„Mobil" - Zhodnocení Okem profesionála 10/2021

Říjnové téma "Mobil" seriálu Okem profesionála mělo za úkol zachytit zajímavé snímky lidí s tímto přístrojem, který se stal naší každodenní součástí. Mobil vidíme denně v rukách lidí, kteří jdou po ulici, jedou dopravním prostředkem, posedávají v kavárnách. Vaše snímky hodnotil již tradičně Kamil Varga. Celkem jste vložili do soutěže 53 fotografií. Autor vítězné fotografie získává hodnotnou knižní cenu od nakladatelství Zoner Press.

Vážení přátelé, fotografové,

úvodem se musím přiznat, že mě překvapilo a vlastně i pobavilo, kolik z Vás čte jenom titulky a text pod ním už ne. A nepomohl ani malý ilustrační obrázek. Protože počet fotografií, které byly fotografovány mobilem, ale na kterých už mobil nafocený nebyl, byl až překvapivě vysoký. Vlastně by se to dalo považovat i za jakýsi nenápadný sociologický průzkum. Já vím, doba je rychlá…
A vlastně mě překvapila i další věc. Na to, že mobily vídám v rukách lidí kolem sebe neustále, je počet Vašich příspěvků na toto téma poměrně nízký. Vysvětluji si to tím, že mobilní telefon se stal až takovou integrální součástí našich bytostí, že jsme ho už přestali vnímat. Podobně jako ruce a nohy kolemjdoucích taky nevnímáme. Tuto „neviditelnost“ mobilních telefonů občas využívají i profesionální reportéři v místech, kde by vytažení velké profesionální zrcadlovky na sebe okamžitě upozornilo. Mobil má i na exotických místech u sebe téměř každý, takže splynete s davem a lidi se chovají přirozeněji.
Co se týká skladby Vašich příspěvků, tak je to všehochuť od zátiší po momentky. I když těch bylo asi nejvíc. A třeba poměr barevných vůči černobílým byl lehce ve prospěch těch barevných.


Marie: Nemáme vystoupit?

Kdyby se nějaký ufoun procházel našimi kavárnami nebo metrem, které je na této fotografii od Marie, měl by pocit, že jsme ovládáni a řízeni nějakou svítící krabičkou. A vlastně by měl i docela pravdu. I já si občas v metru připadám jak v nějakém filmu o zombiích. Dvě osoby s mobilním telefonem, psa a botu ve vagonu metra vidíme na této fotografii. A i když autorčin záměr, jak již z názvu fotografie vyplývá, byl, že pes je hlavním hrdinou a teda i hlavním prvkem fotografie, bohužel tomu tak není. Tím je naneštěstí ta bota, jinak rušivý a zmatečný prvek v této fotografii. A to hlavně proto, že bílá ponožka a logo známé firmy jsou nejsvětlejší části fotografie a ty vždy poutají divákovu pozornost. Psí brzda ve formě mladíkovy boty na vodítku je zajímavým postřehem. Bohužel výrazně rušený značkovou botou. Na světelné podmínky v metru má fotografie docela dobrou ostrost a nízký šum. Potřebovala by ale o něco zesvětlit, což by šlo i v editoru.


Palko: Cestovní Selfie

Jiný dopravní prostředek a jinou zaznamenanou situaci nám předkládá Palko. Pokud to nebyli přátelé, tak bylo docela odvážné vstupovat do fotografování selfíček cizím lidem. Hlavním prvkem je tentokrát správně mobilní telefon. Oceňuji i prst v akci, dynamický to prvek fotografie. O tom, že jsme v letadle a dokonce nad jakým místem nás důkladně informuje obrazovka v horní části jako prvek vedlejší. A i když podle menší hloubky ostrosti a snad i mého zraku je snímek fotografován fotoaparátem a ne mobilem, po technické stránce bohužel odpovídá mobilní kvalitě. To extrémní vyhlazení ploch a obrysů bude pravděpodobně způsobeno redukcí šumu. Já bych raději přijal nějaký ten šum, který je u úlovků ve špatných světelných podmínkách přirozený. Barevná teplota je trochu posunuta do žluta, což by taky šlo opravit i v editoru.


Kočičák: U orloje…

Ještě jednou selfie, tentokrát od Kočičák. Ale na rozdíl od předešlé tentokrát v exteriéru a černobíle. Kompozičně přesně dodržující pravidlo třetin, kdy hlavní prvek, dvojice s mobilem je umístěna do té pravé třetiny. Zbylá část obrazu nás informuje o pro domorodce i turisty důvěrně známém prostředí pod Staroměstským orlojem. Na můj vkus je černobílé zpracování až moc kontrastní. I když chápu autorův záměr, protože kontrastní fotky jsou vždy výraznější a zvýrazňují se tím taky přítomné struktury dlažby a kamenných zdí. Nicméně je škoda třeba splývání batohu pána s dveřmi v pozadí.


Petr52: Na koncertu skupiny Mirai.

Bez mobilů nad hlavami diváků si už koncert populární kapely ani nedovedu představit. Vidíme je i na této fotografii od Petr52. Pokud bych to měl stručně shrnout, tak snímek přesně odpovídá a zaznamenává atmosféru místa, na kterém byl fotografován. Extrémně divoká kompozice i barevnost. Ale i přes ten veškerý zmatek je díky přesnému zaostření teleobjektivem jasný hlavní prvek. A tím je jeden z mobilních telefonů, téma naší soutěže. Výborně je vidět i stlačení perspektivy způsobené dlouhým sklem. Povedl se rovněž pohled do kotle diváků, kde hrají i většinové oblasti v neostrosti. Obličej dívky a ruka kameramana v popředí a ruce a jejich majitelé v pozadí. Fotografii by neškodilo mírné zesvětlení hlavně v tmavých tónech. Hlavní mobil i tváře dívek by tak byly lépe čitelné.


Festa: Nikdo není dokonalý.

Jedna z mála inscenovaných fotografií, které do soutěže přišly. Černobílý portrét s mobilem od Festa. A s nápadem. Nevím do jaké míry je ten nápad originální, ale i kdyby ne, tak jakákoli fotografie s nápadem je lepší než ta bez něj. A takových přišlo i do této soutěže docela dost. Mnoho fotografů, malířů a sochařů se učilo tak, že dělali variace (nebo i kopie) prací svých předchůdců. Tenhle nápad nabízí velké množství variací, třeba i s využitím v reklamě na mobilní telefony. Provedení je dobré a je mi jasné, že to nebylo úplně jednoduché, protože to vyžadovalo preciznost při práci. Převod do černobílé je povedený a logický, když si člověk uvědomí barevný rozdíl mezi displejem a denním světlem.


LenkaLenka: Nevidím, neslyším, nemluvím

A zase zpátky k momentkám ze života, tentokrát z exotické krajiny od LenkaLenka. Jak už jsem nejednou psal, mám rád fotografie s humorem, protože se moc často nevyskytuje a je ho vždy v životě potřeba. Trojice kluků s mobilem a trojice kmenů stromů před nimi. Takže využito pravidlo rytmu. I když mobil a obličej vidíme jenom u jednoho. Ten je tedy hlavním prvkem fotografie. A dle kompozičních pravidel je ve fotografii více prostoru ve směru jeho pohledu. Tyto fotografie bývají dílem okamžiku, ale tady si říkám, že vzhledem k zaujetí i toho jediného, kdo si fotografa mohl všimnout, bylo tentokrát na fotografování asi dost času. Zaujalo mě rámování, kdy dva po stranách mají přes hlavu přehozená stínítka, kreativní to využití svých pracovních vestiček. Taky mi to připomnělo staré fotografy, kteří museli mít přes hlavu přehozený černý hadr, aby byli schopni na matnici fotoaparátu alespoň něco vidět. Technologie se sice mění, ale praxe zůstává.


Bob Gajdoš: Krmení

Další povedený postřeh z ulice ve stylu street foto zaslal Bob Gajdoš. A taky má mírný humorný nádech. Mladá paní, jako asi každá žena obdařená multitaskingem stíhá paralelně všechno. Krmit holuby, koukat do mobilu i hlídat dítě. Určitě zaznamenala i fotografa, i když ten byl podle úhlu záběru v bezpečné vzdálenosti. Stavba snímku je přehledná, kdy slečna s mobilem je hlavním prvkem a dítě v kočárku a holubi vedlejším. Pozadí je již v neostrosti, takže nerušivé. Technické zpracování, aneb převod do černobílé je jak už tradičně u tohoto autora perfektní.


KáStefi: O smutnej žirafe

A blížíme se do finále. A zase to bude černobílá fotografie, tentokrát od KáStefi. Právě jsem si uvědomil, že i když poměr barevných k černobílým byl lehce ve prospěch barevných, tak do mého výběru se dostaly hlavně ty černobílé. Musím ale říct, že ty černobílé byly tentokrát výrazně lepší. Tato vítězná pracuje, jak i autor v názvu naznačuje, s druhem metafory, kterému se říká personifikace. Ta je často používaná v pohádkách. Takže je pro tuto scénu, kde jsou hlavními hrdiny děti a jejich hračky, jako stvořená. Smutné starosvětské hračky smutně koukají na svoje děti s novodobými hračkami v rukou. Fotografie je taky tak trochu neveselým sociologickým důkazem toho, jak si naše děti už spolu moc nehrají a nebaví, ale žijí ve svém individuálním virtuálním světě. V duchu personifikace je správně zaostřeno na hračky a děti jsou již v zamlžené neostrosti. Převod do černobílé je vzhledem ke světlejší oblasti s hračkami a tmavší s dětmi docela dobře zvládnutý. Škoda mírného náklonu snímku doleva. Ten by bylo možné jednoduše opravit i v editoru. Nicméně tato drobná technická chybička nemůže zastínit trefné a navýsost současné obsahové poselství tohoto snímku.

Za hodnotnou cenu pro vítěze děkujeme nakladatelství Zoner Press.

Všechny fotografie na téma „Mobil“

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Petr52
    Petr52
    26.11.2021 17:08

    Blahopřeji KáStefi.

  • Z9
    Z9
    26.11.2021 17:35

    Taky jsem si ráda početla, díky...
    Štefi paráda, gratuluju!

  • KáStefi
    KáStefi
    26.11.2021 18:50

    Ďakujem pánu Vargovi za hodnotenie, potešilo. Tiež si vždy rada čítam hodnotenia, sú to cenné informácie.

  • Marie
    Marie
    26.11.2021 20:27

    Gratuluji KáStefi k vítězství - je to fotka s příběhem, smutným i humorným zároveň. Děkuji též za zhodnocení mé fotografie, do této soutěže vložené. Ráda jsem si vše prohlédla a přečetla.

  • Tomava
    Tomava
    27.11.2021 00:26

    Gratuluji Stefi k nejvyššímu ohodnocení (tu její fotografii si pamatuji velmi dobře) a také všem ostatním zmíněným v tomto zhodnocení. Moc mě potěšilo, že mezi hodnocenými bylo mnoho ČB fotografií (a nebylo to samoúčelné).

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (6)

Tisknout článek

Tip na článek

Přehledně: Nejlepší zrcadlovky
Přehledně: Nejlepší zrcadlovky

Ne­pře­berné množ­ství růz­ných mo­delů di­gi­tál­ních zr­ca­dlo­vek na­jdeme na čes­kém trhu, na­víc s často ne­pří­liš pře­hled­ným zna­če­ním. Po­tom se vý­robci ne­mo­hou di­vit, když zá­kaz­ník nemá po­nětí, jaká DSLR je pro něj ide­ální. Proto při­chá­zíme s pře­hle­dem, který při­nese světlo a po­může Vám s vý­bě­rem zr­ca­dlovky. Člá­nek je v říjnu 2021 ak­tu­a­li­zo­ván.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram