PhotoHint 3: fotografické filtry a systém Cokin

Systém Cokin

Dříve či později se při fotografování dostanete do situace, kdy budete potřebovat použít nějaký filtr. Mezi nejčastěji používané patří ty, které nelze, nebo jen s velkými obtížemi, nahradit úpravami v grafickém editoru. Vždy je třeba odpovědět na dvě otázky. Jaké filtry potřebuji? Jak je na svůj fotoaparát „dostanu“? Jedním z řešení je systém Cokin.

Druhy systémů Cokin

Systém A
Vhodné pro ohniskové vzdálenosti od 35 mm. Šířka filtrů je 63mm.

Systém P
Vhodné pro ohniskové vzdálenosti od 28 mm. Což je v běžné fotografii častý případ a i tento článek popisuje použití systému P. Šířka filtrů je 85 mm.

Systém X – PRO
Vhodné pro ohniskové vzdálenosti od 15 mm. Šířka filtrů je 130 mm.

Systém Z
Vhodné pro ohniskové vzdálenosti od 20 mm. Šířka filtrů je 100 mm.

Jak to celé vypadá

Systém Cokin se skládá z adaptačního kroužku, držáků filtrů a filtrů samotných. Další příslušenství není nezbytně nutné. Adaptační kroužek se našroubuje na závit objektivu a je to jediná věc, kterou je třeba změnit při změně objektivu. Právě to je zásadní výhoda systému. Také je možné mít na konkrétní kroužek redukci, kterou využíváte pro ostatní příslušenství. Tím se však mírně prodlouží (cca 2 mm) vzdálenost držáku filtrů od objektivu.

Držák filtrů existuje ve dvou základních variantách. Ve variantě pro jediný filtr a ve variantě pro tři filtry. Držáky filtrů můžeme i pomocí spojovacího kroužku (speciální příslušenství) zdvojit a použít tak filtrů pět. Výhoda jednofiltrové verze je v tom, že umožňuje použití kratších ohniskových vzdáleností než 28 mm. U „třífiltrové“ hrozí vinětace.

Zásadní výhoda celého systému je v tom, že cena jednotlivých filtrů je v porovnání s cenami obroučkových filtrů podstatně nižší a při používání různých objektivů stačí měnit pouze adaptační kroužky. Filtry jsou však vyrobeny z plastu a tím jsou poměrně náchylné k poškození.

Výrobci systému myslí i na majitele kompaktních fotoaparátů a nabízí řešení, jak filtry přidělat bez adaptačního kroužku. V tom případě koupíte držák, který se šroubuje do stativového závitu.

Použití s polarizačním filtrem

Systém (P) obsahuje i vlastní polarizační filtr. Použití je však značně problematické, protože se s filtrem v držáku špatně otáčí. Navíc i jeho cena není zanedbatelná – cirkulární stojí i přes dva tisíce korun. Řada majitelů systému to řeší tak, že na objektiv našroubuje nejprve klasický polarizační filtr a na něj teprve adaptační kroužek. Má to však zásadní nevýhodu a tou je možná vinětace u nejkratších ohnisek. Kdo používá polarizační filtr typu slim, který nemá závit pro další příslušenství, tak musí hledat jiné řešení.

ND filtry

Nejčastěji se používají filtry, které snižují množství dopadajícího světla – ND (neutral density) filtry. Dají se pořídit ve verzi ND8, ND4 a ND2. Používají se v případě potřeby prodloužení délky expozice. V kombinaci s velkými clonovými čísly lze za slunného dne dosáhnout relativně dlouhých expozic.