Na Oblík a Tříjezerní slať

Z Tříjezerní slati se vrátíme zpět a pokračujeme po modré až k Vchynicko – tetovskému kanálu (30min). Cesta podél kanálu je trochu jednotvárná. Zpestřují ji zajímavé klenuté mostky přes kanál. Asi po 40 min dojdete do místa, kde modrá značka začíná sestupovat od kanálu na Staré Srní. Cesta vede místy, kde bylo v poslední době postaveno několik rekreačních chalup. Na Srní budete asi za 40 min.

Oblík (1225m) je místo kruhového rozhledu. Místními je přezdívaný Pařezák. Celá vrcholová část původně zalesněného vrcholu je bezlesá jako důsledek větrné kalamity. Z vrcholu je krásný pohled na Roklan, který je odtud vzdušnou čarou jen 10 km. Pěkně vidět je i blízká rozhledna na Poledníku (1315m) i vzdálenější Luzný (1373m) a Boubín (1360m).

Tříjezerni slať je asi nejmalebnější šumavskou slatí, která je přístupná veřejnosti. Je zde povalový chodníček, který prochází kolem tří zdejších jezírek. Můžete si zde prohlénout typické rostliny vrchovištních slatí jakými jsou kyhanka sivolistá, rosnatka, klikva, bříza trpasličí či suchopýr. Délka stezky je asi 200 m.

Vchynicko – Tetovský kanál je významná technická památka postavená v letech 1789 – 1801 schwarzem­berským inženýrem J. Rosenauerem pro plavbu dřeva. Kanál obchází nesplavný úsek Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou. Jeho délka je 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m. Umělé koryto široké až 5 m je částečně vyzděno žulovými bloky.
Kanál je zavodněn až po desátý km na Mozau, odkud je voda vedena potrubím do akumulační nádrže pod Sedelským vrchem.

Odtud potrubí pokračuje přes vyrovnávací nádrž Vodní zámek až na turbínu vodní elektrárny na Čeňkově pile. Tato elektrárna patří Západočeské energetice a.s. Je zde stálá expozice s názvem Šumavská energie. Kanál dříve ústil do říčky Křemelné betonovou rampou, která je dodnes zachována.