PhotoHint 7: Abstrakce ve fotografii

Každý měsíc vám přinášíme nový díl fotografického seriálu PhotoHintů, článků na úzké téma. Nabídneme jedno fotografické téma a k němu praktické rady a tipy. Celý další měsíc můžete pracovat na pořizování snímků k úkolu, který najdete na konci PhotoHintu. Autory tří snímků s nejlepším nápadem, zpracováním a využitím našeho PhotoHintu vyhlásíme v přespříštím dílu a dostanou od nás malé ocenění.

Abstrakce ve fotografii

Ano vážení kolegové, čtete správně. Budeme se zabývat abstrakcí ve fotografii a nikoliv abstraktní fotografií. Abstraktní fotografie jako taková vlastně a ni existovat nemůže. Fotografie má proti malířství, sochařství, hudbě, literatuře a dalším podobným činnostem tu nevýhodu, že ke svému vzniku nutně potřebuje reálnou skutečnost. Fotografií nemůžeme zobrazit něco, co reálně neexistuje. Má ale mnoho způsobů, jak realitu přetvářet, transformovat až k abstraktnímu vyjádření. Tedy až tak daleko, že vlastní skutečnost již není na snímku rozeznatelná, ale stala se pouze prostředkem k autorově záměru a vyjádření.

Budeme se tedy věnovat způsobům autorské tvorby, tvůrčímu procesu vedoucímu ke vzniku výtvarné, tvůrčí, emocionální fotografie. Vynecháme techniky, kdy pomocí fotografických prostředků, tedy vývojky a ustalovače bez použití fotografického přístroje vznikají abstraktní obrazy. Těmito technikami je strukáž a fokalk. Ty pracují pouze se světlem a s chemickými sloučeninami používanými ve fotografii. O něco více „fotograficky“ působí zvětšování bez negativu, kdy do rámečku zvětšovacího přístroje vkládáme průhledné drobné předměty, křídla much, listy celuloidu, různé vazké tekutiny a podobně. Těm se ale dnes také věnovat nebudeme.

Jedním z nezákladnějších postupů tvorby abstraktních fotografií je luminografie, neboli kreslení světlem. Fotografický materiál či senzor zachytí světelnou stopu kreslenou kapesní svítilnou. Zhotovíme-li si světelné kyvadlo, můžeme vytvářet velice zajímavé obrazce. Technické provedení je velice jednoduché, na strop nebo na rám dveří v zatemněné místnosti zavěsíme na niti kapesní svítilnu se sejmutým předním sklem a se žárovkou zakrytou tak, aby paprsky svítily otvorem velkým 2–3 mm. Pod světelný zdroj umístíme fotografický přístroj zaostřený na žárovku. Zacloníme asi na 8, rozkýváme kyvadlo a otevřeme závěrku přístroje. Exponujeme podle libosti. Kyvadlo může být zavěšeno na dvou, třech i více různě dlouhých nitích. S pohybem kyvadla můžeme pro dokonalost spojit i pohyb fotopřístroje.

Další možností vzniku abstrakcí je práce s velkým detailem. Makrofotografie sama o sobě zobrazuje lidským okem nepoznané světy a dobře zvolený velký detail s výraznými liniemi nebo tóny je velice vhodný motiv pro tvorbu abstrakcí. Malá hloubka ostrosti může výsledný dojem ještě umocnit. I když makrofotografie vyžaduje specifické vybavení a mnoho trpělivosti, získává si stále více příznivců. Touto technikou dobře zhotovený fotografický obraz je často vhodným doplňkem bytového interiéru.

O možnosti změny ohniskové vzdálenosti během expozice snímku bylo psáno v minulém dílu tohoto seriálu, přesto se o ní zmíním, neboť pomocí této techniky vznikají velice působivé fotografie. Jestliže vlastníte zoom objektiv, můžete během osvitu měnit ohniskovou vzdálenost. Někdy je působivější změna ze širokého ohniska na delší, jindy naopak. To záleží na vašem vkusu. Také je možno nastavit barevnou teplotu snímače na jinou hodnotu než má použitý světelný zdroj a tato změna vytvoří celkem překvapivé výsledky.

K fotografickému experimentování, a to vlastně vytváření abstraktních obrazů je, není potřeba žádný velký fotoateliér ani mimořádný světelný park. Je potřeba nebát se vyzkoušet si nové postupy, svítit různými baterkami, barevnými světélky (třeba od klíčenek a zapalovačů), kombinovat materiály jako jsou sklo, textil a papír a pod. Pouze vytrvalé zkoušení a experimentování přináší dobré výsledky. Zde je pár ukázek, kdy hrál hlavní roli nápad a vliv techniky byl opravdu minimální.