Test Canon EOS 30 díl II.

V druhém díle redakčního testu jednooké zrcadlovky Canon EOS 30 se můžete dočíst o výsledcích praktických zkoušek v terénu. Redakční tým tentokrát vyrazil na louku „Na Januškách“ v CHKO Křivoklátsko, kde pořídil řadu modelových situací, které vám přinášíme v podobě bohaté obrazové přílohy. Zde je odkaz na první díl pro ty, kteří ho ještě nečetli.

úvod

Se zapůjčenou technikou jsme tentokrát vyrazili na louku Na Januškách nedaleko přírodní rezervace Kohoutov v CHKO Křivoklátsko. Místo jsme vybrali nejenom proto, že poskytuje mnoho zajímavých objektů na fotografování, ale je také otevřeným prostorem, kam v jarním období směřují sluneční paprsky i pozdě odpoledne při západech slunce. Stejně jako u ostatních redakčních testů jsme si nemohli vybírat počasí, ale tentokrát jsme měli štěstí, protože byla dobrá viditelnost bez oparu a zároveň příhodná oblačnost pro dobré světlo. Stejně jako u předchozí techniky i dnes jsme odzkoušeli všechny dostupné funkce. Nejvíce jsme se však zaměřili na stěžejní věci, které jsou při fotografování nezbytné a do značné míry rozhodují o podání výsledné fotografie. Těmito funkcemi jsou především ohniskové vzdálenosti, funkce autofokusu a různé systémy měření expozice. Společně s Canonem EOS 30 jsme dále použili stativ Manfrotto 055 a externí expozimetr Seconic Digilite L318B se spot nástavcem. Fotografovali jsme na inverzní film Kodak Ektachrom E100S, Professional. Film byl následně vyvolán „v základu“ v laboratoři Fotografie v Praze 6 – Petřiny. Diapozitivy byly dále naskenovány na rotačním skeneru Howtec, s denzitou 4,5 na rozlišení 2400 dpi ve Fotostudiu B v Křivoklátě.

měření expozice

V průběhu studia možností nastavení systémů měření a při odzkoušení jsme byli mile potěšeni širokou nabídkou různých druhů měření a navíc možností kreativního nastavení prostřednictvím programového prostředí „custom“. První, multisegmentové (zonální měření) je určené především pro všechny standardní světelné podmínky. Avšak při větších světelných rozdílech jasů různých objektů, v našem případě čela seníku a světlé oblohy není toto měření nejideálnější. V modelové situaci totiž došlo k většímu upřednostnění světlejší plochy oblohy, proto snímek celkově vyšel podexponován a detaily dřeva ve stínech nejsou čitelné. Při přepnutí do manuálního ostření se zonálním měřením expozice přepíná fotoaparát automaticky do poměrového měření, které je svázané pouze se středovým bodem. Na druhém snímku můžete vidět výsledky selektivního měření, s kterým jsme v našem případě získali nejlepší výsledky. Zde jsme totiž využili nastavení „custom“, kde jsme odblokovali svázání měření 10% zóny ve středu a přiřadili jsme ho právě zaostřenému bodu. V tomto případě jsme měřili selektivním měřením (10% celé plochy) s prioritou ostřícího bodu na průčelí seníku. Obloha sice nevyšla tak tmavá, ale stíny a plocha dřeva byly správně exponovány. Canon EOS 30 ještě nabízí integrální měření se zdůrazněným středem. V našem praktickém příkladě jsme při použití tohoto druhu měření získali velice podobné výsledky jako u prvního příkladu s použitím multisegmentového měření. Celkově tak můžeme konstatovat, že systémy měření jsou u tohoto fotoaparátu dostatečné a navíc poskytují kreativní řešení v některých nastaveních, které poskytují až profesionální přístroje. Všechna měření jsme dále kontrolovali externím expozimetrem, kde jsme měřili jak odražené, tak i dopadající světlo. Výsledky měření se s testovaným přístrojem shodovaly. Jedinou nevýhodu spatřujeme ve složitém ovládání, kdy uživatel chce odblokovat FE při selektivním měření, aby se měřilo těmi zónami, kde je právě zaostřeno.

multisegmentové měření
selektivní měření integrální měření se zdůrazněným středem

ohniskové vzdálenosti

Se zapůjčeným transfokátorem Canon Ultrasonic 28–135 jsme si neodpustili představit několik snímků s různými ohnisky. Všechny fotografie byly pořízeny v kreativním módu Av s prioritou clony s clonovým číslem f22 s časy 28 mm – 1/8 s, 50 mm – 1/6, 100 – 1/4 s, 135 – 1/4 s. Prstenec pro změnu ohniska měl plynulý chod a zároveň měl tužší ovládání díky kterému nedocházelo k nežádoucí změně ohnisek při manipulaci s objektivem, ke kterým může docházet u levnějších plastových objektivů.

28 mm 50 mm
100 mm 135 mm

makro

makro režim objektivu

Zapůjčený objektiv umožňuje makro snímání po přepnutí malým posuvným přepínačem z boku těla objektivu. Objektiv se tak uvede do chodu, kdy lze fotografovat již ze vzdálenosti 0,5 metru. V našem případě jsme vypnuli stabilizátor a fotoaparát vyžadoval upevnění na stativ, které při 540 gramů vážícím objektivu je nezbytnou nutností. Řízení ostřících bodů okem fungovalo stejně přesně jako v klasickém nastavení snímání. Při snímání z blízka jsme dále museli sundat sluneční clonu, aby při snímcích s vestavěným bleskem nedocházelo k vinětaci obrazu. Z důvodu celkem vyvážených jasů obrazu jsme použili k měření expozice multisegmentové měření, které dávalo stejné výsledky měření jako integrální se zdůrazněným středem nebo selektivní měření.

vestavěný blesk

Vestavěný blesk u Canonu EOS 30 poskytuje nepatrně větší směrné číslo (13) než ostatní amatérské jednooké zrcadlovky. Je to však stále nedostačující výkon, který je vhodný pouze pro snímání z velmi malých vzdáleností, především pro přisvětlování portrétů nebo objektů v protisvětle. Pro ostatní práci doporučujeme použít některý z externích systémových blesků. V seníku jsme našli zajímavý pohled směrem ven, kdy interiér byl beze světla a okno ven poskytovalo malý výhled do okolí. Pořídili jsme celkem dva snímky, při druhém jsme odzkoušeli vestavěný blesk v plně automatickém režimu, bez jakéhokoliv zásahu do nastavení hodnot clonového čísla nebo času expozice. Potvrdili se naše domněnky, že blesk pro danou situaci nebyl vhodný, jelikož zvolená vzdálenost od fotografovaného objektu byla příliš velká. (90 mm – 5 m)

bez blesku s vestavěným bleskem

výhody a nevýhody, shrnutí

Canon EOS 30 je bezesporu přístrojem převyšujícím vybavení standardních jednookých zrcadlovek určených pro amatérskou veřejnost a na druhé straně se některými funkcemi a vybavením směle blíží k přístrojům určených pro profesionální využití.

Klady:
kovový bajonet těla
dobré dílenské zpracování
možnost připojení battery packu BP 300
výběr ostřících bodů okem
nabídka různých druhů měření expozice (multisegmentové, selektivní, integrální se zdůrazněným středem, přednastavení „custom“)
tichý provoz
rychlý autofokus
možnost nastavení tří režimů AF

Zápory

plastové vedení filmu
masivní gumová očnice při použití s brýlemi
okénko pro informace o vloženém filmu – tmavý plast, málo viditelné
nevhodné umístění tlačítka hloubky ostrosti
složité nastavení v programovém prostředí „custom“, vyžaduje nastavení předem, nebo nošení manuálu společně s přístrojem

Děkujeme společnosti Canon za zapůjčení fototechniky.

na realizaci testu se podíleli:

Jan Jedlička

Milan Bednařík

Martin Měska
     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • JanHl
    JanHl
    09.07.2002 14:13

    Pro Jana Jedličku - Líbí se mi, jak jste mě zdupal za plastovou dráhu filmu se spoustou ne zrovna racionálních argumentů a zcela v klidu vypustil poznámky ohledně měření expozice a blesku, což osobně pokládám pro většinu uživatelů za podstatnější.

    Pokud se totiž chcete profilovat jako server s regulérními testy, musíte mít také srovnanou jejich metodiku. Mimochodem, i "testování" ohniskové vzdálenosti způsobem "vyfoť co vidíš" není žádné testování. Je to prostě omáčka prodlužující článek.

    Přijde mi to škoda, teoretická a popisná část textu je jinak docela dobrá, "testování" to pak celé zazdí.

    Prosím, neodpovídejte mi na tuto poznámku, to je Váš problém, jak to tady budete řešit. Jen mi přišla dlouhatánská odpověď na plastovou dráhu filmu poněkud od věci (poděkujme p.Karbusickému, že v určitých dobách tento jediný klad Pentaxu tak dokonale dostal do fotografické populace v Čechách ...l). JH

  • Martin Cihak
    Martin Cihak
    28.01.2003 09:31

    Cica
    Musím se pousmát jak se dokážete porafat kvůli plastové dráze filmu. Po 200 filmech nic moc nepozoruji. Ale to je jedno. Chci jen dodat , že ni u tohoto foťáku vadí ještě jedna věc. Nepodsvícený displej. Je to hrůza nastavovat uživatelské funkce po tmě ( předsklopení zrcátka). Znamená to sundat foťák a jít pod lampu nebo mít baterku. A hloubka ostrost je taky kříž. Hlavně s větším objektivem( sigma 70 -200 2,8). To jsou dvě věci co mě dost znepříjemňují život.

  • TB
    TB
    05.02.2003 16:47

    Pro pana Marka Ernekera. Celkem s Vámi souhlasím co se týče současné kvality plastů. Doba, kdy se lžičky tavily v kávě, je již opravdu pryč. Chtěl bych Vás však poprosit o upřesnění termínu kontaminace rentgenovým zářením. Důvod není v tom, že bych chtěl vyvolat diskusi na téma vliv ionizujícího záření na filmový material, ale spíše přispět k vyvrácení laiky obecně přijímaného názoru, že po ozáření rentgenovým zářením stávají se objekty (lidé, či předměty) nositely radiace. Zdravím, Tom Brunclík

  • Mirek Elsner
    Mirek Elsner
    13.08.2003 01:44

    Dovolim si poznamku k tem plastovym dilum. Leta jsem pouzival Canon 500N, ktery ma jak plastovou drahu filmu tak bajonet. Prohnal jsem jim stovky filmu a pouzival jsem objektivy, ktere maji kovovy bajonet. Zadne opotrebeni jsem pri tomto amaterskem nasazeni (vikendy a dovolene) nepozoroval. Neni plast jako plast - nektere plasty maji oteruvzdornost a houzevnatost vetsi nez nerez (UHMW PE) a to, ze je nejaky dil z plastu nemusi automaticky znamenat, ze je horsi. Na veci jako je bajonet a draha filmu se, na rozdil od Smeny, pouziva u Canonu apod. zrejme polykarbonat a ten rozhodne patri mezi ty lepsi (viz duralove versus karbonove stativy).

  • Alexandr Vyklický
    Alexandr Vyklický
    03.12.2003 23:39

    Mám EOS-33 a zdílim stejný názor.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (15)

Tisknout článek

Tip na článek

David Weinhauer - fotograf aktů
David Weinhauer - fotograf aktů

Da­vid Weinhauer je br­něn­ský fo­to­graf aktů, známý pře­de­vším svou in­stagra­mo­vou sé­rií por­trétů „Sprosté kafe“. Něj­čas­těji fotí s ama­tér­skými kli­ent­kami. Ně­které z nich chtějí fotky pro sebe, ji­ným po­má­hají v psy­cho­te­ra­pii. Na­jdou se i ta­kové, které za fo­cení ne­chtějí za­pla­tit a vy­u­ží­vají k tomu různé tak­tiky.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace