FotoAparát.cz FotoInstitut.cz FotoAkademie.cz Setkání fotografů Centrum FotoŠkoda: digitální fotoaparáty objektivy blesky stativy FotoKnihy FotoObrazy

Přihlásit se

Registrovat uživatele

Zapomněli jste své heslo?

Staňte se fanouškem FotoAparat.cz na Facebooku
Google



  • Asociace profesionálních fotografů
  • EIZO
  • TOPlist

PhotoHint 22: Jak na fotografování pohybu 1.díl

18.6.2012 8:00 Milan Šusta, FotoŠkola - Digitální fotografie

Tento PhotoHint se bude zabývat pro nás, v současné době zcela samozřejmou záležitostí a to fotografováním pohybu. Zachycením něčeho, co vlastně statickou fotografií ani zachytit nelze. Fotografie může pouze vytvořit určitou iluzi, pohyb nějakým způsobem naznačit. Je to problematika poměrně široká a tak bude zapotřebí několik dílů k její naplnění.

Moderní fotografie zná několik základních způsobů, jak vytvořit iluzi pohybu, jak pohyb zachytit. Nejznámějším je použití velice rychlých expozičních časů a tím pohybující se předmět, rekvizitu či fotografovaný objekt zastavit, „zmrazit“. Druhým poměrně známým a velice používaným způsobem je fotografování přesně obrácenou metodou, tedy dlouhými expozičními časy, čímž dosáhneme efektu pohybové neostrosti. K zachycení pohybu také slouží tzv. švenkování /panning/, snímaní pomocí sekvencí, a také třeba použití efektu stroboblesku. Kromě zachycení pohybu přímým fotografováním je i mnoho způsobů, jak znázornit pohyb efekty v grafických editorech.

První pokusy o zachycení pohybu vznikly až téměř čtyřicet let po vyhlášení objevu fotografie, v roce 1878. Americký fotograf Eadweard Muybridge dostal téměř neřešitelný úkol. Měl dokázat, že kůň při běhu má v určitém okamžiku všechny čtyři nohy ve vzduchu. Dokázat jak jinak než fotografií, aby důkaz byl věrohodný. Práce na tomto důkazu mu trvala šest let, během kterých nafotografoval 20 000 snímků.

Na závodní dráhu umístil v pravidelných rozestupech řadu fotopřístrojů. Přes dráhu natáhl provázky, které běžící kůň přetrhával a tím uvolňoval natažené závěrky fotoaparátů. Vznikla tato série fotografií. Jako zajímavost je nutno podotknout, že většinou pracoval fotopřístroji vlastní konstrukce, které mu umožňovaly snímat rychlostí až 1/6000 sec. Ve své činnosti nezůstal jenom u fotografování koní, ale pohybu se věnoval nadále.

Další velice zajímavé a inspirující pokusy učinil francouzský lékař, fyziolog a vynálezce fotografické pušky, která mu sloužila k rekonstrukci pohybu, Étienne Jules Marey. Dokázal zachytit několik fází pohybu na jeden fotografický snímek. Ve své fotopušce měl rotující desku na kterou mohl zaznamenat až 12 expozic během jedné sekundy.

Tak vznikly zajímavé pohybové studie třeba létajících ptáků.

E.J.Marey: Letící pelikán rok 1882

E.J.Marey: Letící pelikán rok 1882

Rychle se rozvíjející vývoj fotografické techniky a materiálů umožňoval neustálé zlepšování záznamu rychle se pohybujících předmětů. V dnešní době jsou zcela běžné závěrky umožňující expozici jednou čtyřtisícinou sekundy, ale pro zachycení extrémně rychlých pohybů ani toto nestačí. V roce 1931 byl vyvinut elektronický blesk o rychlosti výboje až 1/500000 sekundy, kterým bylo možno vyfotografovat kulku v letu. Mimořádně rychlé záznamy umožnily také práce s vysokorychlostními elektrooptickými nebo magnetooptickými závěrkami, které umožňovaly exponovat dokonce časem blízkým několika miliardtinám sekundy.

Střela po opuštění hlavně

Střela po opuštění hlavně

Zůstaneme ale u našich fotopřístrojů a tím i u expozičních časů do jedné čtyřtisíciny sekundy. Takové právě bohatě stačí na takové zachycení pohybu, jako je dopadající kapka tekutiny, vodní tříšť při rozbouřeném moři, ale i takového, jaký všichni známe ze zadních stránek periodického tisku, zachycení sportovce při jeho výkonu.

kapka mléka

kapka mléka

mořská vlna

mořská vlna

Sportovní reportážní fotografie, hlavně zpravodajské záběry, musí zobrazit sportovce nejen v téměř dokonalé ostrosti, ale také v takové situaci, která je pro ten určitý sport typická. Tím bývá zpravidla vyvrcholení určité akce. Velice nezvykle a působivě zaznamenané různé pády, karamboly a jiné pro sportovce nepříjemné situace jsou jakýmsi kořením sportovní fotoreportáže. Při fotografování na venkovním sportovišti nebývají většinou žádné velké problémy se správnou expozicí, je dostatek světla a to umožní relativně větší clonové číslo a tím i větší hloubku ostrosti. Při zaclonění na číslo5,5 nebo 8 a expozičním čase 1/500 se při troše štěstí slušná fotografie většinou podaří.

Poněkud větší problémy a složitější situace nastávají ve sportovních halách a tělocvičnách. Tam bývá světla opravdu málo a navíc různé barevné teploty. Bez vysoce světelných teleobjektivů je téměř nemožné tady dobrou a kvalitní fotografii vůbec udělat. Takové fotografie je nutno exponovat clonou 2-2,8, při citlivosti 1600 až 3200 ISO. Většina sportovních odvětví má naštěstí vždy určitý okamžik, kdy je aktér v takzvaném mrtvém bodě, na nepatrný zlomek vteřiny se pohyb zastaví. Exponovat v tomto okamžiku je potom možné relativně delším časem, u většiny sportů asi 1/250 sec.

Clona 2,8 čas 1/250 1600ISO

Clona 2,8 čas 1/250 1600ISO

Clona 2,8 čas 1/500  3200 ISO

Clona 2,8 čas 1/500 3200 ISO

Clona 2,5 čas 1/250 1600ISO

Clona 2,5 čas 1/250 1600ISO

V dalším díle se budeme věnovat dlouhým expozičním časům a pohybové neostrosti.

V seriálu PhotoHintů již vyšlo:

Hodnocení

Článek má 1 hodnocení, průměr je 3.0.

Komentáře

PeterBol, 2.7.2014 10:47
Clanok je zaujimavy, paci sa mi. Kto by mal zaujem, dake rady su aj v tomto fotovideu. tam sa rozobera fotografovanie sportu, teda tiez pohybu
http://www.photovia.sk/zaciatocnik/fotografujeme-extremne-sporty
FotoInstitut.cz

Fotografování krajiny

  • Šumava, Dům fotografů
  • 10. - 12.10. 2014
  • Za 3540 Kč

Jak fotografovat děti

  • Praha, FotoInstitut.cz
  • 19.10. 2014
  • Za 1860 Kč

Adobe Lightroom

  • Praha, FotoInstitut.cz
  • 2.11. 2014
  • Za 1650 Kč

FotoExpedice Japonsko

  • Včetně letenky, dopravy, ubytování se snídaní
  • 1. - 15. 11. 2014
  • Za 82.300 Kč
kalibrace
Fomei - studiové vybavení