Test fotoaparátu Canon EOS M50 MARK II

Základní parametry fotoaparátu

Základní parametry fotoaparátu Canon EOS M50 Mark II najdete v tabulce níže (údaje výrobce).

Canon EOS M50 Mark II je bezzrcadlovka s bajonetem Canon EF-M, pro připojení objektivů EF a EF-S je třeba použít adaptér.

Snímač	22,3 × 14,9 mm (3:2)
Efektivní/celkový počet pixelů /low-pass filtr/čištění snímače	Přibližně 24,1/25,8 mega­pixelů/ano/ano
Citlivost ISO	Manuálně ISO 100 až 25 600 (rozšiřitelnou do 51 200), Auto (minimálně 100, maximálně lze nastavit v rozsahu od 400 do 25600)
Rychlost závěrky	30 s až 1/4000, Bulb
Ostření	Bodové, zóna, ostření na tvář, sledování objektu
LCD	Výklopný otočný dotykový displej LCD s úhlopříčkou 7,5 cm (3,0"). Přibližně 1 040 000 bodů
Hledáček	s dioptrickou korekcí, 2 360 000 bodů
Kontinuální snímání	S jednorázovým zaostřením až 10 snímků za sekundu (až 36 snímků jpg, 10 RAW)
Velikost snímku	poměr stran 3:2, max. 6000×4000 bodů, video až 4K (3840 × 2160)
Typy souborů	JPEG, RAW (CR3 14 bit), MP4
Video	až 4K/25p, vysokorychlostní HD (viz. níže)
Konektivita	Wi-Fi, Bluetooth, NFC, HDMI, mikro USB
Výdrž baterie	Přibližně 250 snímků (50% s bleskem, „skrz“ hledáček), přibližně 305 snímků (pomocí LCD), záznam filmu 4K/FHD, 95/135 minut
Rozměry těla; hmotnost	116,3 × 88,1 × 58,7mm; přibližně 387 g (SD karta, baterie, tělo)

Baterii ani tentokrát nabíjet přímo v těle nelze. To je vlastnost až vyšších modelů.

Umožňuje natáčení videa ve 4K na šířku i na výšku nebo živě streamovat ve Full HD přímo na YouTube. Canon EOS M50 Mark II je tak ideální volbou nejen pro všechny vloggery, bloggery, influencery, ale i fotografy, kteří vyžadují malý a všestranný fotoaparát. My se soustředíme na fotografické vlastnosti.

Pohledem do tabulky rozdíl mezi verzí M50 a M50 Mark II nenajdete. Našel jsem jen pár odlišností. Vyšší udanou výdrž, nižší udanou hmotnost (3 gramy), vyšší dostupnou maximální citlivosti v režimu Auto. Ale podstatný rozdíl, který má vliv na snímky, mi buď unikl, nebo není. Základní rozdíl vidím v deklarované podpoře zmíněné v odstavci výše.

Design a ergonomie

Nástupce je prakticky stejný jako předchůdce. Když „utečete“ od těžkých zrcadlovek, tak jsou těla bezzrcadlovek vlastně maličká a lehká. Jenže to může být výhoda a z mého pohledu u M50 Mark II je. Dokonce to nevadí ani tehdy, když k tělu přiděláte poměrně dlouhý zoom 100–400mm.

Rozložení ovládacích prvků je tedy stále dobré a není co dodat. Snad jen jsem o něco více ocenil zapínání. Jde to jedním prstem a to mám rád.

snímací režimy

K dobrému ovládání a dostupnosti většiny funkcí přispívá programovatelnost 9 tlačítek. Menu je skvěle přehledné, já osobně preferuji právě systém záložek, kde vidíte vše a nikam se neroluje. Takže jedna strana = vidím na ní vše.

Stále platí, že mi nesedí způsob volby Vysokorychlostního videa, kterému se věnuji v části Videorežim.

Přepínání mezi hledáčkem a LCD se dá přiřadit tlačítku a k tomu vypnout automatické přepínání. Tentokrát jsem to neudělal a musím napsat, že automatické přepínání funguje skvěle.

Bohužel daní za velikost je to, že při použití stativové destičky se nedostanete ke kartě, protože její kryt v takovém případě nejde vyklopit. To je ovšem výrazně lepší varianta, než posunutí stativového závitu mimo osu objektivu.

Když to shrnu, tak je jasné, že ergonomie těla sice není dokonalá, ale to přece ani nejde. Prakticky jsem vzal fotoaparát do ruky a fotil. Protože jsem z funkcí používal nejčastěji kompenzaci expozice, tak konstatuji, že její volba je rychlá a dá se nastavit s hledáčkem u oka. I ostatní funkce jsou pochopitelné, dobře dostupné a ty nejpodstatnější lze přiřadit nějakému tlačítku.

Fotografická praxe a funkce

menu při snímání

menu podrobně

Obvykle se po koupi moc neřeší detaily nastavení snímání, které mají vliv na výsledné jpg a fotoaparát užíváme dlouho ve standardním nastavení. U Canonu M50 Mark II jsou to například Korekce odchylky objektivu, Automatická optimalizace. Priorita vysokých jasů je nastavena na OFF a Picture Style na Automaticky. Veškeré snímky v testu jsou foceny v továrním nastavení, pokud není uvedeno jinak. Pouze kvalita jpg je nastavena na nejvyšší možnou.

Podíváme se na vliv nastavení korekcí objektivu. Jde korigovat vinětace, distorze a můžeme zapnout „Digital Lens Optimizer“. Z přiložených náhledů je jistě zřejmé, jaký vliv korekce mají. Podle mého názoru platí, že výrobce „ví, co dělá“ a nechal bych tovární nastavení (on/off/on). V popisku najdete po rozkliknutí informaci o aktivaci v pořadí vinětace/distor­ze/DLO.

tovární nastavení

Mezi Scénické režimy patří Noční scéna z ruky, kdy se exponují a skládají 4 snímky. Výsledky jsou při použití tohoto režimu velmi slušné. Režim Kreativní filtry obsahuje několik efektů, mezi nimi 4 režimy HDR – HDR standardní, HDR živé, HDR výrazné, HDR reliéfní.

Ve stejné skupině je k dispozici režim Ovládání HDR Backlight, který automaticky fotí a skládá tři snímky.

Posledním relativně obvyklým režimem je režim Tichý, kdy se vypne jakýkoliv zvukový projev (závěrka je evidentně elektronická). Osobně bych raději v menu viděl položku pro ztišení zvuků, nastavení elektronické závěrky atp. a ztlumil tak v případě potřeby veškeré zvuky v běžných režimech fotografování (P, Av, Tv, M).

K tomu je dobré si uvědomit, že režimů, kde se snímá několik záběrů a s nimi se pak pracuje, je víc. K uvedeným čtyřem HDR v položce Kreativní filtry, je to ještě Noční scéna z ruky a Ovládání HDR Backlight v položce Scénické režimy a poslední je nastavení redukce šumu (NR) v položce Potlačení šumu při vysokém ISO. Výslední snímek vzniká i v tomto případě ze tří expozic.

A jak je na tom šum? Vedle následujících snímků se podívejte i na fotky na konci testu.

Pro běžné použití bych se nebál jít až k ISO 6400. Vyšší hodnoty jsou pro web (a tedy monitor) po zmenšení jistě také dobré. Na tisk se však již hodí méně. Ve výřezech je redukce šumu postupně vypnutá, nízká, standardní a vysoká.

Jednou z podstatných vlastností je reálná výdrž na nabití baterie. Reálně závisí na mnoha parametrech, ale já mohu napsat, že jsem v teplotách mírně pod nulou nafotil opakovaně přes tři sta snímků (bez blesku, s užitím hledáčku, s občasným prohlížením snímku).

Protože má samozřejmě tento typ fotoaparátu k dispozici ukládání do RAWu, tak můžete ukládat data do něj a s celou řadou věcí si pohrát doma v PC. RAW formát lze upravovat přímo ve fotoaparátu.

prohlížení snímků