Test Nikon D70 I. díl

Vyvážení bílé barvy a měření expozice

Přímý a zásadní vliv na kvalitu snímků mají měření expozice a měření vyvážení bílé barvy. Tyto funkce lze považovat za základní a jejich možnosti a funkčnost za velmi důležité. Zvláště pak správné nastavení vyvážení bílé je dnes bohužel často uživateli výrazně podceňováno a přitom se jedná o jednu z podstatných výhod digitálních aparátů oproti těm klasickým filmovým.

Vezměme to ale popořadě a podívejme se na před na měření expozice. To je možno provádět třemi zcela nezávislými způsoby. V prvé řadě je to nový systém 3D Color Matrix s 1005-ti pixelovým RGB snímačem, který na rozdíl od běžných systémů bere při stanovení korektní expozice v úvahu nejen obvyklý jas, kontrast a vzdálenost od fotografovaného motivu ale i jeho barvu. Výsledek měření je dále ještě srovnán s databází údajů o 30.000 snímků, která je uložena v aparátu. Celý tento systém je současnou špičkou a byl vyvinut pro profesionální aparáty série D2. V tomto režimu je pracovní rozsah expozimetru 0 – 20 EV.

Samozřejmostí je na rozdíl od některých konkurenčních aparátů možnost přesného bodového měření. To je prováděno z plošky o průměru 2,3mm, což je skvělé 1% obrazové plochy. Tento způsob měření je velmi výhodný při obtížných světelných podmínkách, kdy je expozici nutno stanovit přesně podle určité specifické části celé kompozice. Měření je možno svázat s aktivním zaostřovacím bodem, takže je expozice měřena pouze v bodě, na který je zároveň i zaostřeno. Systém bodového měření jistě ocení také uživatelé zvyklí pracovat s dynamickým rozsahem čipu a exponovat takzvaně na světla nebo na stíny. Pro ně je systém měření doplněn bezkonkurenčně širokým rozsahem korekce expozice v rozmezí ±5EV, který je samozřejmě možno použít také v kterémkoli jiném režimu měření expozice a to ještě volitelně v krocích po 1/2 nebo po 1/3 EV. Pracovní rozsah expozimetru je při bodovém měření 3 – 20 EV.

Chybět nesmí ani obvyklé měření se zvýhodněným středem, kdy je 75% citlivosti měření orientováno na středový kruh. Tento způsob je sice obvyklý u téměř všech zrcadlovek ale u D70 je výjimečný tím, že průměr kruhové plochy ze které je prováděno měření lze měnit v krocích 6, 8, 10 nebo 13mm podle konkrétní potřeby a záměru fotografa. V režimu měření se zvýhodněným středem je pracovní rozsah expozimetru stejný, jako u měření 3D Color Matrix.

V případě potřeby je možno v kterémkoli režimu naměřené hodnoty zablokovat speciálním tlačítkem AE-L/AF-L, jehož funkci lze podrobně specifikovat v uživatelských nastaveních. Blokovat lze buď jen naměřenou expozici nebo zaostření, případně obojí současně.

Vybavenost funkcemi

Celkově lze hodnotit vybavenost D70 funkcemi jako vynikající. Kromě možností již zmíněných v předchozích kapitolách stojí za zmínku ještě systém automatického zaostřování. Ten je řízen osvědčeným modulem TTL s fázovou detekcí Multi-CAM 900, známým již z kinofilmového modelu F-80. Pracovní rozsah autofokusu je –1 až 19 EV a obsahuje pět zaostřovacích bodů, rozmístěných do kříže, přičemž nejpoužívanější středový bod je zdvojený křížový. Mezi jednotlivými body lze manuálně přepínat nebo použít režim priority nejbližšího objektu, kde aparát sám automaticky zvolí ten senzor, u kterého naměří nejkratší vzdálenost od fotografovaného motivu. Při fotografování rychle se pohybujících objektů je aparát schopen si jej “předávat“ z jednoho zaostřovacího bodu do druhého, přičemž je schopen současně měřit rychlost jeho pohybu a ostřit s předstihem tak, aby byl přesně zaostřen v okamžiku expozice (tzv. paměťové doostřování funkcí Lock-onTM). Režim zaostřování lze přepnout i na plně manuální nebo na prioritu ostření, kdy aparát nedovolí expozici dokud není zaostřeno. Přitom se v okamžiku zaostření systém zablokuje a zůstává zaostřen. Pokud ale jde o pohyblivý objekt, tak to aparát “pozná“ a plynule doostřuje, pokud se objekt pohybuje. Pokud se zastaví, tak se zastaví i doostřování a zablokuje se. Nastavit je možno i prioritu spouště, kdy aparát trvale doostřuje a exponuje přesně v okamžiku stisku spouště bez ohledu na aktuální stav zaostření.

Nikon D70 má ale samozřejmě také klasický vestavěný vyskakovací blesk. Ten se vysune automaticky v režimech portrét, makro, noční portrét a také v plně automatickém režimu. V ostatních režimech se vyklápí manuálně stiskem tlačítka. Stejným tlačítkem se také nastavují režimy blesku a kompenzace zábleskové expozice. Je to velmi snadné a logické, držením stisknutého tlačítka a současným otáčením jednoho či druhého otočného voliče se mění hodnoty, jejichž aktuální hodnotu lze kontrolovat na LCD displeji. Režim blesku lze nastavit na první či druhou lamelu závěrky, redukci červených očí a synchronizaci s dlouhými časy nebo na kombinaci posledních dvou variant. Zábleskovou expozici lze korigovat nezávisle na standardní expozici v rozsahu +1 až –3 EV a to volitelně v krocích po ? nebo po ? EV. Synchronizace blesku je v této kategorii aparátů na naprosto nevídaný čas 1/500s, což je velmi příjemné především na vyjasňování stínů i při intenzivním denním světle. Zajímavostí je také nový zábleskový systém i-TTL, který jako první na světě pracuje nejen se samotnou intenzitou záblesku ale i s jeho barevnou teplotou, která se v průběhu záblesku mění. Nevýhodou tohoto nového systému je částečná nebo úplná nekompatibilita D70 se staršími externími blesky a plně funkční je pouze s novými modely SB-600 a SB-800. Je docela škoda, že výrobce neponechal paralelně také možnost použití staršího systému D-TTL tak, aby alespoň majitelé poměrně nových blesků s koncovým označením DX nemuseli s novým tělem také kupovat nový blesk.

Další zajímavé funkce uvedu již jen heslovitě. Velmi příjemné je při přehrávání snímků zobrazení nejen histogramu ale i automatické otáčení vertikálních záběrů a hlavně indikace přeexponovaných míst, což značně usnadní práci při složitých světelných podmínkách. Přesně exponovaného snímku lze dosáhnout také pomocí funkce automatické expoziční řady (autobracketing), kdy je možno pořídit sérii dvou nebo tří záběrů s rozptylem korekce expozice ±2EV nastavitelné volitelně v krocích po ? nebo po ? EV. Kombinovaná mechanická a CCD elektronická závěrka aparátu pracuje ve velmi slušném rozsahu časů od 1/8000s až po 30s také v krocích po ? nebo po ? EV. Maximální rychlost sériového snímání je 3 obrázky za vteřinu a díky velké vyrovnávací paměti s možností zhotovení série až 144 záběrů v jediné sérii (nastavení JPEG normal – large). Také start aparátu po zapnutí je velmi rychlý a dá se říci, že prakticky okamžitý a i zpoždění expozice při stisku spouště je stěží patrné. Aparát podporuje rozhraní USB 2.0 pro přenos snímků do aparátu a také systém PictBridge pro přímý tisk fotografií z aparátu rovnou do kompatibilní tiskárny bez nutnosti použití počítače. A neposlední řadě je jistě také zajímavá možnost stažení uživatelské tonální Custom Curves na adrese :

viz odkaz zde.