Test Nikon Coolpix W300

Ukázkové fotografie

Veškeré fotografie byly ukládány v nejvyšší dostupné kvalitě jpg a v nejvyšším rozlišení buď v nějakém scénickém režimu (pod vodou bez výjimky režim Pod vodou), nebo v režimu Auto s továrním nastavením veškerých parametrů. Po najetí myší nad snímek se ukáží expoziční údaje. Po rozklikutí jsou k dispozici až originální snímky.

Nejkratší ohnisko. Vidíte ten prstík na pravém snímku? Levou ruku je třeba při focení s tímhle typem objektivů hlídat.

Nejkratší a nejdelší ohnisko.

A teď šum.

Jak ukazují předchozí výřezy , ISO do hodnoty 800 je použitelné velmi dobře.

Dvě turistické fotky.

Letěl kolem racek. Sáhnout pro fotoaparát, zapnout, neřešit nastavení a stisknout spoušť. Stihlo se to. Až na přiblížení.

Ukázkové panoramatické fotografie.

Střet starého a nového. Druhému snímku by slušela kompenzace expozice do plusu.

Protisvětlo dopadlo dobře.

První snímek vznikl okamžitě po vynoření, následující o 13 sekund později. V obou případech je použit režim Pod vodou. Uvedený barevný nádech není vadou, prostě to tak je. Když byla situace stálá, bylo vyvážení stejné. Jiné vyvážení je vždy způsobeno změnou, která bezprostředně předcházela. Míra „zčervenání“ závisí mj. na hloubce, poloze Slunce atp. Poslední dva snímky jsou barevně velmi líbivé a já mám červenější varianty raději.

A následují zmíněné dvě líbivé fotografie. Hloubka kolem tří metrů.

V našich končinách to pod vodou není to pravé ořechové, ale v Nechranické přehradě je aktuálně dohlednost tak metr a půl. A i tam W300 fotí dobře (cca tři metry hloubka, poslední snímek jen jeden metr).

Závěr

Mě osobně u podvodních fotoaparátů zajímají dvě věci. Jak fotí pod vodou a zda fotky mimo vodu jsou dobré. Pro Nikon Coolpix W300 platí, že pod vodou je výstup velmi dobrý. V zásadě není třeba do vzniklých fotografií jakkoliv zasahovat. Sice se v přechodných stavech může W300 splést při vyrovnání bílé, ale to je celkem běžná věc a v konečném důsledku je to drobnost. I mimo vodu jsou snímky kvalitativně shodné s dobrými výstupy z kompaktů vybavených stejně velkými čipy a periskopickým objektivem. Výstup v rozích má své vlastnosti a formát raw bychom asi upravovat ani moc nechtěli. W300 to zvládne skvěle sám, protože fotky jsou opravdu za všech okolností velmi dobré. K tomu připočtete velikou škálu nastavení, při kterých vznikají videosekvence, jejichž kvalita je výborná a to, že na trhu není zrovna velký výběr podvodních modelů. Naštěstí Nikon W300 rozhodně stojí za zvážení.