Test Sony Alpha 350

Před pár týdny jsme si představili novou DSLR Sony Alpha200, která velmi mile překvapila vynikající kvalitou snímků a nízkou cenou. Dnes se podíváme na další typy v této řadě, kterými jsou Alpha A300 a Alpha A350, které se na rozdíl od A200 chlubí navíc výklopným LCD, funkcí živého náhledu a A350 ještě navíc čipem o rozlišení více jak 14,5Mpix. A právě na tento typ se dnes podíváme blíže.

Živý náhled

Další novinkou je možnost funkce živého náhledu, která by vám měla např. pomoci při fotografování v méně přístupných prostorech, kdy z nějakého důvodu nemůžete mít fotoaparát u oka. Princip je zobrazen na následujících snímcích. Přepnutím na živý náhled se mechanicky uzavře optický hledáček a obraz na LCD je promítán z druhého malého čipu umístěného v soustavě zrcadel nad objektivem, který vám promítne obraz z matnice i s 9 zaostřo­vacími body.

I zde však některé věci působí spíše rozpaky. Sice tímto řešením šetříte hlavní snímací čip, ale znamená to že jedním čipem se díváte a druhým fotíte. Otázkou je, zda horní malý čip zobrazuje náhled stejně, jak poté bude hlavní čip exponovat fotografii. Nevýhodou malého čipu je poměrně velké „šumění“ živého náhledu, které se ještě zvyšuje při zhoršených světelných podmínkách. Proto fotografování za zhoršených světelných podmínek pomocí LV v kombinaci s manuálním ostřením, třeba objektiv Sony 135mm F2,8 [T4.5] STF je tak poněkud velmi obtížné. Na co výrobce také zapomněl je i minimální antireflexní úprava LCD. Znamená to že často vidíte v LCD více sebe a okolí za vámi, než snímaný obraz to i v případě že jas LCD nastavíte na maximum. Ostatně nastavení jasu na maximum doporučuji natrvalo, jinak při slunečném dni na ulici máte problém prohlédnout si a zkontrolovat i naexponované fotografie. Funkci LV tak nejvíce oceníte ve stínu nebo v interiéru. Zde má výrobce opravdu co dohánět.

Druhá fotografie ukazuje porovnání živých náhledů u Sony A350 s kompaktem Canon 650 IS. Obě LCD mají podobné velikosti a rozlišení, ale LCD u Canonu má antireflexní vrstvou a výrazně jasnější a kontrastnější LCD.

Červené podsvícení AF bodů, které vidíte v hledáčku na matnici, při LV není aktivní. V rohu LCD se zobrazuje malinký grafický symbol, který ukazuje aktivní bod AF. Při AF ostření se po zaostření okolo příslušného AF bodu (promítnutého na LCD z matnice) zobrazí zelené orámování – systém Quick AF. Podstatným nedostatkem je však rychlost takového AF ostření, kterou odhaduji až na dvojnásobek času, než při použití optického hledáčku, kdy je rychlost AF podstatně vyšší. Abych jen nekritizoval, živý náhled vám poměrně rychle zobrazuje změny, jak bude výsledná fotografie vypadat při nastavení různých ISO a při změně měření expozice, což je příjemné.

Ještě jednu novou funkci bych chtěl zmínit a to funkci telekonvertoru, v některých článcích špatně uváděnou jako digitální zoom. Funkce telekonvertoru nabízí „zvětšení“ ohniska 1,4× a 2× (jako při použití opravdového konvertoru). Nejedná se však o žádné softwarové přepočítávání a navyšování pixelů, ale o funkci na stejném principu jako např. Panorama. To znamená že dojde k vyříznutí ze základního snímku v plném rozlišení. Při nastavení 1,4× tak dostanete např. u objektivu 200mm snímek jakoby fotografovaný ohniskem 280mm (200×1,4) jen s tím rozdílem, že max. velikost snímku už není 4592×3056 pixel, ale 3264×2176 pixel. Při nastavení 2× budete mít snímek s „400mm teleobjektivem“ (200mmx2) ale v max. rozlišení 2416×1600 pixel. Otázkou je využití této funkce. Využijí ji asi hlavně ti, kteří si nechávají dělat fotografie přímo z karty. Stejného efektu totiž docílíte v jakémkoliv grafickém editoru, který umí „ořezávat“.

Snímky je možné prohlédnout i na TV obrazovce pomocí video výstupu PAL/NTSC. Snímky lze obracet i zvětšovat pomocí lupy a to až do velikosti 12×, takže máte plnou kontrolu na detaily.

Menu je řešeno stejně jako u A200. Je přehledné, rozdělené na 4 základní skupiny, vyjádřené graficky jako karty: Záznam, prohlížení, uživatelská nastavení a nastavení přístroje. Každá má svoji typickou značku. Přepínání mezi „kartami“ je velmi rychlé a přehledné a vše probíhá stále na jedné stránce.

V ukázce vidíte, jak jednotlivé karty vypadají.

Čip

Snímacím prvkem Alphy 350 je CCD nový čip pro zpracovávání obrazu a řízení expozice – Bionz Image Processor s úctyhodným rozlišením 14,9 MPix s efektivním rozlišením 14,2 megapixelu – 4592×3056 pix. Ten vylepšuje a urychluje zpracovávání obrazu i výpočet expozice a umožňuje používat i speciální funkci Dynamic Range Optimization.

Velikost čipu je 23,5×15,7 mm (typ APS-C). Poměr stran je 3:2 nebo lze přepnout na 16:9. Čip je osazen pružně a kombinuje dvě technologie – stabilizaci obrazu přímo v těla a protiprachový systém. Optický stabilizátor obrazu Super SteadyShot v těle fotoaparátu je převzatý od Minolty a umožňuje velmi efektivně využívat optické stabilizace v kombinaci s libovolným objektivem a to i starými nekompatibilními. Stabilizace je prováděna protifázovým pohybem čipu, který tak vyrovnává chvění těla přístroje. Stabilizací lze dosáhnout použití o 2,5 – 3,5 násobku delšího času.

Druhá technologie aplikovaná na čip je mechanismus redukce prachu na CCD čipu. Ta je prováděna dvěma nezávislými způsoby – před vlastním čipem je low-pass filtr opatřený speciálním antistatickým potahem, který pomocí nabitého povrchu odpuzuje prachové částečky (ty jsou většinou nabité kladně). Druhou fází je rozkmitání čipu i s low-pass filtrem pomocí mechanismu pro optickou stabilizaci a tím setřesení prachu, který se přeci jen na filtr nachytal. Tato technologie je dosti podobná ultrazvukové ochraně v zrcadlovkách Olympus a Panasonic.

V plném rozlišení má RAW snímek 4592×3056 pixel a to stačí na fotografii o rozměrech 39×26cm v rozlišení 300dpi, případně 60×40cm při rozlišení cca 200dpi. Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 100, 200, 400, 800, 1600 a 3200 ISO. V následujících ukázkách vidíte, jak se velikost ISO projeví na šumu u snímku v podvečerním a nočním světle. První snímek je celková ukázka a další výřezy při jednotlivých nastavení ISO.

ISO v denním i nočním snímku

Jak je patrné z ukázky u podvečerního snímku, je zrnitost neznatelná při ISO100 a ISO200. Při ISO400 je lehce patrná. Při ISO800 je vidět více a od ISO1600 je patrné, že fotoaparát se snaží udržet ostrost hran na stejné úrovni jako u nízkých ISO a to softwarovou úpravou i za cenu „vyhlazení“ ploch, zvláště je to patrné u ISO3200. Stejně tak je to patrné u nočního snímku, kdy použitelnost ISO3200 je tak více než diskutabilní. Mám pocit, že u A200 byl šum o jeden řád jemnější.

Plné rozlišení pro formát JPG je stejné jako pro RAW + je možné nastavit další 2 velikosti, velikost L – 4592×3056 pix, velikost M – 3408×2272 pix a velikost S – 2282×1520 pix. Kvalita JPG je rozlišena na 2 typy, a to jemná a standard. Kromě toho lze ještě využít kombinací RAW+JPG. Ukládat snímky lze na Compact Flash, MicroDrive a Memory Stick Duo, pro kterou je nutné přikoupit adaptér.

Čip pracuje s 8 barevnými režimy. Standardní, Živé, Portrét, Krajina, Západ slunce, Noční pohled, Černobílá a AdobeRGB. Sépie zde chybí. Všechny barevné režimy se dají upravit v třech nastaveních – kontrast, sytost, ostrost a to každý v 3 stupních nastavení, což dává poměrně velké množství kombinací.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Karel Omes
    Karel Omes
    Autor
    12.06.2008 06:12

    A350 umí velmi pěkné fotky, jen se k nim někdy člověk hůře dopracovává, než by to třeba bylo s levnější A200. Ale to je zase pouze moje subjektivní spekulace :o). Jsem člověk používající i manuální skla a v kombinaci s A350 je fotograf odkázaný na malý hledáček, který pro takové focení není moc vhodný.

  • Kajfik
    Kajfik
    12.06.2008 10:33

    Ještě mě napadla jedna věc.
    Škoda že jsi nevyzkoušel na 14 Mpix snimač nasadit toho tvého sonnara 300...

    NA internetu se vedou diskuze jestli dokažou SF objektivy konkurovat objektivum designovanym pro APS-C.

    Pisu to pro to, ze sam bych si rad poridil nejakou tristovku a tak by me treba zajimalo jak by dopadl
    vysledek napriklad Sonnar 300 vs Pentax DA 300/4 vs Sigma 100-300.

  • Karel Omes
    Karel Omes
    Autor
    12.06.2008 11:30

    SF sonnar 300/4 jsem nenasadil, neb jej již (předseda se usmívá) nevlastním. Zkoušel jsem ho s sonnarem 200/2,8 M42. Obrazová kvalita výborná, ale schopnost přesně zaostřit, právě na ten malý hledáček, velmi malá... stejně tak pokus ostřit na "živý náhled"...

  • Kajfik
    Kajfik
    12.06.2008 13:18

    Super diky, takze si nemyslis, ze je hloupost shanet sonnara na 10 mpix cip...

  • Karel Omes
    Karel Omes
    Autor
    12.06.2008 15:03

    určitě ne

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (59)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram