PhotoHint 26: Jak na fotografování pohybu 3.díl

V prvních částech miniseriálu o iluzi pohybu ve fotografii (1. díl, 2. díl) jsme se věnovali snaze o zachycení pohybu pomocí různých expozičních časů při fotografování. V tomto článku se zaměřím na možnosti a využití světla zábleskového přístroje vzhledem k iluzi pohybu.

Při použití kvalitních, moderních zábleskových přístrojů máme v podstatě tři možnosti, jak můžeme při správném ovládání přístroje pohyb simulovat a zaznamenat. První z nich je použití a využití „strobo efektu“ .Převážná většina externích zábleskových přístrojů nabízí možnost zvolení funkce „strobo“. Potom je jenom na vás, kolik si zvolíte záblesků, a jakou frekvencí, jak rychle, bude blesk pracovat. Je nutno předem vědět, že intenzita, síla světla bude, o mnoho menší, než je směrné číslo vašeho blesku. Při fotografování se exponuje dlouhými časy, ideální je 1 sec., pokud možno za použití stativu a nejlépe vychází snímky, jestliže je fotografovaná scéna na tmavém až černém pozadí.

Takovýmto krásným strobo efektem se prezentuje výrobce bleskových zařízení Broncolor.

S časem můžete pracovat i s použitím vysokorychlostní synchronizace blesku – tedy použitím záblesku při časech kratších než synchronizačních. Synchronizační čas je nejrychlejší expoziční čas, kdy světlo blesku je schopno osvítit celé obrazové pole. Ten se vývojem přístrojů neustále zrychluje, v dobách mých fotografických začátků bylo možno použít blesk maximálně do jedné šedesátiny sekundy, později se čas mohl nastavit na 1/125 sec., převážná většina dnešních jednookých zrcadlovek dovede synchronizovat do 1/250 sec. A některé dokonce do jedné pětisetiny. Kromě synchronizačního času je také dobré vědět, jak vlastně štěrbinová závěrka, kterou jsou jednooké zrcadlovky osazeny, pracuje. Jedná se o dvě lamely, které pohybem vytvoří štěrbinu, a tou prochází světlo na citlivou vrstvu. Může se jednat o pohyb vertikální, úhlopříčný a nebo horizontální, který je v současné době nejpoužívanější. Je to zařízení poměrně složité, ale nechá se jednoduše znázornit asi takto.

Při zmačknutí spouště první lamela postupně odkrývá citlivou vrstvu a následně ji druhá lamela opět zakrývá. Při expozici za použití blesku se světlo musí „vejít“ do okamžiku, kdy je čip celý odkrytý, a to je právě pouze v časech, které jsou synchronizační – tedy jakýkoliv až do 1/250sec.

Jak je vidět, při mimořádně krátkých časech vzniká úzká štěrbina, kterou sice při dostatečném množství světla můžeme bez problémů exponovat, ale při použití blesku bychom osvítili pouze ten úzký proužek. Ostatní části by byly beznadějně tmavé. Nicméně konstruktéři nezaháleli a vyvinuli takzvanou vysokorychlostní synchronizaci. Bohužel, jak to tak již bývá, u obou nejvíce používaných značek fotopřístrojů a příslušenství, tedy u Canonu i Nikonu se nastavuje tato možnost poněkud odlišně.

U Canonu se označuje High Speed Sync a zapíná se na blesku. I zde to ovšem není jednotné, třeba na modelu Canon Speedlite 580EX se zapíná jedním tlačítkem, na Canon Speedlite 50EX dvěma. Záleží pochopitelně i na modelu fotopřístroje a jeho kompatibilitě.

Majitelé přístrojů Nikon nastavují Auto FP High-Speed Sync. Nastavení se prování v menu fotopřístroje – nastavení blesku – na 1/250s /Auto FP/. Kompatibilní blesky jsou SB-600, SB-700, SB-800 a SB-900. Na blesku se již nic nenastavuje, na displeji se automatiky zobrazí „FP“.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Při tomto nastavení blesk vysílá sérii jednotlivých záblesků, které jsou ovšem mnohem slabší než by byl jednotlivý záblesk. Čím je rychlost závěrky větší, tím víc klesá světelná intenzita. Přesto touto metodou vznikají velice působivé a neobvyklé fotografie. Ukázkou je vystřelená kulka procházející jablkem.

Synchronizace blesku na druhou lamelu je dalším způsobem, jak můžeme, alespoň částečně, pohyb zdůraznit. Při tomto způsobu je vhodné použít expoziční čas poněkud delší než je synchronizační. Nastavením synchronizace na druhou lamelu přikážete fotoaparátu, kdy má odpálit blesk – tedy těsně před zavřením druhé lamely závěrky. Tím, že exponujeme delším časem, bude předmět částečně pohybově neostrý a v závěru expozice se světlem blesku jakoby zmrazí. Pohybující se předměty mají za sebou neostrou, rozmazanou stopu, která ještě více vynikne máme-li v obraze nějaké přímé světlo, které použitý blesk nepřesvítí. Aby nedošlo k celkovému rozhýbání snímku vlivem delších časů je lépe pracovat se stativem.

V seriálu PhotoHintů již vyšlo:

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R
Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R

S di­gi­tál­ními bez­zr­ca­dlov­kami s pl­no­for­má­to­vým či­pem a vy­so­kým roz­li­še­ním se roz­trhl py­tel, na­bí­zíme tedy pře­hledné po­rov­nání bez­zr­ca­dlo­vek Ca­non EOS R, Ni­kon Z7, Sony A7R III a Pa­na­so­nic Lu­mix S1R.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace