Pentax K-70 je amatérská zrcadlovka, která však umí překvapit. Kromě kvalitního 24MPx APS-C senzoru a přiměřené ceny zde nejdete funkce, které byste čekali spíše o třídu výš: velký 100% hledáček, dva rollery, utěsnění proti vodě a prachu, režim multiexpozice pro vyšší rozlišení či hybridní autofokus. Je to ideální zrcadlovka pro začátečníky, nebo ne?

Setkani fotografu

Úvod

Výrobci pravých digitálních zrca­dlovek na bázi 35mm systémů jsou dnes všehovšudy tři; Canon, Nikon a Pentax. Ostatní (Sony, Sigma, Olympus, Samsung…) dříve nebo později přešli plně na bezzrcadlovky a jiné typy přístrojů, jen ne tradiční SLR.

Z těchto tří výrobců má právě Pentax na trhu nejmenší zastoupení, ale jak se říká, ten poslední se musí nejvíc snažit. V tomto případě se to projevuje, jak už jsme naznačili v perexu článku, nabídnutím pokročilých funkcí u fotoaparátů nižších tříd, než je zvykem u konkurence.

Namátkou: hranolový 100% hledáček s 0.95× zvětšením, dva rollery, utěsnění proti vodě a prachu, režim multiexpozice pro vyšší rozlišení, hybridní autofokus, 24MPx s volitelnou silou low-pass filtru (o tom více dále), výklopný displej (byť to je dnes ve třídě standard), ISO až 102400, vestavěná stabilizace, mikronastavení AF, kompatibilita se staršími AF objektivy bez motorku či plně manuálními, rychlost závěrky až 1/6000s, snímání rychlostí 6sn./s či uživatelsky plně nastavitelný JPEG engine.

Konkurenční zrcadlovky tyto funkce v této třídě prostě nemají, pro většinu z nich musíte sáhnout k vyššímu modelu (byť dva rollery nabídne ještě EOS 760D). Zvykem jsou zejména menší a tmavší hledáčky, neutěsněná těla, nejkratší čas 1/4000s či absence mikronastavení AF.

Pokud se vám zdá zvláštní, že by jeden model na trhu ve všem překonával ty ostatní, instinkt vás neklame. Pentax K-70 má i své slabší stránky, kterými jsou zejména starší AF modul s méně ostřícími body než má konkurence (cel­kem 11, z toho 9 křížových), horší video (neoslňující Full HD jen s 60i nebo 30p snímkovou frekvencí), absence dotykového displeje, horší výdrž na baterii (410 snímků dle CIPA), absence bateriového gripu (Canon třeba má), poměrně složitější ovládání, nebo mezery v nabídce objektivů a dalšího příslušenství (o tom také více dále).

Bude pro vás K-70 vhodný? To záleží, zda právě vám jeho výhody sednou a jeho nevýhody pro pro vás nebudou překážkou. Stejně, jako u ostatních fotoaparátů na trhu. Pokusíme se to společně rozlousknoust v následující recenzi.

Specifikace

  • 24MP APS-C CMOS bez filtru AA
  • PRIME MII procesor s akcelerační jednotkou
  • Citlivost ISO až 102400
  • Systém Pixel Shift Resolution pro tvorbu snímků ve vysokém rozlišení, s korekcí pohybu
  • Stabilizace až 4.5 EV
  • 1/6000 sek. nejkratší čas závěrky
  • Volně nastavitelný úhel LCD
  • V noci možnost červeného osvětlení LCD displeje
  • Elektronická vodováha, automatická korekce horizontu
  • Odstranění prachu ultrazvukovými vibracemi senzoru
  • dva rollery, systém „Hyper-operation“
  • 3 USER režimy
  • Uživatelské přizpůsobení ovládacího panelu
  • Dvě tlačítka se zcela volitelnou funkcí
  • Full HD video
  • 11 ostřících bodů, hybridní ostření v živém náhledu
  • odolný vlhkosti, prachu, mrazu
  • Wi-Fi
  • snímání až 6 sn./s
  • kompletní specifikace výrobce v PDF

Konstrukce, design

Pentax se snaží zrcadlovky dělat designově zajímavé a často se mu to daří. V minulosti už však firemní designéři někdy trochu „ulétli“, viz modely K-S1 nebo K-30. U novinky K-70 se však divoké „outdoor“ prvky ani přehnaná blikající světélka nekonají a výsledkem je foťák, na který se i hezky kouká.

Svítící kroužek zůstal kolem spoušti a jde zapnout a vypnout. Když je zapnutý, svítí zeleně v režimu foto a červeně v režimu video. Umí třeba blikáním odpočítávat samospoušť. Vypnul jsem si ho, někdo možná ocení, že pozná, zda je fotoaparát zapnutý, nebo ne, mě to vizuálně spíš rušilo. Je to tedy volitelná funkce a jako takovou ji nemohu kritizovat, i kdyby se mi nelíbila.

Obecně lze říci, že tělo je téměř stejné, jako u předchůdce K-S2, ale úplně stejné není. Krom toho, že svítících prvků je méně, najdeme rozdíly v podobě jinak tvarované kapličky hranolu a zejména gripu, který je „ergonomičtější“.

Dobrá věc je výklopný displej, který až donedávna Pentaxy neměly. Ten u K-70 je na kloubu a je plně artikulovaný, což je výborné pro video, ale na focení preferuji displej výklopný jen nahoru a dolů v ose objektivu (nebo na „pacičkách“ jako u K-1). Vzhledem k tomu, že K-70 je zaměřený víc na focení, než video, hodila by se podle mě taková konstrukce víc (třeba jako to má 645Z).

Jak už jsme napsali výše, konstrukce přístroje i setových objektivů je odolná proti stříkající vodě a prachu, což je v této třídě naprostá výjimka a upřímně, je to jeden z dobrých důvodů ke koupi přístroje. S fotoaparátem se mi bohužel (bohudík?) nepodařilo zmoknout, ani se zaprášit, takže nemohu poreferovat, ale Pentaxy mají v tomto dobrou pověst a nemám důvod přístroji nevěřit.

Dílenské zpracování je velmi dobré, jediné, co má nějakou vůli, je kloub displeje, ale je to zcela v normě.

Blesk vyskakuje mechanicky, takže se ani v automatickém režimu nebude vyklápět sám (což je dobře), vyklopí se příjemně vysoko a má směrné číslo 12 při ISO 100, úhel osvitu ekv. 28mm.

Barevné provedení těla může být černé nebo stříbrné (pryč jsou asi doby volně kombinovatelných barevných palet…)

Displej nabídne příjemné, ale ničím nevybočující hodnoty - úhlopříčka 3" a rozlišení 921000 bodů. Škoda, že není dotykový, třeba v živém náhledu je to fajn, po stisknutí „INFO“, které vyvolá obsáhlé rychlé menu, by se to taky hodilo a některé triky, jako třeba u Canonu zrušení odpočtu samospoušti klepnutím, také nejsou k zahození. Tak se třeba u K-80 dočkáme:-)

Když jsme u displeje – zajímavou možností je pro noční focení přepnout do neoslňujícího, monochromatického červeného zobrazení. Nic se nemění, co se ovládání fotoaparátu či prohlížení fotografií týče, jen na displeji uvidíte tohle:

Ovládání

Oproti vyšším modelům (K-3, K-1) je ovládání zjednodušené. Týká se to zejména počtu knoflíků, nikoliv možností přístroje či nabídky menu. Bohužel, ovládání má svoje mouchy. Třeba tlačítko mazání jako druhá funkce tlačítka LV je nezvyk, čtyřsměrný volič má sice přiřazeny ke všem tlačítkům funkce, ale pokud chcete měnit ostřící bod, o funkce přijdete a obě funkční tlačítka (Fx), která umožní nastavit přepínání mezi funkcemi kláves a výběrem AF bodu, jsou umístěna dost nešikovně. Ale to je obecně problém malých amatérských těl – prostě my, co chceme čudlík na všechno, musíme nakupovat o třídu výš:-)

Možnosti uživatelského nastaveně těch tlačítek a voličů, která zde jsou, jsou však nepřeberné. Obě funkční tlačítka, kouzelný zelený knoflík i oba rollery jsou uživatelsky plně (pro cílovou skupinu až přehnaně) nastavitelné. My hračičkové to samozřejmě oceníme.

Co u výrobce chválím pokaždé a budu chválit i teď, je nabídka expozičních režimů, kde kromě „klasik“, jako je automatika, priorita času (Av) a priorita clony (Tv), najdeme i Pentaxí speciality Hyperprogram (P), Hypermanuál (M), priorita clony a času (TAv) a priorita citlivosti (Sv). Kromě toho také polohu pro bulb (B) a hned tři uživatelské módy (M1,2,3). To je nadílka u konkurence nevídaná a kdo není zkušený Pentaxák, může být zmaten zejména režimy TAv a Sv a také nemusí docenit užitečnost „hyperfunkcí“, jak jim Pentax říká. Tak si je přiblížíme:

  • Hyperprogram (P) – jako klasický režim P, ale po otočení jednoho rolleru se automaticky přepne do Av, otočením druhého do Tv a zeleným tlačítkem zpět do P.
  • Hypermanual (M) – jako klasický měřený manuál, ale zmáčknutí „záchranného“ zeleného tlačítka automaticky nastaví hodnoty, jak by to udělal program P
  • Priorita clony a času (TAv) – jako klasický měřený manuál, ale s automatickou citlivostí ISO
  • Priorita citlivosti (Sv) – jako klasický režim P, ale s volbou hodnoty citlivosti přímo jedním z rollerů bez nutnosti mačkat tlačítko ISO

Zelené tlačítko umí i jiné triky. Třeba při použití plně mechanických objektivů (původní řada „K“, řada M) umí zmáčknutím zavřít clonu a změřit expozici (což by jinak bez elektronických kontaktů fotoaparát se současným osekaným KAF2 bajonetem neuměl). Fotí se pak jako se starou Prakticou – nastavím clonu, zaostřím, zmáčknu expozimetr, vyfotím.

Se staršími modely bylo toto měření obecně trochu nespolehlivé, takže mě těší, že s novinkou je rovnoměrnost expozic při různých clonách viditelně lepší ( Revuenon 55mm F1.2 K-mount):

Fotky výše jsou z RAWu, kde jsem srovnal WB, ve skutečnosti měla WB automatika trochu problém se správným měřením, dávám to na vrub vysoké světelnosti a kdovíjakým antireflexním vrstvám použitého objektivu:

Jakmile však používáte běžné objektivy, měří Pentax K-70 bílou zcela normálně. O tom ale dále.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • E.B.E
    E.B.E
    16.11.2017 11:58
    Reaguje na kikiris 16.11.2017 05:49:

    "Pentax K-70 je odolný proti stříkající vodě (např. dešti atd.) a prachu..." - zobrazit celý komentář

    ...spíš do. Nehledě na to, že K30,50 se stejně jako jejich větší bráchové už nevyrábí, takže netřeba vzpomínat, jak uměla plavat třeba už moje stará K200. Konec vodovzdornosti začal až s příchodem nejlevnějších modelů K-m , K-x a později

  • Zvonda
    Zvonda
    08.05.2019 11:46

    Recenze mi pomohla pochopit řadu věcí, které nejsou v návodu dostatečně vysvětleny. Nicméně prosím o upřesnění v záležitosti zobrazení histogramu. Lze nějak zobrazit histogram ještě před exponováním? Hodilo by se při nastavování expozičních parametrů - třeba v manuálním režimu - pomocí šedé tabulky.

  • E.B.E
    E.B.E
    08.05.2019 20:25
    Reaguje na Zvonda 08.05.2019 11:46:

    "Recenze mi pomohla pochopit řadu věcí, které nejsou v návodu dostatečně..." - zobrazit celý komentář

    Histogram zobrazuje rozložení jasů, barev, ve výsledném snímku. Z toho důvodu ho dopředu nezískáš. Ale je tu možnost digitálního/optického náhledu. Pootočení spouštěcí páčky doprava. Což je ale ve výsledku konečná expozice s tím rozdílem, že se fotka neuloží. A tak je jednodušší vyfotit, podívat se a potom upravit hodnoty. Co se týká šedé tabulky, jde o nastavení vyvážení bílé, nikoli expozice. I když cokoli před objektivem slouží nakonec k nastavení expozice. Proč ne. Nakonec by mě zajímalo, co ti histogram řekne a co bys podle něj upravoval? (histogram může mít různý tvar, daný světelnou scénou, nehledě k možnostem úmyslného posunutí k jedné, či druhé straně)

  • E.B.E
    E.B.E
    08.05.2019 20:31
    Reaguje na Zvonda 08.05.2019 11:46:

    "Recenze mi pomohla pochopit řadu věcí, které nejsou v návodu dostatečně..." - zobrazit celý komentář

    PS: K nastavování parametrů expozice slouží expozimetr. V hledáčku zobrazen jako stupnice +/- na koncích. Správná expozice (samozřejmně podle foťáku) je nula uprostřed. Ale jak píšu nahoře, je to parametr, který "fotografovi" pomáhá, ale přesto nakonec nerozhoduje. Je potřeba pochopit, co je to správná expozice a jak foťák pracuje. Proto i v manuálním, automatickým režimu , nebude například fotka bílé zdi nikdy bílá, pokud nevíš, co dělat a kdy porušit expoziční pravidla

  • E.B.E
    E.B.E
    08.05.2019 21:32

    Mám ještě chvilku, tak, pokud to někomu pomůže vysvětlím, jak foťák měří. Ten se skrz objektiv podívá na fotografovanou scénu (nikoli vlastním čipem, produkujícím výslednou fotku. Tudíž nemůže poskytnout histogram) a to pouze na určité množství míst (dá se měnit pod pojmem plošné, středové a bodové měření. Páčka pod funkčním kolečkem) , pak si řekne: Tady je moc světla, v rohu tma, uprostřed šedivo, spočítám to dohromady a musím to nastavit tak, abych získal průměr. Tj středně šedou. Prostě a jasně, foťák dělá jen tohle. Za každých okolností se snaží udělat fotku průměrně šedou. V noci dělá šedou, ve dne dělá šedou, i tu bílou zeď dělá nakonec šedou (myšleno jasově. Ne barevně) A tak je potřeba mu často domluvit: Tohle chci bílý, nebo naopak černý

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (20)

Tisknout článek

Kurz rekvalifikace fotoreportér

Tip na článek

Doporučujeme: Nejlepší širokáče pro zrcadlovky
Doporučujeme: Nejlepší širokáče pro zrcadlovky

Ši­ro­ko­úhlé ob­jek­tivy ne­boli ši­ro­káče jsou mezi fo­to­grafy ob­lí­bené, ale ne vždy je snadné se mezi nimi vy­znat. Proto při­ná­šíme pře­hled nej­lep­ších ši­ro­ko­úh­lých ob­jek­tivů pro Ni­kon a Ca­non.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram
Setkani fotografu

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace