Velká migrace v Serengeti, Tanzánie

Odebírat

Migrace pakoňů je druhou nejdelší pravidelnou trasou zvířat na souši – cca 800km. Nejdelší trasu mají stáda jelenů karibou v Severní Americe (cca 2000 km). Přestože národní park Serengeti zaujímá svou rozlohou cca pětinu České republiky, je to ve srovnání s arktickými oblastmi Ameriky velmi malé území. Pro expedici v terénním autě jsou však pláně Serengeti rozlohou neskutečně rozsáhlé. Můžete tak projet stovky kilometrů a na zvířata nemusíte narazit. Ty jdou jednoduše za zelenou trávou a ta roste jen tam, kde zapršelo. Proto je plánování fotografické expedice věnované migraci pakoňů vždy trochu zapeklité. Schéma migrace na přiložené mapce je proto třeba brát jako přibližné.

Symbolem velké migraci jsou porody mláďat pakoně žíhaného uprostřed stáda na velkých zelených pláních Serengeti. Není jednoduché na tento zázrak přírody narazit v tak velkých rozlohách. Celé to trvá jen asi 15 minut a mládě s matkou odchází. Doporučuji kombinovat fotky s videem. Je neuvěřitelné, jak se příroda dokázala přizpůsobit. Všude kolem stád čekají desítky hladových lovců…

Pakůň žíhaný(Connocha­etes taurinus), právě narozené mládě se taví na nohy I a II

V létě směřují stáda pakoňů na sever a na cestě musejí překonat řeky Mara a Grumeti. Tady na ně čekají v řece stovky krokodýlů. Pakoně se vrhají do řeky při přechodu ve velkém počtu, takže se minimalizuje počet obětí. Na tyhle okamžiky dnes na březích řeky čekají desítky safari aut.

Klíčovou osobou fotografické expedice je zkušený řidič a guide v jedné osobě s kontakty a rádiovým spojením. Tohle je první, co si musíte zajistit, Vzhledem k rozlohám a světlu musíte spát uvnitř národního parku a v blízkosti stád. Tohle chtějí samozřejmě všichni. Zároveň musíte na období porodů mláďat bookovat ubytování dlouho dopředu.

Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), jezero Ndutu, jižní Serengeti

Fotografická technika

V rámci cestovatelské fotografie doporučuji fotografovat a dokumentovat celý jedinečný eko-systém Serengeti. Hlavní bude samozřejmě fotografování zvířat. Fotografoval jsem s Canon R5 Mark II a zoomovým objektivem Canon RF 100–500mm F4,5–7,1L IS USM. Jako výborná alternativa bude fungovat i Canon EF 100–400 mm f/4,5–5,6L IS II USM na těle zrcadlovky nebo přes redukci na bezzrcadlovce. Vzhledem k obrovskému množství fauny, včetně ptactva, budou užitečná těla s funkcí pre-shoot /pre-release (Canon R5 Mark II, Canon R6 Mark III, Sony A1 II, Sony A7V nebo Nikon Z8/Z9 a Nikon Z6 III).

Vedle zvířat nezapomeňte na krajinu či noční krajinu. Protože jste na rovníku, v zimním období zde můžete fotografovat Mléčnou dráhu s Jižním křížem a Velkým Magallanovým mračnem. Vzhledem k oblačnosti a bouřkám to však určitě není příliš ideální lokace pro astrofotografii.

Tábor v Serengeti

Pozn. ve spodní části Mléčné dráhy jsou velmi dobře viditelné 4 hvězdy Jižního kříže jak ukazuje na Velké Magallanovo mračno vpravo od Mléčné dráhy

Jako reportážní univerzál jsem používal Canon RF 15–35mm f/2.8 L IS USM. Alternativ na krajinu je samozřejmě mnoho.

Jako doplněk hlavně pro fotografování za poledního světla jsem v Serengeti fotografoval s Olympusem PEN s objektivem ohniskové vzdálenosti 17mm (crop faktor je 2). Ten jsem modifikoval na infračervenou fotografii. V rovníkové Africe, kde je hodně zeleně a mraků je ideální na rozpálenou krajinu.

Stádo pakoňů v infračerveném světle, národní park Serengeti

Osamnělá Akácie zkroucená (Acacia tortilis), národní park Serengeti

Serengeti je ideální pro natáčení cestovatelského videa. Stále se něco děje. Výhodou je bezzrcadlovka, protože natáčíte z ruky a přes hledáček. Samozřejmě nemůžete konkurovat profesionálním filmařům, ale tady jde o autenticitu. V době AI, kdy se vše generuje, se já osobně raději kouknu na něco, co je od normálního člověka, který dokumentuje svoje prožitky.

Čáp sedlatý (Ephippiorhynchus senegalensis), bažina v jižním Serengeti, Tanzánie

Děkuji společnosti Ca­non.cz za zapůjčení fototechniky pro expedici Fo­toinstitut.cz do Tanzánie.