Robert Vano – neostrost ve fotografii část 2.

Jak na focení portrétů se snovou neostrostí podle Roberta Vano? Hraje zde roli prý objektiv a clonové číslo. Mnoho fotografů prý nikdy nezkusilo použít clonu f1.4. Fotograf musí ostrostí a neostrostí na snímku docílit upoutání pozornosti na objekt, který fotografoval. Fotograf by se neměl nechat řídit fotoaparátem, ba naopak. Fotograf je ten, kdo určuje, jak přesně bude snímek vypadat.


Jakou clonu nastavit při focení portrétů, abychom docílili té snové neostrosti?

Když od tebe stojím metr a portrétuju tě, tak dám clonu f 1.4. Udělat ostrou fotku není žádné umění. Dáš clonu f22 a nemusíš se ani koukat do hledáčku, portrét bude ostrý od nosu až po Měsíc. Ale rozdíl těch fotek je v použité cloně. Někteří fotografové nikdy nefotili na clonuf1.4 a ani nevědí, kde ji hledat. Anebo nikdy nepoužili delší čas než 1/250s. A ptají se mě: „Jak budeme dneska fotit? Vždyť není sluníčko!“ Říkají, že je špatné světlo. A já jim říkám, že světlo je stále nádherné, že mají jenom špatný objektiv. Mají zoom a začínají u clony f4. S tím můžeš fotit někde na rovníku ve dvanáct hodin. Ale ne v Praze ve dvě v noci.

Takže zde hraje roli světelný objektiv?

Ano, vždy hraje tu hlavní roli objektiv. Tělo foťáku není důležité. Pan Tichý fotil na mýdlovou krabici a jeho fotky jsou navěky vystavené v Pompidou. A kde vystavují tihle technici s clonou f22? Ti vystavují někde v Trutnově.

Dle čeho určujeme správný čas při expozici snímku?

Od toho máme expozimetr. Když nemáš expozimetr, tak nemůžeš změřit správný čas. Foťák ti správný čas nezměří, protože neví, co fotíš. Foťák reaguje na světlo a na tmu. Foťák neví, jestli fotí bílý sníh, nebo bílé svatební šaty. Můžeš se klidně spolehnout na foťák, ale tím mu odevzdáváš svou sílu a on se rozhodne místo tebe. Fotky by měl řídit především fotograf.

Jaké fotky musí být ostré jako břitva?

Například u operace mozku musí fotky být dokonale ostré. Chirurg musí vědět, kam přesně říznout. Když chirurg řízne vedle, tak ten člověk skončí jako debil. Tady jde o život. Nebo u vesmírné fotografie, když fotíš mléčnou dráhu. Nebo když na zakázku fotíš stehy na košili. Nebo když fotím jídlo, tak musí být ostré, ale talíř už ostrý být nemusí, protože ten talíř neprodávám. Ale když nafotíš jídlo, talíř i ubrus ostře, tak nikdo neví, co se děje. Jestli prodáváš ubrus, nebo svíčkovou, nebo lžíce, nebo nože. Blbý je, když fotograf zaostří někam jinam. Když by chtěl prodávat kávu a zaostřil by místo na hrnek s kávou na popelník.

Na jaké časy fotit, na tvou oblíbenou jednu patnáctinu sekundy?

To se nedá říct. Nemůžeš fotit na jednu patnáctinu vesmír nebo formuli jedna. Záleží na tom, co fotíš. Když budeš fotit dlouhým časem na clonu f1.4, tak na té fotce nic nebude. Já jsem viděl dokument o panu Sudkovi. Seděl na pavlači a fotil. A najednou tam přišel nějaký kluk a říká: „Promiňte, mistře, že jsem vám vešel do záběru,“ a pan Sudek odvětil: „Když poběžíš, tak tam ani nebudeš vidět.“ Jaký čas použít a jakou clonu, to se fotograf naučí jedině tak, že bude každý den cvičit. Nafotí 72 snímků, za rok jich bude mít 26 280. Tohle už sakra říkám deset let a nikdo to nedělá a furt se mě ptaj. Ty to taky neděláš.

Ty fotíš vážně každý den, Roberte?

Ano, každý den. Dnes ráno jsem vstal, věděl jsem, že mám hodně schůzek celý den, tak jsem si nafotil aspoň svoje nohy s papučema. Takhle to musíš dělat a někdy něco vyjde. Když chceš mít svaly, tak musíš chodit do posilovny každý den. Někdo chodí jednou za týden a nemá nic. A chodí už deset let. Ti, co mají super tělo, tak každý den cvičí čtyři hodiny v posilovně. Jeden den cvičí horní část těla a druhý den spodní část těla a tak stále dokola. A břicho a kotníky cvičí každý den. Já takovou postavu mít nikdy nebudu, protože necvičím. Až když mě bolí záda, tak se protáhnu dopředu a dozadu. A takhle je to se vším. Zpěváci taky každý den cvičí, hlasivky jsou sval. Šéfkuchaři co dostanou Michelinskou hvězdu taky nevaří jenom na Vánoce. Vaří každý den. Jenom jedno procento lidí se rodí s talentem od pána Boha. Všichni ostatní musí cvičit.

Rozostřuješ někdy část fotky v editoru?

Ne, nikdy. Spíš zaostřuju, než rozostřuju.

Robert Vano - Memories lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram