​MONITORY EIZO a kalibrace s tiskárnou

Antonín Charvát, generální manažer značky Eizo pro Českou Republiku, velmi často školí fotografy. Pokrok v technologiích je prý velmi rychlý. Před pěti lety mu žáci kladli často otázku: Na co si mám pořizovat monitor Eizo, který má velký barevný rozsah, když tiskárna má barevný rozsah menší a není tedy někdy schopna zobrazit barvy tak, jak je můžeme vidět na monitoru? Odpověď a další informace ohledně kalibrace monitoru a tiskárny už ve velmi zajímavém rozhovoru.

Odpověď zní: 

Protože jedna z podmínek korektního simulování (=napodobování) barev reprodukovaných tiskárnou na barevném monitoru je ta, aby monitor měl větší barevný rozsah, než simulovaná (= napodobovaná) tiskárna. Na monitoru s menším barevným rozsahem než tiskárna bychom viděli některé barvy, které by byly mimo barevný rozsah monitoru, barevně posunuté (odsycené).

Navíc se v posledních letech výrazně zvětšily gamuty tiskáren a i běžnější barevné tiskárny v současné době jsou tedy schopné reprodukovat Adobe RGB barevné tóny, které jsou mimo rozsah většiny kancelářských monitorů. 

Jaké nejčastější úlohy musí dnes fotograf ve spojitosti s monitorem řešit z hlediska jeho správného nastavení pro dosažení co „nejvěrnější“ reprodukce obrazu?

Je to nastavení, které zaručuje korektní reprodukco barevných tónů podle fotografických standardů. Většinou se jedná o standardy sRGB IEC61966–2.1a Adobe RGB (1998). Kalibrace monitoru znamená sladění obrazu s nějakým vzorem. Tím vzorem může být jiný monitor, nebo tiskárna, nebo to může být právě fotografický standard (norma). Nejčastěji fotografové řeší úlohu, jak to udělat, abych viděl fotografii na svém monitoru stejně jako můj kolega v Londýně? Jak tedy nastavit monitor v Praze a v Londýně, aby na nich fotografie připravené dle určitého fotografického standardu byla zobrazena stejně (nebo alespoň co nejvíce podobně)? Pokud zkalibrujete svůj monitor podle stejných pravidel a zajistíte, aby odpovídajícím způsobem byl také nastaven použitý fotografický prohlížeč/editor, pak uvidí pozorovatel na obou monitorech (v Praze i v Londýně) tentýž snímek stejně. 

Jak nastavit monitor dle zvoleného fotografického standardu?

Monitory Eizo toto řeší stisknutím tlačítka Mode (režim). Objeví se menu s různými fotografickými standardy, jedním z nich je např. sRGB nebo Adobe RGB. Uživatel si vybere fotografický standard a monitor je okamžitě přenastaven do konkrétního standardu. Podle zvoleného standardu se rovněž změní odpovídajícím způsobem barevný rozsah monitoru. Výchozí barevný rozsah monitoru (tzv. nativní rozsah monitoru) je daleko větší, než je barevný rozsah standardů sRGB nebo Adobe RGB.

Je ještě jiná možnost nastavení fotografického standardu?

Druhou možností je spuštění kalibračního programu, ve kterém zadáte cílové hodnoty fotografického standardu sRGB. Monitor se překalibruje a změní svůj barevný rozsah dle požadovaného fotografického standardu.

V tomto případě je třeba navíc používat fotografický prohlížeč/editor, který pro korektní reprodukci barev fotografií využívá tzv. barevný ICC-profil monitoru.

Další možností je spuštění kalibračního programu, ve kterém zadáte cílové hodnoty pro bílý bod a gamma dle fotografického standardu sRGB nebo Adobe RGB, ale gamut monitoru nastavíte jako tzv. „nativní“, tj. maximální barevný rozsah, který monitor umožňuje nastavit.

Také v tomto případě je třeba navíc používat fotografický prohlížeč/editor, který pro korektní reprodukci barev fotografií využívá tzv. barevný ICC-profil monitoru.   

Jak snadno nastavit monitor pro co největší sladění s tiskárnou? Jsou nějaké nové technologie, které by to umožňovaly i bez poměrně hlubokých znalostí ohledně správy barev ?

Nastavení monitoru podle vzorové tiskárny je obecně již složitější úloha, protože svou roli zde sehrává ještě navíc také charakter okolního osvětlení, které dopadá na tiskovou podobu fotografie. Součástí kalibračního softwaru Color Navigator, který Eizo nabízí ke svým fotografickým monitorům, je nabídka sladit monitor s tiskárnou. Umožňuje nastavení bílého bodu monitoru tak, aby barevná reprodukce na monitoru odpovídala reprodukci tiskových dat na tiskárně. Vyladění monitoru s tiskárnou vyžaduje znalosti nastavení správy barev pro tisk a nastavení správy barev pro nahlížení fotografie, kterou budete tisknout. 

Jak tuto otázku řeší společnost Eizo?

Společnost Eizo přemýšlela, jak vyřešit tuto úlohu v domácích podmínkách. Aby mohli svůj monitor s tiskárnou sladit i běžní domácí uživatelé bez rozsáhlé znalosti správy barev. Společnost Eizo se spojila s výrobci tiskáren Epson a Canon a s firmou Adobe, která je největším producentem editačních fotografických softwarů. Na základě poznatků všech těchto firem společnost Eizo vyvinula software, který se jmenuje QCM (Quick Color Match). Tento software umožňuje i v domácích podmínkách velmi snadno sladit reprodukci barevné fotografie na monitoru s domácí tiskárnou.

Program využívá vysoké stability zařízení, se kterými program QCM funguje. Uživatel si může vybrat z cca deseti podporovaných fotografických monitorů Eizo, pěti modelů tiskáren Canon a čtyř modelů tiskáren Epson.

Kdy má smysl kalibrovat fotografické monitory?

Například pokud chcete vidět fotografická data stejně jako jiní uživatelé, kteří mají nastavený monitor dle určitého standardu. Také v případě, že máte více monitorů a chcete na každém z nich vidět fotografická data stejně. V neposlední řadě je kalibrace nutná tehdy, pokud chcete sladit reprodukci fotografie na monitoru s reprodukcí fotografie na tiskárně. Opačně se dá říci, že kalibraci nepotřebuje ten, kdo neočekává a ani nepotřebuje tatáž fotografická data vidět stále barevně stejně a je mu jedno, jak vidí jeho fotografická data ostatní. 

Pokud někomu posílám fotografie, uvidí je stejně jako já?

Ano, pokud budou všichni zainteresovaní dodržovat zásady správného nastavení monitoru. Pokud si např. nastaví monitor podle stejného fotografického standardu jako vy. Pokud nějaká skupina lidí, pro které jsou fotografie určeny není schopna zajistit stejné nastavené monitoru (= nastavení podle stejných pravidel), pak je možné zvolit reprodukci fotografických dat na nějaké jiné jednotící medium, např. tisk fotografický papír. Všichni pak uvidí za stejných světelných podmínek stejná tisková data stejně vytištěná na téže tiskárně a na témže papíře stejně (nebo alespoň hodně podobně). 

Má smysl monitor kalibrovat pro úlohu tisku?

Pokud chcete sladit barevný výstup fotografie na monitoru s tiskárnou, tak musíte udělat malý průzkum, zda-li barevný rozsah tiskárny není větší než barevný rozsah monitoru. V případě, že má tiskárna větší barevný rozsah než monitor, pak kalibrace příliš nepomůže a smysl nemá.

A když má větší barevný rozsah monitor?

Pokud má monitor větší barevný rozsah než tiskárna, pak kalibrace smysl má, protože pak můžete docílit stavu, kdy v podstatě jakoukoliv barvu, kterou tiskárna vytiskne, je možné také věrně reprodukovat i na monitoru.

Dnes už jsou na trhu poměrně běžně přístupné i tzv. širokogamutové tiskárny a ty mají větší barevný rozsah než kancelářské monitory. Takový monitor pak nemá příliš smysl vůči takové tiskárně kalibrovat.

Jsou i širokogamutové monitory?

Je celá řada fotografických monitorů, které jsou širokogamutové. Jejich barevný rozsah je větší, než který vymezuje standard sRGB IEC61966–2.1. Některé monitory pak mají dokonce větší rozsah než řada širokogamutových tiskáren. Tady kalibrace má smysl a svůj praktický význam. 

Jaká je cena širokogamutové tiskárny?

Cena není nijak závratná. Širokogamutová tiskárna stojí od 15 000,– Kč do 30 000,– Kč. Před pěti lety taková tiskárna stála 100 000,– Kč. Takže dnes není problém tisknout doma kvalitní fotografie díky širokogamutovým monitorům a tiskárnám. A hlavně dostupným cenám. 

Jak často monitor kalibrovat?

Ke kalibraci monitoru máme dva důvody. Pokud se změnily obrazové parametry monitoru a potřebujete je nastavit zpět. Druhým důvodem je požadovaná změna obrazových parametrů monitoru neboli změna kalibrační úlohy. Například když editujete fotografie určené ke zveřejnění na internetu. Cílem je, aby fotografie viděli stejně všichni, kdo mají monitor nastavený dle standardu sRBG. Nebo když potřebujete sladit monitor s tiskárnou, kde je cílem vytisknout fotografii na tiskárně tak, aby vypadala stejně jako na monitoru. Jednou za čas je nutné kalibraci zopakovat také z důvodu stárnutí monitoru. Čím dražší monitor, tím je stabilnější a pomaleji stárne. U levnějších typů s označením CS se doporučuje rekalibrace každé 3 až 6 měsíců, u dražších řad s označením CG je vhodná rekalibrace každých 6 až 12 měsíců.

Najdete v ? e-shopech

24“ monitor s rozlišením WUXGA 1 920 × 1 200 px, úhlopříčkou 61 cm, technologií IPS a antireflexním povrchem. Vyniká svým mikroprocesorem EIZO. Barevný prostor může být tak velký a obraz na panelu LCD tak stabilní díky propracované elektronice a přesné kalibraci.
Najdete v ? e-shopech

27" velký pracovní monitor s rozlišením 2560 × 1440 obrazových bodů. Poměr stran 16:9. Široký barevný rozsah. 99% paleta Adobe RGB barevného spektra. Pozorovací úhly 178° na 178°. Kalibrační hardwarový mikročip. Přesné vyobrazení barev. 


Přesnost kalibrace samozřejmě závisí na přesnosti kalibrační sondy. Čím přesnější kalibrace chcete dosáhnout, tím dražší kalibrační sondu musíte vybrat. Pokud vás zajímá pouze nastavení jasu a „hrubé“ nastavení bílého bodu, tak vám postačí levnější kalibrační sondy. Pokud vás zajímá i přesné nastavení bílého bodu a barevného rozsahu monitoru, tak je lepší používat speciální spektrofotometry, které na rozdíl od kolorimetrů měří kolorimetrické souřadnice na základě spektrální analýzy vlnových délek snímaného světla. Jakou kalibrační sondu vybírat? Kdy je lepší investovat více a kdy postačí jednodušší kalibrační sonda?

V jakých cenových relacích se sondy pohybují?

Od nějakých 2 tisíc korun až do 1 milionu korun. Někdo si koupí sondu za 5 tisíc korun a očekává od ní absolutní přesnost. Ovšem jsou i sondy za 1 milion korun. Od 200 tisíc výše se jedná o takzvané etalony, což jsou měřící přístroje, které podléhají pravidelné kontrole a rekalibraci vyššími etalony. Tyto drahé přístroje se používají zejména pro kalibraci monitorů, na nichž záleží šíření signálu pro velké množství lidí. Jedná se zejména o použití v televizním vysílání. Když v tomto odvětví budete šetřit na sondě, tak se může stát, že 50 milionů lidí najednou uvidí pleťovky lidí na obrazovce do zelena. 

Najdete v ? e-shopech

24“ monitor s rozlišením WUXGA 1 920 × 1 200 px, úhlopříčkou 61 cm, technologií IPS a antireflexním povrchem. Monitor disponuje přesnou reprodukcí barev a softwarovým nástrojem ColorNavigator 6 pro rychlou, jednoduchou a barevně přesnou kalibraci.
Najdete v ? e-shopech

Profesionální 27" monitor s vestavěným kalibračním senzorem, rozšířený barevný prostor, zvládne zobrazit nejjemnější barevné detaily, rozlišení 2560 × 1440 v poměru 16:9, doba odezvy 6ms, jas 300 cd/m2, typicky kontrast 1 000:1, IPS matice s úhly pohledu 178°/178°.

Jaké jsou moderní metody automatické rekalibrace obrazových parametrů monitoru?

Využívá se zde technologie s integrovanými kalibračními senzory, které umožňují pomocí softwaru nakonfigurovat, jak často se má monitor kontrolovat a rekalibrovat. Moderní kalibrační software pozná, zda-li je monitor vybaven integrovaným kalibračním senzorem a dokáže toho využít. 

Jak tomu bylo s kalibrací dříve?

Dříve fotograf měl v šuplíku kalibrační sondu a měl poznamenán datum, kdy naposledy kalibroval monitor a pravidelně musel ručně monitor rekalibrovat. 

Slyšela jsem o dálkové kalibraci, o co jde?

Dálková kalibrace není určena pro domácí použití jednotlivců. Tato kalibrace se používá při přípravě a postprodukci filmových dat. Například mezinárodní společnost Lucas, která má sídlo v Los Angeles a má svá studia i v Montrealu v Kanadě. Obě tato studia se podílejí na přípravě dat pro jeden film. V Montrealu mají třeba 20 monitorů na zpracování filmu a v Los Angeles 30 monitorů. Bylo by velmi neekonomické jet z Los Angeles do Montrealu kalibrovat monitory, aby byly nastavené stejně jako v LA. Kalibrují se tedy dálkově prostřednictvím internetu. 

Umí fotografické reproduktory reprodukovat přímo (bez PC) také obraz z moderních fotoaparátů

nebo z kamer vybavených video-výstupem HDMI (SDI)?

Ke zpracování fotografie se v poslední době přidává i zpracování videa. Je to tím, že moderní fotoaparáty umožňují nahrávat i video. Vznikla otázka, zda-li monitory budou umět tato videa přehrát. Video pracuje s jinými formáty než fotografie. Fotografie pracuje s barevými složkami RGB, video pak většinou s rozdílovými složkami YCbCr. Bylo třeba na toto připravit i monitory, aby rozuměly oběma těmto formátům. Společnost Eizo k tomu přistoupila velkoryse a všechny modely monitorů označené CS, CX nebo CG umí pracovat jak s fotografiemi, tak i s videem. 

Najdete v ? e-shopech

27" monitor s extrémně tenkým rámečkem a rozlišením 4K UHD, odezva 5ms, kontrastní poměr 1300:1, jas 350 cd/m2
Najdete v ? e-shopech

27“ herní monitor s rozlišením QHD 2 560 × 1 440 px, úhlopříčkou 68,5 cm, technologií IPS a antireflexním povrchem.

Jakou technologii podsvícení Eizo u monitorů používá?

Eizo používá momentálně nízkoenergetické LED diody, které mají účinnost až 50%. Příkon se podařilo snížit na polovinu a tepelný vyzářený výkon na čtvrtinu. Těmto obrazovkám se říká studené obrazovky, jelikož když na ně sáhnete, jsou opravdu studené, nehřejí a nepřehřívají se jako jiné technologie. Díky tomu se uživateli monitoru nevysušuje tolik oční sliznice a vydrží pak mnohem déle pracovat bez únavy očí. Dříve člověk vydržel u monitoru 1–2 hodiny denně. Do místnosti s více monitory bylo dokonce nutné nainstalovat klimatizaci. Monitory se přehřívaly a vysušovaly oči. Ta doba je ale naštěstí pryč. Dnes mnoho lidí tráví u svých monitorů daleko více času (běžně 6–10 hod. denně) a to vyžaduje výběr kvalitního monitoru. 

Děkujeme za rozhovor!

www.eizo.cz

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram