Hlavní světlo a protisvětlo. Škola světla Jana Pohribného MQEP - zhodnocení

Přinášíme zhodnocení tématu "Hlavní světlo a protisvětlo“ ze seriálu Škola světla Jana Pohribného, MQEP. Za úkol bylo: „Zkuste osvětlit nějaký vámi oblíbený námět (např. zátiší, portrét apod.) kombinací hlavního světla a protisvětla. Tato jednoduchá sestava je velmi užitečná pro řadu fotografií portrétem počínaje a opravdu k ní nepotřebujete nějaká nákladná světla.“

Zdá se, že základní stavební prvky fotografie a jejich vzájemná kombinace nebyly pro vás, kteří sledujete tento seriál, něčím, co by stálo za hlubší zkoumání nebo pokusy postihnout optimálně nasvícení objektů, které napomáhá nejen k čitelnosti tvaru, ale také 3D iluzi v jinak dvourozměrném světě fotografie. Trochu mne to zamrzelo, neb jsem očekával nejen větší zájem o téma a jeho pochopení, ale také větší invenci. Na druhou stranu chápu, že pro někoho může být limitující pracovat s umělým světlem a nasvicovat objekty, když k tomu nemá vybavení, ačkoliv stačí velmi jednoduché lampy a jen pochopit jejich správné směrování, difuzi či potlačení. Pochopitelně zmíněné téma platí i pro přirozené světlo, byť se mnohem hůře ovlivňuje jeho směr a intenzita. A možná také někteří z vás chápali toto téma, jako příliš technické. Opak je pravdou. Právě modelace světlem – hlavním či protisvětlem nebo jejich kombinací – rozehrává teprve objekty, lidi, prostor, který je předlohou našich snímků. Emoce se rodí ze světla a stínu.

Z těch nemnoha zaslaných fotografií asi nejblíže podstatě zadání a klasickému využití modelace hlavním světlem a zvýraznění kontur protisvětlem se přiblížil Petr52 svým snímkem Ditka. Jak jsem už naznačil ve svém článku k tématu – portrét je přímo ukázkovým námětem k využití kombinace hlavního světla (zde asi příruční blesk?), které modeluje tvar (i výraz) tváře a rozsvícených kontur a odpíchnutí od pozadí pomocí protisvětla. To je v tomto případě asi přirozené sluneční, ale smysluplně využité.

Petr52: Ditka

Zajímavý portrét předvedla i Soňa Šerá, ale zde je zcela dominantní směrové hlavní světlo mírně shora a protisvětlo prakticky není použito… To by určitě pomohlo zdůraznit např. cigaretový kouř, který se vznáší kolem hlavy Nikol.

Soňa Šerá: Nikol

Od portrétu není daleko k plastikám a sochám, jako je např. Anděl od Pedruna. Autor docela zajímavě využil bočního dramatického směrovaného hlavního světla. Bohužel tu opět chybí výraznější podíl protisvětla, který by zejména partie ve stínu (tj. zprava) daleko lépe odsadil od pozadí. Zde je “protisvětlo” příliš tlumené a rozptýlené, ale především vedené až moc z boku resp. mírně shora. Obvykle je lepší, když protisvětlo je o něco intenzivnější (tedy kontura světlejší) než hlavní světlo…
 

Pedruna: Anděl

Asi nejzdařilejší ukázka kombinace hlavního světla a protisvětla je takřka reklamní snímek od LenkaLenka Ke dni maminek. Hlavní světlo měkce modeluje celkový tvar krabice a rozbaleného papíru, ale struktura sladké náplně je zvýrazněna směrovaným protisvětlem. Malinko by šlo vylepšit kompozici, výřez, ale autorka ví, jak světlem “navnadit” diváka.

LenkaLenka: Ke dni maminek

Mezi zaslanými snímky převažuje však využití přirozeného denního světla, kdy, jak jsem již poznamenal, je mnohem víc složité světlo dle záměrů fotografa směrovat. Musí se přizpůsobit a hledat optimální směr světla i kompozici. Často jsou takové fotografie víc o protisvětle – to se mnohdy stává zároveň světlem hlavním, protože výrazně modeluje scénu. Je převážně doplněno ambientním světlem tj. světlem, které se odráží od nebe od okolí a prosvětluje tím stíny.

V tomto duchu vznikly např. fotografie od Mische, Roumise nebo Radima Masiarika - Svítání na pěchotním srubu, kde je nejzřetelnější role protisvětla, které přejímá také roli hlavního světla. Navíc fotografie má působivou ranní náladu i zajímavou kompozici těžkého betonového tvaru, vůči mlžné ranní krajině.

Radim Masiarik: Svítání na pěchotním srubu

Subjektivně mne však asi nejvíce vizuálně zaujala fotografie od zbynek hozak Dodge, kde autor využil ideálně protisvětlo (chová se opět i jako hlavní světlo) k zdůraznění oblaku prachu, ale i lesku na přední kapotě závodního automobilu, který dodává snímku (a samozřejmě vozu) potřebnou jiskru.

zbynek hozak: Dodge

Charakter a směr světla vás provází takřka neustále. Zkuste se někdy zamyslet, jak je přizpůsobit (anebo jak se jim přizpůsobit), aby vaše snímky měly prostor i náladu. Není to jen samoúčelné cvičení…

VŠECHNY VAŠE FOTOGRAFIE NA TÉMA „HLAVNÍ SVĚTLO A PROTISVĚTLO“

Kreativní barva ve fotografii - Jan Pohribný lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram