Test objektivu Tamron 70-200mm 1:2.8 Di VC USD G2

Oficiální MTF křivky

Rozsah zoomu

Stejná scéna ze stejného místa na obě krajní ohniska (možnost rozkliku až do plného rozlišení):

Kresba – fullframe

Srovnání kresby na krajních ohniscích při rozlišení 21MPx (RAW v ACR). Foceno na stativu s dálkovou spouští a předsklopením zrcátka:

70mm	200mm

Na clonu F2.8 je vidět náznak měkkosti (200mm), ale kresba je naprosto použitelná i na tuto clonu. Mírné přiclonění znamená, že je kresba na 21MPx takřka dokonalá. Až při cloně F16 můžeme pozorovat vliv difrakce, ale i maximální clona F22 jde bez výhrad použít. Na F2.8 náznak vinětace a barevných vad, dále již ne.

Kresba – APS-C

Protože z výřezů výše je patrné, že 21MPx model 1Ds III není pro testovaný objektiv žádná výzva, rozhodl jsem se zkusit Tamron 70–200/2.8 G2 na APS-C těle se stejným rozlišením (20MPx), ale s 1.5 x lineárně menším senzorem – pixelová hustota odpovídá cca 50MPx fullframe senzoru. Nasazeno přes „chytrý adaptér“ na těle  Sony A3000 – jiné srovnatelné APS-C tělo jsem neměl po ruce, ale Sony si přes elektronický adaptér s Tamronem plně povídá (RAW v C1, foceno na stativu s dálkovou spouští a elektronickou první lamelou):

70mm	200mm

Situace je podobná, ani zde není kresba při plné díře vůbec zlá, naopak. Po zaclonění je to už jen lepší (kontrast, detaily), u menšího čipu je samozřejmě dříve problémem difrakce, pozorovat ji můžeme už od F11, viditelnější je při F16, při F22 už kazí ostrost fotky. Vinětace není skoro patrná ani na F2.8. Jak je vidět, ani se současnými 20–24MPx APS-C fotoaparáty nemusíte mít o optický výkon Tamronu strach, plně stačí.

Vinětace

Na srovnáních kresby jsme si mohli všimnout mírné vinětace při F2.8 na fullframe senzoru – pro srovníní ještě celá fotografie šedé plochy (70 a 200mm, clony 2.8 a 4):

Vinětace je nejsilnější při kombinaci 200mm a F2.8, přiclonění o 1EV ji zredukuje tak, že si jí při běžných scénách nevšimnete, další clonění eliminuje vinětaci zcela.

Chromatické aberace

Jsou vidět hlavně (ale nejen) při otevřené cloně a jsou spíše mírné. V editoru nebyl problém je eliminovat.

(Zde na Sony A7)

Zkreslení

Existuje, ale je velmi mírné. Na 70mm ohnisku jde o mírný „soudek“, na 200mm naopak o mírnou „podušku“ (obojí na snímcích v praxi téměř neznatelné).

Zde zdůrazněno snímáním z podhledu.

Bokeh

Bokeh je obecně příjemný. Směrem k okrajům snímku se „šišatí“, má mírnou tendenci k „vířivosti“. Nenajdeme zde obávané „cibulové kroužky“ (objektiv nemá asférické členy). Hodnotit boheh objektivně není dobře možné, takže přijměte místo toho několik snímků, na kterých ho budete moci posoudit sami:

Odlesky (flare)

Odlesky jsou v normě. Antireflexní vrstvy eBand a BBAR fungují spolehlivě, pokud slunce nesvítí přímo do objektivu, pak může vzniknout závoj nebo odlesky:

Ostření

O zaostřování se stará ultrasonický tichý motor (USD) podporovaný nově dvěma mikroprocesory a novými AF algoritmy. Pocitově mi přišla rychlost naprosto dostatečná, včetně kontinuálního ostření. Problém jsem zaznamenal v protisvětle, kdy objektiv (přesněji AF modul fotoaparátu) odmítal zaostřit skrze světelný závoj na čočce. Přiclonění půlky čočky rukou to vyřešilo.

Občas jsem narazil na určitou nekonzistentnost, kdy byly snímky ve stejném světle jednou zaostřeny zcela správně a jindy mírně rozostřeny. Zde to kladu za vinu spíš fotoaparátu, respektive uživateli (např. zapnutý režim rozšířeného bodu AF či špatně nastavená citlivost sledování pro danou situaci). Pokud by byly problémy s back- nebo front-focusem systematické, lze objektiv „vyladit“ pomocí dokovací stanice Tamron TAP-01. Stojí necelých patnáct stovek a umí víc věcí, než jen korekci odchylky ostření, ladit můžete téměř všechny funkce objektivu.

Stabilizace

Níže ukázka na 200mm časem 1/6s, což by mělo přibližně odpovídat inzerovaným 5EV. Vlevo série čtyř snímků se zapnutou stabilizací (režim 1), vpravo série čtyř snímků s vypnutou stabilizací. Oboje z ruky přes hledáček, 100% výřezy:

Výkon je to velmi dobrý, ale aspoň pro mě těch slíbených 5EV tedy úplně neplatí. Ano, i na o pět kroků delší čas vznikne místo pokažené fotky jakž takž použitelná, ale nikoliv zcela ostrá. Vymýšlí si výrobce? Při pročítání oficiálních materiálů Tamron jsem narazil na poznámku, že změřených 5EV je v režimu „3“. Aha!

Tento režim nestabilizuje hledáček, ale všechen výkon směřuje na stabilizaci při samotné expozici. Tak vyzkoušíme ještě ten:

Výsledek podobný. Takže hlásím, že já z objektivu těch 5EV nevydojím, nicméně výsledek je i tak slušný. Pro rozumné časy (tedy ne 1/6s na 200mm) je stabilizace dosti účinná.

Video

je objektiv vhodný i pro videozáznam? Mám za to, že ano. Hodí se jeho poměrně tichý chod ostření (na ukázce níže ostřeno ručně), objektiv při přeostřování příliš „nedýchá“ (nemění ohnisko) a zdá se, že je téměř parfokální, tedy při změně ohniska přibližně drží zaostřenou vzdálenost (co to přesně znamená a proč pouze „téměř“ se dočtete třeba v tomto zajímavém článku na lensrentals.com). Omluvte nezajímavý námět typu „pohled z okna“. Točeno na Sony Alpha A7 s elektronickým adaptérem:

(další strana – závěr, galerie)