Chcete se na nové verzi fotoaparat.cz poprvé přihlásit se svým starým účtem? Použijte prosím aktivační formulář.

Olympus E-M1 Mark II - první zkušenosti (+ aktualizace)

Druhá generace vlajkové lodi bezzrcadlovek Olympus je tu a výrobce ji vylepšil po všech stránkách. Měli jsme možnost s novinkou fotit na workshopu ve španělském Rondu - jak se nám přístroj líbil se dozvíte v tomto článku. Najdete tu ukázkové fotky v plném rozlišení (20MPx), srovnání šumu (ISO až 25600) či 4K video samply. A kolik že vlastně bude E-M1 II stát?

(Aktualizace 8.12.2016 – přidány snímky v High Res režimu, další příklady Pro Capture, Live Composite a sekvenčního snímání s AF)

E-M1 Mark II je bezzrcadlovka pro profíky – Olympus ji prezentuje jako plnohodnotnou náhradu profesionálních zrcadlovek – a byť není první, kdo to o nějakém svém mirrorless modelu tvrdí, po prvním seznámení mám pocit, že to opravdu není daleko od pravdy.

Fotoaparát jsme měli v ruce na Olympus workshopu ve španělském městečku Rondo nedaleko Malagy. Byť tedy šlo „jen“ o jednodenní prezentační akci, díky bohatému programu workshopů a faktu, že jsme měli přístroj u sebe po celou dobu konání akce a až dlouho do večera, mohli jsme se s ním seznámit natolik, že si zde troufnu i o první zhodnocení přístroje, jeho kladů i záporů. Samozřejmě se můžete těšit i na plnohodnotnou recenzi, ale vzhledem k tomu, že jde o „nedostatkové zboží“, to ještě chvilku potrvá. Ale je na co se těšit!

Trochu historie – Olympus ještě před bezzrcadlovkami vyráběl DSLR tzv. E-systému. Jeho poslední top-modely E-3 a E-5 tak nějak stále spadaly spíše do poloprofesionální sféry a byť to byly celkově povedené přístroje, skončily, jak skončily. Zbyla po nich ovšem celá řada někdy až neskutečně kvalitních objektivů. Ty tak trochu osiřely, protože modely PEN a OM-D, kterými Olympus (s mnohem větším úspěchem) DSLR nahradil, si s nimi moc nepovídaly. Přes adaptér to šlo, ale ostření nebylo nic moc a malá těla bezzrcadlovek nebyla ani ergonomicky kdovíjak vhodná. Proto přišel model OM-D E-M1 (test), který dostal „zrcadlovkový“ grip a hlavně ostření pomocí detekce fázového posunu, díky čemuž začaly tyto objektivy ostřit opět svižně. Navíc byl model E-M1 rychlejší, pohotovější a menší, než předtím E-3/E-5 a přitom dělal kvalitnější fotky. Kompatibilitu s DSLR objektivy Olympus hodně inzeroval – byla to velká výhoda, protože některé objektivy prostě na bezzrcadlovky nebyly.

Nyní uzrál čas E-M1 nahradit novějším modelem a Olympus to vzal „z gruntu“. E-M1 Mark II přichází do zcela jiné situace, kdy už je mnoho profesionálních objektivů bývalého 4/3 systému nahrazeno kompaktnějšími m4/3 variantami nové řady „Pro“. I situace na trhu je však odlišná – profesionálně zaměřené bezzrcadlovky již má více výrobců a konkurenční tlak je zase o něco větší. Olympus tedy přitlačil opravdu hodně a výsledkem je bezzrcadlovka, která se opravdu může honosit označením „profi“.

Co to znamená, že je fotoaparát profesionální? Že je velký a má fullframe senzor? Ne, doslova to znamená, že je primárně zaměřen na pracujícího fotografa, protože nic víc slovo „profesionál“ neznamená.

E-M1 II to splňuje. Její hlavní lákadla jsou rychlost, velikost a odolnost.

Samozřejmě, vždy tu bude handicap v podobě menšího 2× crop senzoru (vyšší šum, nižší DR), ale tento handicap se s postupujícím technologickým pokrokem začíná projevovat stále výhradněji (existuje takové slovo?) v extrémních světelných situacích.

Ne každý pracující fotograf na ně narazí. Ten, kdo na ně naráží často, stále asi sáhne po fullframe. Jakmile se ale nepohybujeme na hranicích možného, může leckterý profesionál dát přednost nižší váze a rozměrům, zvlášť když penalizace v obrazové kvalitě není v takovém případě kdovíjak patrná (i díky tradičně skvělým Zuiko objektivům).

Dnes se pokusíme si povědět víc o výhodách tohoto konkrétního modelu, ale samozřejmě i jeho nevýhodách či místech, kde se stále dá zlepšovat. Ale je fakt, že jich od minula hodně ubylo.

1) Ergonomie, komfort

Od pohledu se toho na přístroji moc nezměnilo, ale ve skutečnosti změnilo:-) Prvně, grip je větší a líp se drží (super!), druhně, displej není výklopný jen nahoru a dolů, ale je na kloubu (na video lepší, na focení mám radši původní variantu). Tlačítka a točítka zůstala přibližně tam, kde byla. U profesionálně zaměřených modelů to tak bývá – nikdo se nechce přeučovat „za pochodu“, když jde o peníze.

Změnilo se rozložení ovladačů na přídavném bateriovém gripu (HLD-9), kde je nově zduplikovaný čtyřsměrný ovladač.

Ke komfortu uživatele přispěje hledáček s rychlejší odezvou (byť stejným rozlišením 2.36 m. bodů) či delší výdrž na baterii a rychlejší nabíjení.

2) Nové menu

E-M1 II přináší nové menu. Je na černém podkladu, tedy kontrastnější, než dosavadní „modré s obrázky“ a zejména logičtěji uspořádané. Působí více profesionálně a hlavně v menu s „ozubeným kolečkem“ se lze vyznat, protože je sdružené do popsaných obrazovek, takže žádný nekonečný seznam. Co v menu přibylo, je nastavení nejdelšího času závěrky při Auto ISO. K čemu je to dobré najdete v tomto článku.

3) Rychlost – AF

Automatické ostření se pocitově velmi zrychlilo. Nemalý podíl na tom má systém detekce fázového posunu se 121 křížovými body. To je velký rozdíl oproti Mark I, který měl všechny PDAF body lineární (citlivé jen na vertikály). Byť už to Olympus nijak neinzeruje, AF s E-systémovými Zuiky by měl být nyní už opravdu jako na DSLR.

S-AF měly modely OM-D rychlý vždycky, ale nový systém by měl zlepšovat hlavně C-AF. S tím mají nižší modely, spoléhající pouze na detekci kontrastu, obvykle problém.

Kvalitní C-AF ocení fotografové sportu, zvířat, nebo milovníci videa (k tomu více dále).

Z vlastní zkušenosti – AF je fakt dobrý. Mám z něj pocit jako z lepší zrcadlovky, což je velký úspěch. Olympus mu věří natolik, že umožňuje s kontinuálním ostřením snímat až rychlostí 18 snímků za vteřinu (v režimu elektronické závěrky). Zda proostří skutečně všechny snímky v sekvenci bude chtít testovat déle, protože nedokáži z krátkého seznámení vždy určit, kdy se netrefil systém a kdy já:-)

Přikládám 2× fotku dravce v letu v plném rozlišení, pokropeného sekvencí s C-AF:

E-M1MarkII , OLYMPUS M.40-150mm F2.8, ISO 320, F2.8, 1/2500 s, 150.00 mm, WB Automatick?

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8, ISO 250, F2.8, 1/3200 s, 40.00 mm, WB Automatick?

Zvířat jsme fotili víc, nejen ptáky, třeba i běžící býky. Olympus statečně zvládal:

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8, ISO 400, F3.2, 1/2000 s, 150.00 mm, WB Ru?n?

Jestli E-M1 II zaostří i za špatného osvětlení jsem zkusil po západu slunce. Zaostří, rychlost samozřejmě klesne, ale spolehlivost je dobrá:

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.12-40mm F2.8, ISO 3200, F3.5, 1/13 s, 12.00 mm, WB Automatick?, kompenzace -2EV

Sečteno, podtrženo: E-M1 II vás zdržovat nebude, autofocus spolupracuje, je spolehlivý a nestojí v cestě ani pro focení akce. 

4) Rychlost – sériové snímání

E-M1 II je rychlý. Jako u jiných modelů OM-D se maximální rychlost snímání (stejně jako nejkratší možný expoziční čas) liší dle použité závěrky – mechanické nebo elektronické (při použití mechanické lze první lamela delegovat na elektronickou beze změny výkonu, což je u Olympusu trochu kryptograficky označeno jako Antishock 0 s.).

Mechanická závěrka umožní maximálně 15 sn./s bez AF a 10 sn./s s AF. Elektronická až 18 s AF.

Pokud AF nepotřebujete, pak elektronická zvládne krátký burst 60 sn/s. v RAW i JPEG.

To jsou čísla, která E-M1 II řadí spíše po bok čistě profesionálních zrcadlovek (v některých parametrech, jako 60 sn./s burst je i převyšuje).

Ani v tomto směru vás E-M1 zdržovat nebude.

Zde se hodí zmínit i režim " Pro Capture", který po namáčknutí spoušti ukládá snímky do bufferu rychlostí 60fps (až minutu) a po domáčknutí posledních 14 uloží. Pokud spoušť podržíte, ukládá dál. Tak vznikla třeba následující fotka (mírně oříznuto):

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F2.8, 1/25600 s, ISO: 3200, komp. exp. 0, WB Automatick?

Běžnými režimy snímání toto snadno nepořídíte… všimněte si zkreslení letek šípu elektronickou závěrkou (tzv. „rolling shutter“ efekt, byť velmi mírný).

A abyste mi věřili, že to nebyla náhoda (a udělali si představu o snímkové frekvenci 60 sn./s) tak ještě tři další obrázky vyfocené těsně za sebou:

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F2.8, 1/25600 s, ISO: 3200, komp. exp. 0, WB Automatick? E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F2.8, 1/25600 s, ISO: 3200, komp. exp. 0, WB Automatick? E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F2.8, 1/25600 s, ISO: 3200, komp. exp. 0, WB Automatick?

5) Obrazová kvalita, šum

Ano, vím, že vás tohle zajímá. Je to „jen“ Olympus a má „miniaturní“ obrazový senzor. Přesněji čtvrtinový oproti fullframe.

Naštěstí dnešní technologie umožňuje věci nevídané a současný 4/3 senzor se vyrovná pár let starým APS-C senzorům bez problémů. Dynamický rozsah či rozlišení si nezadá ani s některými pár let starými fullframy. Šum – tam samozřejmě oproti větším senzorům handicap být musí, ale oproti APS-C je malý. Pokud jste však vysazeni na fotografování na ISO 6400 a víc, je fullframe lepší volba. Všimněte si, že nepíši „pokud jste vysazeni na snímání za špatných světelných podmínek“, protože až tak jednoznačné to není, jak uvidíme v další kapitolce. Nejprve však tradiční srovnání šumu ISO 200–25600:

ISO: 200 ISO: 400
ISO: 800 ISO: 1600
ISO: 3200 ISO: 6400
ISO: 12800 ISO: 6400
ISO: 12800 ISO: 25600

(vše JPEG s vypnutou redukcí šumu)

Zde si dovolím zakritizovat. Proč základní ISO 200 (na malém snímači?). ISO 100 by umožnilo ještě čistší fotky! Je tu sice nastavení LOW (česky chybně přeloženo jako „vysoké“),které odpovídá hodnotě ISO 64, ale to je softwarové a obere vás o dynamický rozsah ve světlech.

V době psaní článku nebylo možné rozumně převést RAW v ničem jiném, než Olympus Vieweru, který ovšem dává v podstatě totožný výsledek jako snímání v JPEG, kvůli algoritmům výrobce. Snímek jsem tedy zkusil aspoň převést bez úprav v RawThe­rapee, programu, který převede téměř všechno. Výsledek (výřez) přikládám jen pro zajímavost- nedělejte z něj závěry, protože ani Raw Therapee nepodporuje v době psaní recenze E-M1 II oficiálně:

Když už jsme u šumu a jeho redukce – E-M1 II má senzor s 20MPx bez low-pass filtru, což by mělo znamenat super detailní snímky. Po prvním zapnutí a vyfotografování snímku zjistíte, že neznamená. Ale než začnete E-M1 II kritizovat za neostrý výstup, zkuste si pohrát s JPEGem! Dlouhodobě tvrdím, že Olympus má jeden z nejlepších JPEG enginů, ale jeho pravá síla je skryta za zbytečně vysokou výchozí redukcí šumu, která ovlivňuje i nízké citlivosti (zde by se Olympus – a ostatní – měli učit od Pentaxu, kde lze sílu redukce nastavit variabilně pro různé hodnoty ISO).

Nastavte však redukci šumu v JPEG ze „standard“ na „Off“ a budete koukat. Zároveň můžete snížit doostřování na –1, ať není přeostřeno. Nebojte se vysokých ISO, zde výrobce rozumně redukuje barevnou složku dál (jak vidíte na srovnání výše) a vypnutí redukce (byť ani „Off“ není úplné) se týká jasové, která obsahuje vizuální detaily. Srovnání „Standard“ a „Off“ :

6) Stabilizace

Dalším zlepšením oproti starším óemdéčkům je stabilizace s udávaným výkonem 5,5EV (dle CIPA), což je zlepšení o půl clony. V kombinaci s novými stabilizovanými Zuiky se dostáváme na limity technologických možností stabilizace (asi 6.5EV). Podle vyjádření Olympusu je to proto, že gyroskopické senzory jsou při takové citlivosti již rušeny rotací Země.

Zda stabilizace funguje? Funguje. Níže přikládám dva snímky z ruky. První je focený z ruky na 2 vteřiny (slovy dvě vteřiny) se zapřením ramenem o bok autobusu a fotoaparátem na oku, druhý je 1 vteřina zcela volně z ruky:

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.12-40mm F2.8  F5.0, 2.0 s, ISO: 200, komp. exp. 0, WB Automatick?

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.12-40mm F2.8  F4.5, 1.0 s, ISO: 200, komp. exp. -1, WB Automatick?

Samozřejmě se to nepodaří vždycky, ale to, že je to vůbec možné udržet, je neuvěřitelné. Díky takovému výkonu stabilizace je možné použít výrazně nižší ISO při focení statických scén, než by bylo možné s nestabilizovaným fotoaparátem/ob­jektivem (platí pro statické snímky). Pokud je výhoda fullframe senzoru 2EV v citlivosti (4× větší plocha), při použití nestabilizovaného objektivu (či objektivu s hodnotou výkonu stabilizace nižší než 3.5EV, respektive 4.5EV srovnáváme-li s E-M1 II + stabilizovaný objektiv) má fullframe fotoaparát vůči E-M1 II naopak nevýhodu při fotografování statických snímků za nízkého osvětlení.

Při fotografování akčních snímků, kde je potřeba zejména krátký expoziční čas, se to samozřejmě obrací.

7) Paměťová média

Olympus E-M1 Mark II disponuje dvěma sloty na paměťovou kartu (SD/SDHC/SDXC). Pokud mě neklame paměť, je teprve třetí bezzrcadlovkou, která je duálním slotem vybavena (po Fujifilm X-Pro 2 a X-T2). Jinak je to výsada zrcadlovek, a to ještě vyšších řad.

Nejen to, jeden slot ( proč jen jeden?) podporuje standard UHS-II (156 MB/s až 312 MB/s). Karty této rychlostní třídy poznáte dle dvou řad kontaktů místo trypické řady jedné.

Karta standardu UHS-II

Je to dobré hlavně pro video – E-M1 II podporuje bitrate až 237 Mbps. Oceníte to i při vyprazdňování bufferu při sériovém snímání.

8) 4K video

Olympus s modelem E-M1 II naskočil do rozjetého vlaku 4K videa. Natáčet je možné do rozlišení 4096×2060 při frekvenci 24p (bitrate až 237 Mbps) nebo 3840×2160 při 30p (bitrate 102 Mbps). Samozřejmě můžete točit i do Full HD, kde pak máte možnost snímkové frekvence až 60p.

Podporované formáty jsou MPEG-4, H.264.

Samozřejmostí jsou stereomikrofony i podpora externího mikrofonu a sluchátek.

Video může být stabilizované jak mechanicky, tak elektronicky. Stabilizace je velmi účinná i zde, jak ukáže dvojice krátkých klipů, točených z jedoucího auta po polní cestě:

(Klipy měly být delší, ale projevil se zde bug předprodukčního kusu, bohužel. Finální kusy by měly být samozřejmě bez bugů!)

Naštěstí jedno delší video mám:

9) Objektivy

O portfoliu objektivů systému m4/3 už se toho napsalo hodně; díky tomu, že v něm vyrábí více výrobců (hlavně Olympus a Panasonic, ale i další), je mezi bezzrcadlovkami nejkošatější. V případě E-M1 II se uživateli otevře ještě celý systém objektivů E-system (skrze AF adaptér), který obsahuje některé stále zatím ojedinělé objektivy (14–35/2, 35–100/2, 300/2.8, 50/2 macro…).

Nejvhodnější objektivy pro E-M1 II jsou ale skla řady M.Zuiko Digital Pro: 8/1.8 fisheye, 7–14/2.8, 12–40/2.8, 12–100/4 IS, 25/1.2, 40–150/2.8 a 300/4 IS. Objektivy jsou opticky výborné a přitom kompaktní (spoléhají na rozdíl od starých Zuik i na softwarové korekce) a kompletně utěsněné.

Hlavní výhodou systému je ale fakt, že „čtyřková šestistovka“ váží 1475g… 

10) Závěr

Na druhém E-M1 II se mouchy hledají těžko, zvláště po krátkém seznámení. Napadá mě nemožnost nabíjení přes USB (přitom má moderní USB Type C), prostor v battery gripu jen na jednu baterii, nepříliš dobré výchozí nastavení JPEGu (jde ovšem precizně vyladit), chybějící nativní ISO 100, rozlišení, šum a dynamický rozsah pořád kus za nejlepší APS-C konkurencí, použití směrových kláves místo plnohodnotného joysticku, absence zabudovaného blesku, stále pár nelogičností v menu… vidíte, jak si vymýšlím?

Naopak kladů nacházím hodně. Ať už je to rychlý, citlivý a spolehlivý AF, neskutečné rychlosti sériového snímání, chytré funkce jako Pro Capture, Live Bulb, Live Time, Live Composite nebo Hi-res Shot (ten složí 8 expozic do 50MPx snímku), rozsah časů závěrky od 60s do 1/8000s mechanicky a 1/32000s elektronicky, synchročas 1/250s, úžasná stabilizace, kvalitní 4K video, podpora Zuiko Digital objektivů, výklopný dotykový displej, dva sloty na kartu, podpora UHS II, slušná výdrž na baterii, kompletní utěsnění proti vodě a prachu, pohodlný grip a ovládání při stále kompaktních rozměrech, nové přehlednější menu, snadné uživatelské vyladění téměř všeho, nebo možnost vyvolávat RAW přímo ve foťáku.

Za to všechno si zaplatíte. Zaplatíte trochu víc, než jste zaplatili za minulou generaci, což je zkrátka symptom toho, že E-M1 Mark II výrobce řadí zase o trochu výš, než jedničku – směřuje jí na profíky a nestydí se za to.

Zaplatíte bez pár korun  55 tisíc.

Vyplatí se to? Pokud vám fotoaparát vydělává, tak rozhodně ano. Pokud chcete foťák pro radost či do rodiny, nebudu vám E-M1 II rozmlouvat, ale doporučím se podívat i na další modely výrobce, jako je E-M5 II, PEN-F nebo první generace E-M1, která se stále vyprodává.

11) Aktualizace o nové snímky

S fotoaparátem jsme měli možnost podruhé si zafotit v kulturním středisku Továrna v Praze v Dělnické ulici.

Díky zkušenosti ze španělského workshopu jsem již věděl, co od fotoaparátu čekat a co jsem ještě chtěl vyzkoušet. Níže najdete snímky, které jsem na akci pořídil, je to zejména režim vysokého rozlišení (50MPx), opět funkce Pro Capture a také sériové snímání s průběžným ostřením. Tentokrát jsem na fotoaparát nasadil novinku mezi objektivy, ohlášenou společně s E-M1 II, M.Zuiko Digital 25mm F1.2 Pro.

Závěr, který jsem sepsal po první zkušenosti s přístrojem se mi opět potvrdil.

Hi-res režim

V JPEGu je rozlišení hi-res multiexpozičního režimu 50MPx ( jak to funguje najdete zde). V RAWu je to až 80MPx, ale s nižší ostrostí. Příklady v JPEGu v plném rozlišení:

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.25mm F1.2, 25.00 mm, F6.3, ISO 200, 0.6 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV E-M1MarkII      , OLYMPUS M.25mm F1.2, 25.00 mm, F5.6, ISO 200, 1/30 s, WB Automatick?, kompenzace -1 EV

Jak vypadá obraz ve vysokém rozlišení vůči obrazu s běžným rozlišením (z prvního snímku)

U modelu E-M1 Mark II je tento systém vylepšen o detekci a odstranění vlivu pohybu, který může při pixel-shiftnutém záznamu způsobit artefakty. Jak to dopadlo, vidíte u plaménku svíčky. Stále to není vhodné pro snímání pohybujících se objektů, ale „pruhy“, které se tvořily u starších modelů, se podařilo omeizt.

Pro Capture

Připomenu, o co jde: přístroj po namáčknutí spouště snímá rychlostí až 60 sn./s, ale snímky ukládá do bufferu. Po domáčknutí spouště uloží posledních 14 snímků na kartu a pak uloží ještě dalších až 25, dokud držíte spoušť:

Sériové snímání/ostření

Přístroj dokáže proostřit kontinuálním autofokusem až 18 sn./s (s elektronickou závěrkou). Níže je sekvence fotografovaná na pomalejší sekvenci (mechanickou závěrkou), ovšem i v tomto režimu dokáže přístroj udělat až 10 snímků za vteřinu s průběžným AF. Jednu z fotografií přikládám i v plném rozlišení:

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.25mm F1.2, 25.00 mm, F1.2, ISO 1600, 1/800 s, WB Automatick?, kompenzace -0.30 EV

Live Composite

Režim „LIVECOMP“ známe již z předchozích modelů OM-D. Jde o skládaný snímek „malování světlem“, tedy funkci, která vás nechá vyfotit základní expozici, a pak ve volitelném intervalu snímá další snímky, ze kterých k původní expozici přičítá pouze světlejší body. Můžete tak „malovat světlem“ (luminografie), ale i například svítit běžné statické scény bez „stresu“ z omezeného času. Hlavně ale výsledek můžete průběžně prohlížet:

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.25mm F1.2, 25.00 mm, F13, ISO 200, 1.0 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV

Několik dalších snímků:

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.25mm F1.2, 25.00 mm, F1.2, ISO 200, 1/200 s, WB Automatick?, kompenzace -0.30 EV

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.25mm F1.2, 25.00 mm, F1.2, ISO 200, 1/1000 s, WB Automatick?, kompenzace -0.30 EV

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F2.8, 1/25600 s, ISO: 3200, komp. exp. 0, WB Automatick?

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F2.8, 1/12800 s, ISO: 2000, komp. exp. 0, WB Automatick?

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.12-40mm F2.8  F5.6, 1/640 s, ISO: 200, komp. exp. 0, WB Automatick? E-M1MarkII      , OLYMPUS M.12-40mm F2.8  F4.5, 1/1000 s, ISO: 200, komp. exp. 0, WB Automatick?
E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F2.8, 1/250 s, ISO: 400, komp. exp. 0.70, WB Automatick? E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F2.8, 1/1250 s, ISO: 200, komp. exp. -0.30, WB Automatick?

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.12-40mm F2.8  F6.3, 5.0 s, ISO: 64, komp. exp. -1, WB Ru?n?

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F4.0, 1/1000 s, ISO: 200, komp. exp. -0.70, WB Automatick? E-M1MarkII      , OLYMPUS M.40-150mm F2.8  F3.2, 1/2000 s, ISO: 200, komp. exp. -0.70, WB Ru?n?

E-M1MarkII      , OLYMPUS M.12-40mm F2.8  F5.6, 1/250 s, ISO: 200, komp. exp. -0.30, WB Automatick?

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jakub Súkeník
    Jakub Súkeník
    Autor
    16.11.2016 12:01
    Reaguje na Ramadán 16.11.2016 11:13:

    "Profizrcadlovkám podle mě nikdy vážně konkurovat nebude, a to z jednoho..." - zobrazit celý komentář

    Ne každá profesionální fotka potřebuje mít hloubku ostrosti "jak papír" (často naopak)... při ohniscích jako je 300mm (wildlife, sport) je pak hloubka ostrosti zcela vedlejší, spíše se pozadí "filtruje" samotným úzkým výřezem. Doporučuji třeba fotku orla z článku. Je tam problém s příliš velkou hloubkou ostrosti? Byla by fotka lepší, kdyby měl orel méně zaostřený zobák?
    S mnoha Olympusy jsem fotil a při použití dostatečně světelných objektivů se mi "rozostřit pozadí" podařilo více než dost.
    Zvlášť s přihlédnutím k faktu, že dnešní standard mezi profesionálními zoomy je stejně F2.8 a F4, což není problém s m4/3 systémem replikovat, stačí použít objektivy F1.4 (ty jsou jen pevné, ale o to u m4/3 tak nějak jde) nebo F2 (zde má Olympus i starší Zuiko Digital základní zoom).

  • Jakub Súkeník
    Jakub Súkeník
    Autor
    16.11.2016 12:12
    Reaguje na Ramadán 16.11.2016 11:13:

    "Profizrcadlovkám podle mě nikdy vážně konkurovat nebude, a to z jednoho..." - zobrazit celý komentář

    Ještě bych to shrnul asi tak: profesionál, pro kterého je malá hloubka ostrosti na prvním místě, si to nekoupí.
    Potkal jsem však už dost profíku, ať už s Olympusem nebo třeba EOSem 7D/7D II, jehož čip není zase o tolik větší... většinou šlo právě o ty, kteří vyžadovali crop kvůli většímu dosahu (7D) nebo o nenápadnost či snadnou přenosnost (Olympus).
    Do jednoho pytle se lidi házet nemají, a platí to i pro pracující fotografy :-)

  • Ramadán
    Ramadán
    16.11.2016 13:02

    Když se řekne profík, představím si hlavně reportéra, který musí fotit prakticky všechno od reportáže přes portrét, rodinné foto, krajinu, svatby, sport až po klidně toho letícího orla. Někdy malou HO nepotřebuje, často ale ano. Proto potřebuje hlavně univerzální foťák s širokou nabídkou různých objektivů, který mu to umožní. Naprostým standardem je FF zrcadlovka s několika zoomy f2,8 a k tomu nějaký ten portréťák. Kdybys to chtěl replikovat 4/3" systémem, musel bys mít reportážní zoomy f1,4 a portrétní objektivy f0,7, což zní jako sci-fi:)

    Bezzrcadlovky s takhle malým čipem můžou být (a často jsou) pro profíka šikovný kapesní doplněk, ale nikdy nebudou "plnohodnotnou náhradou profesionálních zrcadlovek" jak píšeš.

  • Jakub Súkeník
    Jakub Súkeník
    Autor
    16.11.2016 13:12
    Reaguje na Ramadán 16.11.2016 13:02:

    "Když se řekne profík, představím si hlavně reportéra, který musí fotit..." - zobrazit celý komentář

    Portrétní objektiv na m4/3 znám nejsvětelnější 0.85, to je fakt ;-)
    Nicméně tak, jak píšeš to může mít někdo, ale spousta profíků (tedy lidi, které focení živí) je mnohem více zaměřených. Někdo fotí jen zvířata, někdo jen sport, někdo dělá jen portréty, jiný fotí jen svatby, další jen reportáže, někdo jen produkt.
    A ještě k tomu ne všichni tito fotografové vyžadují minimální hloubku ostrosti. Ono ty "přepočtené" objektivy jako FF 50mm F2.4 nebo 85mm F2.4 udělají tu hloubku ostrosti už tak malou, že to ne každému vyhovuje.
    Na spoustu toho je Olympus naprosto dostatečný, s nepopiratelnou výhodou váhy. A na ten produkt třeba i tím 50MPx Hi-res režimem a větší hloubkou ostrosti a reálným zvětšením naopak extrémně vhodný.

  • krafra
    krafra
    19.12.2016 06:27

    Článek mne zaujal-vlastně recenze-a musím se přiklonit na stranu Jakuba.V nedávné době bylo fotografování krajiny výsadou velkoformátových kamer a dnes už tyhle bedýnky se stativem v krajině nevidíme. Plně je nahradily FF, napřed to bylo kvůli pohodlí-netahat na hory těžkou techniku a později díky vývoji a tím srovnatelnému výsledku. A vypadá to,že bude jen otázkou času kdy i ten poloviční čip dokáže to co dnešní FF.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (6)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace