Robert Vano: Neostrost ve fotografii - 1.část

 Robert Vano je známý tím, že hlásá, že fotka nemusí být ostrá. Ovšem s neostrostí na snímku musíme umět zacházet a musíme vědět, jak na to. Vždy prý musí být něco na snímku ostré. Fotografie by měla odpovídat především našemu reálnému vidění světa. Když se přibližujeme k nějakému předmětu, jeho okolí se pomalu rozostřuje. A takto bychom měli zacházet i s neostrostí na snímku.


Roberte, všichni řeší jak mít fotky ostré jako břitva, ale fotka přece nemusí být ostrá?

Ano, přesně jak to říkáš. Fotka by měla být taková, jak vidíme svět okolo nás. My nevidíme všechno přece ostré. Celé umění je v tom, abys přenesla to, co vidíš, na papír. Čím blíže jdu k objektu, tím více se rozostří. Čím jdu dál od objektu, tím ho vidím ostřeji. Když se lidé podívají na mojí fotku, tak vidí na co konkrétně jsem se na fotce zaměřoval, kam jsem se koukal. Divákovy oči jsou díky okolní neostrosti přitáhnuty tím, co je na fotce ostré. Ale když je na fotce všude všechno ostré, tak nevím, kam se ten fotograf do prdele koukal. Fotograf musí pracovat s hloubkou ostrosti. Když se ti dívám do očí, tak jsou ostré a to zrcadlo za tebou a ten rám obrazu už není ostrý, a tak to má být i na fotce.

A když je fotografie celá neostrá?

Tak to je blbý. Fotograf měl buď špatný čas, nebo se mu klepala ruka. Vždy něco na fotce musí být ostré. Ale určitá výjimka tu je…

Jedině tréninkem. Jednou za čas se prostě taková fotografie povede. Nemám na to žádný recept, jak říkám stále dokola, fotit, fotit a fotit. Pak začneš zacházet i do jiných sfér fotografie a vypadá to dobře.Jaká výjimka? Vím, že některé tvé fotografie jsou prakticky celé neostré a vypadají jako malovaný obraz, jsou skvělé. Jak toho docílíš?

Jak je to s fotografií, na které jde o pohyb?

Pohyb by měl být na fotce vidět právě tou správnou neostrostí. Blbý je, když vyfotíš padesát zamrzlých cyklistů na dálnici a řekneš, že to je Tour de France. Ale na té fotce se jim vůbec netočí kola. U takových fotek musíš pracovat s časem. My jsme se učili na jaký čas fotit podle toho, jak fouká vítr. Každé ráno hlásí, že dnes je vítr sedmdesát kilometrů za sekundu. Podle toho víš, jak nastavit čas na foťáku a nedáš tam 1/250s. 1/250s tam dáš, když fotíš formuli jedna. Nebo když fotíš déšť, tak musíš znát rychlost kapek deště, aby je na fotce bylo vidět. Když máš špatný čas, tak je na fotce neuvidíš.

Neostrostí vyjadřujeme tedy pohyb a dynamiku na snímku?

Když budu fotit sloup tak nepotřebuji dynamiku a pohyb, když se ten sloup nehýbe. Clonu a čas máme k tomu, abychom vyjádřili realitu, kterou vidíme okolo sebe. To znamená i pohyb.

Jak je to s ostrostí u portrétů?

Všichni chtějí ostré fotky a na portrétu vidíš všechny póry a beďary, které ta holka vymačkala, když jí bylo patnáct. Ale takhle to já nedělám. Všechny holky mezi třiceti a smrtí budou rády, když nebudou ostré. Fotograf nafotí portrét ostře a pak jde do Photoshopu, kde fotku rozmazává. Na to mají to liquify a Gaussian rozostření. A někdo fotky tak přeostří, že to vypadá přímo strašně. Většinou v novinách chtějí ostré fotky, protože ten papír je tak nekvalitní, že na fotce na clonu f1.4 by byly vidět asi jen oči. Fotky do novin vždy chtějí nafocené s bleskem, proto do novin nefotím. Blýská se jen, když bohové jsou nasraní. A já říkám stále dokola, že si můžu fotit tak, jak chci, protože nemám ženu, rodinu, děti, bazalku, porsche, psa a chatu. To, co dělám, mi vždy vystačí na májku a rohlíky. A když to takhle děláš šedesát let a uživíš se a přežiješ, tak lidi řeknou, že jsi umělec (směje se Robert). A když stále děláš to samé, tak tě lidi můžou snadno identifikovat, zkrátka tvé dílo poznají.

Má neostrost na fotografii nějaká pravidla a zákonitosti, které je nutné dodržet?

Mně bylo vždy řečeno, že bych měl fotit věci tak, jak je vidím. Stejně jako je tomu v malířství. Aby to bylo realistické. Když udělám všechno ostré, tak to není realistické. Lidi vědí, že když chtějí mít všechno ostré, nastaví clonu f22. Ale když dají clonu f5.6 tak už nevědí, co to udělá. Ale mohli by to vědět, když by se podívali na displej při focení. Dneska je jednoduché fotit, cvakneš a hned fotku vidíš na displeji foťáku. Na workshopech vidím to, že se lidi na displej foťáku téměř nedívají. Začnou fotit, udělají deset fotek a pak teprve se podívaj, co vytvořili. Měli by se ale podívat hned na první fotku, kterou nafotí. Když první fotka není dobrá, tak úplně stejně na tom bude těch dalších devět fotek. A pak mají plnou kartu špatných fotek.

Již brzy 2. část rozhovoru!

Robert Vano - Memories lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • otula
    otula
    13.07.2017 12:21

    > "Každé ráno hlásí, že dnes je vítr sedmdesát kilometrů za sekundu. Podle toho víš, jak nastavit čas na foťáku a nedáš tam 1/250s."

    No, při takové vichřici bych asi nevyfotil ostrou fotku ani při 1/2500 s. Stejně bych měl asi úplně jiné starosti než focení. ;-) A kdeže to každé ráno hlásí? :-)

  • jolly
    jolly
    13.07.2017 15:04

    Většina lidí usoudí, že jde o omyl nebo nadsázku a neřeší to. Těch pár zbývajících napíše komentář.

  • vend123
    vend123
    14.07.2017 12:27

    Myslím, že je třeba rozlišit pohybovou neostrost a afokalizaci. Obojí má své místo ve fotografii, ale to druhé daleko méně.

  • Tomasj
    Tomasj
    17.07.2017 07:30
    Reaguje na jolly 13.07.2017 15:04:

    "Většina lidí usoudí, že jde o omyl nebo nadsázku a neřeší to. Těch pár..." - zobrazit celý komentář

    svata pravda :]

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (4)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Další články ze série

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace