Zpracování tématu: "Pohled do duše"

Vážení kolegové, fotografové, při zadávání tohoto tématu jsem měl na mysli zobrazení tváře člověka a zachycení jedinečných znaků portrétovaného. Portrétní fotografie je jedním ze základních fotografických žánrů od samého začátku fotografie. Fotograf využívá osvětlení, úhel záběru, prostředí a ostatní výrazové prostředky. Právě fotografie má jedinečnou možnost zaznamenat typické znaky vepsané do tváře, radost i smutek, bezstarostnost nebo úzkost.

Podle stylu práce fotografa dělíme portréty na několik druhů od klasického ateliérového až po reportážní a dokumentární. Ztvárnění tohoto úkolu se ne všem povedlo. Opět jsem dostal fotografie vhodné pouze do rodinného alba, většina z vás ale s menší či větší mírou stylizace vytvořila opravdový portrét.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrum FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji za svou fotografii Za mříží svého světa získala Jitka Matyášová.
Fotografie do tématu na říjen 2013 „Doprava“ můžete posílat do konce měsíce.

Snímky jsem rozdělil do několika skupin a začnu těmi méně zdařilými.

Objetí

Dvě fotografie, které mají velmi malou vypovídací hodnotu. Mají význam pouze pro autora a nejbližší rodinu, nikomu jinému nemají co říci. Takovýmto snímkům říkáme paměťový záznam. Ale i ten je možno zpracovat kultivovaně. Na levé barevné fotografii autor ignoroval základní kompoziční pravidla, umístěním figury na střed obrazu se stal snímek statickým, bez náznaku prostorovosti. Oproti tomu druhá fotografie komponovaná do úhlopříčky působí dramatičtěji.

Další poměrně málo zastoupenou skupinou byly fotografie vytvořené metodou nalézání, snímky zachycující osoby v nestřeženém okamžiku, momentky.

Na lavičce

Velice podobné momentky seniorů odpočívajících v parku. Takovéto fotografie by mohly být součástí nějakého sociálního dokumentu, ale samy o sobě nejsou dokumentárním portrétem. U obou snímků bych volil ještě razantnější výřez a rušivé okolí minimalizoval.

Do portrétní fotografie také samozřejmě patří skupinový portrét. Tady je velice důležitá stavba obrazu, tedy kompozice. Dobré postavení portrétovaných v ploše dokáže fotografii zhodnotit.

Kamarádky Generační

První fotografie působí příliš prvoplánově, osoby jsou v jedné rovině, nahodily stejné úsměvy, mají stejné světlo, stejný tón. Dobře volený úhel záběru eliminoval rušivé prvky z pozadí, boční světlo tváře modelovalo. Ovšem u druhé fotografie vidíme velice kvalitní kompozici. Fotografie působí krásně plasticky, pomocí zmenšování osob do pozadí, využitím hloubky ostrosti, tonálním kontrastem a situováním hlavních figur do ohnisek zlatého řezu vytvořil autor dokonalou iluzi třetího rozměru, hloubky, na dvojrozměrné fotografii.

Pro vytvoření takového portrétu, který by byl schopen zaznamenat typické znaky, je potřeba určitá dávka stylizace. Stylizovat můžeme světlem, pózou, gestem, kostýmem, rekvizitou a samozřejmě světlem.

Lapená

Toto jsou ukázky stylizace jak gestem tak i rekvizitou. V některých případech se správně zvolená rekvizita stane symbolem. Gesta rukou černošského chlapce a vertikální linie mříží v popředí společně se zamřížovaným pozadím evokují určitou beznaděj. Na druhém snímku stylizovaná pavučina společně s barevným posunem reality může vyjádřit obavu, strach. Gesta rukou znásobují určitou bezvýchodnost situace. Je to velice emotivní výtvarný portrét zhotovený s velikou dávkou vkusu.

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Další články ze série

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace