PhotoHint 11: Synchronizace blesku

Každý měsíc vám přinášíme nový díl fotografického seriálu „PhotoHint“, článků na úzké téma. Nabídneme jedno fotografické téma a k němu praktické rady a tipy. Celý další měsíc můžete pracovat na pořizování snímků k úkolu, který najdete na konci PhotoHintu. Autory tří snímků s nejlepším nápadem, zpracováním a využitím našeho PhotoHintu vyhlásíme v přespříštím dílu a dostanou od nás malé ocenění.

Synchronizace blesku

Blesk má dnes téměř každý fotoaparát a na mnohé lze nasadit i přídavný. Základní funkcí fotografického blesku je osvícení fotografované scény, ale to asi nemá smysl příliš rozebírat. Každý fotograf někdy blesk použil. V tomto PhotoHintu se podíváme na jeden z aspektů práce s bleskem – synchronizaci.

Každý blesk, ať vestavěný nebo externí, musí být synchronizovaný s fotoaparátem, protože když fotíte, často je závěrka otevřená jen zlomky sekundy a pokud by blesk neosvítil fotografii ve správnou chvíli, vůbec by nebyl na fotografii vidět. Záblesk musí scénu osvítit přesně ve chvíli, kdy je závěrka zcela otevřená, aby její lamely nestínily na části fotografie.

Jak funguje závěrka

Závěrka je část fotoaparátu, která určuje, jak dlouho se bude fotografie exponovat. U kompaktních fotoaparátů je většinou elektronická – snímač buď snímá, nebo nesnímá. U DSLR (a také SLR), o kterých je tento PhotoHint především, je závěrka mechanická, tvořená dvěma lamelami. Při fotografování pak první lamela snímač odkryje, a po uplynutí expozičního času druhá lamela snímač ze stejného směru zakryje. Důvod proč jsou lamely dvě a pohybují se stejným směrem je prostý. Kdyby se pohybovala jediná lamela tam a zpět, byla by horní část plochy snímače odkrytá po delší dobu než spodní a fotografie nestejně exponovaná. Je jasné, že případný blesk se pak musí trefit přímo do okamžiku, kdy je snímač fotoaparátu zcela odkrytý – závěrka otevřená. Jenže ne vždy je závěrka zcela otevřená.

Co se stane, pokud nastavíte expoziční čas třeba 1/8000 vteřiny? Jak rychle by se musely lamely závěrky pohybovat, aby odkryly celý snímač na takto krátký čas? Z výpočtu pro zrcadlovku se snímačem APS-C vychází rychlost lamely kolem 450 km/h, a to navíc s předpokladem okamžitého zrychlení a zastavení. To není technicky proveditelné, a proto se závěrka zcela otevře jen při časech delších, než je takzvaný X-sync (nejkratší synchronizační čas). Běžně to bývá čas kolem 1/250s, kdy je fotoaparát ještě schopný celý senzor odkrýt, odpálit blesk, a následně zakrýt. Při časech kratších se již začíná druhá lamela zavírat dřív, než se první zcela otevře. Přes snímač jede štěrbina, která ho postupně exponuje. A samozřejmě když v takové situaci použijete blesk, který má záblesk kratší než je doba jízdy štěrbiny, osvítí na snímači jen proužek, přes který zrovna štěrbina jede. Blesk při těchto rychlých časech můžete použít pouze v režimu vysokorychlostní synchronizace, a ten mají hlavně přídavné blesky. Když použitý blesk tento režim nemá, většina zrcadlovek ani nedovolí nastavit kratší časy.

Pro použití blesku ve fotografii tak můžeme rozlišit dvě situace: časy delší a časy kratší než X-sync.

Synchronizace na první a druhou lamelu

Moderní fotoaparáty umožňují, při fotografování časy delšími, než je synchronizační čas, nastavit synchronizaci na první nebo druhou lamelu. V podstatě tak fotoaparátu řeknete, kdy má v době, kdy je celý snímač odkrytý, odpálit záblesk. Zda na začátku expozice hned po otevření první lamely – proto synchronizace na první lamelu, nebo těsně před zavřením druhé – synchronizace na druhou lamelu.

Synchronizace na první lamelu je běžná a u fotoaparátů nastavená od výroby, protože s ní „nemůžete nic zkazit“. Když fotíte, máte jistotu, že i při delších časech blesk ihned osvítí fotografovanou scénu. Na fotografii je pak to, co jste chtěli vyfotit. A i pokud máte expoziční čas třeba 1 vteřinu a na fotografii se hýbou lidé, neutečou vám ze záběru. Rozmazaní delším časem budou, ale to hlavní co bude na fotografii zachycené je ostrá nerozmazaná scéna ozářená bleskem, zbytek bude tmavý. Fotografovat v tomto režimu synchronizace na delší časy je většinou zbytečné, protože tím nic zajímavého nezískáte.

Synchronizace na druhou lamelu naopak pohybující se objekty při delších časech nejprve rozmaže, a až v závěru expozice je „zmrazí“ a exponuje bleskem. Pohybující se lidé tak budou mít rozmazanou šmouhu tvořenou dlouhým časem za sebou (ne ve směru svého pohybu jako u synchronizace na 1. lamelu), což vyvolá iluzi rychlého pohybu vpřed. To vlastně předurčuje využití této metody. Pro fotografie pohybu. Scéna však musí být trochu osvětlená i stálým světlem, jinak budou pohybové šmouhy exponované dlouhým časem nevýrazné, blesk je přebije. Jejich zřetelnost můžete jemně doladit kompenzací expozice, která ovlivňuje zřetelnost rozmazaného, a kompenzací zábleskové expozice (výkonem blesku), která určuje, jak bude zřetelná zmražená fáze pohybu. Takže pokud máte na fotografii šmouhy nevýrazné, nastavte kompenzaci zábleskové expozice do „-“, a když bude výsledná fotografie příliš tmavá, kompenzaci expozice do „+“. Nestačí-li kompenzace, musíte nastavit manuální režim fotoaparátu i blesku. Při snaze fotografovat tímto způsobem pohyb nezapomeňte, že s fotoaparátem nesmíte hýbat. To byste šli proti rozmazání pohybem. Občas je to obtížné, protože jen s hrůzou sledujete, jak vám fotografovaný objekt ujíždí ze záběru, a doufáte, že blesk už konečně bleskne.

Pokud chcete fotografováním s bleskem děj na fotografii opravdu zmrazit, foťte s časem X-sync. Vyhnete se tím duchům vzniklým následnou expozicí přirozeným světlem

Časy kratší než synchronizační

Použít blesk při časech kratších než je X-sync lze, pokud blesk i zrcadlovka podporuje režim vysokorychlostní synchronizace (High Speed Sync). V tomto režimu blesk emituje rychlou sérii záblesků místo jediného, a tak „vysvítí“ celou dráhu projíždějící štěrbiny mezi lamelami. Fotit s bleskem pak můžete i při čase 1/8000s. Synchronizace na 1. nebo 2. lamelu samozřejmě není možná. Nevýhodou je, že klesá výkon blesku. Jednotlivé záblesky ze série jsou slabší než jeden silný při běžném fotografování. A čím kratší čas nastavíte, tím slabší výkon blesku máte k dispozici. Pak už záleží na síle vašeho blesku, kdy přestane jeho výkon stačit na správnou expozici.

Úkol 11. – Synchronizace na 2. lamelu:

Využijte informací z tohoto PhotoHintu a pošlete nám svou fotografii vyfotografovanou s bleskem synchronizovaným na druhou lamelu.

Fotografie na téma „Synchronizace na 2. lamelu“ můžete posílat do 31.12.2010, 24:00 na adresu: fotoaparat@fo­toaparat.cz
Maximální počet fotografií: 2
Technické parametry: max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Hodnotí: autor tohoto PhotoHintu
Můžete doplnit také váš komentář (jak a čím jste fotografii pořídili, váš záměr, …)

Do konce listopadu můžete stále posílat snímky k 10. PhotoHintu na téma „Barevná teplota světla“.

Těšíme se na vaše snímky!

V seriálu PhotoHintů již vyšlo:

• listopad 2010: „Synchronizace blesku“
• říjen 2010: „Vyvážení bílé a barevná teplota“
• září 2010: „Ploché a plastické svícení“
• srpen 2010: „Sluneční clona“
• červenec 2010: „Abstrakce ve fotografii“
• červen 2010: „Zoomování při expozici“
• květen 2010: „Panoramatická fotografie“
• duben 2010: „Hloubka ostrosti“
• březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“
• únor 2010: „Fotografické zátiší“
• leden 2010: „Měřítko ve fotografii“