Posviťte si na to aneb co zmůže i jedna lampa. Škola světla Jana Pohribného MQEP 9. díl

Devátý díl oblíbené "Školy světla od Mistra Jana Pohribného" se věnuje umělému světlu. Dozvíte se, jak pracovat s umělým světlem, jaké jsou jeho druhy a jak je uplatnit a kombinovat. Vysvětlíme si tyto typy osvětlení: *Hlavní světlo *Doplňkové světlo *Protisvětlo *Světlo na pozadí *Ambientní světlo *Efektové světlo.

Těžko si již umíme představit těžkosti a překážky, které fotografové v počátcích tohoto média museli řešit. Nejen že se potýkali s velmi dlouhými expozicemi málo citlivých skleněných desek – negativů, na které si ještě museli sami nanést světlocitlivou vrstvu. Byli také odkázáni takřka výhradně na denní světlo, a proto své ateliéry (zejména portrétní) budovali v podkroví, kde mohli využít velkých prosklených ateliérových oken nebo dokonce portrétovali na terasách a v otevřených prostorách pro tento druh práce uzpůsobených. Jak takovou práci ovlivňovaly rozmary počasí, není třeba zdůrazňovat. Portrétovat se muselo pouze za slunečného počasí a i tak byly expozice extrémní – jednalo se o několika sekund (v raných dobách fotografie však i minut). Teprve vynález obloukové lampy a nástup umělého elektrického osvětlení, magnéziových blesků a jiných zdrojů umělého osvětlení tuto praxi postupně změnil a ukázal cesty, jak umělé světlo nejen přizpůsobit potřebám fotografie, ale jak ho kreativně využít ve prospěch uměleckého záměru. Mimochodem: etymologická, ale i myšlenková podobnost slov umění, jako nejvyšší formy estetického osvojování skutečnosti, a umělý, jako formy napodobení skutečnosti, není náhodná. Mají stejný slovní základ nejen v češtině, ale také v jiných jazycích (art – artificial v angličtině, kunst – künstlich v němčině atd.).

Umělé světlo a rozsáhlá nabídka zdrojů světla, které máme v současnosti k dispozici, hrají významnou roli v mnoha lidských činnostech a stejně tak ve fotografii nalezneme oblasti (reklamní, módní, portrétní, vědecká, reprodukční fotografie atd.), které si nelze bez využití světelné techniky skoro představit. Zprvu zcela pragmatické důvody vedly fotografy i filmaře k užití konstantního umělého světla, které je sice nákladné, ale spolehlivé a ovladatelné, zejména ve srovnání s počasím a cykly denního světla, a v interiérech představuje často jediné dostupné osvětlení. Paleta možností jak světlo cíleně směrovat, rozptýlit či zabarvit, jak umístit zdroje světla nebo světlo proměnit v záblesk atd. se postupně stále rozšiřovala. Tím vzrostl tvůrčí potenciál, co a jak světlem vyjádřit. V mnohém se současní fotografové přiučili od svého mladšího bratra – filmu –, který (zejména hraný) je na světelné technice takřka postaven. Soudobá osvětlovací technika, její výkon, úprava chromatičnosti a další schopnosti navíc umožňují umělé i denní světlo úspěšně kombinovat, jak si ukážeme v dalších lekcích, a fotograf či filmař nejsou již téměř omezeni ve volbě místa i času vhodném pro práci.

Role světla

Umění mnohdy znamená v díle odebírat, vynechávat to nepodstatné a dokázat je vyjadřovat co nejjednodušším způsobem. Nemyslete si, že pokud nemáte např. profesionální zá­bleskové zařízení s celým arsenálem doplňků, že nemůžete realizovat svůj tvůrčí nápad. Často stačí jediná obyčejná lampa, abyste vytvořili umělecké dílo. Naučte se, jak a kde své světlo použít, jak ovládnout jeho možnosti. Každé světlo, a nezáleží, jestli je přirozené nebo umělé, má na filmové i fotografické scéně svou roli a vy jste režiséry, kteří o těchto rolích, hierarchii a vzájemných vztazích rozhodují nebo by jim měli přinejmenším porozumět. Stejně tak byste měli vědět, co v kterém „herci“ je, jaký je jeho výkon a čím upravit zabarvení a čistotu jeho „hlasu“ nebo výraz jeho gesta, pohyb po jevišti apod. Pak si můžete dovolit rozehrát jak zcela obyčejný příběh „ze života“, tak zcela neskutečnou fantazii „absurdního divadla“. Pojďme si pojmenovat ty nejdůležitější role, které na vaší scéně světla mohou zastávat a jaké mohou být jejich vzájemné vztahy a kombinace.

Hlavní světlo

Osvětluje-li scénu více světel nebo kombinace jednoho světla a jeho odrazu, musíte se rozhodnout, někdy i proměřit, které světlo je pro váš záměr a scénu nejdůležitější. Nemusí to být zákonitě světlo nejsilnější, které přichází např. v protisvětle nebo osvětluje nepodstatnou část scény. Často to bývá světlo, které ovlivňuje nasvětlení hlavního protagonisty – dominanty (člověka, objektu apod.) v popředí. Hlavním světlem může být i světlo odražené, difusní, pokud významně ovlivní ústřední motiv vašeho záběru. Hlavní světlo bývá také důležité při rozhodování, podle kterého světla budete nastavovat vyvážení bílé a k stanovení správné expozice.

Proporční/doplňkové světlo

K prosvětlení stínů, ke snížení kontrastu i výrazné plasticity slouží proporční (neboli doplňkové) světlo. U menších scén, jako např. fotografování portrétu, postačí někdy bílá odrazná deska (či dokonce obyčejný papír) a intenzita proporčního světla se řídí vzdáleností desky od portrétovaného a úhlem odrazné desky vůči hlavnímu světlu. Proporční světlo se umísťuje zpravidla ve směru od kamery nebo po straně objektu. Také světlý podklad, na kterém leží hlava modelky, odráží světlo – chová se tedy podobně jako odrazná deska.

Protisvětlo

Úloze protisvětla jako ideálního nástroje oddělení postav, obecně objektů, od pozadí a ke zvýraznění kontury, jsem věnoval samostatnou lekci v rámci tvůrčího využití denního světla. Protisvětlo slouží k oddělení postav a obecně objektů od pozadí, ke zvýraznění kontury. Většinou se používá v kombinaci s hlavním světlem, případně doplňkovým světlem, které, jak jsem řekl, snižuje přílišný kontrast scény. Často si vystačíme jen s kombinací hlavního světla a protisvětla. Lze jej také obarvit pomocí filtrů, jak si brzo ukážeme apod., pokud to váš záměr vyžaduje. Umístit jej můžete mírně z boku, ale také zcela za, případně nad objekt, který takto směrovým světlem získává na zřetelnosti tvarů.

Světlo na pozadí

Může mít podobnou úlohu, jako protisvětlo tj. napomoci oddělení fotografovaných objektů od pozadí, případně k zdůraznění hloubky prostoru i pomocí barevných filtrů, omezujících klapek, voštin apod. Při fotografování siluety a některých transparentních materiálů, jako např. skla, se stává světlem hlavním. Barva přináší do vašich snímků další emoce a nové vztahy, kterým můžete svůj záměr ještě více podpořit. Pomocí barev můžete např. zdůraznit daleko zřetelněji iluzi prostoru. Chladné barvy ustupují, teplé se naopak přibližují. Tam kde chcete více akcentovat tvar a světelnou stavbu však může barva být i rušivým elementem a je jí potřeba tlumit nebo zcela eliminovat. Alternativou světla na pozadí může být i směrové světlo, které svítí zboku nebo shora a není primárně za objektem. To je zvláště nutné u menších objektů nebo tam, kde není prostor pro lampu za objektem.

Ambientní světlo

Bývá to zpravidla rozptýlené nesměrové světlo, které může být i světlem hlavním, zejména v přírodě. S ambientním světlem je vždy nutné počítat a měřit jeho intenzitu, případně barevnost u snímků, kde ústřední motiv osvětlují jiné zdroje (např. studiové blesky), ale zbytek scény, pozadí apod. je dosvětleno rozptýleným denním či jiným druhem světla (měříme poměr vůči hlavnímu a dalším světlům).

Efektové světlo

Bývají zdroje světla, které nemívají přímý podíl na nasvětlení hlavních objektů scény, ale svou barevností, nezvyklým tvarem promítaných paprsků a obrazců doplňují celkovou atmosféru scény. Patří sem také např. zdroje světla v architektuře (stropní žárovky, stolní lampy, svíčky aj.), které jsou součástí interiéru, ale mají minimální vliv na celkové (hlavní) osvětlení scény.

Každé z jednotlivých světel, které může tvořit osvětlení vaší scény můžete, jak bylo řečeno, různým způsobem modifikovat. O tom, jaký charakter světlu je možné přiřadit, jak ho zacílit nebo rozptýlit, si povíme příště.

Důležité je, abyste pochopili význam a účinek každého světla na váš námět, jak jsem stručně popsal v této lekci.

Cvičení: Zkuste osvětlit nějaký vámi oblíbený námět (např. zátiší, portrét apod.) kombinací hlavního světla a protisvětla. Tato jednoduchá sestava je velmi užitečná pro řadu fotografií portrétem počínaje a opravdu k ní nepotřebujete nějaká nákladná světla. 

Své fotografie vkládejte do galerie „HLAVNÍ SVĚTLO A PROTISVĚTLO“ až do 31.8.2020. MgA. Jan Pohribný MQEP poté některé vybere a zhodnotí v samostatném článku. Těšíme se :)

Kreativní barva ve fotografii - Jan Pohribný lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram