Blýská se na čas i na kvalitu. Škola světla Jana Pohribného MQEP 11. díl

Fotografická osvětlovací technika zůstane ještě tématem i této kapitoly, abychom pokryli větší část té pestré palety možností, které fotograf má v současnosti k dispozici. Zejména pohyblivé objekty, ale také nutnost světlo mít stále při ruce, vedly fotografy k vynálezu blesku. Od prvotních magnéziových loučí, které se musely složitě zapalovat, až po současné sofistikované, počítačem a na dálku řízené příruční blesky a záblesková zařízení.

Bleskové (příruční) světlo

Jedním z nejběžnějších zdrojů, které má fotograf vedle přirozeného světla k dispozici, bývá vestavěný blesk ve fotoaparátu. Je to dobrý pomocník v situacích, kdy je scéna minimálně osvětlená a navíc potřebujete zachytit či zastavit pohybující se objekty, tváře, lidi apod. Slušnou práci může vykonat i za plného denního světla, které je v protisvětle, a prosvítit stíny fotografovaného subjektu, např. portrét v protisvětle. Jeho barevné vyvážení je stejné jako u slunečního světla, tj. 5000 K.

Bohužel však modelace tímto světlem je značně plochá, neboť je umístěno vedle objektivu a světlo dopadá zcela zepředu, téměř v ose objektivu. Směrový až bodový charakter vestavěného blesku navíc vytváří velmi ostré stíny. Také intenzita (směrné číslo) vestavěných blesků nebývá vysoká, takže vzdálenější objekty nebo větší celky stěží osvětlí a je nutné si vypomoci snížením clonového čísla takřka na minimum (za cenu nižší hloubky ostrosti) nebo zvýšením citlivosti filmu nebo ISO digitální kamery za cenu vyšší zrnitosti/šumu výsledného snímku. Vestavěný blesk také bývá nezřízený žrout energie baterií vašeho fotoaparátu, takže mu i z tohoto důvodu nedávejte příliš často příležitost.

Podobně se chová příruční (externí) blesk, který můžete pomocí patice (hot-shoe) nebo externího kabelu připojit snad ke každému fotoaparátu a který má zpravidla vyšší výkon (směrné číslo) a tím dosah, co osvítí. Jak si v další kapitole ukážeme, tvůrčí možnosti užití příručního externího blesku jsou docela rozsáhlé a máte mnohem větší paletu nástrojů a doplňků, jak jeho výkon, směr, synchronizaci atd. ovlivnit. Vedle nastavení zorného úhlu záblesku, který je u kvalitnějších blesků a zrcadlovek přímo synchronizován s nastaveným zorným úhlem (ohniskovou vzdáleností) objektivu nasazeného na vaší kameře, lze tyto blesky ovládat plně automaticky, manuálně i externě a propojit přes vestavěný IR senzor nebo radiové ovládání s dalšími blesky. Stejně tak je běžná kompenzace (zmenšení/zvětšení) intenzity záblesku, která nalézá uplatnění např. při kombinaci delších expozic a záblesku v dokumentární fotografii.

Rád používám kombinaci krátkého záblesku příručního blesku (většinou sníženého výkonem o –1EV) s delší expozicí nutnou pro naexponování okolního prostředí. Vpodvečer jsou to často expozice blížící se 1s a pokud ještě pohybuji kamerou ve směru masopustního reje, je tato kombinace pohybu a zmražení bleskem ještě více zdůrazněna.

Vedle možnosti umístit příruční externí blesk pomalu kamkoliv (nemusí být vždy „připoután“ k tělu aparátu) a ovládat jej pomocí kabelu nebo infra zařízení, jsou k dispozici také blesky speciální, které jsou vhodné např. pro makrofotografii, kdy potřebujete být u objektu (rostliny, zvířete) extrémně blízko a klasický příruční blesk nelze použít, protože by takto blízký objekt nasvítil z nevhodného úhlu nebo by objektiv aparátu pouze minimálně vzdálený od objektu vrhal na objekt stín. V takových případech se často používá kruhový blesk, který je uchycen kolem objektivu a jehož světlo bývá vzhledem k poloze a ploše blesku poněkud měkčí než u klasického blesku bez rozptylek a odrazných ploch.

Jedno mají však vestavěné a příruční blesky společné: nikdy nelze předem přesně vidět, co a jak blesky osvětlí. Opět záleží na vaší zkušenosti a opakovaném použití tohoto nástroje, abyste předem odhadli a správně nastavili, jaký bude účinek blesku na výsledné fotografii, případně si nejprve pořídili zkušební záběr a podle něj se orientovali, kam a jak světlo konkrétně dopadá.

Aby se záblesk mého příručního blesku nezrcadlil na skle akvária a žralok byl „hmatatelný“, bylo nutné držet blesk co nejdále od kamery a svítit ze strany. Kabel ani dálkový odpalovač jsem neměl s sebou, ale naštěstí akvárium bylo v málo osvětlené chodbě luxusní restaurace, takže jsem mohl nechat závěrku takřka 1 s otevřenou a strefit se do této chvíle s ručním odpálením blesku, který jsem držel na délku paže od fotoaparátu.

Aby se záblesk mého příručního blesku nezrcadlil na skle akvária a žralok byl „hmatatelný“, bylo nutné držet blesk co nejdále od kamery a svítit ze strany. Kabel ani dálkový odpalovač jsem neměl s sebou, ale naštěstí akvárium bylo v málo osvětlené chodbě luxusní restaurace, takže jsem mohl nechat závěrku takřka 1 s otevřenou a strefit se do této chvíle s ručním odpálením blesku, který jsem držel na délku paže od fotoaparátu.

Zábleskové (studiové) osvětlení

Potřebujete-li fotografovat ve studiu i mimo něj dokonale prokreslené, barevně přesné a především pohybující se objekty (např. módní fotografie) a při tom mít k dispozici rozsáhlou paletu nástrojů, jak světlo směrovat, rozptýlit a jinak modelovat, pak asi nejlepší volbou bude zábleskové zařízení. Jedno z jeho základních „kouzel“ spočívá právě v tom, čím nedisponuje příruční blesk. Vedle výbojky, která svým extrémně krátkým hořením způsobuje záblesk (standardně odpovídající asi 1/250 až 1/1000 s), je v každé hlavě reflektoru umístěna tzv. pilotní lampa, což je v podstatě obyčejná halogenová lampa, která osvětluje scénu, takže vidíme, co a jak nasvětlujeme. Výhodou je, že tato lampa se dá nastavit jak proporčně k výkonu blesku (má-li blesk nastaven např. poloviční výkon, svítí pilotní lampa rovněž na 50 %), tak zcela nezávisle na blesku. To má význam např. u snímků, kde chceme využít kombinovaný účinek pilotního světla a blesku, tedy většinou dlouhé expozice s krátkým zábleskem a posunu barev – blesk je vyvážen na cca. 5000 K jako denní světlo, halogen má daleko nižší teplotu, cca 3400 K a jeho světlo je tak mnohem teplejší, jak již víte z úvodu této kapitoly. Dnes existují dokonce pilotní lampy, které jsou z tohoto důvodu vyvážené na denní světlo. Přidanou hodnotou studiového zábleskového zařízení je tedy navíc možnost využít pouze pilotního osvětlení bez blesků, což se může hodit v případech, kdy je vhodnější použít halogenové světlo při delších expozicích.

Zábleskové zařízení je k dispozici v zásadě ve třech provedeních. Studiové generátory jsou napojeny na jeden společný zdroj energie a mají až čtyři oddělené hlavy, které jsou napojeny přes vysokonapěťové kabely ke generátoru. Výkon záblesku (a pilotní lampy) hlav lze ovládat odděleně přepínačem na generátoru nebo i dálkově. Předností tohoto systému bývá výkon zařízení. Můžete si zakoupit (nebo pronajmout) zařízení s výkonem až 6 400 Ws (wattsekund), což bohatě dostačuje na snímky větších skupin lidí, automobilů apod., nebo k dosažení velké hloubky ostrosti.

Mnohem častější a finančně dostupnější bývají tzv. kompaktní generátory, které mají zábleskovou hlavu a napájecí zdroj v jednom zařízení a dodávají se na trh s výkonem od 250 Ws (dostačuje např. na portrétní fotografie, table top, zátiší apod.) až po několik tisíc Ws. Jejich výhodou je mimo jiné i to, že bývají přenosné a lze je bez problémů kombinovat a propojit pomocí infračidla nebo fotobuňky s generátory o různém výkonu i od různých výrobců. Stačí jeden z nich pomocí synchronizačního kabelu nebo opět IR odpalovače propojit s vaší kamerou a při stisknutí spouště jsou všechny blesky postupně odpáleny (jejich synchronizace a vzájemné odpálení však probíhá v tisícinách sekundy, takže tento nepatrný časový posun se na fotografii vůbec nezachytí). Pro speciální účely, kdy je potřeba „zmrazit“ pohyb velmi rychle se pohybujících předmětů (sportovců, živočichů apod.) se vyrábějí tzv. rychlé hlavy, jejichž blesky hoří ještě kratší dobu (cca 1/2000 s) než ty standardní. Ale pozor: u většiny digitálních kamer nepoužívejte k synchronizaci s blesky časy závěrky kratší než 1/250 s, aby se závěrka dostatečně otevřela a „strefila“ do záblesku. Starší kamery na film synchronizují při časech alespoň 1/75 až 1/90 s (tzv. X-sync bývá často vyznačen na ovladači časů závěrky).

Fotografie pro kampaň Gabrielle vznikala v kombinaci denního světla a dvou zábleskových světel (hlavní světlo + protisvětlo). Protisvětlu jsem trochu pomohl foliovým filtrem do teplejšího tónu.

Velkou oblibu v posledních letech zaznamenávají tzv. přenosné bateriové generátory, které se do jisté míry podobají generátorům studiovým, ale pracují s nižšími výkony, které se více blíží generátorům kompaktním. Jak název napovídá, blesky jsou napájeny ze speciálních dobíjecích baterií připevněných k tomuto účelu upravenému generátoru. Fotograf se tak stává zcela nezávislý na elektrické síti a při tom může použít řady výhod, které studiové zábleskové osvětlení poskytuje, včetně modelačního příslušenství. Bateriové generátory se osvědčily jak mezi módními a reklamními fotografy, tak i u soudobých portrétních tvůrců,

Výkonný studiový blesk byl nutností pro tuto aranžovanou fotografii pro Muzeum loutek v Plzni ve věži plzeňského historického muzea, kdy město na pozadí bylo osvětleno přímým slunečním světlem. Jinak by z kominíka byla vidět pouze silueta…

kteří chtějí zachytit své „hrdiny“ v jejich autentickém prostředí. Základním omezením těchto přenosných blesků bývá kapacita baterií a tím počet záblesků, které lze na jedno nabití pořídit (někteří výrobci udávají až 170 záblesků při plném výkonu). Navíc kapacita baterie rapidně klesá, pokud je zapnuté pilotní světlo, které bývá z těchto důvodů mnohem slabší než u obdobných lamp použitých ve studiu. Pilotní světlo je také mnohdy eliminováno ambientním světlem prostředí, takže fotograf jen tuší, jak je model skutečně nasvícen a musí si pomoci kontrolním záběrem.

Na první pohled se zdá, že všechny trumfy má v rukou ten, kdo vlastní nebo si pronajme zábleskové zařízení, které je z mnoha výše uvedených důvodů univerzální (bleskové i halogenové světlo pohromadě, možnost plynulého nastavení výkonu, dálkové ovládání atd.). Studiové blesky mají ve srovnání s ostatními fotografickými světly patrně nejširší sortiment doplňků, které jsou mezi jednotlivými výrobky téže firmy většinou kompatibilní. Vše je však vyváženo cenou, která může být od cca 4 tisíc korun u nejslabších kompaktních generátorů až po statisíce u profesionálních studií vybavených generátory o velkém výkonu. Za zmínku rovněž stojí citlivost zařízení na vlhkost, otřesy a povětrnostní vlivy, zejména mimo studio, zvláště je-li provoz generátorů řízen vestavěnou elektronikou. Potřebujete-li osvítit např. rozlehlý interiér světlem blízkým dennímu nebo situace, kde výkon blesků nestačí, budete vedle techniky potřebovat také trochu zkušeností a výpočtů. Pak přichází na řadu využití vícenásobné expozice a tím také vícenásobného záblesku,

Fotografovat poličky z překližky dle návrhu designérského studia Olgoj Chorchoj v lese za naší vesnicí byl dobrý nápad, ale realizace již mnohem složitější. Aby na poličkách bylo zřetelné světlo mých nepříliš výkonných studiových blesků s bateriovým generátorem, bylo nutné “dohnat” výkon několikanásobným odpálením blesků, které se postupně na jednom záběru sečetly do požadovaného optima.

o kterém tu bude ještě řeč. Existují však paradoxně i opačné situace, kdy zábleskové zařízení je pro váš záměr příliš silné. Zábleskové zařízení lze sice plynule nastavovat od nejmenšího po nejvyšší výkon, ale jste-li se světly velmi blízko toho, co fotografujete a chcete navíc využít nízkou hloubku ostrosti, tedy mít ostrou pouze tu část, kam zaostříte, a zbytek v neostrosti (nastavená clona bude např. jen f/2.8), pak i nejnižší výkon blesku může být při takové cloně mnohonásobně silnější, než by měl být. V takovém případě je nutné využít různých šedých nebo polarizačních filtrů na objektivu (případně i na světlech) ke stažení intenzity světla.

Cvičení: Příruční (případně vestavěný) blesk zkuste kombinovat s delší expozicí (1/30 –1s) např. při fotografování lidí v pohybu, sportu, oslav, ale i statických předmětů a vy se budete s kamerou pohybovat apod., abyste vyjádřili plynutí i zastavení času – tj. základní esence média fotografie

Své fotografie vkládejte do galerie „Zábles­kové světlo" až do 30.11. 2020. MgA. Jan Pohribný MQEP poté některé vybere a zhodnotí v samostatném článku. Těšíme se :)