Zpracování tématu: "Autoportrét"

Vážení fotografové, když jsem toto téma vypisoval, měl jsem i přes jeho historický význam a popularitu napříč všemi vizuálními médii trochu obavu. A to jak z toho, že budete mít obavu veřejně publikovat své podobizny, tak obavu z kvality zpracování. Byl jsem proto velice potěšen jak mimořádně vysokým množstvím vašich příspěvků, tak pestrostí různých přístupů i jejich celkově vysokou kvalitou.

Vážení fotografové,
když jsem toto téma vypisoval, měl jsem i přes jeho historický význam a popularitu napříč všemi vizuálními médii trochu obavu. A to jak z toho, že budete mít obavu veřejně publikovat své podobizny, tak obavu z kvality zpracování. Mít dostatečný odstup od své osoby a zároveň být ve své výpovědi dostatečně osobní je pro toto téma důležité. Byl jsem proto velice potěšen jak mimořádně vysokým množstvím vašich příspěvků, tak pestrostí různých přístupů i jejich celkově vysokou kvalitou.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrum FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji za fotografii Až mě zítra ráno v 5 děti probudí … získala Helena Zábranská. Fotografie do tématu na březen 2011 „Zub času“ můžete posílat do konce měsíce.

Rozhodl jsem se, že tentokrát do tohoto článku zařadím větší množství vašich dílek. Abych do došlých autoportrétů vnesl nějaký systém a dal i článku nějakou strukturu, rozdělil jsem je do čtyř skupin podle dominantního přístupu.

Humor

Humor byl dominantní emocí poměrně velké skupiny Vašich autoportrétů. Je dobrým znamením, že svojí maličkost neberete smrtelně vážně.

Začnu fotografií, která je vlastně velice nenápadným až obyčejným portrétem. Nebýt toho odrazu v brýlích, který jí dává obsahovou rovinu. Symbol slepé cesty na místě kde jsou obvykle oči je velice hezkým a vtipným nápadem. Barevně tlumené pozadí i portrét dávají náležitě vyniknout barevně výraznému symbolu slepé cesty – hlavnímu prvku ve fotografii.

Retro snímek nejenom už historickou fotografií dítěte, ale i stěračem, za kterým je založena. Černobílé zpracování ho jen podtrhuje. Autoportrét nabízí několik interpretací. Že i řidič byl jednou dítětem. Nebo, vzhledem k obvyklé asociaci zanechání zprávy za stěračem policistou, asi něco jako „jezdíte nebo parkujete jako dítě“. Anebo snad: ztratil jste dítě…

Jsem nesmělý Ale léčím se

Dva příspěvky od téhož autora, které vzhledem k názvům fotografií (Jsem nesmělý, ale léčím se) zjevně myslel autor jako korespondující dvojici. A tou taky jsou. Fotografie pracující s mimikou a komikou přehnanou až do grotesky. Podpořené širokoúhlým – tvář deformujícím objektivem i retro hnědým tónováním včetně rámečků evokujících starou poškozenou fotografii. Není to moje krevní skupina, ale dotaženost v zpracování ji nelze neuznat.

Poslední šestka zmoženého "bodometčíka"

Tak jsem si říkal, že takhle někdy vypadám, když hodnotím vaše fotografie. Vtipná scénka – zátiší ze života nejen aktivních seniorů. Fotografii dávám + 6 bodů. „Výborná fotografie bez výhrad“.

Výrazněji stylizovaná a inscenovaná fotografie s lehce romantizujícím přístupem. Do sekce humor jsem ji zařadil hlavně proto, že tančení s deštníkem v dešti u železničního přejezdu působí komicky. Řeč těla, vyzývavý a provokativní postoj figury, je trochu v kontrastu s kapkami deště na skle, které obvykle evokují opačnou emoci – melancholii. Je to trochu nelogické, ale možná charakteristické pro ženskou duši, ve které se vzájemně antagonistické emoce paralelně objevují. Barevná redukce do dvou barev je zajímavá a dualitu v emocích podporující. Kompozičně bych možná upravil oříznutím horní čtvrtiny a trochu i levé části fotografie, čímž by se hlavní prvek (figura) dostal do kompozičně důležitější části a s deštníkem namířeným do levého horního rohu.

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Radek Burda
    Radek Burda
    14.03.2011 08:26

    pretrvavajici potiz techto fotek je prevazujici hrani nez sdelovani...

    Komentar se uprimne snazi "cosi" nadpsat, ale dre to...

    Jakoby autori zapominali, ze atraktivita prostredi, ci gest jeste neni vysledek.

  • oHuL
    oHuL
    14.03.2011 10:49

    Tak nejak je skoda, ze minimalne par vytvoru uz je mozna i par let starych. Jako by uz nic novyho udelat neslo....

  • rulisa
    rulisa
    15.03.2011 17:47

    Taky opřemýšlím, jaký smysl má posílat k posouzení fotky několik let staré a dávno už tady prezentované. (Vladimír Leitner, Fistulka.) Těch pár let by přeci mělo stačit, aby člověk nad vlastním dílkem získal nadhled a nepotřeboval odborný objektivní posudek. Navíc by už měl být i lidsky i fotograficky zas o kus dál...

    A pro autora textu: Shoda podmětu s přísudkem v ženském rodě. :-) (2.strana)

  • oHuL
    oHuL
    15.03.2011 18:01

    rulisa: těch pár let sem měl spíš na mysli Lenku Imrichovou:
    http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=299890&gal=photo
    z roku 2006...

    ale evidentně je toho víc...

  • rulisa
    rulisa
    15.03.2011 20:09

    A já měla pocit, že tu už jsem taky někde viděla... :-)
    Ale myslela jsem, že na Flickru nebo kdekoli jinde na netu, těchhle skokovek je tolik...

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (5)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Další články ze série

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace