Test fotoaparátu Nikon D700

Nikon vyslyšel přání mnoha svých uživatelů a uvedl na trh další model digitální zrcadlovky s formátem čipu FX, tedy s čipem velikosti kinofilmového políčka. Tímto modelem je Nikon D700, který navazuje na zkušenosti a technologie použité v prvním FX modelu, kterým byl D3, ale jeho tělo je menší a lehčí.

Obrázek č. 1 Obrázek č. 2
.

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Provedení těla fotoaparátu Nikon D700 se drží firemního designu a nápadně připomíná model D300, z jehož koncepce mechanické provedení vychází. Rozměry, hmotnost, provedení i vzhled jsou téměř totožné. Nejviditelnějším rozdílem je provedení pentagonálního hranolu. Ten je zjevně rozměrnější a kvůli větší pokryté ploše tak ukrývá větší samotný hranol. Oproti D300 je součástí také uzávěrka okuláru, stejně jako u modelu D3. Na rozdíl od D3 je však samotné pokrytí hledáčku menší, zorné pole nepokrývá 100% obrazové plochy ale jen 95%. To je daň za použití integrovaného čištění čipu, které si ukouslo chybějících 5% plochy. Rozdíl ale není velký a většině uživatelů to za to jistě stojí. Čištění čipu je také zřejmě jedinou podstatnou výhodou oproti D3. Jinak je pohled do hledáčku velmi příjemný, je velký, světlý a s tradičním průhledovým displejem v matnici, na které se zobrazují ostřící body a volitelně také pomocná mřížka, kvůli níž není nutná výměna matnice v servisu. Volitelně lze také přímo na matnici zobrazit upozornění na docházející baterii. Pokud na D700 nasadíte objektiv typu DX, dojde přímo v hledáčku k zmenšení viditelné plochy, odpovídající formátu APS-C. Zeleně svítící displej v hledáčku pak přehledně zobrazuje všechny potřebné informace, včetně citlivosti ISO.

Obrázek č. 3 Obrázek č. 4
Obrázek č. 5 Obrázek č. 6

Celkové provedení těla je jako obvykle v této třídě fotoaparátů založeno na celokovovém korpusu s lehkých slitin na bázi magnézia. Samozřejmostí je také speciální úprava pomocí série těsnění proti nežádoucímu vniknutí vlhkosti a prachu dovnitř aparátu. Zadní stěně dominuje osvědčený 3“ LCD monitor s rozlišením 922.000 obrazových bodů. Ten lze v případě potřeby použít také jako stavový displej s možností automatického přizpůsobení jasu vzhledem k okolnímu osvětlení nebo pro režim živého náhledu. Samotný stavový LCD displej najdeme na obvyklém místě na horní straně fotoaparátu. Je překvapivě menší, než u D300, protože musel lehce ustoupit již zmíněnému většímu pentagonálnímu hranolu. Přesto zobrazuje všechny podstatné informace, například i připojení externí satelitní navigace GPS, která zapisuje polohu při fotografování přímo do dat pořízených snímků.

Obrázek č. 7 - Základní kovový korpus Obrázek č. 8 – Poměr velikostí hledáčků D3 a D700
Obrázek č. 9 – Pohled do hledáčku D700 Obrázek č. 10

Všechny nejdůležitější funkce jsou pak vyvedeny do samostatných tlačítek, která jsou logicky rozmístěna a dobře popsána. Změny doznaly dvířka ke slotu pro paměťovou kartu, která nejsou na rozdíl od modelů D3 a D300 blokována samostatným zámkem, ale uvolňují se pouhým povysunutím směrem vzad. Jinak tělo samotné se velmi dobře drží a jako ulité padne především do větší dlaně. Celkově pak provedení ani ergonomii není co vytknout a lze konstatovat, že Nikon D700 se po této stránce povedl.

Čip a obrazová kvalita

Základem každého digitálního fotoaparátu je jeho snímací čip a obrazový procesor. V těle Nikonu D700 je použit osvědčený obrazový procesor Expeed vybavený 14 bitovým A/D převodníkem a 16 bitovým zpracováním dat. Snímací čip je prakticky totožný s D3, je osazen inovovanými mikročočkami a integrovanou redukcí šumu. Rozměr čipu odpovídá rozměru filmového políčka. Nikon tento formát označuje jako FX. Použitá technologie je CMOS a jeho rozlišení je 12,1 milionu obrazových bodů v rozložení 4256×2832 pixelů. Výstupní formáty mohou být JPEG, nekomprimovaný formát TIFF a nebo RAW (NEF) v několika variantách – 12-ti nebo 14-ti bitový, nekomprimovaný a nebo ve dvou stupních komprese. Výchozí rozsah použitelných citlivostí je ISO 200 až 6400, který je možno uživatelsky rozšířit směrem dolů na ISO 100 a nahoru až na skutečně vysokých ISO 25600.

Obrázek č. 11 Obrázek č. 12
Obrázek č. 13

Nikon se tak i nadále drží relativně nižšího rozlišení, které však přesto dostačuje i na profesionální nasazení a které je kompenzováno skutečně vysokou obrazovou kvalitou.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • G 2
    G 2
    18.08.2008 11:17

    U te D3, taku ma CMOS.

  • Fotograf 59
    Fotograf 59
    18.08.2008 18:51

    zarkow: za 1.449 dolacu, ale je to jen pro Americky trh (Camera With USA Warranty), takze by jsi tam musel mit znameho. Ale ty ceny nechapu, proste polovicni nez jinde :o))

  • petr králík
    petr králík
    21.08.2008 01:16

    Srovnání objektivů a test 24-70 na Nikonu D700 zde + ukázkové fotky.
    http://www.nonstopphoto.com/technika/testy/srovnavaci-test-nikkor-24-70-f2-8.html

    Snad to pro přiblížení výkonu tohoto objektivu a Nikonu D700 bude stačit.
    :)

  • Honza Dobeš
    Honza Dobeš
    29.09.2008 23:24

    Diky za super clanek. Jen tak dal (znamkuji za jedna)

    jinak budu asi prvni majitel D3, ktery je s rozlozenim cen/featur u nikonu spokojen. ja proste vidim pridanou hodnotu u D3 narozdil od D700, uz jen 300 000 cyklu zaverky a 50ms blackout...

    proste jsem s novymy nikony maximalne spokojen :-)

  • Jaroslav Mareček
    Jaroslav Mareček
    09.05.2010 15:54

    Článek je poměrně fajn. Jenom nechápu autory firmwaru, proč proboha živého přestali podporovat USB mass storage, takže fotoaparát se po připojení k portu USB nedokáže tvářit jako disková jednotka, takže připojit fotoaparát a stáhnout z něj fotografie můžete buď pomocí proprietárního softwaru výrobce, nebo čtečky karet CF, což je poněkud nepohodlné, protože ne vždy a za všech okolností je něco z toho po ruce. Při té ceně, za kterou se to prodává, by výrobce na univerzálnost použití a pohodlí uživatele mohl skutečně dbát o něco víc. Jak trend ve vývoji firmware do fotoaparátů to považuji vyloženě za pitomost.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (39)

Tisknout článek

Tip na článek

Posviťte si na to aneb co zmůže i jedna lampa. Škola světla Jana Pohribného MQEP 9. díl
Posviťte si na to aneb co zmůže i jedna lampa. Škola světla Jana Pohribného MQEP 9. díl

De­vátý díl ob­lí­bené „Školy světla od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ se vě­nuje umě­lému světlu. Do­zvíte se, jak pra­co­vat s umě­lým svět­lem, jaké jsou jeho druhy a jak je uplat­nit a kom­bi­no­vat. Vy­svět­líme si tyto typy osvět­lení: *Hlavní světlo *Do­plň­kové světlo *Pro­tisvětlo *Světlo na po­zadí *Am­bi­entní světlo *Efek­tové světlo.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace