Test objektivu Zeiss Milvus 135mm F2

Úvod

Německý Zeiss (dříve Carl Zeiss) patří mezi zvučná jména v optice. Vyrábí mimo jiné objektivy pro zrcadlovky (Milvus, Otus) i bezzrcadlovky (Batis, Loxia, Touit).

Zvláštní jména vychází všechny z ornitologie – Milvus znamená luňák a Zeiss tím chce zřejmě naznačit, že je objektiv bystrozraký jako dravý pták.

Jinak jde o klasickou stopětatřicítku s výbornou světelností F2.

Optická konstrukce není nijak přehnaně složitá, ale velmi efektivní. Objektiv tvoří 11 členů v 8 skupinách, čtyři z toho ze speciálního skla:

Co objektiv charakterizuje?

• Ostrá kresba a minimum optických vad
• Dobrý přenos barev a kontrastu
• Kvalitní, celokovová konstrukce (od bajonetu po sluneční clonu)
• Utěsnění proti vlhkosti a prachu
• Velmi příjemný prstenec ručního ostřením
• Čip potvrzení zaostření
• Elektronicky řízená clona

K čemu se objektiv hodí?

• Portrétní fotografie
• Víc portrétní fotografie
• Méně akční fotky zvířat (kvůli MF)
• Detail v krajině
• Říkal jsem portrétní fotografie?

Možná namítnete, že „standardní“ ohnisko na portréty je 85mm. To je částečně pravda – v minulosti byly běžné oba objektivy, 135mm pro těsnější kompozici, 85mm pro širší záběr více zblízka. Obě ohniska byste našli snad ve všech 35mm SLR systémech historie. I Zeiss nabízí v řadě Milvus obě.

Dnes je z velké části nahradily 70–200mm zoomy, jako nedávno testovaný Tamron 70–200mm F2.8 G2. Proč byste tedy měli chtít objektiv 135mm (nebo 85mm, případně 105mm, když jsme u toho?).

Hlavně kvůli světelnosti, rozměrům a optickým vlastnostem.

Pevné objektivy kratších mohou dosáhnout hodnot F1.4 či dokonce F1.2. Samozřejmě, čím je ohnisko delší, tím nižší světelnost můžete očekávat, ale existují i výjimky. Zeiss zůstal u stále výborné hodnoty F2.

Celokovový Milvus 135mm F2 není žádný drobek, ale pořád je s váhou 1123g lehčí, než zmíněný Tamron 70–200 (či třeba podobně těžký Canon 70–200) s 1500g. Přitom jde o F2 objektiv versus F2.8 objektiv.

Opticky nejsou současné 70–200mm objektivy vůbec špatné, naopak. Ale Zeiss přicloněný na F2.8 bude prostě opticky dokonalejší, to se nedá obejít.

Nejlepší je samozřejmě mít obojí, ale pokud se rozmýšlíte, stojí zde proti sobě tradičně optická kvalita a kompaktnost pevného objektivu proti univerzálnosti zo­omu…

Na APS-C

Na APS-C dává Milvus 135mm F2 přepočtené ohnisko cca 200mm. To je o něco méně užitečné, protože výsledný úhel záběru je na běžné portréty zbytečně úzký (byť se také užívá). Najdou se však jiná využití – detail v krajině, zvířata… ale na ty by se hodil AF. Většina uživatelů tedy bude objektiv pořizovat spíše pro své fullframe zrcadlovky, ale úplně bez využití nebude ani na APS-C těle.

Konstrukce a design

Design je minimalistický, hladký, elegantní, prostě německý (byť je objektiv „Made in Japan“, kde si je Zeiss nechává vyrábět).

Srovnání se starší verzí Apo Sonnaru – zde pro bajonet Nikon

Skoro se vtírá kacířská myšlenka – ale opravdu kacířská! – že se Zeissův design hodí k designu těl Canon (jehož prvopočátky založil slavný designér Luigi Colani známý svým „biodynamickým“ industriálním designem) více, než samotné Canon objektivy. Ale nechme být – design nefotí.

Na objektivu nenajdete takřka žádný plast kromě krytek. Vše je vyvedeno v kovu, od bajonetu, těla objektivu, uchycení sluneční clony po samotnou sluneční clonu. Vše kovová slitina.

Na bajonetu pak najdete těsnící kroužek z modré pryže, který naznačuje, že s nasazeným Milvem se nemusíte bát fotit v dešti ani prachu.

Rovněž sada kontaktů prozradí, že nejde o plně manuální sklo – umí spolupracovat s AF čipem fotoaparátu (pípne/blikne to, když máte správně zaostřeno) a hlavně clona lze nastavovat z těla a využít tak všechny expoziční režimy.

Z objektivu tedy budete mít v ruce skvělý pocit, jen ta váha už je znát. Nicméně ten pocit kvality jsem si užíval – mezi běžnými „plasťáky“ je to zjevení.

Ostření

Je pouze ruční. Díky vysokému kontrastu a hlavně spolupráci s AF čipem fotoaparátu se ho však bát nemusíte. Zde je samozřejmě výhoda kvalitní optický hledáček (profi zrcadlovky) nebo EVF (bezzrcadlovky, na které jde Milvus přes adaptér). Můžete využít i služeb živého náhledu na displeji, kde jde obraz nazvětšovat.

Ostřící prstenec je vynikající. Má krásně dlouhý chod (opíše cca třičtvrtěkruh) s dos­tatečným odporem a je velmi široký – vlastně tvoří většinu těla objektivu. Celá část od pogumovaného proužku (včetně) až po čumák objektivu se otáčí a můžete za ni objektiv při ostření chytit.

Přední čočka se samozřejmě neotáčí, takže můžete bez obav používat filtry (Ø77). Vnitřní tubus se při ostření vysouvá:

Optická kvalita

Pro testy na fullframe snímači bylo použito tělo Canon 1Ds III(21MPx) a pro testy na APS-C tělo Sony A3000 (20MPx) + elektronický adaptér Canon/Sony. Vše fotografováno do RAW a převedeno v ACR.

MTF křivky

Přejato z datasheetu výrobce:

Kresba

Zeissovy objektivy mívají pověst objektivů s výbornou kresebností, rovnou mohu potvrdit, že Milvus 135 není výjimkou.

Nejprve se podíváme na výřezy ze středu a rohu snímku na 21MPx fullframe senzoru:

Středová ostrost je bez výhrad již od F2 a ostrost okrajových partií obrazu také není vůbec špatná. Od F2.8 je snímek ostrý celý, ideální clony jsou pak mezi F5.6–8. Vyšší hodnoty může poznamenat difrakce, která je logicky nejdestruktivnější při maximální cloně F22.

Jak objektiv kreslí při F2 se podívejte na ukázce (vlevo celá fotografie, vpravo 100% výřez):

Objektiv jsem dále vyzkoušel na 20MPx APS-C senzoru:

Ani zde nemá objektiv žádný problém senzor „nakrmit“ detaily. Jen clona F22, která byla postižena difrakcí i na fullframe, je zde už v podstatě nepoužitelná. Hodí se dodat, že 20MPx APS-C senzor má podobnou pixelovou hustotu, jako 50MPx fullframe, což je shodou okolností současné maximum (červenec 2017). Ať už tedy máte fotoaparát s jakýmkoliv dnes dostupným rozlišením, Zeiss Milvus 135mm F2 vám na něm udělá ostré snímky.

Ukázka snímku při F2 na APS-C (vlevo celá fotografie, vpravo 100% výřez):

Vinětace

Vinětace je středně výrazná při cloně F2, s přicloněním postupně mizí, beze stop je při F4. Zde je třeba dodat, že vinětace bývá poměrně snadno odstranitelná v editoru a v případě portrétních fotografií bývá často i žádoucí:

Zkreslení

Zkreslení je velmi mírné, v praxi neznatelné. Pro jeho zdůraznění jsem vyfotografoval obdélný objekt v těsné kompozici a aplikoval korekci v Raw Therapee – posoudit vliv zkreslení a jeho korekce můžete sami níže – obvykle není korekce třeba, pokud nechcete fotit futra:

Bokeh

Bokeh, neboli podání rozostřených partií obrazu, je podle mě jednou ze silných stránek objektivu. Spolu s ostrostí, kontrastem a přenosem barev má velký podíl na „zeissovském charakteru“ objektivu.

Zadní bokeh

Krémový, esteticky působící, vlivem vinětace k okrajům mírně šišatý až mírně „vířivý“:

Přední bokeh

Rozostřené pásmo před rovinou ostrosti bývá kamenem úrazu mnoha objektivů. Zeiss ho zvládá bravurně:

Cibulové kroužky/letokruhy v bokehu

Koncentrické kroužky ve světlech, způsobené asférickými čočkami, zde nenajdeme, objektiv nemá asférické čočky:

Barevné vady

Jsou velice dobře korigovány, chromatické aberace se téměř nevyskytují, fialové lemy výjimečně a jen při silném kontrastu objektu a při otevřené cloně.

Jako ukázka fialových lemů (podélná barevná vada) poslouží chromovaná motorka v ostrém slunci na F2 (tedy asi nejhorší možný případ):

Celý záběr, F2	Jediný fialový lem(íček). Dobré!

Ani klasické sférické chromatické aberace nejsou problém:

Celý záběr, F2	Větve proti obloze u okraje snímku

Odlesky („flare“)

S takovou plochou skla, jakou disponuje 135mm F2 objektiv, je na odlesky zaděláno. Milvus je sice vybaven Zeissovými antireflexními vrstvami T* (což je obchodní značení, pod kterým se mohou skrývat různé technologie), ale prost reflexů či ztráty kontrastu není. Odlesky mohou být i stavebním prvkem kompozice, koneckonců v Photoshopu máte i nástroj pro jejich přidávání, ale mohou i pozlobit. Ztráta kontrastu je nemilá vždy. U testovaného objektivu jsem se s obojím setkal v ostrém protisvětle.

Níže je ukázka snímku pořízené jen se sluneční clonou a snímku vyfotografovaného s dodatečným přicloněním rukou:

Foto v protisvětle	Přicloněno rukou

Několik ukázek reflexů, které se mohou vyskytnout:

Makro

Díky ostření na 0.8m má objektiv použitelné zvětšení 1:4, ale na pravé makro to není. Nějakou tu kytičku ale vyfotíte:

Tady jsem úplně netrefil očička, clona F2 na 0.8m je špatně zvládnutelná i když nefouká a tady foukalo dost…

Závěr

Kdo četl článek celý ví, že budu v závěru chválit. Aby také ne, ostrý objektiv s moc hezkým podáním barev i bokehu, s celokovovou, luxusní schránkou, které nechybí utěsnění.
Vzhledem k tomu, že 135mm je „moje“ portrétní ohnisko, vracel se mi zrovna tento objektiv těžko. Vytáhl jsem ho i na jedno zakázkové focení portrétů a klidně bych ho bral znovu.

Takže jsou nějaké nevýhody? Samozřejmě – po optické stránce jich moc není, byť si můžeme všimnout reflexů v protisvětle či vinětace při otevřené cloně. Ty hlavní dvě nevýhody jsou cena a absence automatického ostření. Obě však jsou relativní. Proč?

Před vyšší cenou samozřejmě není úniku. Šedesát tisíc je dost. Je to více než dvojnásobek než za autofokusový L-kový Canon. Zeiss je ale prostě Zeiss a za vyšší cenu dostanete zeissovu optiku, luxusní zpracování a plnohodnotné utěsnění. Berte nebo nechte být.

Zeiss Milvus 135mm F2 je prostě sklo pro fajnšmekry, kteří nemají hluboko do kapsy. My ostatní holt zůstaneme u na­šich AF objektivů:-)Nepřítomnost AF je také jen relativní nevýhoda. Jasně, zpomaluje to práci a není to vhodné pro akční snímky, ale díky spolupráci s AF modulem pro potvrzení zaostření jsem neměl problém s přesností. S dobrým hledáčkem – a ideálně manuální matnicí – se nemáte čeho bát. Výhodou pak je, že ostřící prstenec je nesrovnatelně příjemnější, než jakýkoliv ostřící prstenec známý z AF objektivů.

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších portrétních objektivech, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze portrétních objektivů.

Co se mi líbilo	Co se mi líbilo méně
Špičková ostrost	Vinětace při F2
Dobrý přenos barev a kontrastu	Reflexy v protisvětle
Estetický bokeh	Chybí AF
Nízké zkreslení	Vyšší váha a rozměry
Téměř neexistující chromatické aberace	Chybí bajonety Pentax a Sony
Luxusní celokovové zpracování	Cena
Utěsnění proti vlhkosti a prachu
Elektronicky řízená clona
Čip pro potvrzení zaostření
Velice pohodlný ostřící prstenec

Galerie ukázkových snímků

(pro expoziční informace najeďte myšítkem nebo rozklikněte, možný druhý rozklik do plného rozlišení)

Portréty

Celý snímek	100% výřez

Další snímky

 Za zapůjčení děkujeme společnosti Zeiss Česká republika!