Šumavské šafrány ostřícím braketingem

Šumavské šafrány jsem fotografoval ostřícím braketingem (focus stacking) objektivy Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM a Canon EF 16-35mm f/4,0 L IS USM na Canon EOS R5.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus)se v Čechách vyskytuje pouze na Šumavě a v Novohradských horách. Ostatní lokality u nás nejsou původní. Hojný je zejména v Alpách. Podobně jako hořec panonský ukazuje na propojení Šumavy a Alp.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) I

Canon EOS R5, Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM, f/4,5, 1/2500s, ISO 800, složeno ve Photoshopu z 9 snímků

Na Šumavě znám několik lokalit, které se odlišují nadmořskou výškou a orientací louky. Šafrán bělokvětý zahajuje na Šumavě botanickou sezónu. Jeho bílé květy se objeví hned, jak sleze sníh a vysvitne sluníčko. To nemusí být jednoduché odhadnout.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) II

Canon EOS R5, Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM, f/4,5, 1/2000s, ISO 1600, složeno ve Photoshopu z 9 snímků

U tohoto snímku se mi líbilo, že v pozadí mimo hloubku ostrosti je další skupinka šafránů.

Lokalitu v oblasti Boubína jsem navštívil o letošních velikonocích. Byla v dobrém stavu, jen ji bohužel rozryl rovněž chráněný krtek. Řada rostlinek tak kvetla přímo na krtincích, což pro fotografování není ideální.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) VII

Canon EOS R5, Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM, f/4,5, 1/2000s, ISO 1600, složeno ve Photoshopu z 9 snímků

Jak fotografovat

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) je drobná rostlina dorůstající maximálně do 8cm, spíše méně. Doporučuji vyzkoušet dvě kompozice: šafrán v kontextu krajiny a snímek zblízka (close-up). Fotografové zabývající se makrofotografií mohou jít ještě blíže a v případě šafránu bělokvětého fotografovat například pouhý detail semenáčku.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) III

Canon EOS R5, Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM, f/4,5, 1/2000s, ISO 1600, složeno ve Photoshopu z 9 snímků

Čím půjdete k rostlině blíže, tím méně budete mít k dispozici hloubky ostrosti. Navíc si musíte zjistit i minimální zaostřitelnou vzdálenost objektivu, kterým budete fotografovat (když budete příliš blízko, nezaostří).

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) IV

Canon EOS R5, Canon EF 16–35mm f/4,0 L IS USM, f/8, 1/3200s, ISO 800, složeno ve Photoshopu z 7 snímků

Tento snímek se mi moc nelíbí, neboť šafrány zasahují do středního a zadního plánu krajiny. Částečně to kompenzuji malá hloubka ostrosti pozadí a dramatický podhled.

K Boubínu jsem se vydal s Canon EOS R5 a osvědčenými zrcadlovkovámi objektivy Canon EF 16–35mm f/4,0 L IS USM a makroobjektivem Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM. Spojení přes EF/RF redukci u Canonu funguje velmi dobře. Canon EF 16–35mm f/4,0 L IS USM je díky výborné ostrosti a rozlišení perfektní univerzál na fotografování krajina, který je navíc lehký. Makroobjektiv Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM má špičkovou kresbu a optická stabilizace prodlužuje čas, které musíte udržet z ruky. Jenže to při snímcích rostlin z blízka není většinou problém. Tím hlavním je vítr a to i při tzv. bezvětří. Jedinou možností, jak si poradit s větříkem je zkrátit expoziční čas.

Focus stacking / bracketing ostření

Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM má nejlepší kresbu od f/4 do f/8, při vice zavřené clone se kresba zhoršuje. Pro Canon EF 16–35mm f/4,0 L IS USM to platí stejně. Proto je optimální fotografovat ve “zlatém okně” objektivu a posouvat rovinu zaostření. V minulosti se takto pořizovali statické makrofotografie v kombinaci s makro-sáňkami na stativu. Tahle metoda vyžaduje neskutečnou trpělivost, hlavně při vice záběrech. Platí jednoduché pravidlo. Čím větším zvětšení, tím menší hloubka ostrosti a tím vice záběrů pro skládání stejné hloubky pro-ostření potřebujete.

Bezzrcadlovky jako Canon EOS R5/Sony A7RV a další mají stejný princip nastavené braketingu ostření. Musíte jít do Menu.. Zvolíte počet snímků a velikost kroku posunutí ostřící roviny. U close-up snímků volím obvykle 9 snímků (maximum je 99) a krok 3 nebo 4 (rozmezí je 1 až 10). U krajinářských snímků s většími objekty v popředí volíte větší krok např. 8 nebo 8 a menší počet snímků např. 3. Časem získáte odhad. Fotoaparát mám nastavený tak, že první snímek ostří na nejbližší místo a rovina ostření se v dalších snímcích posouvá dál od fotoaparátu. V cestovatelské fotografii často nemáte k dispozici stativ a tato metoda je rychlé řešení z ruky. V počítači v programu Photoshop pak jednoduše nahrajete snímky jako vrstvy a prolnete. Až při samotném zpracování se můžete rozhodnout, kolik snímků ze série použijete. Tímto způsobem pak kontrolujete hloubku zaostření ve fotografii.