Co přinesl CES 2016 – Nikon D5, D500 a další novinky

Veletrh spotřební elektroniky CES (Consumer Electronics Show) v Las Vegas rozhodně není vyloženě fotografický veletrh – fototechnika většinou tvoří jen malou část produktů. Jak jsme již informovali, letošní CES však přinesl fotografických novinek hned několik a zejména dvě „pecky“ od Nikonu – D5 a D500. Podívejme se ještě jednou, co přinášejí.

O fotografické novinky se letos postarali Canon, Olympus, Panasonic, Kodak a zejména Nikon, kteří využili tohoto veletrhu, aby v záplavě různých chytrých zařízení představili světu spotřební elektroniky své novinky pro počátek roku 2016.

Canon si připravil dva superzoomy PowerShot, tři kapesní kompakty IXUS, domácí fototiskárnu SELPHY a 4 kamkordéry Legria. Novinky se vyznačují použitím 1/2.3“ senzorů s 20MPx. Více jsme o nich napsali v tomto článku.

Panasonic si přichystal novinky trochy většího kalibru (doslova), když představil objektiv Leica 100–400mm F4–6.3. Ten dává ekvivalentní ohnisko na m4/3 systému rovných 800mm! Nápis „Leica“ na obrubě pak dává tušit, že obrazová kvalita bude určitě silnou stránkou tohoto dlouhého zoomu.

Kromě tohoto objektivu pak Panasonic uvedl i dvě tématické novinky ze světa kompaktů – dva cestovní kompakty s dlouhým zoomem. Ten zajímavější z nich je jistě FZ-100, kterému se podařilo do „kapesního“ těla vměstnat 10× zoom (25–250mm eq.) se světelností F2.8–5.9 v kombinaci s poměrně velkým 1“ 20MPx senzorem (crop 2.7×). O novinkách Panasonic více zde.

Stájový kolega ze systému m4/3, Olympus, představil na CES 2016 také svou verzi profi teleobjektivu pro m4/3 – M.Zuiko Digital 300mm F4. Teleobjektiv s kompaktními rozměry a přepočteným ohniskem 600mm se chlubí hlavně extrémně účinnou stabilizací – 6EV! Přečtěte si o něm tady.

Kodak – byť je to mimo náš obvyklý záběr – představil kameru na „osmičku“, tady na film Super 8. Více zde.

Největší „bombu“ však uvedl Nikon – a ne jednu, vlastně hned dvě. Dokonce je těžké určit, která z nich je ta větší… Nikon D5 a Nikon D500.

Dovolíme si trochu okomentovat, proč tomu tak je.

Nikon D5 a D500

(novinka o uvedení obou modelů v celém znění zde)

Nikon D5 je fullframe zrcadlovka té nejvyšší třídy – mezi novinky patří přináší senzor s 20.8MPx, snímání 12sn./s s AF a 14 bez průběžného AF, ISO až 102400 s rozšířením až 3280000 (!), 153 AF bodů či 4K video. Stejně tak dotykový displej je v této třídě ojedinělý.

Fotoaparát s podobnými specifikacemi byste momentálně hledali těžko. Tak proč pochybnosti, zda je D5 tou největší foto-novinkou CESu?

Protože o D5 se vědělo s předstihem (oficiálně) a byť podrobnosti nebyly zveřejněny, v této třídě, kterou Nikon pravidelně updatuje, jsou novinky v podstatě předvídatelné (jako důkaz náš odhad) – prostě si představíte všechny očekávané hi-tech novinky v jednom těle:-)

Ke zlepšení došlo tedy v těch nejdůležitějších vlastnostech – AF, citlivost, rychlost snímání a rozlišení (zejména videa – 4K video má dvojnásobné rozlišení vůči Full HD, cca 8MPx vs. cca 2MPx).

Zejména autofocus slibuje velký skok vpřed.

AF modul Multi-Cam 20K

Je to tedy vítaná, očekávaná novinka spojující maximum, které technologie DSLR v současné chvíli umožňuje.

To Nikon D500 je jiný případ.

Jde o profi tělo formátu DX, vlastně taková zmenšená D5.

Na tom by nebylo tolik divného, kdyby tato třída nebyla považovaná za pohřbenou. Její nejznámější reprezentanti, Canon EOS 7D a Nikon D300s, vyšli už roku 2009 a od té doby kde nic, tu nic.

Nervózní čekání fanoušků této kategorie rozčísl až předloni Canon s modelem EOS 7D II. Nikon tuto kategorii ostentativně ignoroval a představitelé Nikonu při dotazu na mýtický model „D400“ tvrdili, že stačí současný D7200 (což je jinak výborné tělo, ale profi třída to není).

O to větší překvapení novinka z CES 2016 vyvolala. Také proto, že se ji podařilo až do premiéry poměrně dobře utajit, což není v době úniků na sociálních sítích a hladových rumor-webů moc obvyklé.

Co přináší? Zejména totožný AF jako D5 (135 bodů, z toho 99 křížových, celkově 55 volitelných a 80 pomocných) To je v DX třídě unikum. A to nejen proto, že AF modul vyvinutý pro FX pokryje plochu DX snímání doslova od kraje ke kraji… Dále má APS-C snímač s 20.9MPx, 10sn./s s průběžným AF, buffer na 200 RAWů a dotykový výklopný displej. Samozřejmostí je plně kovové, utěsněné tělo s profi-ovládáním. ISO lze vytáhnout až na hodnotu ISO 51200 v normálním a 1640000 v roz­šířeném (ne, nepřibyla nám tam nula). Nechybí opět ani 4K.

Není divu, že D500 plní diskusní fóra snad víc, než D5…

Mnoho lidí zvěstovalo DX formátu totální přesun do amatérské třídy s odůvodněním, že „fullframe už je natolik dostupný, že APS-C ztrácí smysl“. Ale někteří profíci, kteří potřebují např. maximální dosah teleobjektivů, či jim vyhovuje menší tělo zároveň se všemi ergonomickými výhodami profesionálních FF modelů, nesouhlasili a tvrdošíjně se drželi svých stále více zastarávajících EOS 7D či D300s.

Pokud mám totiž na výběr ze dvou fotoaparátů, které oba zvládají 10 sn./s či víc, mají špičkový AF, nabídnou mi 20MPx rozlišení a mají téměř nevyčerpatelný buffer, ale jeden mi se 400mm objektivem dá úhel záběru 5.2° a druhý 3.4° (horizontálně) je pro mě volba druhého zcela relevantní, pokud mi jde o co největší dosah. Argument „foť na fullframe a ořízni si to“ ztrácí smysl, pokud by mi první přístroj dal po ořezu 8MPx.

Konkrétně u D500 pak vidíme ještě jednu (obvykle trestuhodně nevyužívanou) výhodu menšího formátu, a to je roztažení AF bodů od kraje ke kraji hledáčku.

Méně nápadnou, ale o to více revoluční funkcí související s AF je „Auto AF FineTune“. Co to je? Funkce obcházející problémy s nepřesností ostření pomocí PDAF (o těchto problémech, back- a fronfocusu si přečtete zde). Zkrátka umožňuje kalibrovat PDAF automaticky pomocí kontrastního ostření v live-view. To je funkce, po které fotografové dlouho volali, protože se tak nějak nabízí sama. Tak konečně je tu. Snad se inspirují i ostatní výrobci DSLR.

Nikon tedy následoval svého největšího rivala, který si to uvědomil již předloni, kdy s podobným překvapením uvedl EOS 7D Mark II, který je asi nejbližší konkurencí nového Nikonu. Ten má sice generační náskok v některých technologiích (novější senzor, 4K video, pokročilejší PDAF), ale jde o jinak srovnatelný přístroj, který si stále drží své výhody (třeba Dual Pixel AF).

D500 tedy vyplňuje velkou mezeru v portfoliu, na kterou fanoušci dlouho upozorňovali. Hypotetický „D400“ se stal i přes svou neexistenci podobnou legendou, jako u Pentaxu fullframe DSLR. Není asi náhodou, že ta se letos na jaře chystá na trh také.

Nechci spekulovat, zda za to může tlak na segment DSLR z pozic pokročilých bezzrcadlovek, který nutí tradiční výrobce uvádět modely stylem „teď, nebo nikdy“. Tento názor můžete na diskuzních fórech i v odborných článcích zaslechnout poměrně často, a možná na něm něco bude – s přihlédnutím k faktu, že Nikon při své prezentaci modelu D5 nevynechal příležitost, aby vysvětlil výhody jeho hledáčku proti bezzrcadlovkám. I s pečlivě provedenými obrázky.

Tvrdit že to, co momentálně umí Nikony D5 a D500 zvládne některá současná bezzzrcadlovka by ale bylo zcela nepravdivé. Novinky ze žluté stáje ukazují, kde přesně leží výhody DSLR technologie a v čem je zatím žádný jiný typ fotoaparátu nedohnal. Asi se shodneme, že D5 a D500 jsou momentálně etalony zrcadlovek. Alespoň do doby, než vyjde Canon EOS 1D X Mark II. A myslím, že to nebude zase tak dlouho trvat…

Mezitím zůstaňte naladěni na test obou modelů. Rozhodně je na co se těšit.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace