Akty II.

Dlouho jsem přemýšlel, zda mám vůbec v článcích o fotografii aktu pokračovat. Počáteční díl série článků o fotografii aktu byl některými čtenáři označený za příliš všeobecný. Tento postup jsem však zvolil zcela záměrně, protože pokud bychom se na úvod začali zabývat tím, zda je lepší model nasvítit bleskem zleva nebo reflektorem zprava, to rozhodující pro tvorbu fotografie aktu by asi zůstalo zcela utajeno. Zdůrazňuji, že fotit akty se musí především hlavou. Tím, že vám někdo v jakékoliv učebnici sdělí, že když postavíte nahou slečnu na louku v západu slunce a dosvítíte ji zepředu bleskem, vytvoříte dobrou fotku, asi bude mít pravdu. Jenže dobrých fotek jako je tahle, běhá po internetu několik desítek tisíc. Pokud chcete dělat vynikající fotky, musíte o tom přemýšlet sami. To vás žádná učebnice na světě nenaučí. Kdyby to bylo tak snadné, všichni absolventi fotografických škol nebo kurzů by byli světoznámými autory, to bychom měli Saudků nebo Drtikolů. Nemá smysl psát o konkrétních know how, mohu jen upozornit na principy a možnosti, které se nabízejí a na postupy, jež je možné použít. Ovšem vymyslet, naaranžovat, výtvarně a technicky si fotku zpracovat, musí každý sám. V našem seriálu se postupně dostaneme i k otázkám technickým, byť tomu nepřikládám až takovou důležitost.

V minulém díle jsem také uvedl, že k fotografování aktů nepotřebujete ani super vybavený atelier s velkým světelným parkem nebo drahou fotovýbavu. Co však potřebujete zcela nezbytně, je model, ať ženský či mužský, záleží jen na vás, koho chcete fotit.

Pokud se nechcete dostat do konfliktu se zákonem, je dobré si na úvod vyjasnit některé právní souvislosti fotografování aktů, protože k této oblasti fotografie se vztahuje celá řada předpisů a nařízení. Neboť cituji literu zákona – neznalost neomlouvá. Fotografovat osoby starší 18 let, tedy plnoleté, je možné s jejich souhlasem bez omezení. U modelů mladších je nezbytně nutné mít souhlas rodičů nebo zákonného zástupce. V opačném případě se vystavujete nebezpečí střetu jednak se zákonem a s velkou pravděpodobností také s rozzuřeným otcem nezletilého modelu. Pracovat s modelem mladším patnácti let nedoporučuji vůbec. Myslím, že výsledkem může být pouze obvinění z mravního narušování mládeže. David Hamilton, autor romantických změkčených fotografií velmi mladých modelek, měl na sobě celou řadu žalob vinících ho právě z výše uvedeného trestného činu.

Poněkud problematické je obstarat si dobrý model. Cesty existují různé. Pokud disponujete slušnou finanční hotovostí, je možné obrátit se na modelingovou agenturu, kde vás za patřičný obnos kontaktují s modelem ochotným za úplatu spolupracovat. Agentur nabízejících tyto služby najdete na internetu celou řadu. V případě, že jste méně majetný, nezbývá vám nic jiného, než využít svých přesvědčovacích schopností a oslovit potencionální model sám. V počáteční fázi se možná budete cítit trapně. Ale když se zeptáte, zda by dotyčný či dotyčná neměli zájem se nejprve zcela nezávazně seznámit s vašimi již zhotovenými fotografiemi, máte poměrně slušnou šanci na úspěch. I tentokrát se zřejmě nevyhnete otázce nějaké finanční odměny za čas strávený pózováním.

Další možností šetřící váš rodinný rozpočet je využít svých známých nebo příbuzných, kteří vás znají delší dobu a nebudou mít obavy, že se dostávají do tenat úchylného devianta. Někteří i velmi významní fotografové (např. Miloslav Stibor) využili pro řadu svých fotek své manželky či dcery. Když žijete ve větším městě, můžete si podat inzerát v regionálním tisku, že hledáte fotografický model. Pouze slavní a zavedení autoři nemusí modely hledat, ale naopak často odkazují fotografování chtivé modelky do patřičných mezí. Ale to pravděpodobně není problém devadesáti procent fotografů aktů.