Test fullframe objektivu Sigma 12-24mm F4 Art

Sigma 12-24mm F4 Art je horká novinka z letošní Photokiny. Je o ultraširoký fullframe rektilineární objektiv s úhlem záběru až 122° horizontálně a stálou světelností F4. Zajimavostí je, že obsahuje největší asférickou čočku ze všech fotografických objektivů na světě. Jak se nám líbil? Hodně... ale to se dozvíte v článku.

Úvod

Ultraširoké objektivy jsou hodně specifické fotografické zboží a při jejich vývoji jsou výrobci postavení před mnoho složitě řešitelných optických problémů. Typicky je to zkreslení rovných linií, rohová neostrost či výrazné chromatické aberace.

Poslední generace ultraširokých objektivů to již poměrně úspěšně řeší. Problém je ale potom jinde – v ceně.

Většina ultraširokáčů dnes na trhu nabídne ohniska začínající na 14 až 16 milimetrech a ty profesionální modely pak zároveň kvalitní kresbu a minimum vad. Ale co když chcete více (přesněji méně), než 14mm?

Máte na výběr například Canon 11–24mm F4. Cena? 87 500Kč.

Sigma již superultraširokou alternativu nabízí dlouho, šlo o 12–24mm F4–5.6 objektiv. Dostal před časem dokonce druhou generaci, kterou dnes koupíte za 20 500Kč. No jo, ale ten zas nepatří k dnešní optické špičce a má třeba horší světelnost.

Co takhle něco mezi tím?

Dosud jste měli smůlu, hop, nebo trop. Buď vysázet přes osmdesát za Canon (který je ovšem špičkový, po všech stránkách) a nebo ušetřit a vzít Sigmu za čtvrtinu, která ovšem trpěla více optickými vadami (je to širokáč ze „staré školy“).

Nyní situaci – opět Sigma – napravila. Na Photokině 2016 uvedla krom dalších zajímavých ob­jektivů novinku 12–24mm F4 řady Art. která se skutečně staví cenou tak akorát mezi zmíněná dvě skla (v současnosti má cenovku kolem 44 000Kč).

Čím je nová Sigma zajímavá?

Jak již jsme napsali v perexu, obsahuje největší asférickou čočku na světě, nebo aspoň mezi fotografickými objektivy. Je to ta přední, vypouklá. To ale může být průměrnému fotografovi jedno, toho primárně zajímá, jak objektiv fotí – tedy jakou má kresbu či jak ostří.

Začněme tím druhým – objektiv má HSM motorek nové generace s něčím, čemu výrobce říká v materiálech „1.3× torque boost“ neboli jedna celá třikrát zrychlení torze. Prostě nejspíš rychleji se točící převod. A je to znát. Sigma 12–24 Art ostří svižně. Díky extrémní hloubce ostrosti nehrozí ani výrazné problémy s front- nebo back-focusem (aspoň my jsme žádné nezaznamenali) a kdyby přeci jen, řeší je nejlépe Sigma USB Dock, kterým jde objektiv seřídit přímo k tělu.

Ohledně AF mě opravdu žádná výtka nenapadá (zkoušeno na EOS 6D). Stejně si nikdo nebude kupovat širokáč 12–24mm aby s ním fotil závody chrtů.

Kresba a minimalizace optických vad by měla být kromě zmíněných asférických členů (které jsou 3) zajištěna i použitím „FLD“ členů s extra nízkým rozptylem, které mají optickými vlastnostmi odpovídat fluoridovému sklu (takových je tam 5). Celkově je konstrukce tvořena 16 členy v 11 skupinách.

Jak je to s konstrukcí objektivu?

Převážně kovové tělo, které je utěsnění proti vodě a prachu a to včetně gumového kroužku na bajonetu. Prstence zoomu i ostření pogumované, s příjemným chodem (ani moc tuhý, ani moc volný). Prstenec ručního ostření je však v nejširším místě objektivu a točit s ním není jen tak. Zároveň jde o kroužek „nepřímý“. Točí se stále dokola a nemá ani zarážku pro nekonečno, ani stupnici hyperfokálního ostření. Okénko zaostřené vzdálenosti však nechybí. Ostřit můžete už od 0.24m.

Při zoomování ani ostření se objektiv fyzicky nijak neprodlužuje a samozřejmě ani neotáčí. Přední čočka se však posouvá dopředu a dozadu, ovšem skrytá pod sluneční clonou, která se nehýbe.

Na boku objektivu je páčka přepínání AF/MF, která je tak šikovná, že má i indikaci zrovna zvoleného režimu – na podobném principu, jako to mají např. zámky koupelen ve vlaku nebo letadle, když podle polohy zamykacího mechanismu hlásí červený nebo zelený proužek. Zde je černý a bílý proužek – černý pro „MF“ a kontrastní bílý proužek pro „AF“.

Tělo objektivu se honosí popiskem „MADE IN JAPAN“.

Sluneční clona typu „tulipán“ je přidělaná napevno. Chrání onu největší asférickou čočku vpředu jak před šikmým dopadem parazitního světla, tak před mechanickým poškozením a osaháním.

Tím, že nejde sundat, samozřejmě není možné na objektiv nasazovat filtry. Ani zde nenajdete držáček pro gelové filtry na zadní straně či systém filtrů vkládaných do těla. Dokud někdo nevyrobí držák na filtry k uchycení k tulipánové cloně, tak si se sigmou 12–24 Art nezafiltrujete.

Váha a rozměry

Objektiv oproti původní 12–24 „trochu“ narostl – a to jak díky pokročilejší optické konstrukci, tak prostě kvůli lepší světelnosti. Váží 1150g a je dlouhý 131mm (srov. Canon 11–24mm F4: 1180g a 132mm).

Specifikace

Výrobce

  • optická skladba: 16 čoček v 11 skupinách
  • zorný úhel (35mm ekvivalent): 122.0°-84.1°
  • minimální clona F22
  • minimální zaostřovací vzdálenost: 24 cm 
  • poměr zobrazení: 1:4.9
  • počet lamel: 9
  • rozměr: 102.0mm × 131.5mm
  • hmotnost: 1,150g

Testy optického výkonu

Objektiv se dodává pro bajonety Canon, Nikon, Sigma a skrze oficiální adaptér (Sigma MC-11) také pro Sony E. My jsme testovali verzi pro Canon, kterou jsme nasadili na těla Canon EOS 6D, 5D, 5DS R a Sony A7 (využili jsme ovšem adaptér jiné značky).

Nejprve se podíváme na srovnání výřezů ze středu a horního pravého rohu snímku při ohniscích 12, 18 a 24 milimetrů při clonách F4, F5.6, F8, F11, F16 a F22 (maximální) při 24MPx:

12mm

18mm

24mm

(klik pro plné rozlišení)

Co ze snímků můžeme vyčíst?

Ostrost je výborná. Od clony F4 nemá objektiv sebemenší problém vykreslit ve středu snímku zkoušených 24MPx. V extrémních rozích vidíme zhoršení ostrosti, které je ale zejména na 12mm mírnější, než bych čekal. S rostoucím ohniskem se rohy „na plnou díru“ trochu zhoršují ale ani výkon na 24mm F4 není úplně špatný. Při kombinaci 12mm a F4 je naopak fenomenální. Už zavření objektivu o jednu clonu znamená radikální zlepšení situace a nová Sigma kreslí při 12mm od rohu k rohu krásně, po zazoomování velmi dobře. Clona F8 výkon na všech ohniscích v podstatě srovná. F11 stále neznamená při 24MPx problém s difrakcí, teprve při F16 si jí všimneme a pouze při F22 je problematická. Objektiv je nejlepší při 12mm, což je skvělá zpráva. 

Vinětování je na F4 patrné na všech ohniscích, přiclonění o 1EV ho výrazně sníží a při F8 je patrný jen náznak, který v pohodě odstraníme softwarově. F11 je bez vinětace.

Chromatické aberace: dá se říci, že jsou částečně patrné na všech clonách kromě těch nejvyšších, ale nad F4 spíše zbytkově. Opět nic, co by zrovna v případě ultraširokého skla bylo nenormální nebo hodné kritiky.

Sečteno, podtrženo, pokud používáte fotoaparát s dnes standardním rozlišením 20–24MPx, nebudete mít s výkonem Sigmy 12–24 Art sebemenší problém.

Co však, pokud máte fotoaparát s rozlišením vyšším? Rozhodli jsme se Sigmu trochu „potrápit“ a nasadili ji na Canon EOS 5DS R (test) s rozlišením 50MPx bez low-pass filtru. Jde o nejnáročnější plnoformátové tělo současnosti, takže by nebyla žádná ostuda, když bude výkon horší, než na srovnání výše. Bude nebo ne? Nejprve se podívejme na výřezy ohnisek 12mm a 24mm z prostředku a z pravého horního rohu snímku, jak vypadají ve srovnání s „referenčním“ Canonem 11–24mm F4 (vlevo Sigma, vpravo Canon):

Nejširší ohnisko

Srovnání 11mm (Canon) vs. 12mm

Zarovnáno bylo dle pravého horního rohu, na obrázku vidíte rozdíl mezi maximální šířkou záběru Canonu a Sigmy.

Nejdelší ohnisko

Zhodnocení

Při 12mm vyšla Sigma ze srovnání se ctí. Řekl bych, že je to 50:50. Canon má viditelně ostřejší středovou část snímku a rohy na nízké clony (< F5.6). Sigma má rohy ostřejší nad F5.6 a navíc má výrazně menší barevnou vadu a o hodně slabší vinětaci. Zde to není tolik vidět, ale je lepší i co se týče zkreslení. Vzhledem k cenovému rozdílu překvapivý výkon!

Při 24mm se stalo něco zvláštního. Sigma má skutečný problém se středovou ostrostí. Při F4 by to omlouvalo chybné zaostření. Ale co je zvláštnější, situace se s cloněním nelepší, naopak, ostrost je na F4 lepší, než po zaclonění.

Všechny snímky byly zaostřeny při cloně F4, poté byl AF zamčen a fotografie nafoceny z pevného stativu se samospouští. Chyba v postupu tedy prakticky nemohla nastat. To zavání problémem, zvaným „focus shift“, neboli posun roviny zaostření s rostoucí clonou. Přesněji – takový posun, že ho nepokryje rostoucí hloubka ostrosti.

Přesto, aby se chyba zcela vyloučila, jsem celé srovnání přefotil dvakrát, výsledek stejný:

Zbývá vyloučit jediné – vadu kusu. Obvykle jsem s hodnocením opatrný, pokud narazím na problém např. s ostřením. I nový objektiv může být vadný a být zákazníkem, nezůstal bych u něj, ale vyměnil ho za jiný; focus shift je však problém designu. Pokud by mi snad čtenář nevěřil, i zde si lze situaci ověřit, a to i bez testování druhého kusu. Zkrátka, stačí nahlédnout do recenzí na dalších fotografických serverech. Svědkem mi budiž například Digital Photography Revue, které zcela jistě testovalo jiný kus, a jehož redaktoři došli k obdobnému závěru.

Je to velký problém? Jak se to vezme… kvůli ohnisku 24mm si tento objektiv asi bude pořizovat málokdo (důležitých je těch 12mm, kde je objektiv skvělý) a při testu na 24MPx tento problém nebyl výrazný. Až 50MPx Canon ho odhalil. Stejně tak se týká jen ostření na maximální clonu. Při ostření při pracovní cloně bude vše OK.

Shrňme to tak, že „focus shift“ bude trápit výhradně uživatele DSLR s ultravysokým rozlišením. Také se to týká clon vyšších než F4 a nižších než F11. Zrcadlovky s 20–24MPx jsou před tímto problémem relativně v po­hodě. Pokud navíc budete používat objektiv na fotoaparátech jako je třeba Sony a7R II (který ho může „skoro nativně“ používat přes adaptér přímo od Sigmy), problém pro vás neexistuje i přes vysoké rozlišení snímače – bezzrcadlovky (alespoň ty od Sony) ostří v Live-view při pracovní cloně stále.

Zkreslení

Kde už mohu jenom chválit, je v případě zkreslení nové Sigmy 12–24. Pro potřeby běžných snímků si nějakého zkreslení ani nevšimnete. Dokonce je nižší, než v případě Canonu 11–24. Výrazněji se projeví pouze při snímání na minimální ostřící vzdálenost, kde se projeví jeho komplexní charakter.

Oficiální grafy zkreslení:

Protisvětlo

Dobrou zprávou je, že nová Sigma dělá při fotografování se sluncem v záběru krásnou difrakční hvězdičku. Díky 9 lamelám clony je paprsků celých 18 (jak fungují difrakční hvězdičky najdete zde).

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F11, ISO 200, 1/200 s, WB Automatick?, kompenzace +1/3 EV, RAW v ACR

V protisvětle se objektiv chová řekněme standardně – kvůli velké ploše skla, vypouklé čočce a malé sluneční cloně se musíte s „prasátky“ smířit. Ale to není problém Sigmy, ale podobných objektivů obecně. Zdá se mi, že Sigma má naopak antireflexní vrstvy poměrně dobré.

Autofocus

Je velmi rychlý, rozhodně mi nepřišel pomalejší, než v případě Canonu 11–24. Zvuk motorku AF je tichý.

Závěr

Tvrzení, které jsem postuloval na začátku článku, tedy že Sigma vyplňuje mezeru na trhu, se ukázalo být zcela přesné. Nejedná se o „ohřátou“ verzi původní Sigmy 12–24, ale o zcela nový a výrazně lepší objektiv, zároveň to ale není ani „Canon za polovic“, oba objektivy totiž mají své.

Sigma neporušuje ani zákony fyzikální, ani zákony tržní a představuje tak velmi povedený a kvalitní objektiv, který má oproti špičce segmentu výrazně nižší cenovku, ale zároveň na ni v několika věcech ztrácí. Na druhou stranu, přináší i své vlastní výhody, i po optické stránce. 

Oproti Canonu 11–24 je Sigma o „milimetr užší“ (myšleno opticky), chybí jí držák na gelové filtry a dle údajů obou výrobců má nižší specifikaci utěsnění (což jsme ale z pochopitelných důvodů nezkoušeli). Opticky je na nižších clonách méně ostrá než Canon zejména v rozích (rozdíl není velký), na vyšších clonách se situace v okrajových oblastech snímku obrací (Sigma byla zejména v rozích lepší, ale opět jde o drobné rozdíly). Canon rovněž vítězí kresbou ve středu snímku, Sigma ho ale poráží menším optickým zkres­lením, nižší vinětací a také na poli chromatických aberací. Na dlouhém konci pozor na posun roviny zaostření s rostoucí clonou, na což Sigma trochu trpí.

Rozdíly v ostrosti obou testovaných objektivů (alespoň na krátkém konci) nejsou dramatické a klidně mohou jít na vrub kusové variabilitě, což v případě podobně jemných nuancí nemůžeme vyloučit.

Celkově objektiv hodnotím velmi kladně, Sigma se s řadou Art trefila do černého, co se týče poměru cena/výkon a 12–24 F4 Art je toho dalším důkazem. 

Galerie snímků v plném rozlišení

Najeďte myší či rozklikněte pro expoziční informace. Možný druhý rozklik pro plné rozlišení.

Sigma je vhodná pro interiéry, architekturu či krajinu. Fotografie tedy přikládám právě v těchto žánrech. Zároveň jdou podobné ultaširokáče využít pro „vtáhnutí do děje“, což jsem se pokusil na několika fotografiích rovněž ukázat:

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F11, ISO 250, 1/125 s, WB Automatick?, kompenzace +1 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 24.00 mm, F11, ISO 200, 1/200 s, WB Automatick?, kompenzace +1 EV, RAW v ACR Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F11, ISO 250, 1/125 s, WB Automatick?, kompenzace +1 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 13.00 mm, F8.0, ISO 100, 1/200 s, WB Automatick?, kompenzace +1 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F11, ISO 200, 1/50 s, WB Automatick?, kompenzace +1/3 EV, RAW v ACR Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F8.0, ISO 200, 1/200 s, WB Automatick?, kompenzace +1 EV, RAW v ACR
Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F11, ISO 200, 1/80 s, WB Automatick?, kompenzace +1/3 EV, RAW v ACR Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F11, ISO 200, 1/125 s, WB Automatick?, kompenzace +1 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F11, ISO 200, 1/500 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F4.0, ISO 250, 1/640 s, WB Automatick?, kompenzace +1/3 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 24.00 mm, F4.0, ISO 200, 1/400 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F4.0, ISO 250, 1/1000 s, WB Automatick?, kompenzace +2/3 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F16, ISO 200, 1/160 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F5.0, ISO 2500, 1/30 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F5.6, ISO 2500, 1/30 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F5.6, ISO 6400, 1/40 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR

Canon EOS 6D, Sigma 12-24mm F4 DG HSM | Art 016, 12.00 mm, F4.5, ISO 6400, 1/30 s, WB Automatick?, kompenzace -1/3 EV, RAW v ACR

Canon EOS 5D, Sigma 12.0-24.0 mm, 12.00 mm, F7.1, ISO 100, 1/200 s, WB Ru?n?, kompenzace +1 2/3 EV, RAW v ACR Canon EOS 5D, Sigma 12.0-24.0 mm, 12.00 mm, F8.0, ISO 100, 1/50 s, WB Ru?n?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR
Canon EOS 5D, Sigma 12.0-24.0 mm, 12.00 mm, F4.0, ISO 100, 1/160 s, WB Ru?n?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR Canon EOS 5D, Sigma 12.0-24.0 mm, 12.00 mm, F8.0, ISO 100, 1/100 s, WB Ru?n?, kompenzace 0 EV, RAW v ACR

Klady Zápory
Extrémní úhel záběru Nemožnost použít filtry
Praktický rozsah ohnisek Focus shift na „dlouhém“ ohnisku
Přiměřená cena Velký, těžký objektiv
Málo optických vad Dražší (ale lepší), než původní Sigma 12–24 
Kvalitní kresba zejména na širokém konci Není stabilizace (u širokáčů obecně nebývá)
Utěsnění proti stříkající vodě a prachu Chybí podpora bajonetů Sony A či Pentax K


Sigma 12–24 F4 Art na webu českého zastoupení společnosti Sigma

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Helena Macenauerová
    Helena Macenauerová
    14.12.2016 08:40

    Supersirokac - 12mm na sirsim konci vypada ze funguje slusne. Zajimava konkurence ke Canon11-24/4 :) Protisvetlo ti vyslo na fotkach hezky - libi se mi hvezdicky a zda se, ze se svetlo nerozsype na milion kulicek. Drzaky na filtry pro supersirokac Canon 11-24 dela treba Haida (haidaphoto.com), neda se pouzit i tady?

  • Jakub Súkeník
    Jakub Súkeník
    Autor
    14.12.2016 09:00

    Bývá to "střiženo" přesně pro daný tvar a velikost sluneční clony, takže asi stejný fungovat nebude... Ale Haida měla držák i pro starou 12-24 Sigmu, takže je asi jen otázka času, kdy bude i pro novou Art.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace