Korekce expozice

Proč nemůžete vždy důvěřovat údajům vašeho expozimetru, jaké korekce používat při fotografování sněhuláka, lesa v mlžném oparu nebo naopak černého medvěda baribala se dozvíte právě zde. V článku jsou stručně popsány i základní systémy měření expozice, které se používají zejména v kinofilmových zrcadlovkách. Nebezpečí hrozí i při používání některých filmů v podmínkách, kde je málo světla nebo když se snažíme maximálně zaclonit objektiv. Pro velmi dlouhé doby expozice jsou rovněž třeba korekce na tzv. Schwarzschildův jev. To vše ve stručném článku.

Korekce expozice

1.1 Co znamená EV

Mnohé fotoaparáty umožňují provádět korekci expozice. Můžeme přidat nebo ubrat několik EV (exposure value). Znaménko + nebo – znamená přidání/ubrání stupně clony nebo poloviční respektive dvojnásobnou expoziční dobu.

Příklad:
Expozimetr měří čas 1/125s, clonu f/8.
Provedení korekce +1EV pak znamená 1/60s, f/8 nebo 1/125s, f/5.6 nebo 1/90s,f/9.5. Při všech třech uvedených expozicích je film osvícen stejným množstvím světla.

1.2. Proč se provádí korekce expozice

Většina expozimetrů vestavěných do jednookých zrcadlovek měří odražené světlo. Měřící čidla jsou kalibrována na standardní barvu – 18% šeď. Co to znamená?

Bílá stěna domu odpovídá 0–5% šedivé, černý medvěd baribal představuje asi 80% šedivou, modrá obloha odráží stejné světlo jako 5% šedivá, červená čepice 12% šedivá atd. Na většině obrazů, když to všechno sečtete a zprůměrujete, vám vyjde přibližně 18% šedivá.

Toto neplatí v případech, kdy je obraz výrazně světlejší (zasněžená krajina) nebo tmavší (kominík). V těchto případech je třeba provést korekci expozice.

Když při fotografování zasněžené krajiny použijeme expozici změřenou běžným světelným čidlem, bude sníh našedlý. Totéž platí i v opačném případě. Portrét černého medvěda bude našedlý.

Pro správný odhad korekce expozice je třeba znát:

způsob a vlastnosti používaného expozimetru správný odhad „šedosti" zvoleného obrazu

1.3. Způsoby měření expozice

1.3.1. Bodové měření

Spizmauer ráno

Popis fota:
Kříž je místem bodového měření expozice
Tokina 28–70/2.6–2.8, 1/30s, f8
Fuji Superia ISO 100

Tento způsob měří obvykle 1–3% plochy obrazu. Výhodou je přesné zaměření důležitých objektů. Nevýhodou je pak větší variabilita výsledků měření. Proto je lépe udělat několik expozic – tzv.bracketing.

1.3.2. Měření se zvýrazněným středem

Je to jednoduchý měřící systém vhodný ke kompenzacím expozice. Bývá běžný u mechanických těl. Kruhový střed o velikosti asi 1/3 obrazu má 75% váhu na expozici. Snímky krajiny, kde zaujímá obloha větší plochu, bývají přeexponované.

1.3.3. Zónová měření

Segmenty (až 18) pokrývají až 90% plochy. Výsledná expozice vzniká po vyhodnocení expertním systémem. Tento systém dává výborné výsledky v běžných situacích, je rychlý a pohodlný. Nevýhodou je, že nikdy přesně nevíme, jak expertní systém váží jednotlivé segmenty a může dojít k nepříjemným překvapením.

Kompenzace expozice bez extrémních kontrastů

Přibližná pravidla jsou následující:

F sníh, jasné scény za slunečního dne 2/3 až +3EV
F mlha +1EV
F ozářená vodní hladina 1/2 až +3EV
F snímky, kdy světlé objekty zaujímají většinu obrazu 1/3 až +2EV
F západy slunce (zaměřit nejjasnější část oblohy) +1EV
F snímky, kdy tmavé objekty (např. parní lokomotivy) zaujímají většinu plochy obrazu  –2/3 až –1,2/3EV
F krajina s velkou plochou stínů  –2/3 až 0EV

Přes tato hrubá pravidla je vhodné používat tzv. bracketing tj. exponovat několik expozic po 1 nebo 1/2 otáčce clony v obou směrech od doporučované expozice.

Kompenzace expozice pro jasný slunečný den

Polední světlo za jasného slunečného dne představuje zejména pro snímky krajin s oblohou ty nejhorší světelné podmínky. Přesto často není jiné alternativy, protože se třeba na dané místo již nikdy nepodíváme.

V těchto světelných podmínkách se používá přibližné expoziční pravidlo: clona f16, čas 1/ISO filmu . To znamená, že v případě filmu citlivosti ISO 100 se použije čas 1/125 s, u filmu ISO 400 pak 1/500 s. Cílem je zlepšit ostrost snímku a částečně i sytost barev. Kompenzace v těchto podmínkách jdou opačným směrem ve srovnání se světlem zatažené oblohy. Důvodem jsou velká množství odraženého světla. Kompenzace se liší v závislosti na poloze Slunce vůči snímaným objektům.

3.1.Čelní světlo

tmavé objekty 1/ISO, f11
průměr 1/ISO, f16
světlé objekty 1/ISO, f22

3.2. Boční světlo

tmavé objekty 1/ISO, f8
průměr 1/ISO, f11
světlé objekty 1/ISO, f16

3.3. Zadní světlo

tmavé objekty 1/ISO, f5.6
průměr 1/ISO, f8
světlé objekty 1/ISO, f11

Kompenzace expozice pro dlouhé expoziční doby

V podmínkách, kde je velmi málo světla (zataženo, uprostřed lesa), což vyžaduje delší expozice než 1 sec, se doporučují následující kompenzace.

čas 1 – 4 sec + 1/2 EV
čas 8 sec + 1/2 až 1 EV
čas 16 sec + 1 EV až 1 1/2 EV

Důvodem je tzv. Schwarzschildův jev, který se projevuje jako pokles citlivosti filmových materiálů při dlouhých expozičních časech. Zdvojnásobení expoziční doby pak nemá stejný účinek jako otevření clony o jedno clonové číslo. Tento jev je velmi významný u klasické černobílé fotografie. U současných barevných filmů se projevuje částečně. Výrobci filmu tuto charakteristiku většinou uvádějí.

Poznejte měřící systém svého fotoaparátu

Uváděná pravidla se doporučují pro inverzní filmy a zejména pro měřící systémy se zvýrazněným středem. Úspěšně jsem je používal u Praktiky MTL. Ve většině elektronických těl dnes máme zónová měření, které často tyto kompenzace dělají za vás, aniž o tom víte.

Z těchto důvodů doporučuji vždy srovnat výsledek zónového měření vestavěného expozimetru s výše uvedenými pravidly. V případě rozdílu proveďte několik expozic, jejichž hodnoty si zapište. Po vyvolání filmu vyhodnoťte vliv expozice na kvalitu zobrazení. Toto je jediná cesta, jak se naučit správně určovat expozice.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • vojtek
    vojtek
    12.03.2020 11:54

    Co sa budem pytat ked su tu dva komentare a ziadna odozva. Je smutne ze ze tolko rokov bez komentara a co mas s tym nejaky problem?

  • tencosiudělilban
    tencosiudělilban
    12.03.2020 16:23
    Reaguje na vojtek 12.03.2020 11:54:

    "Co sa budem pytat ked su tu dva komentare a ziadna odozva. Je smutne ze ze..." - zobrazit celý komentář

    Právě proto, že tolik roků. Nevím, jestli chápeš, že nemá smysl odpovídat někomu, kdo tu dávno není (stačí, že odpovídám na čerstvé dotazy, jejichž autoři se tu už víckrát neobjeví) A ano. Chápu, že už se tu moc nenosí dotazy a odpovědi na téma fotografování. Proto ale reaguju v domění, že ses na něco ptal. Zdá se ale, že mluvíme každej o něčem jiným a tobě osobně vlastně žádná odpověď nechybí

  • vojtek
    vojtek
    12.03.2020 20:31

    Vidim ze ani tebe odpoved nechyba.

  • tencosiudělilban
    tencosiudělilban
    13.03.2020 09:36
    Reaguje na vojtek 12.03.2020 20:31:

    "Vidim ze ani tebe odpoved nechyba...." - zobrazit celý komentář

    Asi nerozumím, kterou odpověď máš na mysli. Pokud jde o onu korekci expozice, na tu jsem tu odpovídal a vysvětloval mnohokrát. Pokud si přeješ (zajímá tě to) odpovím znova

  • Raul Zelený
    Raul Zelený
    13.03.2020 17:57
    Reaguje na Georg Black 05.04.2002 13:44:

    "Jsem začátečník a jak tak zjišťuju, tak právě neznalost těchto korekcí mi..." - zobrazit celý komentář

    A že ty technologie v oboru fotografování za těch 20 let od vydání tohoto článku docela pokročily, viď Georgi? Podle mě mícháš dohromady jablka s hruškami, to nejde. V kapitole 1.3.3 se píše o kompenzaci expozice ve vztahu k hodnotám naměřeným expozimetrem. Kdežto v tabulce 3.1 jsou kompenzace tabulkových expozičních hodnot pro případy, kdy expozimetr vůbec nemáš (nebo jej nepoužiješ), ve vztahu k průměrné (ani ne bílé, ani ne černé) scéně. Takže když budeš fotit George Blacka, tak musíš víc otevřít clonu, protože George Black odráží méně světla než George Průměrný, a naopak když Budeš fotit George Whitea, tak musíš clonu přivřít (při stejném času expozice), protože George White odráží více světla než George Průměrný.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (9)

Tisknout článek

Tip na článek

Doporučujeme: Nejlepší širokáče pro zrcadlovky
Doporučujeme: Nejlepší širokáče pro zrcadlovky

Ši­ro­ko­úhlé ob­jek­tivy ne­boli ši­ro­káče jsou mezi fo­to­grafy ob­lí­bené, ale ne vždy je snadné se mezi nimi vy­znat. Proto při­ná­šíme pře­hled nej­lep­ších ši­ro­ko­úh­lých ob­jek­tivů pro Ni­kon a Ca­non.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace