Okem profesionála - vyhodnocení tématu 'Vítr'

Březnovým tématem seriálu Okem profesionála byl "Vítr". Vaše fotografie hodnotil profesionální fotograf Kamil Varga. Jakou vaši "větrnou" fotografii vybral Kamil jako vítěznou? Dozvíte se v článku.

Připomínáme, že dubnovým tématem je "ZOO Kreativně". Hodnotí Petr Bambousek.

Než přistoupíme k hodnocení březnového tématu, chtěli bychom připomenout, že dubnovým tématem seriálu „Okem profesionála“ je „ZOO kreativně“. Vložit můžete až dvě fotografie zde na webu do galerie OKEM PROFESIONÁLA – DUBEN 2016 „ZOO KREATIVNĚ“ až do 30. DUBNA 2016, 23:59. Hodnotí wildlife fotograf Petr Bambousek. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.

Profesionální fotograf Kamil Varga je absolventem FAMU Praha u profesora Šmoka.
Je členem skupiny „Slovenská nová vlna“ spolu s Tono Stano, Miro Švolíkem a dalšími.
I jeho tvorbu dokumentuje film „Vlna versus břeh“ a množství výstav od Vermontu v USA po Prahu.
V poslední době se věnuje pedagogické činnosti.

Živel „vítr“ jsme schopni vnímat různými smysly. Nás jako fotografy bude zajímat jenom ten jediný, vizuální. Ten se může projevovat buď přímým způsobem, jako třeba létající vlasy, vlající vlajky nebo třeba různé pohybující se objekty v krajině, nebo takovým způsobem, kdy nám š mozek dopoví, že třeba vlnky na hladině vytváří právě vítr.

Poměrně rozsáhlou skupinu tvořili snímky rozlétaných vlasů:

(foto 1,2) I když létající vlasy jsou poměrně dynamickým a výrazným prvkem ve fotografii, v nepřehledné kompozici prvního snímku bohužel nevyniknou. Fotografie potřebuje řád a jasnou hierarchii. To u druhé fotografie dopadlo o poznání lépe. Cop ve vodorovné poloze jasně evokuje vítr. Dobře je zvládnuté jak zmražení pohybu krátkým časem, tak i přesné zaostření. Také převod do černobílé s prosvětlením stínů je ideální. Každá ze čtyř figur má své emoce ve výrazu. Snad jen škoda té až příliš těsné kolize copaté slečny s blonďatým pánem.

(foto 3,4) Ukázka dvou snímků „vlasatic“, které mají kromě jiného společné to, že jsou fotografovány v protisvětle. Velký rozdíl mezi nimi je ale v jeho zvládnutí. U levé fotografie figura ve stínu úplně splývá s pozadím a ztrácí tak na srozumitelnosti. Vzhledem k tomu, že jde o hlavní prvek, je tento nedostatek zásadní. U pravé fotografie – při dostatečném rozlišení – bychom byli schopni i přečíst značku fotoaparátu ve stínu. V tomto případě jde o rozdíl v postprocesingu, kde speciálně u formátu RAW jsme schopni vytáhnout kresbu i tam, kde jsme ani netušili, že ještě nějaká je. Pro ty méně zdatné v úpravách v editorech se v těchto situacích může hodit třeba využití odrazné desky na prosvětlení stínů.

(foto 5) Pro mě asi nejzajímavějším snímkem z ranku létajících vlasů je snímek výše. Fotografie velice atypická svou kompozicí i pojetím. A možná právě proto tak zajímavá. Odřezaná tvář je nepochybně dost radikální ukončení obrazu. Obvykle vyjadřuje negaci, odmítnutí. Břízy, oblíbený to krajinářský prvek romantických fotografů, v kombinaci s blonďatými vlasy ve vzájemném vztahu. Rámování kompozice výraznou břízou vpravo a vlasy vlevo.


(foto 6,7) Detailů do tématu vítr přišlo až překvapivě málo. Nicméně dva z příspěvků jsem vybral i pro toto hodnocení. U prvního kladně hodnotím hezké a efektní protisvětlo. Dobře zvládnutá je i expozice s dostatečně krátkým časem. Rozostření pozadí je taky dostačující a rovnoměrné. Bohužel závažným nedostatkem je kolize hlavního motivu s větvičkami v levém horním rohu. U druhého snímku velice povedený detail pampelišky, který téměř nemá chybu, nebýt až příliš těsného ořezání.

(foto 8,9) Dvě poměrně dynamické fotografie vlajících prvků ve větru. První snímek s mimořádně divoce vlajícími vlajkami využívá v reklamní fotografii hojně používané kompoziční pravidlo lichého počtu, kde se mezi dva prvky (sudý počet) umístí jeden lichý, který se tím zvýrazní. U druhého oceňuji hlavně to, že si autor dal práci a v záplavě šátků a kůlů vidíme i tváře dvou figur. Ty zde totiž hrají významnou roli a jsou vlastně hlavním prvkem fotografie. U této obzvlášť, ale i u předešlé, se dá ocenit i plastické, boční, modelující světlo.

(foto 10,11) Tyto dvě fotografie nasnímané v úplně protichůdném klimatu mají i mnoho společného. Jednak u obou je markantní silný vítr, téma tohoto „okem profesionála“. Tou druhou podobností je výrazná strohost a jednoduchost, která z nich činí po fotografické stránce nepříliš zajímavé snímky. První by pomohla třeba nějaká akčnější póza nebo výraz hlavního prvku-figury. Druhé, úplně monochromatické, nejvíc škodí, že na ní není vůbec nic ostré. A to ani ona duna vlevo. Je to pravděpodobně způsobeno až příliš intenzivní pouštní bouří. Nicméně oceňuji odvahu fotografa. Já bych v tomto počasí raději svůj fotoaparát ani nevytahoval z brašny. Jak známo, písek se dostane všude.

(foto 12,13) Dvě námětem a úhlem pohledu velice podobné fotografie. Odlišné jsou hlavně ročním obdobím, ale i druhem dřeviny. V jednom případě les, u druhé pak park. Obě řemeslně dobře zvládnuté s hlavním motivem cestičky mezi stromy. Černobílé řešení je u zimní krajiny zvoleno vhodně. U podzimní by to naopak bez barvy fakt nebylo ono. U zimní je téma vítr skutečně jen tušené. Pomohl by snad výrazně delší čas, při kterém by větve stromů byly již v pohybové neostrosti. U podzimního motivu nám téma vítr spolehlivě zprostředkuje padající listí.

(foto 14,15) S pohybovou neostrostí jako způsobem znázornění tématu „vítr“ pracují tyto dvě fotografie. Jinak jsou ale dost odlišné. Vlevo klasická krajinářská kompozice s hradem jako hlavním prvkem a stromem vlevo jako doplňkovým. Klasická je i prostorová stavba s popředím, středním plánem a pozadím s dramatickou oblohou. Mám sice rád fotografie se sytými barvami, nicméně tady to je na můj vkus až přehnané. Spíš si měl autor dát víc práce s přesnějším vymaskováním hradu při ztmavování oblohy, protože tady ten hrad působí, jakoby právě vyhořel. U druhého snímku je prostorová stavba potlačena mimojiné i použitím delšího ohniska. Nejvýraznější je však barevná, téměř monochromatická strohost. Modrý nádech fotografie ilustruje chladné, zamlžené ráno. Téma „vítr“ reprezentují dvě rozmazané větve stromu v popředí. Svou tmavostí a robustností jsou až moc agresivní v tak subtilní snové městské vedutě.

(foto 16,17) Pro zastánce „přímé fotografie“ budou asi tyto dvě počítačové montáže nepřijatelné a tedy něco, co do média fotografie již nepatří. Nicméně já purista nejsem, fotografie pro mě nemá jasně definované hranice. V tomto případě jde o rozhraní mezi fotografií a grafikou. Navíc i tento druh děl k tématu přišel a mají svou kvalitu. Vybral jsem příspěvky v podobném formátu, ale s naprosto odlišnou atmosférou. První je temná melancholická kompozice s minimem barev a tmavou tonalitou. Vlající vlasy zakrývající tvář zdůrazňují anonymitu a strohá póza zase odevzdanost. Hejno vran na obloze symbolicky dokresluje atmosféru. Dominantní na snímku jsou horizontály včetně rytmu stromů. Jediná vertikála-figura je v třetinovém dělení plochy. Počítačové montáže umožňují dokonalou kompozici. Co se nehodí, to se vymaže. Kde něco chybí, tam se přidá. To je i u druhého snímku dokonale využito. I u snímku vpravo je figura v třetinovém dělení. Jediná horizontála je tentokrát zakřivená. Nálada a všechno další je již výrazně odlišné. Tato kompozice má Magrittovsky surrealistickou atmosféru. Hravé a snové.

(foto 18,19) Nepřímo a zprostředkovaně je možné vidět vítr na vodní hladině. První snímek je pouhá lehce rozvlněná hladina vhodná snad jen jako meditační obrazec. Druhá fotografie zaujme již více. Vlnky vytvářejí na hladině linky, takže lineární kompozice je na světě. To by byla stále nuda, proto fotograf vhodně doplnil rostlinky s jejich odrazy ve vodě. Ty vpravo dole jsou již spíše rušivé, protože odpoutávají pozornost od těch výraznějších nahoře. A pro ty dominantní mohly být vybrány i nějaké zajímavější, s výraznější geometrií a zajímavějším lomem ve vodní hladině. Tento zajímavý, téměř grafický motiv jste ve svých fotografiích tentokrát moc úspěšně nevyužili.

(foto 20) Motiv dýmu jako projevu vizualizace větru přišel pouze v tomto jediném případě. To je veliká škoda, protože nabízí bohaté možnosti zpracování. Třeba až v surreálním pojetí. Nicméně v tomto případě jde o realistické zpracování s figurou v třetinovém dělení plochy.

(foto 21) Zajímavých fotografií bylo tentokrát víc. Nicméně nakonec jsem se jako pro vítězný rozhodl pro tento snímek. Jednak jde opět o opomenutý motiv – na velice vděčné a zajímavé téma pouštění draka přišla pouze tato jediná fotografie. Musím ale říct, že je to fotografie velice povedená. Strohá, ale jasná kompozice s nízkým horizontem a dramatickou oblohou. Dva klíčové prvky v protilehlých rozích. Zvláště oceňuji dokonalé zvládnutí vzájemného oddělení kontur figur i to, že se povedlo je umístit na kontrastní světlé pozadí. K úplné dokonalosti chybí snad jen lepší čitelnost provázku spojující figury s drakem.

***

Vítězem březnového kola seriálu Okem profesionála se tak stává – a cenu od Centrum FotoŠkoda tak dostává - Erik Švec s fotografií „Drak

Gratulujeme!

Připomínáme, že dubnovým tématem seriálu „Okem profesionála“ je „ZOO KREATIVNĚ“. Vložit můžete až dvě fotografie zde na webu do galerie OKEM PROFESIONÁLA – DUBEN 2016 „ZOO KREATIVNĚ“ až do 30. dubna 2016, 23:59. Hodnotí profesionální fo­tograf Petr Bambousek.

Jak jste zpracovali minulá kola seriálu Okem profesionála najdete na další straně:

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Festa
    Festa
    03.05.2016 17:44

    Dobrý den.
    Snímek č. 3 bych neoznačil, jako focený v protisvětle.
    Světlo na kříži a stín mi dá určitě zapravdu.
    Festa

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Další články ze série

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace