Foma má na českém a slovenském trhu stále velmi silnou pozici, zejména v černobílých filmech a papírech. Filmy jsou o poznání levnější než Ilfordy či Kodaky, což je předurčuje jako ideální materiály pro obec fotoamatérskou. Dnes jsme tyto filmy podrobili redakčnímu testu. Test je již tradičně pojat uživatelsky z pohledu fotografa, který má možnost zpracovávat sám v temné komoře doma nebo třeba u kamaráda. Součástí testu je bohatá obrazová příloha.

Setkani fotografu

práce v ateliéru


úvod
K odbornému posouzení se nám do redakce dostaly filmy českého výrobce Foma. Redakce nedisponuje drahými densitometrickými přístroji a speciální měřící technikou. Proto jsme se spoléhali na dlouholetou praxi v oboru a znalost práce s černobílými filmy jiných značek. Filmy jsme zkoumali z uživatelského hlediska a předpokladu budoucího amatérského použití.

čb materiály Foma


Poskytnutý materiál
Do rukou se nám dostaly téměř všechny negativní černobílé filmové materiály, které v současnosti Foma nabízí na našem trhu. Z kinofilmového formátu to byly panchromatické filmy Fomapan o citlivostech 100, 200 a 400 pod označením Classic (100), Creative (200) a Action (400). Ze svitkového materiálu jsme získali Fomapan 100 a 200 ve formátu 120. V nabídce zatím chybí svitkový materiál 220, který bývá vyhledáván profesionály. Pro velkoformátovou fotografii to dále byl listový film o nominální citlivosti 100 a rozměrech 9×12 cm. Jedná se o materiály, které lze zakoupit přímo v elektronickém obchodě výrobce Foma (odkaz zde) za velmi solidní ceny. Foma Classic 100/36 se prodává za 52 Kč, Foma Creative 200/36 a Foma Action 400/36 jsou za 64 Kč. To jsou ceny skoro zhruba poloviční oproti profesionálním materiálům Kodak nebo Ilford. Abychom dosáhli relativně stejných a standardních výsledků u všech materiálů, používali jsme výhradně chemii Foma. Vývojku Foma LQN a kyselý ustalovač.

čb materiály Foma


Nabídka filmů
Než-li přejdeme k samotnému výkladu našich poznatků z testování, musíme vám představit jednotlivé filmové výrobky společnosti Foma a jejich označení. Ve strategii prodeje černobílých filmů se toho moc nezměnilo. Kinofilmový formát je stále nabízen ve standardní trojici, která se dělí podle nominální citlivosti. Oproti předchozím modelům se změnil především design balení a samotné názvosloví. Dříve jsme se setkávali například s označením Fomapan T200 apod. Dnes k názvu Fomapan přibyly i přívlastky, označující, k čemu je film nejlépe určen. Foma k této změně označení nejspíše sáhla z důvodu přiblížení filmů k začínajícím a amatérským fotografům. Názvy Classic, Creative a Action tak nepřímo vyjadřují, pro co je který film nejvhodnější. Při výběru bychom se ovšem neměli držet pouze tohoto označení. Musíme dále sledovat, jakou má film citlivost, zrnitost, rozlišovací schopnost, expoziční pružnost apod. Tomu se ovšem věnují již pokročilí uživatelé pídící se po podrobnějších informacích.

poškozený obal


Balení
Na krabičkách kinofilmového a svitkového formátu jsou uvedeny základní údaje jako citlivost a počet snímků, datum výroby a datum expirace. Menší nedostatky jsme našli v systému balení filmu. Při otevření filmu a následném roztržení krabičky totiž několikrát došlo k poškození návodu k používání na rubové straně balení. Zde by pomohla např. perforace. Na rubové straně obalu jsou uvedeny základní informace o filmu, tabulky s vyvolávacími časy a doporučení pro skladování.

vnější obal svitku

U svitkových filmů je třeba skladovat filmy v krabičkách, neboť na vnitřním obalu již není označení citlivosti. To někdy může vadit na cestách, kde potřebujete maximálně uspořit prostor pro skladování filmů.

vývojnice


Navíjení filmu do cívky vývojnice
Kinofilm i svitek šly dobře vyjmout z kazety i ze svitku. Navíjení filmu do cívky tanku vyžaduje vždy jistou zručnost a praxi. Založení kinofilmu do cívky bylo bezproblémové. Svitek, který má dost slabou PET podložku, šel založit do cívky hůře. Tenhle parametr je však velmi obtížné hodnotit. Vedle samozřejmostí jako správné zastřihnutí růžků před zaváděním a čisté a dokonale suché vývojnice také závisí na způsobu práce fotografa, což je vždy individuální záležitost.

kinetika


Vyvolávání
Předpokladem získání kvalitního snímku není pouze správné exponování filmu, ale také vhodné vyvolání, přerušení a ustálení latentního obrazu filmu. Záměrně jsme zvolili přídavné jméno vhodné, jelikož se jen těžko definuje, co je správné vyvolání. Tak například fotografujete v exteriéru krajinu na základní citlivost 100 ASA, počasí je ovšem pochmurné, je mírně zatažená obloha a nevýrazný a zatažený horizont. Fotograf tento problém často řeší speciálním postupem vyvolání filmu. Například prodlouží čas vyvolávání nebo u ručního vyvolávání častěji překlápí tank. Takto lze zvýšit kontrast nafotografované scény. Při testu se však musíte přesně řídit pokyny výrobce. Postupovali jsme tedy přesně podle návodu na rubové straně balení. Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách Fomy.

návod k používání


Laboratorní postupy
Všechny filmy jsme vyvolávali podle doporučení výrobce ve vývojce Foma LQN (1:10, 20 °C). Filmy byly přerušeny destilovanou vodou na dobu 30 vteřin a následně ustáleny v kyselém ustalovači Foma po dobu 10 minut. Film byl vyvoláván ručně, v multitanku Jobo 1450. Prvních 30 vteřin jsme tank neustále překlápěli, dále jen dvakrát každou další minutu jak doporučuje výrobce. Film byl nakonec vyprán v tekoucí a filtrované vodě (15 °C) po dobu 25 minut. Pro každé nové volání jsme používali pouze neunavené lázně, které již vícekrát nebyly používány. Vypraný film jsme vložili do lázně destilované vody se smáčedlem (5 ml smáčedla Foma Fotonal na 1 litr) na dobu 45 sekund. Filmy jsme nakonec rovnoměrně sušili v bezprašném prostředí při pokojové teplotě. V průběhu vyvolávání svitku se vývojka zbarvila do lehce nazelenalé barvy. Není to způsobeno vadou materiálu nebo vývojkou, ale matnou antihalační vrstvou, která se v průběhu vyvolávání uvolňuje. Tato vrstva má protizkrutné vlastnosti a zamezuje vzniku Newtonových kroužků při zvětšování. Na zkoušku jsme vynechali u perforovaného kinofilmu závěrečnou lázeň se smáčedlem. Chtěli jsme porovnat oba výsledky. Film se smáčedlem rychleji a rovnoměrně schnul. Naopak u filmu bez smáčedla zůstaly na emulzi a podložce kapky, které schnuly pomalu. Po uschnutí byly po kapkách na několika místech filmu malé světlé skvrny, které byly způsobeny vodním kamenem a minerály. V temné komoře jsme pořizovali zvětšeniny na barytové papíry Foma střední (normální) gradace s lesklým povrchem. Pro pozitivní proces jsme také používali chemii značky Foma. Ustálené a vyprané fotografie jsme neleštili, ale pouze napínali na skleněnou tabuli.


Vyvolávací časy
Informace o vyvolávání najdete na rubové části balení každého filmu, dále na internetových stránkách výrobce nebo na použité vývojce. Na vnitřní straně balení filmu je uvedeno pouze několik základních vyvolávacích časů při teplotě 20°C s několika běžně dostupnými vývojkami. Bohužel nám zde chyběla například cenná informace o kinetice (překlápění) ručního zpracování a přesnější vyvolávací časy. Například u Fomapanu 100 je s vývojkou Fomadon LQN (1:10) uveden čas od 7–8 minut. Je však zřejmé, že o jednu minutu delší nebo kratší vyvolávání se může výrazně projevit ve výsledku obrazu. Na internetových stránkách najdete více doplňujících informací, například o důležité kinetice ručního vyvolávání, o přerušení, o ustálení a praní filmu. Výrobce však zjevně předpokládá, že většina fotografů si postupem času vypracuje individuální režim zpracování.

7 minut 8 minut

práce v exteriéru


Testování
Abychom posoudili nejzákladnější vlastnosti filmů, museli jsme se spoléhat především na subjektivní úsudek. Snažili jsme se přesně dodržovat všechny výrobcem doporučené postupy. U posouzení zrnitosti, gradace, obrazové ostrosti a dalších parametrů jsme u všech filmů dodržovali nastavení citlivosti podle nominální hodnoty. Všechny fotografované scény jsme pečlivě proměřovali profesionálním externím expozimetrem podle dopadajícího světla. Používali jsme kvalitní profesionální přístroje a optiku. Při exponování jsme kladli důraz na stabilitu. Proto všechny snímky byly pořízeny z pevného stativu. V následujících kapitolách vás seznámíme s několika výsledky našich zkoušek.


Gradace
S termínem gradace se většinou setkáte u fotografických papírů. Ovšem i u negativních materiálů můžeme posuzovat tento ukazatel. Gradace je ve skutečnosti odstupňování jednotlivých tónů. Film proto může mít různým způsobem odstupňované stíny a jasy. My jsme tím chtěli zjistit, zda filmy při doporučených vyvolávacích časech dosahují normálního (měkké) podání se zachováním široké tonální bohatosti, nebo je naopak tvrdší a strmější.

posouzení tonality

Pro tento účel jsme využili ateliérovou techniku k nafocení jednoduchého zátiší s plyšovým medvědem. Na výsledných snímcích jsme mohli posoudit nejenom zrnitost, obrysovou ostrost, ale také důležitou gradaci. S výsledky jsme byli spokojeni, protože u všech citlivostí filmů i u svitkového a listového filmu jsme dosáhli normálních výsledků, aniž bychom pozorovali jakékoli odchylky. Film dosáhl dostatečně široké gradace a bohatou tonalitu.


Závoj a čirost podložky
Je známo, že všechny filmy Foma mají zabarvenou podložku. Podložka PET svitku má lehce namodralou barvu, perforované kinofilmové podložky z triacetátu celulózy jsou naopak šedé nebo šedomodré. K posouzení nemůžeme vycházet pouze z faktu, že podložka je nějak zbarvena ale také, že film má určitý závoj (zčernání neexponovaného místa filmu po úplném chemickém zpracování). Snažili jsme se najít rozdíl mezi samotným závojem a barevným zabarvením podložky. To nám ztěžovalo nakonec určit, zda film má větší závoj než ostatní filmy. Musíme si ovšem uvědomit, že se jedná o proměnlivý ukazatel, jelikož závoj filmu může být ovlivněn nejenom špatným a dlouhodobým skaldováním negativního materiálu, ale například i nevhodným vyvoláváním. Při porovnání filmů Foma a ostatních černobílých filmů jiných značek jsme zjistili, že podložky Foma jsou vůči ostatním profesionálním značkám Kodak Ilford mírně tmavší. Nemůžeme ovšem objektivně posoudit, zda je to způsobeno závojem nebo spíše zabarvením podložky.


Zrnitost
Nejpřesněji bychom posoudili hodnotu zrnitosti mikrodenzitometrem, který by určil mikrokrystalickou strukturu shluků stříbra. Pokud by byly více nestejnorodé, mohli bychom mluvit o velké zrnitosti. Subjektivní posouzení zrnitosti jsme proto posuzovali pouze podle zkoušek mezního zvětšení na fotografický papír. Z dokumentace výrobce jsme se bohužel nedozvěděli, jaké jsou mezní hodnoty maximálního zvětšení. Proto jsme museli improvizovat a hranici maximálního zvětšení určit sami. Dle očekávání jsme zjistili, že filmy s větší citlivostí mají větší zrno. Pro co nejlepší posouzení jsme nafotografovali list novinového papíru s drobným textem. Nakonec jsme se shodli, že rozmístění zrna je rovnoměrné a mohli jsme mluvit pouze o jeho velikosti, nikoli o jeho nerovnoměrnosti. Kinofilm Fomapan 400 měl patrné zrno již při zvětšení na formát 18×24. Zrno u tohoto filmu bylo hrubé a pravidelné. Filmy Fomapan 100 a 200 jsou podstatně jemnozrnější. Na snímku při zvětšení textu na 300% můžete posoudit velmi dobrou úroveň hranové ostrosti a velmi nízkou zrnitost.

zrno (Fomapan 200) zvětšení 300%
Expoziční pružnost
Expoziční pružnost není pouhým ukazatelem, ale také nástrojem, jak docílit uspokojivých výsledků i za snížených nebo zvýšených světelných podmínek. Fotograf k posunutí expozice (push, pull) sahá v těch případech, kdy nemá možnost použít jiný materiál nebo chce jinak ovlivnit výsledný obraz – velikost zrna, kontrast, strmost apod. V reportážní fotografii za snížených světelných podmínek je běžné film s citlivostí 400 ASA a exponovat na 800 nebo více.>

Filmy Fomapan 400 a 200 jsme exponovali na hodnoty 800 a 1600. Následně jsme hledali, kde výrobce uvádí doporučené vyvolávací časy pro tento push proces. Byli jsme ovšem ohromeni, když jsme se v technické dokumentaci na internetu dočetli, že film je možné exponovat až na tyto hodnoty a vyvolat v běžných vývojkách bez úpravy vyvolávání. Kdyby toto bylo možné, byli bychom ulehčeni od mnoha trápení s vyvoláváním filmů. Abychom dosáhli alespoň podobných výsledků jako při nominální expozici, musíme přeci prodloužit vyvolávací dobu nebo adekvátně zvýšit teplotu. Proto jsme postupovali nejdříve podle doporučení výrobce a film jsme nazvětšovali na papíry s normální gradací. Poté jsme zkoušeli u „pushnutého“ filmu prodlužovat vyvolávací dobu. Naše domněnky se nám potvrdily, protože filmy exponované na větší hodnoty a vyvolávané za stejných podmínek byly příliš podexponované. Kontrast byl příliš nízký. Amatérský uživatel by si toho problému nemusel vůbec všimnout a vše řešit až v pozitivním procesu, například volbou kontrastnějších papírů. Výrobce by však určitě měl na tyto alternativy upozornit.


Obrysová ostrost
Podobně jako gradace, tak i obrysová ostrost je těžko přesně zjistitelná bez přesné techniky a fyzikálních měření. Pro naše potřeby můžeme obrysovou ostrost definovat jako schopnost negativního materiálu ostře zobrazit ideální hranu. Obrysová ostrost je přímo závislá na výsledném kontrastu a především na způsobu vyvolávání. Jestliže například u jemnozrnných vývojek použijeme hodně rozředěný koncentrát a budeme film vyvolávat pozvolna delší dobu, bude film mít jemné zrno, ale kontrast a obrysová ostrost může být nízká. My jsme ovšem subjektivně posuzovali pouze obrysovou ostrost u výrobcem doporučených vyvolávacích časů a u námi pořízených snímků. Domníváme se, že všeobecně všechny filmy Fomapan vycházejí při doporučených časech mírně kontrastněji, můžeme říci, že u všech filmů byla obrysová ostrost výborná. K posouzení jsme použili snímek z exteriéru – zimní krajinu. Úmyslně jsme vyzvětšovali plochu, kde je velký kontrast a přechod jasů a stínu.

převod červené při umělém světle


Umělé a denní světlo
Pro černobílou fotografii se dnes vyrábějí již jen panchromatické materiály, jsou rovnoměrně citlivé ke všem viditelným oblastem barevného spektra. Obvykle však bývají více citlivé na červenou. Při naší zkoušce jsme nafotografovali při žárovkovém světle červené knihy. Vzhledem k tomu, že červená vychází jako světle šedá, nikoliv bílá, lze předpokládat, že převod červené je v pořádku a proto i film je správně vyvážen vůči různým barvám spektra.


Skladování, recyklace a ekologie domácích laboratoří
Výrobce doporučuje neexponované filmy skladovat v originálních obalech a chladném prostředí při teplotě mezi 5 – 20 °C a relativní vlhkosti 50 – 60 %. Dále navíc upozorňuje na uchovávání mimo dostah působení škodlivých par, plynů a ionizujícího záření. Pokud se rozhodnete film uchovávat při nízkých teplotách na delší dobu, nesmíte zapomenout film temperovat při pokojové teplotě před samotným použitím. Bohužel Foma neuvádí u své černobílé chemie, jakým způsobem má být veškerý materiál ekologicky likvidován. Vlastně jsme se s tím doposud nesetkali u žádného ze známých výrobců černobílých materiálů. V domácím prostředí při ručním zpracovávání bohužel většina odpadu končí v kanalizaci. Proto tato vítka směřuje nejenom k výrobci filmů Foma, ale i k ostatním.


Závěr
Vzhledem k dlouhému vývoji podle našeho názoru dnes na trhu neexistují špatné černobílé filmy. O tom nás přesvědčil i výrobce Foma, který je navíc prodává za solidní ceny, což samozřejmě umožňuje fotografovat více. Filmy dosahovaly v průběhu zkoušek výborných výsledků. Výrobce by měl věnovat více pozornosti návodům k používání, aby zejména začínající fotograf mohl z těchto materiálů vytáhnout maximum. To samozřejmě není problémem u pokročilých a profesionálních fotografů, kteří si najdou vlastní postupy zpracování. Pokud se zrovna nechystáte na mezní zvětšeniny, bude Foma určitě dobrá volba.

Děkujeme společnosti Foma Bohemia, s.r.o. za poskytnutí filmů, chemie a fotografických papírů k realizaci našeho redakčního testu.

Jan Jedlička
Milan Bednařík
Martin Měska
 .


Použitá technika a materiál
Mamiya Press Super 23, Pentax, Cambo, ateliérové vybavení, záblesková zařízení Compactron 400 Ws – tři zdroje, externí expozimetr Seconic Digilite, stativy Manfrotto pro středoformátové a velkoformátové kamery, vývojnice Jobo Multitank 1540, zvětšovací přístroj Meopta Magnifax 4, misky 18×24, spínací hodiny Meopta, zaostřovací lupa, bubnový scanner. Fomapan Classic 100, Creative 200, Action 400, listový film Fomapan 100, vývojka Foma LQN, kyselý ustalovač Foma, smáčedlo Fomadon.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jan Brzak
    Jan Brzak
    22.11.2004 17:01

    na fomu jsem drive hodne fotil, hodne mi pomohla se procvakat k tomu, abych nad snimkem vice premyslel. Nafotil jsem asi 30 filmu a musim uznat, ze jsem opravdu nekolikrat narazil na vadu emulze, jiz zminene cerne a bile tecky (nejednalo se o prach), skoda jen, ze zrovna na tech par nejlepsich fotkach. Nyni fomu pouzivam jen na bezne foceni, skoda...na krajinku si radeji za 95 korunek koupim Fuji Acros a vysledek je unikatni, opravdu vyborny levny film...

  • CICOUS
    CICOUS
    04.12.2004 22:29

    Muj deda fotil jen na Fomu a ma tisice fotek v albumech jsem vdecny ze Foma Byla je a snad i bude dal protoze bez Fomy bych nevidel jak zila moje rodina pred mim narozenim takze at je kvalita jakakoliv diky za ni a at se Fome dari do budoucna

  • Richard Ricci Špitt
    Richard Ricci Špitt
    29.12.2004 01:03

    Az se nauci polevat a kalandrovat naprosto rovnomerne, nebudou mit realnou citlivost u kazde sarze jinou a konecne se ve svem okoli poohlednou po nejakem jinem dodavateli triacetatu celulozy, pak se zacnu vazne zabyvat tim, ze bych i na Fomu neco malo neduleziteho nafotil. Reseni neni nakoupit od stejne sarze kilometry materialu, firma ktera chce produkovat kvatlini produkty si neco takoveho nemuze dovolit. Pokud mam odzkousen jeden proces a vim co v kombinaci s tou kterou chemii udela, nemuzu si dovolit experimentovat s kazdym nakupem materialu, uz jen z casovych duvodu. Pro mne je Foma (ve stavu v jakem se dnes dodava) material pro naproste zoufalce nebo pro skudily, kterym je lito obetovat 25 Kc na 135-36 navic za Ilford.

  • Pavel Nemec
    Pavel Nemec
    17.11.2005 22:44

    ke konci roku 2005 jsou mé zkušenosti s Fomou následující: zatím jsem nafotil a vyvolal cca 5-6 filmů (35mm i svitek, vývojka LQN, citlivosti 100, 200 i 400 - ale nejoblíbenější je dvoustovka). vady na emulzi jsem nezaznamenal, zrno i ostrost myslím velmi dobrá. nepříjemná "kolébka" bohužel zůstává. po stisknutí mezi skly ve zvětšováku se na zvětšenině vytvářejí podivné psychodelické obrazce, což mně s...štve:-))
    cena v současnosti je cca 70kč, srovnatelný Ilford Pan 100 i 400 je o deset korun dražší.

  • Jiří Vyvlečka
    Jiří Vyvlečka
    07.11.2009 17:27

    Filmy Foma měly své opodstatnění před čtvrt stoletím. Tehdy bylo ORWO o polovinu dražší a Kodak byl na více než trojnásobku ceny Fomy. Dnes se cenové rozdíly díky stále dražší Fomě stírají.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (17)

Tisknout článek

Tip na článek

Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R
Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R

S di­gi­tál­ními bez­zr­ca­dlov­kami s pl­no­for­má­to­vým či­pem a vy­so­kým roz­li­še­ním se roz­trhl py­tel, na­bí­zíme tedy pře­hledné po­rov­nání bez­zr­ca­dlo­vek Ca­non EOS R, Ni­kon Z7, Sony A7R III a Pa­na­so­nic Lu­mix S1R.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram
Setkani fotografu

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace