"Lidská ruka" - jak jste zpracovali téma Okem profesionála březen 2019

V tématu "Lidská ruka" jste se s námi podělili o 71 fotografií. Fotografie hodnotil profesionální fotograf Kamil Varga - v článku přinášíme galerii vybraných snímků s jeho komentáři. Vítěz získává cenu od Centrum FotoŠkoda. Podívejte se, jak bylo toto téma zpracováno.

Než přistoupíme k hodnocení, chtěli bychom připomenout, že tématem seriálu „Okem profesionála“ na duben je Černobílý portrét v přirozeném světle". Vložit můžete fotografie zde na webu do galerie až do 30. dubna 2019, 23:59. Téma hodnotí profesionální fotografka Lenka Hatašová. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.

Vážení fotografové,

Téma lidská ruka je nám všem až doslova blízké, proto mě nepřekvapilo, že zaujalo i vás a do soutěže jste zaslali hezkých 71 fotografií. Škála vašich příspěvků byla neobyčejně široká. Od reportážních snímků až po výrazně výtvarně stylizované fotografie. V gestech rukou ještě využili plný rozsah možností. Od jemných k výraznějším vyjádřením pocitů až po symbolická gesta.

na dosah | Ilona Rosenkrancová

Vzhledem k tomu, že přesné zadání znělo „Lidská ruka“, jsem chvíli zvažoval, zdali fotografie tohoto typu splňují zadání. Na fotografii totiž není skutečná lidská ruka, ale pouze její umělá náhražka. Nicméně třeba tato fotografie se mi hodně líbila, tak jsem si řekl, že nebudu až takový formalista. Velice čisté až dokonale estetické zátiší dvou rukou sahajících na stín skleněné karafy. Oba prvky, jak ruce, tak i skleněný džbán ve výrazné stylizaci. Jak již název fotografie naznačuje, tématem je žízeň. Monochromatické hnědé tónování fotografie výborně zvýrazňuje jak stylizaci, tak až jakousi snovost zátiší.

Deštivý den | Moni Sandrová

Na této fotografii ruka vůbec není. Ale všichni víme, že tam byla, protože na skle vidíme ještě její otisk. Otisk je docela zajímavý a hlavně v dlaňové části by člověk s představivostí mohl vidět různé tajemné bytosti. K dokonalosti by ji mohla pomoct o něco větší hloubka ostrosti a méně členité spíše tmavší pozadí.

vlevo: Pohoda… | Marie       vpravo: Za pomoci hudby | MartinBa

Hra na hudební nástroj je specifikum lidské ruky a ukázka dokonalé koordinace prstů horních končetin u člověka. Proto jsem fotografie tohoto typu očekával. Vlevo pouze informativní fotografie s několika chybami. Levá ruka je rušivým prvkem a neměla tam být. Problémem je i míchání dvou různých zdrojů světla s odlišnou barevnou teplotou. Denního světla od okna za pianem a žárovkového z interiéru. Tato situace má dvě možná řešení. Buď v interiéru zhasneme a na dosvětlení ruky použijeme odraznou desku od fotoaparátu. Druhá varianta je zbavit se barev ve fotografii. Takže převést ji do odstínů šedi. Vpravo již černobílá fotografie výrazně tonálně posunuta do tmavých odstínů, což ji dává zajímavou atmosféru tajemnosti. A i když fotografie nemá žádnou kompoziční chybu, kombinace rukou a klaviatury umožňuje i dokonalejší výsledek.

vlevo: Ukulele | Eva Sadílková        vpravo: … | Lenka Klimtová

Druhým zastoupeným byly strunné nástroje. Tentokrát obě v černobílém provedení. Dost možná proto, že v pozadí byly výrazné barvy, které by odpoutávaly pozornost od málo barevných rukou. Vlevo bohužel ne moc povedená fotografie hry na ukulele, kde nejvýraznějším prvkem nejsou ruce, ale část hmatníku nástroje. U elektrické kytary vpravo již povedené zpracování. Struny rafinovaně umístěny do uhlopříčky čtvercového formátu fotografie. Diagonála jako nejdelší linie v obraze přidává kompozici na výraznosti. Ruce jsou i s podporou mírné pohybové neostrosti v zajímavé dynamické pozici. Když k tomu přidáme tmavé nerušivé pozadí, povedená fotka je na světě.

vlevo: Ruka2 | Lenkala   vpravo: Neboj se | Atropina

Tématem těchto dvou fotografií jsou ruce v různých fázích věku, rozdílu generací. Neboli taky obsahový kontrast. Na vhodně zvolené černobíle fotografii vlevo zaujme hlavně již hodně vrásčitá ruka starší osoby, kde je modelace kůže zvýrazněna i tvrdším bočním slunečním světlem. Pozadí je již dostatečně rozostřené, aby hlavní prvek nerušilo. Ořez je zvolen až moc natěsno. Hlavně v levé části fotografie. Na fotografii vpravo vidíme ruce až tří generací. I když ta nejstarší ještě nedosahuje „kvalit“ té z fotografie vlevo. Fotografie v teplém, lidském tónování. I když černobílé řešení by taky nepůsobilo špatně. Kompozičně docela povedené a čisté, kde kromě rukou výrazně hrají letokruhy na desce stolu. Mimochodem ty taky mluví o věku, i když ne o lidském ale stromů. Líbí se mi i posloupnost položení rukou, kdy vespod je nejstarší ruka a navrchu nejmladší. Trochu mi vadí použití širokoúhlého objektivu, protože vzhledem k jeho deformaci prostoru se jako dominantní ve fotografii jeví ruka střední generace. Pravděpodobně autorky fotografie.

Ruce zachraňují ruku | Stanislav Hořínek

Na chvíli si odskočíme do oblasti reportážní fotografie. Tentokrát realita až naturalistická. I když asi proto, že nejsem chirurg, se mi na to nekouká moc dobře, fotografie mě zaujala především svým obsahem, kdy ruce operují taky ruku. A i když jsem operaci ještě nikdy nefotil, musím ocenit výborné technické zvládnutí. Barevně i tonálně přesné, úhel záběru zvolen výborně a i akce tam je.

vlevo: Co se nebojí práce | Dana Smržová   vpravo: Třídění | Bob Gajdoš

Ryby a ruce jsou společným motivem těchto dvou fotografií. Ta vlevo bohužel ne moc dobře zvládnuta. Tvrdé protisvětlo z pravé strany, v kterém zanikají detaily je pro diváka nepříjemné. Rušivé prvky jako šálek vpravo nahoře nebo červený plast vlevo dole odpoutávají pozornost od hlavního motivu. Žádná zajímavá kompozice…
To fotografie vpravo je jiný šálek kávy. I když i vzhledem k umístění je hlavním prvkem kompozice ta vyskakující rybka v pravé části a ne ruce. A to jich je tam úctyhodné množství. Až pět rukou v záběru. Rybka je i nejostřejší. Kolem té se všechno točí. A to téměř doslova. Všechny ruce jsou buď v neostrosti, nebo v pohybové neostrosti což dává fotografii tu skvělou dynamiku a akci. I kapky stříkající vody ve vzduchu ji podporují.

vlevo: Pozdrav před zápasem | pirat65   vpravo: …V… | Lenka Klimtová

Gestem se dá vyjádřit i obsah. Třeba i tak, jako to vidíme na těchto dvou reportážních fotografiích. Vlevo v typickém gestu kluka. I když zdá se, že hokejistu to moc nezajímá. To je teda psychologická rovina fotografie. Zaujal mě i podhled, který zvolil fotograf. Ten zdůrazňuje rozdíl v měřítku mezi velkým dospělým a malým klukem. Vzhledem k často velice komplikovaným barevným teplotám v halách chápu převod do černobílé. Mohl však být důkladnější. A i když se to u reportážních fotografií toleruje, fotografie je trochu nakloněná doleva. Drobný zásah v editoru by to doladil i po focení.
Viktorky na fotografii vpravo vídáme nejčastěji na koncertech, nebo na demonstracích. Tady to bude asi první varianta. Fotografie je to hlavně informativní.

Vytahané ruce | Bob Gajdoš

Tahle reportážní fotografie mě zaujala asi nejvíc. I když převod do černobílé není moc dokonalý. Fotografie má ale humor. Tak vzácný to prvek v našich fotografiích. Dokonce z ní plyne i vtipné poučení: pokud budete často věšet prádlo, vytahají se vám ruce. Prostě velice povedená stínohra těla, kde reálné jsou pouze části horních a dolních končetin. 

vlevo: Ruce | Moni Sandrová | Monika Sandrová    vpravo: Ruce co se radují | Petr52 | Petr Kozelek

Dvě fotografie, které mají společné ruce směrující do středu obrazu. Ale téměř vše ostatní je na nich odlišné. První je černobílá, druhá výrazně barevná. U fotografie vlevo oceňuji přesnou práci. Ruce jsou vyváženě rozmístěny, žádná z nich není dominantnější než jiná. Nepřekrývají se a u všech vidíme i všechny prsty. Obsahem je hledání (osahávání) světla uprostřed kompozice. Fotografie vpravo je pořádná divočina. K rukám přibyly bílé i barevné kousky papírků. A to všechno v pohybu a výrazné dynamice. Podpořené rozmazáním od středu k okrajům. Již těžko říct  zdali zoomováním v průběhu expozice nebo dodatečně v editoru. Vzhledem k přesnosti výsledku bych tipoval to druhé.

Ruka1 | Lenkala

Vítězná fotografie může být jenom jedna. A já se nakonec rozhodl pro tuto. Hlavně proto, že si důmyslně hraje s perspektivou u diváka. Vlastně tak trochu podvádí. Teda spíše manipuluje. Máme již v podvědomí zafixováno, že když používáme širokoúhlé objektivy, tak objekty které jsou blízko, bývají na fotografii větší, než ty, co jsou vzdálenější. V tomto případě je největší ta tvář slečny vpravo, která jí hranolku. V realitě to byl ale ten nejvzdálenější objekt ve fotografii. Velkoformátová výzdoba na zdi nějaké „hranolkárny“. Tedy vlastně reklama. Proto i to výrazné reklamní působení fotografie. Vlevo dole vidíme gestikulující ruce a tvář naproti nim, pro kterou to dělají. Jediné to živé prvky ve fotografii. Zmatek do kompozice a měřítek přinášení ty vodorovné laťky v neostrosti v popředí. Díky nim to na první pohled působí jako pohled do restaurace zvenku skrze okno. Připomnělo mi to důmyslné hrátky s měřítky a perspektivou z trikových filmů doby, než tuto roli převzaly počítače.

Vítězná fotografie je LenkalaRuka1

Gratulujeme!

Připomínáme, že tématem seriálu „Okem profesionála“ na duben je Černobílý portrét v přirozeném světle". Vložit můžete fotografie zde na webu do galerie až do 30. dubna 2019, 23:59. Téma hodnotí profesionální fotografka Lenka Hatašová. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R
Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R

S di­gi­tál­ními bez­zr­ca­dlov­kami s pl­no­for­má­to­vým či­pem a vy­so­kým roz­li­še­ním se roz­trhl py­tel, na­bí­zíme tedy pře­hledné po­rov­nání bez­zr­ca­dlo­vek Ca­non EOS R, Ni­kon Z7, Sony A7R III a Pa­na­so­nic Lu­mix S1R.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace