Antonín Kratochvíl - Dnešní mladí fotografové

Antonín Kratochvíl patří mezi sto nejvýznamnějších osobností ve světové fotografii. Dlouhá léta žil a působil v USA. Převážně se věnuje dokumentární fotografii, kterou také vyučuje na střední a vyšší odborné škole umělecké tvorby v Praze. Jelikož se často setkává s mladými fotografy, zná jejich slabiny i silné stránky. A když znáte svou slabinu, můžete být o to silnější. Stačí vědět, co vám chybí a můžete to doplnit. Co tedy dnešním mladým fotografů schází a na co by měli zaměřit svou pozornost? O tom už v přínosném, jasném a stručném rozhovoru s Antonínem.


Antoníne, vím o tom že vyučujete, kde a jaký žánr učíte?

Učím dokumentární fotografii, což je jedno z mých forte. Učím na škole Michael, což je střední škola a vyšší odborná škola umělecké tvorby v Praze. Brzy bude otevírat i privátní vysokou školu. Budou tam fotografové, film, grafický design a podobné kreativní obory, kde budu vyučovat samozřejmě opět fotku.

Jelikož se na škole setkáváte hodně s mladými lidmi, můžete sledovat generační rozdíly, co se týče přístupu k fotografii, jak tyto rozdíly vnímáte?

Většinou pozitivně, fotografie se přehoupla z analogu na digitál, pro lidi je to mnohem více dostupné z hlediska financí. Studenty musím samozřejmě motivovat, jinak usnou.

Jak je motivujete?

Ukazuji jim svojí práci a práci druhých fotografů, jejichž fotografie se mi líbí. Studenty motivuji tedy tím, jakých výsledků je ve fotografii možné dosáhnout.

Co je pro nynější mladé fotografy podle vás největší problém?

Já myslím, že je to neznalost historie. Historie je důležitá, to říkal už Shakespeare. Říkal, že minulost je prolog, tedy úvod. Minulost je budoucnost. Historií bychom tedy měli začínat. Většina mladých lidí historii neznají a nejsou schopní najít spojitost s historií. To se týká samozřejmě především historie fotografie. Nevědí nic o stěžejních fotografech, neznají jejich práci. Mým úkolem je ukázat svým studentům důležité fotografy. Tím je směřuji k tomu, aby měli představu kde jaký styl ve fotografii vznikl. Oni si mnohdy myslí, jak jsou originální, ale přitom nejsou, podobný styl a zpracování udělal již někdo dávno před nimi.

Jaké neduhy mají současní mladí fotografové a studenti fotografie? Třeba v technice?

Fotí moc fotek, nepřemýšlejí nad tím, co fotí. Co se týče digitálu, tak snímky nestojí moc peněz a mladí lidé na to hřeší. Místo toho, aby udělali deset fotek tak jich udělají třeba několik stovek. Když byla doba analogu a fotograf měl film s šestatřiceti políčky, tak o fotografii musel mnohem více přemýšlet, kdy zmáčknout spoušť. Dneska fotografové sekají fotky jednu za druhou a pak se v tom vůbec neorientují. Já od nich chci vždy jenom dvacet fotek, i když jich nafotili třeba tisíc.

Co je naopak na současných mladých fotografech zajímavé či pozoruhodné?

Určitě nové směry a nové techniky, které si osvojují. Digitál jim k tomu dopomáhá. Mají jiný pohled na svět, než má třeba moje generace. Takže je zde určitá nová koncepce, co se týče fotografie, ale ta historie jim chybí. Ale když své focení spojí s historií, když historii znají, tak se mohou vyvarovat klišé. Mladé fotografy vnímám jinak velmi pozitivně. Mají spoustu energie a elánu, a to je dobře.

Jsou v něčem konkrétně hodně napřed, co se týká fotografie? Díky digitální technice?

Byl jsem nedávno v Chebu, kde jsem měl pětidenní workshop, a ti mladí lidé měli neuvěřitelný přehled ne ani tak o fotce, jako spíše o drbech ze světa fotografie. Nemělo to tedy tu podstatu, kterou jsem očekával. Nemluvili o fotografiích fotografů, ale o drbech.

Co je podle vás pro začínajícího fotoamatéra hodně důležité?

Pro fotoamatéra nevím. Ale pro studenta fotografie, který se tím chce živit, je to jednoznačně právě ta historie fotografie. Z historie musíš vycházet, jinak se v tom motáš a nevíš, co je co, to si myslím já.

Jak se může fotograf odlišit od ostatních? Právě tou znalostí historie a hledáním něčeho nového?

Asi ano, nějakým přínosem, originalitou myšlení. Také je to o zpracování fotografií. Dneska je hodně trendů ve zpracování fotografií, ale je potřeba se toho vyvarovat a jít svou cestou. Najít něco originálního, přinést něco nového, což je velmi těžké. Hlavně proto, protože mladé lidi hodně ovlivňuje internet, a oni pak neumí najít svou vlastní cestu.

Já jsem také studoval akademii a lidí kteří se zasloužili o nějaký přínos do fotografie, bylo jenom pár, to bylo tak 0,1%. A to je strašně málo. Většina lidí, kteří vystudují fotografii, tak nakonec dělají něco úplně jiného. Zapojí se do průmyslu, prodávají foťáky nebo se motají okolo vizuálu. Ono dneska také uživit se fotografií není jednoduché, a to je asi tím důvodem. Trh s fotografií se zmenšil, hlavně časopisy šly do háje. Když se podíváš na časopisy a noviny u nás, tak mají stále ty stejné fotografy. Jsou, dá se říci, přitlačeni ke stěně, jde tam o kamarádství, nepotismus, korupci. Podíváš se na jeden časopis, a pak na další a je tam ten samý fotograf a ten samý epilog. Za mých dob bylo skvělé Miláno. Miláno mělo výborné časopisy, Linea Italiana, Vogue a podobně. Tyhle časopisy byly otevřené mladým fotografům. Do Milána jezdili mladí fotografové z celého světa a oni jim dávali práci. A bylo to úžasný. Dneska je to už také jinak, ale tenkrát to bylo skvělé. Proto Miláno bylo vždycky kreativně na špičce.

Za fashion fotografií se má jít prý právě do Milána.

To bývávalo, ono se to ještě říká? To je dobré (směje se Antonín). Já jsem tam také jel, v roce 1975 za fashion fotkou.

Jak nahlížíte na mladé fotografy, kteří fotí na film?

Takové to retro? Nevím jestli to není jenom nějaká manýra, myslí si, že když fotí na film, tak je to velké umění. Já si myslím, že digitál je dnes už lepší než analog, i vzhledem k tomu, že je ten proces vzniku fotografie mnohem lacinější. Zpracování fotek je mnohem volnější a udělá stejně dobrou fotku jako analog. Jediný problém je, že když chceš digitální fotografii vyvolat klasickým způsobem, tak ji musíš přehodit na negativ. Ale není to nemožné.

_____________­________________________­________________________­________________________

Antonín Kratochvíl je osobností Setkání fotografů 26.11.2016, kde budete moci navštívit jeho přednášku a workshop

Web Antonína Kratochvíla: http://www.antoninkratochvil.com

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Pavel_P
    Pavel_P
    09.09.2016 09:34

    "Nevím jestli to není jenom nějaká manýra, myslí si že když fotí na film tak je to velké umění."

    "když své focení spojí s historií, když historii znají, tak se mohou vyvarovat klišé"

    dobrý rozhovor a u těchto myšlenek pokyvuju hlavou, díky

  • E.B.E
    E.B.E
    09.09.2016 23:08

    ...jj. Mít dnešní foťáky omezení závěrky na třicet fotek, nebo baterku nejvýš na pede, asi by se musel člověk hodně zamyslet, kdy a co cvakne :-) Ale dá se to cvakání pochopit. Jen by měl mít člověk trochu skromnosti, sebereflexe a nenazývat se hned umělcem a fotografem, nechlubit se hned světu každou fotkou z dovolené. Kdo se v tom má přehrabovat

  • kikiris
    kikiris
    10.09.2016 11:26

    Svatá pravda Romane, to by mělo být u každého nového foťáku napsáno
    "že méně někdy znamená více". Ale někteří tvrdí, že cvakat, cvakat je to
    nejlepší pro začínajícího fotografa, že se tím více naučí. No já si myslím
    pravý opak. Že přemýšlet o kompozici, o světle chce trochu času a vidět
    už dopředu, co chci na snímku mít a jak by měl asi vypadat. U akční,
    sportovní, či reportážní fotografie je to trochu jinak, protože není moc
    času na zachycení toho pravého okamžiku a musí se jednat velmi rychle.
    A v dnešní době je až do očí bijící, skoro absolutní absence skromnosti,
    slušnosti a hlavně pokory. Většinou má navrch arogance, nabubřelost
    a bezcitnost, což je nejvíce viditelné u "našich" politiků ...

  • Radim Cirrus
    Radim Cirrus
    11.09.2016 17:37

    Také si myslím, že nejlepšími fotografy jsou reportážní. Musí v krátké chvíli vyhodnotit situaci, správně komponovat se smyslem pro detail perfektně zasazeného do prostředí a zároveň hlídat světelné podmínky. Fotografie, která má v budoucnu nabýt své hodnoty nebo ji překonat, by měla vycházet ze všech jmenovaných aspektů. Zvláště hodnotná pak bude v případě, jsou-li zachovány všechny prvky bez zásahu editorů.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (4)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram