sensor. Množství světla je úměrné průměru objektivu. Pohled přes objektiv do Slunce je proto mnohem nebezpečnější, než bez objektivu.
Pro omezení množství světla ze Slunce máte 3 řešení
1.Sluneční hliníková folie Baader AstroSolar Photo Film OD 3.8 -
2.Herchelův optický hranol pro dalekohledy – profesionální řešení pro specializované fotografy s dalekohledy
Snížení intensity světla ze Slunce pomocí šedých ND filtrů není vhodné pro majitele klasických zrcadlovek s optickým hledáčkem. Zde se světlo ze Slunce bude odrážet přímo do Vašeho oka. Pro majitele zrcadlovek je proto jediným řešením bezpečně zafixovaná folie Baader AstroSolar před objektivem. Slunce zrcadlovkou bez folie nezaostříte. S příslušnými ND filtry (viz dále) ho v hledáčku neuvidíte. V roce 2017 jsem částečné zatmění Slunce v USA fotografoval zrcadlovkou Canon EOS 5DSR s folií Baader zcela bez problému.
3.Šedý ND (neutral density) filtr 100000 (odpovídá ztmavení o 16,5EV)
Pozn. Protože investice do ND 100000 nedává pro běžné fotografy krajináře smysl, použitelná je i kombinace dvou šedých filtrů přes sebe – ND1000 (10EV) a ND64 (6EV)
Bezzrcadlovky jsou pro fotografování Slunce ideální, protože Slunce sledujete přes elektronický hledáček nebo živý náhled display. Bezpečnější je živý náhled na display, protože obraz v elektronickém hledáčku je stále extrémně světlý. Přímé nebezpečí však hrozí hlavně sensoru fotoaparátu. Při delší expozici do Slunce můžete tzv. vypálit pixely sensoru a tím ho zničit.
Fotografování fotosféry Slunce
Povrch plazmové koule Slunce vyzařuje fotony, které zhruba za 8 minut doletí na sensor fotoaparátu. Hlavním cílem při fotografování fotosféry je fotografování Slunečních skvrn. Jsou to ve skutečnosti velké poruchy magnetického pole Slunce. V místech skvrn je nižší teplota a vyzařují méně světla. Proto jsou tmavé. Při fotografování přes tlumící folii Baader AstroSolar či Herschelův hranol uvidíte i granulaci na povrchu moře plazmy.
Sluneční skvrny při západu Slunce
V roce 2024 bylo Slunce na vrcholu své aktivity v rámci 11-ti letého slunečního cyklu. Proto v posledních letech a ještě i nyní je vidět dost poměrně velkých slunečních skvrn. Nad obzorem za jasného počasí bývá nad obzorem opar, který působí jako pohlcovací filtr. Ten pravý okamžik pro fotografování skvrn na Slunci nastává v poslední fázi západu. I tak doporučuji fotit bezzrcadlovkou přes živý náhled, abyste neriskovali poškození oka.
Západ Slunce s množstvím skvrn nad hlavním hřebenem Šumavy 19.září 2024
Nikon Z6 III, objektiv Nikkor 180–600mm f/5,6–6,3, ohnisková vzdálenost 600mm, f/16, ISO 100, 1/8000s, bez filtru
Západ Slunce se slunečními skvrnami z Kašperku 2. srpna 2024
Sony A7 III, objektiv Sony FA 200–600mm f/4,5–6,3 G, ohnisková vzdálenost 600mm, clona f/8, ISO 400, 1/4000s, bez filtru
Pozn. menší skvrny na Slunci jsou patrné v jeho levé části, silnější vrstva oparu je patrná z delší expozice při více otevřené cloně
Fotografování částečného zatmění Slunce přes mraky
Jako ND filtr může fungovat i vrstva mraků. Její tloušťka však musí být tak akorát. Při posledním částečném zatmění Slunce si přišli na své I fotografové bez speciálního vybavení, kteří vlastní nějaký objektiv s delší ohniskovou vzdáleností. “Portrét” Slunce jsme takto vyfotografovali v průběhu výuky rekvalifikačního studia ve Fotoinstitutu. Vždy je to dobrý tréning na ovládání svého fotoaparátu.
Částečné zatmění Slunce v Praze 29. března 2025
Sony A7 III, objektiv Sony FA 200–600mm f/5,6–6,3 G, ohnisková vzdálenost 600mm, clona f/11, ISO 100, 1/6400s, bez filtru
Pozn. v horní části je vidět jedna malá sluneční skvrna
Detaily slunečních skvrn a granulace fotosféry
Jakmile chcete fotografovat detail na Slunci (to samé platí i pro Měsíc), hlavním problémem bude s chvění atmosféry Země – tzv. seeing. Na omezení vlivu seeing se používá metoda tzv. lucky imaging. Trochu jsem to popsal v článku, když jsem fotografoval přechod měsíce Io před Jupiterem. V principu potřebujete nasnímat např. 500 až 2000 snímků a pomocí software vybrat např. 25 nejostřejších či částečně ostrých, které program Autostakkert (je zdarma) zkombinuje.
Sluneční skvrny ve fotosféře dalekohledem s Herschelovým hranolem před kamerou
Refraktor APM 980mm f/7, extender 2× (Zeiss Abbe Barlow), t.j. ohnisková vzdálenost je cca 2000mm, Herschelův hranol před kamerou ZWO 294MM
Snímek jsem fotografoval 20. ledna 2026 kolem poledne z Kašperských hor na Šumavě. Seeing je zde díky vyšší nadmořské výšce 700m celkem slušný. Tmavá část slunečních skvrn se nazývá umbra a světlá část penumbra. Na skvrně vlevo je v umbře patrný světelný most, v penumbře začíná být vidět vláknitá struktura. Pro zvýšení kontrastu granulace by byl potřeba zelený tzv. kontinuum fltr, Na workshopu astrofotografie Fotoinstitut.cz mi ho loni předvedl Libor Hašpl a zvýšení kontrastu mne ohromilo. Letos zase budeme astrofotografický kurz opakovat.
Ukázku fotografování přeletu mezinárodní vesmírné stanice přes Slunce s Baader AstroSolar folii před objektivem zrcadlovky Canon EOS 5DSR najdete zde.
Pozn. Malý příběh o tom, jak je Slunce nebezpečné
Za svůj refraktor s průměrem čočky 140mm jsem připojil Herschelův hranol, Ten má absorbční destičku, do které vychyluje 99,9% světla. Jenže vrstva lepidla, která spojuje “pecku” s kovovým tělem hranolu byla špatně nanesena a destička vypadla. Toho jsem si nevšiml. V průběhu focení jsem najednou ucítil podivný zápach. Paprsek dopadl na moji bundu a vypálil v ní díru. O oko takto můžete přijít ve zlomku vteřiny, když byste se podívali přes okulár velkým dalekohledem přímo do Slunce.
Ukázku fotografování přeletu mezinárodní vesmírné stanice přes Slunce s Baader folii před objektivem zrcadlovky Canon EOS 5DSR , který jsem fotografoval v roce 2021 najdete zde.
Příště o fotografování chromosféry, která je v porovnání s fotosférou mnohem více fotogenická.





Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.