Proč nemůžete vždy důvěřovat údajům vašeho expozimetru, jaké korekce používat při fotografování sněhuláka, lesa v mlžném oparu nebo naopak černého medvěda baribala se dozvíte právě zde. V článku jsou stručně popsány i základní systémy měření expozice, které se používají zejména v kinofilmových zrcadlovkách. Nebezpečí hrozí i při používání některých filmů v podmínkách, kde je málo světla nebo když se snažíme maximálně zaclonit objektiv. Pro velmi dlouhé doby expozice jsou rovněž třeba korekce na tzv. Schwarzschildův jev. To vše ve stručném článku.
Korekce expozice
1.1 Co znamená EV
Mnohé fotoaparáty umožňují provádět korekci expozice. Můžeme přidat nebo ubrat několik EV (exposure value). Znaménko + nebo – znamená přidání/ubrání stupně clony nebo poloviční respektive dvojnásobnou expoziční dobu.
Příklad:
Expozimetr měří čas 1/125s, clonu f/8.
Provedení korekce +1EV pak znamená 1/60s, f/8 nebo 1/125s, f/5.6 nebo
1/90s,f/9.5. Při všech třech uvedených expozicích je film osvícen
stejným množstvím světla.
1.2. Proč se provádí korekce expozice
Většina expozimetrů vestavěných do jednookých zrcadlovek měří odražené světlo. Měřící čidla jsou kalibrována na standardní barvu – 18% šeď. Co to znamená?
Bílá stěna domu odpovídá 0–5% šedivé, černý medvěd baribal představuje asi 80% šedivou, modrá obloha odráží stejné světlo jako 5% šedivá, červená čepice 12% šedivá atd. Na většině obrazů, když to všechno sečtete a zprůměrujete, vám vyjde přibližně 18% šedivá.
Toto neplatí v případech, kdy je obraz výrazně světlejší (zasněžená krajina) nebo tmavší (kominík). V těchto případech je třeba provést korekci expozice.
Když při fotografování zasněžené krajiny použijeme expozici změřenou běžným světelným čidlem, bude sníh našedlý. Totéž platí i v opačném případě. Portrét černého medvěda bude našedlý.
Pro správný odhad korekce expozice je třeba znát:
způsob a vlastnosti používaného expozimetru správný odhad „šedosti" zvoleného obrazu1.3. Způsoby měření expozice
1.3.1. Bodové měření
Popis fota:
Kříž je místem bodového měření expozice
Tokina 28–70/2.6–2.8, 1/30s, f8
Fuji Superia ISO 100
Tento způsob měří obvykle 1–3% plochy obrazu. Výhodou je přesné
zaměření důležitých objektů. Nevýhodou je pak větší variabilita
výsledků měření. Proto je lépe udělat několik expozic –
tzv.bracketing.
1.3.2. Měření se zvýrazněným středem
Je to jednoduchý měřící systém vhodný ke kompenzacím expozice. Bývá běžný u mechanických těl. Kruhový střed o velikosti asi 1/3 obrazu má 75% váhu na expozici. Snímky krajiny, kde zaujímá obloha větší plochu, bývají přeexponované.
1.3.3. Zónová měření
Segmenty (až 18) pokrývají až 90% plochy. Výsledná expozice vzniká po vyhodnocení expertním systémem. Tento systém dává výborné výsledky v běžných situacích, je rychlý a pohodlný. Nevýhodou je, že nikdy přesně nevíme, jak expertní systém váží jednotlivé segmenty a může dojít k nepříjemným překvapením.
Kompenzace expozice bez extrémních kontrastů
Přibližná pravidla jsou následující:
| F sníh, jasné scény za slunečního dne | 2/3 až +3EV |
| F mlha | +1EV |
| F ozářená vodní hladina | 1/2 až +3EV |
| F snímky, kdy světlé objekty zaujímají většinu obrazu | 1/3 až +2EV |
| F západy slunce (zaměřit nejjasnější část oblohy) | +1EV |
| F snímky, kdy tmavé objekty (např. parní lokomotivy) zaujímají většinu plochy obrazu | –2/3 až –1,2/3EV |
| F krajina s velkou plochou stínů | –2/3 až 0EV |
Přes tato hrubá pravidla je vhodné používat tzv. bracketing tj. exponovat několik expozic po 1 nebo 1/2 otáčce clony v obou směrech od doporučované expozice.
Kompenzace expozice pro jasný slunečný den
Polední světlo za jasného slunečného dne představuje zejména pro snímky krajin s oblohou ty nejhorší světelné podmínky. Přesto často není jiné alternativy, protože se třeba na dané místo již nikdy nepodíváme.
V těchto světelných podmínkách se používá přibližné expoziční pravidlo: clona f16, čas 1/ISO filmu . To znamená, že v případě filmu citlivosti ISO 100 se použije čas 1/125 s, u filmu ISO 400 pak 1/500 s. Cílem je zlepšit ostrost snímku a částečně i sytost barev. Kompenzace v těchto podmínkách jdou opačným směrem ve srovnání se světlem zatažené oblohy. Důvodem jsou velká množství odraženého světla. Kompenzace se liší v závislosti na poloze Slunce vůči snímaným objektům.
3.1.Čelní světlo
| tmavé objekty | 1/ISO, f11 |
| průměr | 1/ISO, f16 |
| světlé objekty | 1/ISO, f22 |
3.2. Boční světlo
| tmavé objekty | 1/ISO, f8 |
| průměr | 1/ISO, f11 |
| světlé objekty | 1/ISO, f16 |
3.3. Zadní světlo
| tmavé objekty | 1/ISO, f5.6 |
| průměr | 1/ISO, f8 |
| světlé objekty | 1/ISO, f11 |
Kompenzace expozice pro dlouhé expoziční doby
V podmínkách, kde je velmi málo světla (zataženo, uprostřed lesa), což vyžaduje delší expozice než 1 sec, se doporučují následující kompenzace.
| čas 1 – 4 sec | + 1/2 EV |
| čas 8 sec | + 1/2 až 1 EV |
| čas 16 sec | + 1 EV až 1 1/2 EV |
Důvodem je tzv. Schwarzschildův jev, který se projevuje jako pokles citlivosti filmových materiálů při dlouhých expozičních časech. Zdvojnásobení expoziční doby pak nemá stejný účinek jako otevření clony o jedno clonové číslo. Tento jev je velmi významný u klasické černobílé fotografie. U současných barevných filmů se projevuje částečně. Výrobci filmu tuto charakteristiku většinou uvádějí.
Poznejte měřící systém svého fotoaparátu
Uváděná pravidla se doporučují pro inverzní filmy a zejména pro měřící systémy se zvýrazněným středem. Úspěšně jsem je používal u Praktiky MTL. Ve většině elektronických těl dnes máme zónová měření, které často tyto kompenzace dělají za vás, aniž o tom víte.
Z těchto důvodů doporučuji vždy srovnat výsledek zónového měření vestavěného expozimetru s výše uvedenými pravidly. V případě rozdílu proveďte několik expozic, jejichž hodnoty si zapište. Po vyvolání filmu vyhodnoťte vliv expozice na kvalitu zobrazení. Toto je jediná cesta, jak se naučit správně určovat expozice.