PhotoHint 28: Fotografování skla

Fotografování skla je právem považováno za jednu z nejsložitějších oblastí fotografie, ke které je zapotřebí kromě mnoha technických pomůcek i notná dávka trpělivosti, udržování čistoty na pracovišti a pochopitelně i znalosti s prací se světlem.

Pro začátky s fotografováním skla se nejlépe hodí čisté průzračné sklo bez dekoru, leptu či brusu. Při pohledu na takou sklenici zjistíte, že musíte vyfotografovat průsvitné a průhledné „nic“. Bez zdůraznění obrysů a okrajů by na fotografii nebylo nic vidět.

Pro samotné fotografování samozřejmě potřebujeme nezbytné technické pomůcky: fotoaparát (ideálním řešením je velkoformátový přístroj, ale i s digitální zrcadlovkou vytvoříte dobré fotografie), objektiv o relativně delší ohniskové vzdálenosti a dobrý stativ. Jako pracovní deska je nejlepší čirá skleněná tabule dostatečné síly. K osvětlování potřebujeme minimálně 3 světelné zdroje, rozptylovače, stínící a odrazné desky, jako pozadí dokonale bílou desku (kapa, laminát), černý papír, ebeny. Přechodové pozadí. Dobrý expozimetr či flashmetr nám práci usnadní. Z tohoto výčtu je zřejmé, že fotografie skla na úrovni je poměrně technicky náročná, a že doma na stole pod lampou sklenici dobře nenafotíte.

Čiré sklo nejlépe vyniká na pozadí bílém a nebo černém. Nepravidelným nasvícením bílé desky (bílého pozadí) dosáhneme přechodu v různých odstínech šedé. Aby průsvitné sklo na bílém pozadí bylo vůbec vidět, musíme zvýraznit jeho kontury.

Bílá kapa deska osvícena jedním světelným zdrojem zdola. Světlo zastíněné klapkami vytvoří tonální přechod. Fotografované sklo na skleněné podložce je zastíněno z obou stran černými stínítky (negry), která svým odrazem vytvoří černou obrysovou linii sklenice. Síla tmavé linky je závislá na vzdálenosti negrů od fotografovaného předmětu. Čím dále jsou, tím je linka užší.

Čistě bílé pozadí dostaneme svícením dvou stejně silných světelných zdrojů. Opět svítíme pouze na pozadí, nikoliv na sklo. Svícením jakýmkoliv bodovým světelným zdrojem na fotografované sklo bychom na něm vytvořili nepříjemné odrazy a odlesky.

Podobného efektu dosáhneme za použití pouze jednoho světelného zdroje, kterým svítíme do transparentní plochy umístěné za fotografovaným předmětem. Jako průsvitná plocha zcela postačí rovný pauzák.

Při svícení dvěma světly můžeme začít experimentovat s barvami. Před reflektory umístíme barevné filtry, čímž obarvíme nejen pozadí, ale i fotografované sklo. Při troše trpělivosti dosáhneme zajímavých efektů.

Jiným způsobem pracujeme při fotografování na tmavém pozadí. Jestliže při světlém (bílém) pozadí svítíme pouze na pozadí, tak při tmavém svítíme rozptýlenými světelnými zdroji na sklo, a tím vytváříme bílé ohraničení a okrajích skla. Síla linií na skle záleží na vzdálenosti, směru světla a šíři rozptylných ploch.

Jestliže tmavé pozadí zdůrazňuje na skle tvary a struktury, tak bílé zdůrazní objem a plastičnost výrobku.

Velice důležité je přesné změření expozičních hodnot. Měříme vždy hlavní světlo. To znamená, že při použití nasvětleného bílého pozadí měříme odražené světlo od pozadí, při černém dopadající světlo ze světelných zdrojů.

Na Setkání fotografů v sobotu 20.4.2013 v Praze můžete navštívit workshop Milana Šusty věnovaný právě fotografování skla (předprodej workshopů zde)