Téma "Dokumentární portrét - profese" - hodnocení Okem profesionála leden 2018

V lednovém tématu "Dokumentární portrét - profese" jste se s námi podělili o 83 fotografií. Fotografie hodnotil profesionální fotograf Kamil Varga. V článku přinášíme galerii vybraných snímků s jeho komentáři. Vítězný získává cenu od Centrum FotoŠkoda. Podívejte se, jak bylo toto téma zpracováno.

Vážení přátelé, fotografové.

Tohle bude asi velice pracovitý národ. Protože 83 došlých fotografií na téma „Dokumentární portrét – profese“ patří nepochybně mezi rekordy v této soutěži. A vzhledem k tomu, že fotografie je taky práce, dá se říci, že i pracovitých fotografů.
Vzhledem k mimořádnému množství příspěvků není bohužel v mých silách, abych se vyjádřil ke všem. A aby to nepůsobilo, že si vybírám k hodnocení jenom ty fotografie, které se mi k tomu hodí, důkladně jsem si prostudoval došlý materiál a pokusil se najít nějaký klíč, podle kterého vybírat fotografie k hodnocení. Všiml jsem si, že některé profese jsou ve Vašich fotografiích zastoupeny častěji než jiné. Proto jsem se rozhodl tyto profese a fotografie nejen preferovat ale i hodnotit v rámci těchto profesních bloků. Omlouvám se všem fotograficky nemasovým profesím, které se tím do výběru nedostali.

První blok bude věnován u nás typickému a ne tak dávnému výlovu rybníků.

Fotografie vlevo má své nepochybné výtvarné kvality, které ji dává vhodně zvolené protisvětlo. Dala by se rozdělit na spodní polovinu s dominantními odrazy na hladině z protilehlého břehu a horní s výrazným třpytem vody. Kontura figury – hlavního prvku – je v horním a pravém třetinovém dělení plochy. Prostě taková estetizující fotografie… kdyby to ale nebyla i komická situace. Pánovi právě vypadlo z ruky to dřevo, kterým se mlátí do hladiny vody a plaší se tím ryby směrem k síti.
Vpravo zase kvalitně zpracovaná černobílá fotografie s dominantním i když jenom pasivně pozorujícím pánem v pravé třetině na lodičce. V levé spodní třetině ten aktivnější prvek – dva rybáři tahající síť.

Vlevo opětovně velice kvalitně zpracovaná tentokrát barevná fotografie. Jemné tonální valéry i barvy ji spolu s jasnou a jednoduchou kompozicí předurčují k pohlednicovému nebo jinému propagačnímu využití. Vpravo zástupce výrazného a dynamického reportážního přístupu. Plnokrevná akční scéna se správně zaostřeným rybářem jako hlavním prvkem. Ocas ryby trčící z podběráku se dá chápat jako jakási třešnička na dortu povedené reportážní fotografie.

Druhý blok budu věnovat v Čechách taky oblíbenému zabijačkovému tématu.

Fotografie vlevo je skutečně nepovedená. Jenom podle typického kostkovaného oděvu a bílé zástěry víme, že to je řezník. Ostatní nám je v obraze bohužel důkladně utajeno. To u černobílé fotografie vpravo tu profesi poznáme i bez kostkovaného oděvu. I když se z obrazu nedá zaručit zabijačkové téma, motiv zpracování masa je na něm jasně zobrazen. Fotografii není co kompozičně vytknout, nicméně má jenom informativní hodnotu.

To tyto dvě fotografie musím zařadit k výborným zástupcům svého tématu. Fotografie vlevo je úplně klasickou ukázkou toho, jak se zabijačky fotografovaly v druhé polovině 20. století. A to samozřejmě nejenom černobílým zpracováním, ale i kompozicí. Fotografování proti zdi fotografii zplošťuje. Bílé prase se světlým řezníkem dává na tmavém pozadí dveří vyniknout hlavnímu prvku. V kompozici je zohledněn i kýbl vpravo dole a je posunuta více vpravo od centrálního motivu. Prostě klasika v nejlepší své tradici. Druhá, taky černobílá fotografie má prostorovější kompozici. První plán a taky hlavní prvek fotografie tvoří hlava prasete. Druhým je řezník a pozadí s plotem je třetím plánem. Nejzajímavějším na této vlastně pro prase tragické události je ten komický prvek. Podle výrazu čuníka to vypadá, jako by si to čištění vlastně užíval.

Další profesí je kovář.

Vlevo zjevně fotografie z ukázky tradičních, dobových řemesel z některého z našich hradů. Poněkud nedobově se vlevo nachází i současný kočárek. Ale k fotografii. Snad jediné, co je na fotografii zajímavé a pravděpodobně zaujalo i fotografa, je paprsek vycházející z rozžhaveného železa po dopadu kladiva. Jinak technicky ne moc zvládnuto, protože tvář kováře se již utápí ve tmě. Možná by pomohlo doblesknutí bleskem nebo cílenější tonální zpracování z RAWového formátu. Taky by bylo vhodnější nějaké jiné stanoviště pro záběr, protože zrovna z tohoto úhlu kováři vyrůstají z hlavy trámy. U snímku vpravo je na mě kolize nosu s kovovou obručí až moc natěsno. Ale hlavně fotografii chybí po stranách (hlavně vlevo) prostor. Zato nad hlavou je ho až zbytečně moc.

I když bez efektních paprsků kolem železa za výrazně povedenější snímek kováře považuju tento. Dokonale prokreslený, nasvícený a zpracovaný barevný snímek. Možná by se pro vyváženost kompozice dalo uvažovat i o oříznutí vcelku zbytečného prostoru nad hlavou. Nicméně podobně jako u kováře se tu dá říct: kvalitní a poctivě odvedená fotografická práce.

A ještě jeden kovář. Tentokrát v akčnějším a hlavně efektnějším stylu. Protože to první, co divákovi udeří do očí, je skutečně efektní dým. Možná je ho až trochu moc. Fotka tím trochu ztrácí na srozumitelnosti. To fotograf ale moc neovlivní. Co ale určitě ovlivní, je clonové číslo a teda hloubka ostrosti. Při cloně 1.8 je ostrých pouze pár centimetrů v hloubce záběru. V našem případě kleště a část ruky. Kopyto, tvář a další důležité části fotografie již ne. Je to velká škoda, protože jinak velice zajímavý snímek. Taky bych asi oříznul tu neidentifikova­telnou překážku vlevo, když už se fotograf nestihl posunout o pár centimetrů vpravo.

Výtvarné umění bude naší další oblastí.

Bohužel ani informativní hodnotu nemá snímek vlevo, protože malíř je tváří odvrácen od fotografa a tedy anonymní. To fotografie vpravo svojí informativní hodnotu má. Dokonce dispo­nuje i emocemi ve výrazech a vztahem k prostředí fotografie.

Vlevo ne moc povedená fotografie řezbáře, která by se jako jedna v cyklu možná ztratila, ale jako samostatná není moc zajímavá. Kompozice moc natěsno, paprsky vlevo nahoře působí rušivě a z pohybové neostrosti u figurek taky moc nadšený nejsem. Fotografie vpravo je výrazně lepší. Hlavně oceňuji to pracovní nadšení, které je vidět ve výrazu tváře. Emoce jsou u portrétu velice důležité. Škoda, že fotografie je moc tmavá.

Velice čistá i stylová je fotografie kaligrafky vlevo. Fotografii není co vytknout. Správně zvolený úhel záběru. Tmavé pozadí dává náležitě vyniknout hlavnímu prvku a jeho zaujetí při práci. Jemné hnědé tónování vhodně evokuje tento historický druh umění. Vpravo poněkud tajemný a těžko dešifrovatelný snímek umělce. Tipoval bych to na odraz sochaře a interiéru v zrcadle a zároveň průhled oknem do okolí. Velice rafinovaná kombinace umělce v jeho prostředí ateliéru a zároveň lokality, ve které tvoří. Jediná škoda je, že snímek je nakřivo. Doporučuji narovnání v editoru.

A nakonec další umělecká profese – hudebník.
 

Kytaristi jednoznačně ovládli váš fotografický hudební svět. I když i vítězná fotografie bude z hudební oblasti, kytarista to nebude. Začínáme dvojicí akustických kytaristů. Vlevo legendární Jaroslav Hutka. A i když se fotograf hodně snažil: černobílé zpracování, umělá vinětace, emoce ve výrazu…pozadí je ploché a prázdné, špatné osvětlení vytvářející dva stíny hmatníku. V takových špatných podmínkách by jenom geniální fotograf udělal působivou fotografii. Vpravo kompozičně vhodnější podmínky fotografem vhodně využity. Průhled přes stojan na noty dává fotografii prostor. Emoce ve výrazu bohužel žádné a proto v působení fotografie poněkud sterilní. Osvětlení bohužel bídné. Nepovedený je ale hlavně převod do černobílé, který působí jako by měl kytarista nějakou kožní nemoc.
 

Po akustické nastupuje elektrická kytara. Na fotografii vlevo jsou zajímavé jenom ty extravagantní brýle. Jinak vůbec nic. Neostrá, středová kompozice a rušivé prvky po obou stranách.
Na fotografii vpravo je zajímavá emoce ve výrazu tváře a efektní dým vlevo nahoře. Nicméně určitě by se na takovém koncertu daly nafotit i výraznější a čistější kompozice bez rušivých prvků (hlavně vlevo dole) s podobnými emocemi, dýmem a možná i zajímavějšími světelnými efekty.

Světla a pódiové efekty, i když jenom černobílé, hrají i na této fotografii velice důležitou roli. Nicméně kytarista, i přes relativně malou plochu, kterou na snímku zabírá a všechny již zmíněné efekty, stále zůstává hlavním prvkem fotografie. Po stranách fotografie vhodně ztmavena. Snad jenom narovnat ji by bylo vhodné, protože všechny svislice na ní se naklánějí doprava.

Krom kytar se na Vašich fotografiích vyskytly už jenom dva jiné nástroje. Tento violoncellista je jedním z nich. Tentokrát v prostředí synagogy. Světla při koncertech (nejenom) klasické hudby bývají hodně krutá. Ne pouze svou tvrdostí, která zdůrazňuje všechny nedostatky pleti. V tomto případě je nepříjemný i namodralý nádech na šedinách hudebníka. Pravděpodobný důsledek barevného reflektoru. Ten by šlo vyřešit převodem do černobílé tonality. Škoda uřezaných prstů držících smyčec. Takhle to působí, jakoby mu prsty vyrůstali již před loktem a teda zdeformovaně.

A toto je pro mě vítěz. Velice atypická fotografie nejen druhem hudebního nástroje, ale hlavně pojetím. Když jsem psal o vhodném prostředí u profesního dokumentárního portrétu, tohle řešení mě ani ve snu nenapadlo. Velký detail tváře. Teda spíš půl tváře zabírající necelou čtvrtinu záběru. Navíc atypicky úplně na levé straně. A ještě větší detail hudebního nástroje. V detailu nástroje však v odrazu, jako objektivem typu rybí oko, zaznamenáno okolní prostředí. V našem případě Karlův most. I když na můj vkus poněkud moc žlutá, fotografie je čistá, moderní a originální.

(všechny fotografie a jejich autory naleznete zde)

Vítězem lednového kola je tedy fialový poustevník s fo­tografií Jazzman z Karlova mostu … Gratulujeme!

Na závěr připomínáme, že únorové téma „Okem profesionála“ je „Krajina s dlouhými časy", hodnotí Daniel Řeřicha, vkládat můžete přímo do Galerie.

Jak jste zpracovali minulá témata seriálu „Okem profesionála“ naleznete na druhé straně: 

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Miroslav Černoch
    Miroslav Černoch
    18.02.2018 23:27
    Reaguje na E.B.E 18.02.2018 23:03:

    "Je mi jasný, že nemá smysl o tom diskutovat. Evidentně ani nevíš, o čem..." - zobrazit celý komentář

    Ono to bylo myšleno trochu jinak. Jsou zde komunity, který se hodnotí navzájem a pomalu se plácaní po zádech a některý fotky jsou zralý na vhození do koše. Tohle zde dříve nebylo a každým rokem je to horší a horší. Ale když to tak někomu vyhovuje, proč ne. Můj slaboučký hlas to bohužel nikterak neovlivní a to je důvod, proč TD nehodnotím.

  • Miroslav Černoch
    Miroslav Černoch
    18.02.2018 23:31

    Souhlasím s tebou, že jsem v TD ani jednou nehodnotil, ale jinak jsem udělil 18436 komentářů.

  • E.B.E
    E.B.E
    19.02.2018 07:50
    Reaguje na Miroslav Černoch 18.02.2018 23:27:

    "Ono to bylo myšleno trochu jinak. Jsou zde komunity, který se hodnotí..." - zobrazit celý komentář

    Tak proč se do TD hlásíš???....dost divný chtít soutěžit a nepřečíst si ani podmínky...komentáři myslíš asi kliknutí ...no nic. Neřeš, nepřepínej...je mi to fuk

  • Vlado Tjaruh - www.hurajt.eu
    Vlado Tjaruh - www.hurajt.eu
    19.02.2018 10:15

    Výborné ohodnotenie súťaže, víťazovi samozrejme gratulujem.

  • Moni Sandrová
    Moni Sandrová
    19.02.2018 18:35

    Gratuluji vítěži, ráda jsem si přečetla ohodnocení fotek K. Vargy a samozřejmě mě potěšilo, že jeho oko padlo i na moji fotku.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (10)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Další články ze série

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace