Chcete se na nové verzi fotoaparat.cz poprvé přihlásit se svým starým účtem? Použijte prosím aktivační formulář.

PhotoHint: Automatické ISO - užitečná funkce?

Auto ISO. Používáte ho také? Nebo jste spíše proti tomu?
Dnes se podíváme, k čemu tato funkce je, a jak funguje. Ať už máte zrcadlovku, nebo kompakt, automatické ISO je funkce, kterou byste neměli opomenout.

Citlivost (značí se ISO, podle normy ISO 5800 American Organisation for Standardisation) je jedním ze tří expozičních parametrů.
Těmi dvěma dalšími jsou clona a čas.

Jedná se o ekvivalent citlivosti filmu ASA (starší značení). Tedy nižší hodnota znamená nižší citlivost na světlo. Podobně jako u filmu se však při vyšší citlivosti objevuje větší zrno – v případě digitálu přesněji šum. Hrozí i ztráta detailů.

Více se dozvíte v našem článku věnovaném citlivosti ISO

Nyní se blíže podíváme na jednu funkci, která se k citlivosti váže:

Automatické nastavení ISO

Podobně, jako ostatní expoziční parametry a další nastavení fotoaparátu, moderní přístroje nám často umožní nechat i nastavení ISO na automatice. Nemusíme se pak o něj starat, ale jsme (potažmo jsou naše fotografie) vystaveni na milost a nemilost algoritmům fotoaparátu. A nebo ne?

I tato funkce se dá v mnoha případech nastavit tak, aby pracovala podle našich preferencí.

Samozřejmě, ne každý přístroj to umožní, ale o tom dále. Nyní se podíváme, co všechno lze při používání funkce Auto ISO nastavit:

Horní hranice citlivosti

Základní a důležitý parametr. Fotoaparáty dnes disponují extrémním rozsahem citlivostí, který však nekoresponduje se skutečnou použitelností fotoaparátu. Řečeno jednoduše: fotoaparát má i takové citlivosti, které jsou prakticky nepoužitelné kvůli množství šumu. A takové většinou nechceme nechat automatiku nastavit. Proto je důležité moci automatice stanovit horní limit.
Příklad:
Náš fotoaparát umí nastavit citlivost až ISO 51 200, ale automatice nastavíme strop ISO 3200. Vyšší citlivosti se nám už nelíbí kvůli šumu.

Jak to dopadne, když se to s ISO přežene - 100% výřez fotky.

Dolní hranice citlivosti

Některé fotoaparáty umějí nastavit i dolní hranici automatické citlivosti. Tato možnost není tak důležitá, jako nastavení horní hranice a nevyskytuje se příliš často. Její smysl je v tom, že při focení např. ve špatných světelných podmínkách nechceme, aby citlivost klesla pod určitou úroveň, což by způsobilo dlouhý expoziční čas. Případně při focení prioritou času si můžeme zajistit, aby fotoaparát udržoval nastaveny vyšší clony.
Příklad:
Nastavením limitu na, řekněme, ISO 800–6400 si zajistím, že citlivost nikdy nespadne pod ISO 800 a automatika fotoaparátu v režimech P, A a S bude volit kratší časy/vyšší clony.

Nejdelší čas závěrky

Šikovná funkce, která se (naštěstí) pomalu stává standardem. Může se nazývat „nejdelší čas“, ale také paradoxně jak „maximální čas“ tak „minimální čas“ – dle výrobce. Díky ní se Auto ISO stane vaším nejlepším kamarádem – nastavíte si nejdelší čas, který smí fotoaparát (v režimech P a A) nastavit a po jeho dosažení začne zvyšovat citlivost. Je to šikovné proto, že při fotografování s dlouhými skly a/nebo fotografování pohybu si nemůžeme dlouhé časy dovolit. Se 300mm sklem zkrátka nemůžeme fotit na 1/30s.
Příklad:
Fotografujeme sportovní utkání. Pro ostré fotky potřebujeme, řekněme, minimálně 1/250s. Hlídat ISO manuálně nestíháme, tak nastavíme Auto ISO a omezíme nejdelší čas závěrky na 1/250s. Fotoaparát ho pak bude držet, případně nastaví ještě kratší, bude-li potřeba. Ale delší ne.

Některé fotoaparáty umí nastavit minimální čas závěrky automaticky (položka „nejdelší čas závěrky: Auto"). Dělají to pak podle ohniska objektivu, které je komunikováno do těla přístroje. Pokud však budeme nastavovat maximální délku času my sami, nezapomeňme na známé pravidlo (kterým se přibližně řídí i fotoaparát):

max. exp. čas = 1/ (ohnisko x crop factor)

Další možnosti:

Parametr

Pokud máte třeba zrcadlovku Pentax, můžete v položce Auto ISO nalézt například ještě nastavení „Parameter“ a pod ním nabídky „Slow“, „Normal“ a „Fast“. Vězte, že je to obdoba nastavení, popisovaného o odstavec výše: U Pentaxu je vždy do těla komunikována ohnisková vzdálenost (kvůli vestavěné stabilizaci), takže Auto ISO u Pentaxu vždy počítá čas podle použitého objektivu. Ale aby měl uživatel možnost vlastního nastavení, existují zde 3 možnosti: preference delšího času, preference odpovídajícího času a preference kratšího času, než nabízí automatika. Tedy pokud je se 100mm objektivem podle fotoaparátu odpovídající čas kolem 1/100s (Normal), při Slow to bude 1/60s a při Fast 1/250s. Podobnou funkci nabízí třeba i Nikon.

Auto ISO v M (manuál)

Automatické ISO většinou funguje jen v automatických či poloautomatických režimech – tedy P, S, A (respektive P, Tv, Av). Některé modely fotoaparátů však umožňují nastavit automatické nastavení citlivosti i v režimu M (a opět poznámka k Pentaxu: ten režim M s Auto ISO nazývá režimem „TAv“, priorita času i clony). Mít možnost M s Auto ISO se hodí – máte kontrolu nad časem a clonou zároveň, ale expozice je stále pružná díky nastavení automatické citlivosti, o kterou se tak nemusíte starat. Kde se to hodí opravdu hodně je natáčení videa. Nastavíte si čas závěrky i clonu (kvůli hloubce ostrosti) a fotoaparát vám udržuje stále stejný jas snímků změnou citlivosti. A u videa zvýšení šumu vadí méně, než u fotografií – v nižším rozlišení 2 – 8 Mpx (FullHD / 4K) nebude šum tolik vidět, navíc není statický.

Kde nastavení automatického ISO naleznu?

Záleží samozřejmě podle výrobce a modelu. Přepínání mezi manuálním a automatickým ISO se děje většinou v rychlém menu nebo v kontextové nabídce tlačítka „ISO“. Někdy zde lze i rovnou stanovit limit maximální citlivosti.

Stanovení limitního času závěrky pak naleznete většinou v hlavním menu přístroje.

Ukázky:

Canon - nastavení citlivosti v menu Nikon - nastavení citlivosti v menu
Canon - menu rychlého nastavení Nikon - menu rychlého nastavení

*Pozor u Nikonu – pokud máte automatické ISO zapnuté v menu, stále můžete použít nastavení citlivosti, to však nemá žádný efekt a je „přepsáno“ automatikou.

Takže automatické ISO: používat, nebo nepoužívat? Někoho možná překvapí, že i mnoho pokročilých fotografů či profesionálů nedá na tuto funkci dopustit. Proto je přítomna i v plně profesionálních modelech a má mnoho nastavení. Pozor ovšem na bezstarostné používání – je třeba věnovat péči správnému nastavení. Pokud svůj fotoaparát necháte v nastavení Auto ISO 100 – 12 600 a max. čas 1/30s (příklad), můžete si zkazit mnoho fotek. Buď vám fotoaparát „vytáhne“ ISO na nepoužitelnou hodnotu, nebo třeba nastaví 1/30s při používání teleobjektivu. Je proto potřeba nastavit vše vzhledem k technické povaze a schopnostem vašeho přístroje a také situaci, ve které chcete fotografovat…

…a když se vše podaří, může vás automatické ISO zachránit v situaci, kdy nemáte čas štelovat nastavení, jednoduše vytáhnete fotoaparát a ISO se nastaví podle situace a hlavně – podle vašich preferencí:

Tip: Přečtěte si také článek Šum na fotografiích

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Petr Koritina
    Petr Koritina
    09.03.2015 16:53

    Osobně jakoukoliv automatiku mám víceméně nerad. Až jsem přímo proti ní. Ale.... Dostal jsem se teď právě do situace, kdy povolené zvyšování ISO do definované hodnoty ISO 3200 při focení v interiéru s nejdelším časem závěrky Auto (tedy svázaným s objektivem) bylo naprosto skvělé. Takže na takové to běžné cvakání rozhodně zajímavá volba.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Další články ze série

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace