Test Canon EOS 30 díl I.

autofokus

Celkem 7 zaostřovacích bodů zajišťuje přesné a komfortní ostření. Ostřící body jsou rozmístěny do kříže a jejich aktivace je viditelná na matnici v hledáčku přístroje. Výběr ostřících bodů může být prováděn automaticky, manuálně nebo okem uživatele. Výběr ostřícího bodu okem zajišťuje inteligentní systém infračervených diod v hledáčku přístroje, spřažených s volbou ostřících bodů CMOS senzoru. U tohoto přístroje tento systém není novinkou, protože byl pouze inovován a již se používal u předchozího modelu EOS 50. Řízení okem však vyžaduje přesnou vertikální a horizontální kalibraci. Tu je posléze možné uložit pod tzv. registrační čísla kalibrace. Výhodu možnosti uložení více různých hodnot kalibrace spatřujeme pouze při použití fotoaparátu více uživateli. Výrobce doporučuje, aby uživatel měl otevřené i druhé oko, my jsme však rozdíl ve výsledku přesnosti výběru ostřícího bodu okem při zavřeném nebo otevřeném druhém oku nepozorovali. Problémy s výběrem ostřících bodů jsme měli s brýlemi. Ty musejí být totiž pevně nasazeny a co nejblíže k oku. Lepších výsledků jsme dosahovali se sundanou gumovou očnicí hledáčku. Brýle totiž tvoří lámavou plochu mezi hledáčkem a okem, která se podílí na vzniku reflexů a chybných odrazů světla z IR diod, a tím vede k nepřesnostem v nastavení jednotlivých bodů. Výraznější problémy s kalibrací nebo přímo s výběrem ostřících bodů okem mohou nastat pokud nosíte bifokální brýle nebo tvrdé kontaktní čočky. Řízení bodu okem s brýlemi bylo nestabilní a proto při koupi doporučujeme předběžné odzkoušení systému a vlastní kalibraci. Dosažené ostření je indikováno na obou displejích a zároveň může být zapnuta zvuková signalizace. Pro toho, kdo nechce využívat výběr ostřících bodů okem, je určen levnější typ EOS 33.

Autofokus přitom pracuje v celkem třech možných režimech nastavení. „OneShot“ s aretací po namáčknutí spouště, „AI-Focus“ s aretací po zaostření a automatickým přepnutím na servo v případě, že se zaostřený objekt začne pohybovat (prediktivní ostření) a „AI Servo“ s neustálým plynulým přeostřováním na pohybující se objekty. Nadstandardní považujeme především nastavení AI Focus s automatickým přepnutím na servo, které se při testování plně osvědčilo a fungovalo bezchybně. Ruční aretace automatického ostření lze realizovat ve všech režimech měření expozice. Pracovní rozsah automatického ostření je 1–18 EV při ISO 100.

Manuální ostření je možné aktivovat díky přepínači na objektivu. Všechny objektivy Canon EF jsou touto funkcí vybaveny. Přístroj navíc signalizuje přepnutí do manuálního ostření na obou displejích. (hledáček i LCD na horním panelu).

měření expozice

Canon EOS 30 je vybaven celkem 35 ostřícími zónami. Uživatel tak má k dispozici celkem tři druhy měření expozice. První, multisegmentové nebo také zonální měření, určuje expozici na základě světelného jasu ploch obrazu a navíc je měření přímo svázáno s aktivními ostřícími body. To umožňuje dosahovat poměrně dobrých výsledků i za snímání objektů v protisvětle. Při přepnutí do režimu manuální ostření je poměrové měření svázáno pouze s centrálním zaostřovacím bodem a měření poté funguje podobně jako bodové měření, přičemž středové pole zaujímá cca 10% celé plochy obrazu hledáčku.

Druhé, selektivní měření, je vhodné především pro fotografování nevyvážených a kontrastních ploch obrazu. To může být zapříčiněno protisvětlem nebo jinými světelnými podmínkami. Jeho použití však vyžaduje alespoň základní znalost zonálních systémů. Selektivní měření využívá pouze centrální měřící zónu, která pokrývá cca 10% obrazu.
Třetí režim poskytuje integrální měření se zdůrazněným středem. Měří se celá plocha obrazu, na výslednou expozici má největší vliv střed obrazového pole. Výběr režimů ostření se provádí tlačítkem na zadní stěně přístroje. Indikace druhu měření expozice je poté zobrazena na obou displejích přístroje. Naměřené hodnoty se shodovali s našimi naměřenými hodnotami externím expozimetrem měřícím jak dopadající, tak i odražené světlo. Dále jsme byli mile překvapeni dodatečnou funkcí odblokování centrálního měření, jejíž nastavení a aktivace vyžaduje složitější proceduru v rozhraní „custom“. Shodli jsme se na tom, že by toto nastavení zasloužilo jednodušší výběr, nejlépe společně se třemi základními druhy měření expozice. Tato funkce totiž umožňuje v režimu selektivního měření deaktivovat spojení pouze s centrálním ostřícím bodem. Uživatel má tak v důsledku tohoto nastavení možnost využít zajímavého měření, kdy může měřit hodnoty expozice pouze v té oblasti, kde je ostřící zóna svázána s aktuálním ostřícím bodem. Bohužel výrobci neuvádějí jak velká plocha měřících zón zbývá na další ostřící zóny. Rozsah měření je od EV 1–20 při teplotě 20 ^oC s objektivem 50 mm f/1,4 při ISO 100.

transport filmu

Po založení kazety filmu dojde k automatickému převinutí na první políčko filmu. Vestavěný motor poté převíjí film po jednotlivých snímcích nebo souvisle zpět do kazety po naexponování filmu. Navíc přednastavení uživatelských funkcí „custom“ umožňuje určit, zda se film má převinout vysokou rychlostí nebo prostřednictvím tichého provozu. V rychlém režimu fotoaparát převinul film s 36 snímky zhruba za 5 vteřin při 55 dB a v tichém režimu za 13 vteřin při 48 dB. Rychlost sériového snímání při nastavení systému ostření OneShot se pohybuje kolem čtyř snímků za sekundu. Posun filmu po jednotlivých políčcích je řízen infračerveným čidlem, které neumožňuje použit film pro infračervené světlo. Tlačítkem předčasného zpětného převíjení je možné vynutit si převíjení nedoexponovaného filmu zpět do kazety. Uživatel v prostředí custom má také možnost určit, zda se film při automatickém nebo vynuceném převíjení má zasunout celý do kazety nebo má zůstat zaváděcí konec filmu mimo kazetu.

závěrka a korekce expozice

EOS 30 je vybaven systémem klasické elektronické lamelové závěrky s vertikálním chodem. Závěrka poskytuje širokou řadu expozičních časů od 30 vteřin až po 1/4000 vteřiny s krokem nastavení 1/2 a funkci B pro dlouhé expozice. Chod závěrky a zrcadla byl tichý. Přístroj navíc umožňuje blokování zrcadla, což je obdoba sklápění zrcadla (mirror lock up). Bohužel tuto poměrně užitečnou funkci je možné aktivovat pouze prostřednictvím uživatelského přednastavení custom. Sklápění nebo v našem případě blokace zrcadla je prováděna tím, že uživatel jednou stiskne úplně spoušť přístroje. V té chvíli dojde k předsklopení zrcadla. Druhým stiskem spouště dojde ke spuštění závěrky a následné expozici. Pokud tak neučiníte do doby třiceti vteřin, zrcadlo se automaticky odblokuje a vrací se do původní polohy. Shodujeme se s doporučením výrobce, aby pro expozici byla použita funkce samospouště nebo dálková spoušť RS 60NS, která je prodávána samostatně. Eliminuje se tak nežádoucí roztřesení přístroje. Kompenzaci expozice lze provádět manuálně prostřednictvím velkého otočného voliče na zadní stěně přístroje a to po dvou krocích s přesností nastavení 1/2 kroku. Na obou displejích přístroje je poté možné sledovat indikátor světelné váhy expozice. Bracketingem lze pořídit celkem tři za sebou jdoucí snímky v rozsahu ±2 kroky s přesností 1/2 kroku. Políčka filmu jsou poté exponovány následovně: správná expozice, podexponováno a přeexponováno.

vestavěný blesk

Vestavěný blesk se směrným číslem 13 (ISO 100) se automaticky vysouvá při nedostatečném světle v režimech P (plná automatika), portrét, detail a noční scéna. V ostatních případech musí být manuálně odklopen. Při opakování záblesku byla doba dobíjení cca 3 vteřiny. Pokrytí zábleskového světla je určeno maximálně pro objektivy s ohniskem 28 mm bez použití sluneční clony. Blesk je synchronizován s časem závěrky při 1/125 s a nelze ho použít v motivových režimech při sériovém snímání. Účinný dosah vestavěného blesku s objektivem 28–90 f/4–5,6 je uváděn kolem 1–4,6 m s ohniskem 28 mm a 1–3,2 m s ohniskem 90 mm při použití negativního filmu s citlivostí 100. Vzdálenost je to dosti malá, proto se doporučuje využít vestavěného blesku především pro přisvětlování stínů v protisvětle například při fotografování bližších objektů, jakým může být portrét. Pro vzdálenější předměty je použití vestavěného blesku zbytečné. Fotoaparát je kompatibilní se všemi blesky Speedlite určených pro řadu EOS. S jinými blesky než řady EX je automatické zábleskové osvětlení TTL možné používat stejně snadno jako kterýkoli režim AE.

nastavení citlivosti filmu

Citlivost filmu lze nastavit automaticky prostřednictvím DX kódu (ISO 25–5000) nebo manuálně (ISO 6–6400). Možnost manuálního nastavení DX kódu ocení především ti, kteří exponují film na jinou než nominální citlivost (push a pull proces). V uživatelském nastavení custom je možné navíc určit, zda se má manuálně nastavená hodnota citlivosti filmu ukládat či nikoli. Tato funkce může být užitečná především v tom případě, pokud budete fotografovat na více filmů při zachování stejné hodnoty citlivosti filmu se změněnou citlivostí.

samospoušť, dálková spoušť

Samospoušť je i u EOS 30 řešena podobně jako u ostatních zrcadlovek různých značek. Po úplném stlačení spouště se aktivuje zvuková signalizace a začne blikat zdroj světla pro redukci červených očí. Po uplynutí 10 vteřin dojde k expozici. Na LCD displeji horního panelu se zobrazuje indikace samospouště, která informuje o době zbývající do expozice snímku. Při testování přístroje se nám zdála velice výhodná kombinace sklápění zrcadla v kombinaci se samospouští. Jenom nás udivilo, že se výrobci o této možnosti nezmiňují v přiloženém uživatelském manuálu. Zvukovou signalizaci je možné programově vypnout. K nadstandardní výbavě patří bezdrátové dálkové ovládání RC1, které umožňuje aktivaci spouště ve všech režimech fotografování bezdrátově ve vzdálenosti 5 m od přístroje, avšak ovladač musí směřovat k čelu přístroje. Využití bezdrátové dálkové spouště však nepřikládáme velký význam především v profesionální tvorbě. Dálkový ovladač by snad mohl být použit při fotografování skupin lidí, kde se předpokládá účast samotného fotografa. Tu však zcela dobře nahradí samospoušť přístroje. Naopak využití dálkové kabelové spouště (RS-60E3) najde jistě řadu využití. V kombinaci s předsklápěním zrcadla tak může uživatel zcela eliminovat možnost nežádoucího roztřesení přístroje.

programové funkce

Hlavní otočný volič na levé straně horního panelu nabízí výběr mezi několika základními motivovými programy. V nabídce je plně automatické snímání, režim portrét, krajina, detail, sport a režim noční scéna. Přístroj přitom ve všech automatických programových režimech vybírá vhodná nastavení jak automatického ostření, tak i možnost sériového snímání a přednastavení vhodného systému měření expozice. Dali jsme za pravdu faktu, že programové funkce tímto způsobem zpracované mohou být využity i pokročilými uživateli především v té chvíli, kdy fotograf nemá dostatek času k přesnému nastavení jednotlivých funkcí.

Mimo programové funkce nabízí hlavní otočný volič také možnost standardního výběru kreativních režimů v tzv. tvůrčí zóně. Tam jsou k dispozici režimy Tv (priorita času), Av (priorita clony), manuální režim M a funkce DEP pro automatické nastavení hloubky ostrosti.

objektiv

Zapůjčený transfokátor 28–135 značky Canon patří mezi vyšší řadu zoomových objektivů. Díky vestavěnému stabilizátoru a motorovému pohonu ostření jsme docilovali vysokého výkonu jak autofokusu, tak i vyvažování obrazu při snímání „z ruky“ s delšími ohnisky. Objektiv se skládá z celkem 16 čoček a 12 skupin. Maximální clona činí 22–36f a nejkratší možná vzdálenost zaostření je 0,5 m. Objektiv váží 540 gramů a řadí se tak díky vestavěnému stabilizátoru do skupiny těžších objektivů. Průměr objímky pro filtr je 72 mm. Objektiv je dodáván včetně sluneční clony.

manuál

Návod k obsluze je dobře graficky zpracován do přehledných kapitol v černobílém provedení v českém jazyce. Na stránkách výrobce nejsou bohužel volně stažitelné datasheety uživatelských příruček. Po delším hledání jsme nakonec našli anglický manuál ve formátu pdf na stránkách Canon pro Evropu.


Děkujeme společnosti Canon za zapůjčení fototechniky.

Na FotoAparátu.cz byl uveřejněn již i druhý díl testu EOS 30, který je zaměřen na zkušenosti z terénu a zahrnuje závěrečné vyhodnocení – odkaz zde