Recenze objektivu Zeiss Milvus 35mm F1.4

Úvod

Otázka z perexu je asi trochu zbytečná. Zeiss samozřejmě JE dobrá volba. Otázkou je spíše, jestli je pro vás vhodnější manuální ostření nebo autofokus. Tato otázka už tak zbytečná není, ač se tak možná zdá. Než odpovíte „autofokus“, doporučuji si Zeissův objektiv minimálně vyzkoušet.

Jsou situace, kdy je ruční ostření pohotovější, než AF. Stejně tak jsou lidé, kteří prostě ruční ostření prostě preferují. Pokud mezi ně patříte, Zeissovy objektivy vám nabídnou MNOHEM pohodlnější ruční ostření, než jakýkoliv automaticky ostřící objektiv. I Canon 35mm F1.4 L II můžete přepnout do režimu ručního ostření, ale nebude to zkrátka ono…

Možná namítnete, že Zeissovy objektivy jsou sice parádní, ale drahé. Já s vámi souhlasím, ale srovnejte si cenu s nativním objektivem Canon a zjistíte, že zrovna u pětatřicítky to tak úplně neplatí:

Samozřejmě jsou na trhu i levnější pětatřicítky, ale pokud chcete utěsněnou F1.4 variantu profesionální třídy, připlatíte si u všech výrobců.

Design, konstrukce, ovládání

Všechny objektivy Milvus mají jednotný styl, v případě nedávno testované stopětatřicítky jsem vyjádřil přesvědčení, že se k designu fotoaparátů Canon Zeissův styl hodí. Takže to samé zopakuji i zde, kombinace oblých tvarů a hran mají Zeiss s Canonem společnou.

Hodnotit zpracování je bezpředmětné, vše je z kovu (od bajonetu po sluneční clonu) a dílenské zpracování je na jedničku s hvězdičkou. Nechybí utěsnění proti prachu a vlhkosti včetně gumového kroužku na bajonetu.

Sluneční clona má bajonetové uchycení a lze nasadit obráceně.

V podstatě celé tělo objektivu tvoří ostřící prstenec. Ten sice má kolem dokola pásek z adhezivní gumy, ale chytnout objektiv a ostřit můžete téměř kdekoliv. Ten má příjemný odpor (ani moc, ani málo) a dlouhý chod (227°) pro precizní zaostření. Objektiv umí spolupraciovat s AF systémem fotoaparátu, takže může pomoci bliknutím/pípnutím, pokud je správně zaostřeno.

Jinak na objektivu žádné další ovladače nenajdeme (objektiv nemá stabilizaci). V případě verze Nikon (ZF.2) bychom ještě hovořili o clonovém kroužku, který by pak měl možnost přepínat z plynulého chodu na krokový a našli bychom na něm aretaci pro automatickou polohu (F16).

Ostření

Již víme, že jde o objektiv s pouze manuálním ostřením a že má velmi široký ostřící prstenec s dobrým odporem, hladkým chodem a dlouhou rotací 227°. Podobně příjemné ruční ostření vám AF objektivy nenabídnou, takže pokud z jakéhokoliv důvodu preferujete ruční ostření či není pro vaší práci překážkou, ostření s Milvem 35mm F1.4 je pohádka.

Ještě dodejme, že se objektiv při ostření nevysouvá a přední člen se neotáčí.

Zmínil jsem i možnost elektronické asistence MF (pípnutí/bliknutí); ta se hodí, ale bude záležet na možnostech vašeho fotoaparátu. V mém případě fotoaparát indikoval zaostření hodně optimisticky. Minimálně pro snímky s malou hloubkou ostrosti bych indikaci zaostření bezvýhradně nedůvěřoval, berte ji jen jako potvrzení toho, co vidí vaše oči!

K testování jsem používal primárně dva fotoaparáty: Ca­non EOS 1Ds Mk. III a Sony Alpha A7 (+ chytrý adaptér Fotga). Na APS-C testy pak ještě Sony Alpha A3000
(u fotek vždy uvedeno).

V testu jsme měli verzi pro Canon. Můžete ji použít jak na digitálu, tak na filmu, pokud chcete (zde na EOS 3).

Na Canonu jsem měl s přesností ostření problém, protože vestavěné matnice moderních zrcadlovek nejsou vhodné na ruční zaostřování F1.4 objektivů. Řeší to možnost manuální matnice (odkaz na web Canon USA), tu ovšem momentálně vmontovanou nemám. Vyřeší to ostření přes displej v živém náhledu.

V případě Sony Alpha A7 (výrobce sám objektivy Milvus doporu­čuje i pro bezzrcadlovky) bylo ostření mnohem snazší. Díky elektronickému hledáčku a funkci Focus Peaking mi AF ani nijak zvlášť nechyběl a užíval jsem si příjemný mechanický prstenec. Na Sony A3000 už to taková balada nebyla, ale k té si nikdo nebude kupovat objektiv Zeiss (použil jsem jí jen kvůli APS-C senzoru).

Použití

Objektiv 35mm je na fullframe/kinofilmu klasické reportážní ohnisko, hodí se i na méně širokoúhlé krajinářské záběry či na skupinové portréty. Díky úhlu záběru 35mm objektivu (54.4° horizontálně) jde o šikovný objektiv „ani moc dlouhý, ani moc široký“.

Na APS-C zastane funkci  základního ohniska. Na malé APS-C fotoaparáty je zbytečně velký, ale na větších APS-C zrcadlovkách je objektiv dobře vyvážený. Nevím, kolik lidí si ho pořídí jen pro APS-C, ale leckdo má doma fotoaparáty obou formátů. Pro Zeiss Milvus 35mm F1.4 se tak určitě najde více využití.

Pro mě je takový objektiv nejlepší asi na streetovky, tak dám nějaké z testovaného Zeissu k dobru:

Další snímky naleznete  na konci článku v galerii.
Další strana: testy obrazové kvality