S Antonínem Kratochvílem o reportážní fotografii

Antonín Kratochvíl se reportážní fotografii věnuje celý svůj život. Fotoaparát by se měl stát součástí dobrého reportážního fotografa. A dobrý reportážní fotograf by se měl stát součástí děje, který zachycuje. Reportážní fotografové fotí lidi, portréty, emoce, mnohdy však zapomínají na celkovou fotografii místa, kde reportáž vzniká. Stačí trochu poodstoupit a zachytit celý utečenecký tábor, tím by reportáž měla začít. Takovému snímku se někdy říká „otvírák“. Jaký by měl být dobrý reportážní fotograf? Co je důležité pro vznik opravdu dobrých snímků? A co pravda a lež na fotografiích? O tom všem s Antonínem Kratochvílem.

Setkani fotografu

Antoníne, čím je pro vás reportážní fotografie?

Pro mě osobně je to vyprávění o lidech, o věcech, o událostech. A hlavně je to svědectví.

Kdy jste s reportážní fotografií začal?

Už v šedesátých letech na umělecké akademii v Holandsku (Gerrit Rietveld Art Academy in Amsterodam), kde jsem studoval obor fotografie. Už tam jsem fotografoval reportáže, to byl můj začátek.

Co vás na reportážích bavilo?

Mě na tom bavila ta důležitost dokumentu. Že jsem se mohl začlenit do nějakého děje, o něčem vyprávět, na něco poukázat. Tenkrát jsem byl hodně politicky vyhraněný.

Ve vašich reportážích jste byl svým vyjádření neutrální, nebo to pro vás nebylo možné?

Do mých reportáží jsem dával svoje emoce. Jestli pocity mohou být neutrální? Ale nikdy to nebyl žádný přehnaný slaďák. Vždy jsem se podíval problému do očí a to jsem dával i do reportáží. Nikdy jsem se nesnažil fotit jenom plačící děti, slzy a tak dále. Fotil jsem věci tak, jak byly.

Pro koho jste tenkrát fotil?

Pro sebe a pro uměleckou akademii, tenkrát jsem byl studentem. Pár mých fotografií bylo otištěno v Holandsku už za mých studijních let. Jedna reportáž o starobinci byla otištěná v novinách a vzbudila velké pozdvižení. V reportáži bylo vidět, v jak špatných podmínkách tamní lidé žijí. Nakonec je rozstěhovali do jiných domovů. Ale já jsem to tenkrát viděl trošku jinak, přišel jsem z Československa - kde byl hrozný bordel a já to neviděl tak, že tam ti lidé žijí nějak špatně. Holanďané na tu reportáž zareagovali velice ostře.

Jak dlouho jste se ve svém životě reportáži věnoval?

Od začátku, celý život.

Ještě teď se reportáži věnujete?

Teď už reportáž moc nedělám. Ale občas se jí ještě věnuji, nedávno jsem dokončil reportážní projekt pro Národní Divadlo.

Co by podle vás měl mít dobrý reportážní fotograf? Nebo jaký by měl být?

Dobrý reportážní fotograf nemá lhát, musí říkat skrze své fotografie pravdu. Někteří ti kluci nebo holky pravdu zaobalí nebo zkreslí, nemají vlastní názor. Měli by být objektivní, impersonal řečeno anglicky. A měli by ukázat věci tak, jak jsou.

Je u reportáže důležitá komunikace?

Když můžeš komunikovat, tak samozřejmě ano. Mnoho lidí, které jsem fotografoval, neuměli anglicky a já neuměl jejich jazyk. Občas jsem měl s sebou překladatele, ale většinou jsem se tak nějak domluvil. Komunikace je důležitá, ale nesmíš to přehnat a příliš slovně komunikovat. Jde zde hlavně o vizuální komunikaci.

Jak k reportáži přistupovat?

Udělat si takzvaný research - místo, situaci a dění si předem zmapovat, abys věděla, do čeho jdeš. A aby ses v něčem nezmýlila, nebo abys nedávala sympatie na stranu, kam nepatří. Musíš se seznámit s problémem a když neumíš jazyk místních lidí, je dobré najmout si překladatele.

Takže klíčová je informovanost?

Ano, myslím si, že tím to začíná.

Jakými objektivy fotíte reportáž?

Já používám pouze jeden objektiv, 28mm. Díky tomuto objektivu jdu k lidem tak blízko, že se stanu součástí děje a lidé mě nechají být. Přestanou mě pozorovat, přestanou mě vnímat. Být součástí děje je, myslím si, klíč k reportáži. Že mi nikdo nečumí do foťáku.

Co je u focení reportáže klíčové?

Dozvědět se o dění v dané oblasti co nejvíc, takže informovanost. A přiblížit se co nejblíže k samotnému ději. Abys nebyla schovaná někde za rohem s dlouhou čočkou.

Je důležitější téma reportáže, nebo vidění fotografa?

Já si myslím, že vidění a to, jak celou situaci formuluješ, je důležité. Ale nikdo nemůže přinést celou pravdu, alespoň část té pravdy je ovšem důležitá. Každý má totiž svojí pravdu a ty jsi součástí té pravdy. Je důležité nelhat.

Jak jsou na tom podle vás současní reportážní fotografové?

Někteří jsou dobří a někteří stojí za hovno, jako vždycky. Někteří fotí hrozně rychle a vizuální stránce se moc nevěnují. Někdy je problém se k fotografovanému tématu více přiblížit. Špatné je, když fotograf tématu nerozumí, není dobře informovaný. Někdy fotografuješ lidi, kteří prožívají velkou bolest, třeba utečence, nebo jak někomu zemřeli rodiče. Hlavně reportáž nesmí být laciná. Musíš se přiblížit a tu bolest foťákem vytáhnout. Ale pláč a slzy na fotkách jsou laciné.

Co byste doporučil fotografům, kteří se chtějí věnovat právě reportáži?

Aby se seznámili se svým foťákem tak, aby se stal jejich součástí. Neměli by rušit lidi, které fotí. Měli by zachytit děj tak, jak probíhá, žádné pózování. Měli by dokázat zachytit esenci dění bez toho, aby někdo něco hrál.

Jak by měla podle vás vypadat opravdu pěkná reportáž? Co by měla obsahovat?

V reportáži je důležité, aby obsahovala fotku, která mluví o místě, kde se událost či děj odehrává. Fotografie místa, kde to je. Hodně reportérů fotí jenom lidi, lidi, lidi, ale neodstoupí od scény a neukáží, kde ty lidi jsou. Abys mohla reportáží vyprávět, musí obsahovat alespoň jednu fotku, kde je vidět například celý utečenecký tábor. Nebo fotka dějiště z letadla. A pak se můžeš přiblížit k lidem. Celkovou fotkou místa dění bych celou reportáž začal.

http://www.antoninkratochvil.com/

_____________­________________________­________________________­______________

Předchozí rozhovor s Antonínem Kratochvílem – o portrétní fotografii najdete zde

Rozhovor s Antonínemm Kratochvílem o dnešních fotografech zde

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Kurz rekvalifikace fotoreportér

Tip na článek

Doporučujeme: Nejlepší širokáče pro zrcadlovky
Doporučujeme: Nejlepší širokáče pro zrcadlovky

Ši­ro­ko­úhlé ob­jek­tivy ne­boli ši­ro­káče jsou mezi fo­to­grafy ob­lí­bené, ale ne vždy je snadné se mezi nimi vy­znat. Proto při­ná­šíme pře­hled nej­lep­ších ši­ro­ko­úh­lých ob­jek­tivů pro Ni­kon a Ca­non.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram
Setkani fotografu

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace